Výzkumné studie Agresivní chování dospívajících: prevalence a analýza vlivu faktorů z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy |
Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických
forem násilného chování dospívajících
ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický
a školní kontext agresivního chování.
Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze
115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni
byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé
školy se účastnila jedna třída. Informace byly
získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval
položky týkající se projevů agresivního
chování a jeho kontextu, dále položky mapující
vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům.
Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes
internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků,
průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci
tvořili 52,3 % souboru.
Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter
a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je
výskyt různých projevů agresivního chování
mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými
proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických
vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního
chování.
Statistická analýza. Základní popisná statistika
byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného
chování, kontextové vztahy byly analyzovány
chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální
logistické regrese.
Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji
než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů
agresivního chování byl v případě verbální agrese
16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu
3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní
proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající
s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního
chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní
agresivního chování a 3) dospívající s vysokou
úrovní agresivního chování. V multinomiální
logistické regresi se jako statisticky významné
prediktory agresivního chování uplatnily následující
proměnné: dobrý vztah k matce a otci
(oba negativně), používání tělesného trestání
v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně),
časté trávení času s partou rovnou po škole
a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně),
stresující charakter školy, neoblíbenost
školního prostředí a přílišná očekávání ze strany
učitelů. Silným prediktorem agresivního chování
je mužské pohlaví.
Omezení studie. Omezení studie vyplývají
z průřezového designu a metody založené na
self-reportech. |
Klíčová slova: agresivní chování,
dospívající,
rodina,
vrstevnické vztahy,
násilí vůči učitelům |
Ladislav Csémy, Tamara Hrachovinová, Petr Čáp, Olga Starostová (2014). Agresivní chování dospívajících: prevalence a analýza vlivu faktorů z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy. Československá psychologie, 58(3), 242-253.
| |
Aggressive behaviour of adolescents:
prevalence and analysis of the role of
family, peer and school-related factors |
Objectives. The major goal of the study was
to describe the prevalence of specific forms of
violent behaviour of adolescents in elementary
schools and to analyse family, peer and school
context of aggressive behaviour.
Subjects and methods. The sample consisted
of adolescents from 115 randomly selected elementary
schools. Schoolchildren from grades
7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line
questionnaire via web access. The items of the
questionnaire covered the topic of aggressive
behaviour and its context, relationships within
the family, relationships towards peers, school
and teachers. In sum 3,165 students participated,
the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys
accounted for 52.3% of the sample.
Research questions. The exploratory study focused
on two research questions: how frequently
occur various forms of aggression in adolescents,
and what is the role of family, peer and
school-related factors in aggressive behaviour.
Statistical analysis. Descriptive statistics and
chi2 test were used to analyse the occurrence of
violent behaviour; contextual relationships were
analysed by application of multinomial logistic
regression.
Results. Substantively significant occurrence
(more than five times in the last 12 months) of
aggressive behaviour was reported as follows:
verbal aggression 16.6%, physical aggression
7.5%, and vandalism to school property 3.1%.
Based on the distribution of the composite variable
three groups of adolescents were created:
1) with low or moderate level, 2) with increased
level and a 3) with high level of aggressive behaviour.
In multinomial logistic regression the
following variables had statistically significant
effect on dependent variable (aggressive behaviour):
a good relationship with mother and father
(both negatively), the use of physical punishment
in the family, sociability/popularity (negatively),
frequently spending time with peers
straight after school and on weekends, treated
fairly by teachers (negatively), stressful nature
of the school, the unpopularity of the school
environment and excessive expectations from
teachers. Male gender was found as a strong
predictor of aggressive behaviour as well.
Study limitations. Limitations of the study result
from the cross-sectional design and data based
on self-reports. |
Keywords: aggressive behavior,
adolescents,
family,
peer relationships,
aggression toward teachers |
|