Česky
Téma postsocialismu a transformace je v současnosti evokované ve všech společenských vědách. Konceptualizováno v západních a východních částech světa vytváří nejen analytický prostor pro vyhodnocení společenských změn v Evropě devadesátých let 20. století a na začátku 21. století, ale i hranici v mentálních mapách lidí, která kopíruje někdejší železnou oponu, vytváří stereotypy a často i posiluje tendence nehledat aktuální příčiny mnohých jevů, nýbrž je svévolně zařazovat do kategorie překonávaného dědictví.
Všechna fota: Archiv EÚ AV ČR
První jednací den ve vile Lanna
Postsocialistický stereotyp je ve společenských vědách někdy též posilován i tím, že o zemích bývalého východního bloku je dodnes málo informací prezentovatelných na mezinárodních fórech ve světových jazycích. Zejména mladší vědecké ročníky se tudíž ptají, jaké charakteristické rysy období post-socialismu mělo a jak se projevovalo v jejich vědní disciplíně a v každodenním životě, který antropologie studuje. Z perspektivy kvalitních terénních dat lze uvažovat, v jakých oblastech jsme již toto období překonali, kde se naopak reprodukuje a jakým směrem se bude vývoj dále ubírat.
Organizátoři konference: (zleva) Alexandra Bitušíková, Hana Červinková, Zdeněk Uherek
Konference, kterou ve vile Lanna ve dnech 26.–27. května 2014 připravily Etnologický ústav AV ČR s Univerzitou Adama Mickiewicze v Poznani, Středoevropskou univerzitou v Budapešti a Univerzitou Mateja Bela v Banské Bystrici z prostředků Mezinárodního visegradského fondu, měla v etnologické a antropologické obci značný ohlas. Přestože mělo původně jít spíše o komorní akci pro zájemce ze zemí visegrádské čtyřky, jimž organizátoři mohli zaplatit cestovní a pobytové náklady, sympozium přilákalo též badatele z Německa, Itálie, USA, Španělska a Švédska, kteří s účastníky z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska přinesli reference pokrývající prostor v podstatě celé střední a východní Evropy s komparativními přesahy do dalších regionů. Převis zájemců umožnil organizačnímu výboru ve složení doc. Hana Červinková, doc. Zdeněk Uherek, prof. Michal Buchowski, doc. Alexandra Bitušíková a dr. Vlad Naumescu pečlivou selekci příspěvků a tím i živou a kvalitní diskusi nad jednotlivými příspěvky, která byla podmínkou, aby texty mohly být na odpovídající úrovni dopracovány k publikování.
Organizátoři a účastníci s konferenčními příspěvky na zahradě vily Lanna
Výsledky terénních výzkumů spontánně samy vyselektovaly témata, jež se ukázala pro dané období a obor senzitivní. Na pozadí privatizace, podnikání a neoliberálního přístupu k lidským aktivitám antropologové akcentovali jevy spojené s migracemi, sociální mobilitou a přeměnami lidské identity, jevy spojené s vnímáním času a prostoru, do nichž patří i otázka věku a stárnutí, významu a závaznosti hranic (a nejen těch státních) a jevy spojené s konceptualizací „těch druhých“. Významné téma představoval i vztah jednotlivce k sobě samému a k vlastní sexualitě. Diskuse nad tématy umožnily v úvodu a závěru konference zamyslet se pečlivěji nad úlohou a postavením antropologie v současném zkoumání problematiky střední a východní Evropy a nad konceptem postsocialismu jako takového.
Součástí projektu jsou rovněž publikační výstupy; informace o antropologickém setkání by neměla váhu bez konstatování, že téměř všechny příspěvky byly odevzdány k publikování, procházejí edičními úpravami a recenzním řízením – vyjdou v nakladatelství Berghahn a v monotematickém čísle časopisu České asociace pro sociální antropologii Cargo. Veškeré texty jsou publikovány v angličtině, v jazyce konference. K její kvalitě přispěla strategie více zahraničních subjektů, které se podílely na výběru kvalitních zástupců ze svých zemí, a zejména organizační úsilí doc. Červinkové, která je dobře známá v českém, polském a americkém kontextu a jež má jako členka výboru Evropské asociace pro sociální antropologii vysokou mezinárodní autoritu. Též je třeba poděkovat jejím dalším spolupracovníkům z Etnologického ústavu, Mgr. Veronice Beranské a Mgr. Nikolovi Balašovi (doktorand společného doktorského programu etnologie EÚ s katedrou antropologie FF ZČU).
ZDENĚK UHEREK,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.