Šlechtitelé diskutovali s vědci o nových poznatcích a změně klimatu
Na sedm desítek šlechtitelů se sjelo 19.–20. února 2020 do Olomouce na seminář Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky, který představil nejnovější vědecké poznatky a metody.
Seminář připravili odborníci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB), které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získat nové odrůdy plodin, které budou přizpůsobené změně klimatu, budou lépe snášet sucho, dokáží odolat chorobám či škůdcům a budou mít i jiné lepší vlastnosti.
Vyšlechtění takových plodin je do budoucna pro lidstvo zásadní, říká vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin profesor Jaroslav Doležel: „Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace je celosvětově jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol.“
„Klasické šlechtění je velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo zvyšování výnosů nových odrůd nestačí. Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen již v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých, časově náročných pokusů.“
![](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20200907153002im_/http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/Jan%20Kol%C3%A1%C5%99_27/prispevky_web/img_2179_upr_1200_px.jpg)
Skupinové foto účastníků semináře.
Rostoucí množství požadavků na vlastnosti nových odrůd už mnohdy přesahuje možnosti klasického šlechtění. Proto byl druhý den odborného semináře věnován genetickým modifikacím. Podle jednoho z přednášejících, doktora Aleše Pečinky z ÚEB, se do budoucna bez úprav dědičné informace neobejdeme:
„Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství.“
„Proto vnímáme jako velmi problematické současné legislativní nastavení Evropské unie, které vede k tomu, že se tyto inovace dostávají do praxe velmi obtížně. Přitom přelomový objev tzv. molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně.“
Do Olomouce se sjeli šlechtitelé z většiny velkých i malých firem v České republice. Podle jednoho z organizátorů doktora Miroslava Valárika z ÚEB byl zájem mnohonásobně větší, než se předpokládalo: „Je vidět, že se šlechtitelé zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe.“
Kromě šlechtitelů se dvoudenní akce zúčastnily i některé ústavy aplikovaného výzkumu a univerzity. Seminář byl pořádán v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Podíleli se na něm také Výzkumný ústav rostlinné výroby a společnosti Selgen, a.s. a Agrotest fyto s.r.o.
![](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20200907153002im_/http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/Jan%20Kol%C3%A1%C5%99_27/prispevky_web/img_2246_upr_1200_px.jpg)
![](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20200907153002im_/http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/Jan%20Kol%C3%A1%C5%99_27/prispevky_web/img_2272_upr_1200_px.jpg)
Text: Radoslava Kvasničková, úpravy Jan Kolář
Foto: Radoslava Kvasničková