official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2012  > duben  > Z Bruselu

Evropská komise podporuje výzkum robotiky

Oddělení kognitivních systémů, interakce a robotiky na Generálním ředitelství Evropské komise pro informační společnost a média (DG INFSO) v Lucemburku podporuje výzkum robotických systémů a dalších umělých kognitivních systémů schopných zpracovávat a interpretovat různá senzorická data a samostatně jednat. Od července 2008 vede oddělení dr. Libor Král, který vystudoval teoretickou kybernetiku, matematickou informatiku a teorii systémů na Univerzitě Karlově v Praze.

18_1.jpg
Fota: Archiv Czelo

Co vás přivedlo k robotice a kognitivním systémům, jak dlouho v této oblasti pracujete?
Nové technologie a jejich vliv na každodenní život mě vždy fascinovaly. Informačním a komunikačním technologiím se proto věnuji většinu kariéry. Když jsem na jaře roku 2008 obdržel nabídku pracovat na současné pozici, přijal jsem ji jako výzvu i přesto, že jsem s robotikou a kognitivními systémy neměl předchozí zkušenosti. Zaujala mě totiž myšlenka přechodu od strojů, kterým musíme rozumět, k zařízením, jež budou rozumět nám. V současnosti již existují roboti, kteří se používají při specifických úkolech (např. při kontrole poškozeného vodovodního potrubí, při chirurgických zákrocích…) nebo posečou trávník. Představte si systémy, které rozumí okolnímu světu a v dynamickém prostředí reálného života dokáží samostatně pracovat a asistovat lidem při každodenních úkolech. Jejich potenciální přínosy a dopady v budoucnu jsou bez hranic.

Kam směřuje výzkum robotiky a jaké je využití tohoto oboru?
Robotika je technologie, která umožňuje různé využití v reálných sociálních a průmyslových podmínkách, a to ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Jednotlivé projekty jsou převážně multidisciplinární s vysokou úrovní spolupráce mezi všemi příslušnými obory včetně počítačových věd, neurověd, biologie, kognitivních věd a roboticko-inženýrských oborů. Tyto činnosti zahrnují celé kontinuum výzkumu a inovací – od základního výzkumu k zavádění technologií a prototypů a jejich validaci, někdy dokonce v rámci jednoho a téhož projektu. S robotikou jsou tak neoddělitelně propojeny kognitivní systémy a inteligentní prostředí podobně, jako jsou budovy propojeny s integrovanými senzorickými sítěmi. Společně tak generují výsledky základního výzkumu, které se využívají při vytváření systémů, jež fungují v reálném světě.
Význam robotiky nevychází jen z rychlého rozšiřování jejího trhu. Má rovněž vliv na průmyslovou konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost, stejně jako na naši schopnost řešit zásadní společenské výzvy. Kromě tradiční úlohy ve výrobních procesech pomáhá vývoj robotiky rozvoji mnoha inovativních produktů a služeb od domácích spotřebičů po zdravotnické, bezpečnostní a vesmírné systémy. Hospodářská odvětví, jako jsou automobilový průmysl, letectví, zemědělství, potravinářský průmysl nebo mikroelektronika, představují více než 20 % evropského HDP, zaměstnávají 25 % pracovní síly v soukromém sektoru v EU a tvoří 80 % soukromých investic do výzkumu a vývoje. V Evropě by bez využívání robotiky jednoduše zmizela z oblastí s vyššími mzdami.
V 7. rámcovém programu jsme podpořili více než 100 výzkumných projektů, na něž Evropská unie přispěla částkou okolo 500 milionů eur. Uvedené systémy by měly pracovat v přirozeném prostředí reálného života a měly by umět včas a inteligentně reagovat na mezery ve znalostech i neočekávané situace.

Jak je výzkum této oblasti a kognitivních systémů zastoupen v České republice?
U nás v tomto oboru pracuje několik špičkových akademických vědeckých týmů. Působí zejména v oblasti strojového vnímání a počítačového vidění (např. Cent-rum strojového vnímání na Českém vysokém učení technickém v Praze), zpracování a rozpoznávání řeči (Vysoké učení technické v Brně), umělé inteligence a multirobotických systémů (Gerstnerova laboratoř ČVUT). Existují také úspěšné malé a středně velké high-tech společnosti, které poskytují služby, expertizy, vývoj, design a zákaznická řešení. Našeho nedávno spuštěného projektu, jehož cílem je posunout současný stav v autonomním vnímání a manipulaci různých druhů tkanin, textilií a oděvů, se například účastní společnost Neovision.

Jaká je pozice vašeho oboru v nadcházejícím rámcovém programu Horizont 2020?
Evropský výzkum v robotice je považován za špičkový, a to i na světové úrovni. Chybí však systematický přenos výsledků do nových robotických produktů a služeb. Technologický transfer a inovace proto potřebují získat více pozornosti. Průmysl a akademické instituce již spolupracují, ne však v potřebné míře. V součinnosti s příslušnými zainteresovanými stranami je proto zapotřebí rozvíjet komplexní evropské agendy robotiky. Příslušné evropské orgány veřejné správy, akademické instituce a výrobci robotických systémů by měli také usilovat o zachování silné pozice Evropy na světovém trhu robotiky a vstupovat na trhy nové. Vzhledem k velké konkurenci je nutné získat více zdrojů na vývoj nové generace robotů, a to i ze soukromého sektoru. Zúčastněné strany by měly přesahovat rámec tradičních průmyslových výrobců a měly by začlenit například společnosti působící v sektoru domácích spotřebičů, které mají zájem o servisní robotiku.

18_2.jpg

V rámcovém programu Horizont 2020 se budeme snažit obsáhnout celý inovační cyklus – od základního výzkumu přes průmyslový výzkum a vývoj až po testování a pilotní provoz v reálném prostředí inovativních robotických technologií. Zamýšlíme také zajistit širší a rychlejší zavádění inovací, jako je podpora pro zakázky v předobchodní fázi v oblastech veřejného zájmu (bezpečnost, zdravé stárnutí atd.), standardizace a přístup k finančním prostředkům.

MARTIN KAŠPÁREK,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR