Menu

Copyright ©2009 by P. Soudek

POSITIONS AVAILABLE

Ing. ��rka Petrov�. Ph.D.



Revitalizace m�stsk�ch ploch kontaminovan�ch starou ekologickou z�t�� pomoc� rostlin

Zdroj kontaminace je v�t�inou antropogenn�ho p�vodu � z pr�myslov� �innosti, kter� zde prob�h� nebo v minulosti prob�hala (nap�. d�ln� �innost, �prava a zpracov�n� rud, pr�myslov� v�roba. Typick� polutanty jsou jak organick�ho (polyaromatick� uhlovod�ky, l��iva) tak anorganick�ho (t�k� kovy, radionuklidy) p�vodu. M�sta, kde ji� byla pr�myslov� �innost ukon�ena, jsou ve v�t�in� p��pad� kontaminov�na. Tyto lokality jsou ozna�ov�ny term�nem star� ekologick� z�t� a jejich rekultivace je zpravidla velmi n�kladn� a zdlouhav�. V �esk� republice se vyskytuje mnoho lokalit se starou ekologickou z�t�� (lokality jsou evidov�ny v Syst�mu evidence kontaminovan�ch m�st na str�nk�ch M�P).
N� projekt je zam��en na ekologick� zlep�en� lokalit zne�i�t�n�ch v d�sledku lidsk� �innosti, tj. oblast� jako nap�. Poldi Kladno (s m�stem Kladno m�me uzav�enou p�edb�nou smlouvu o spolupr�ci). Zam���me se na v�b�r vhodn�ch rostlinn�ch druh� pro danou lokalitu. Rostlinn� druhy budou vybr�ny na z�klad� jejich odolnosti v��i kontaminant�m. Pr�ce zab�vaj�c� se p�stov�n�m rostlin na zne�i�t�n�ch lokalit�ch ani� by byly v�n� po�kozeny, ukazuj�, �e je mo�n� detoxifikovat zne�i��uj�c� l�tky nebo zamezit negativn�m ��ink�m pomoc� zem�d�lsk�ch a biotechnologick�ch p��stup�. Zd� se tedy, �e plodiny a kulturn� rostliny mohou b�t vyu��v�ny k odstra�ov�n� nebezpe�n�ch perzistentn�ch organick�ch l�tek a toxick�ch kov� z p�dy. Fytoremediace mohou b�t �e�en�m, jak zabr�nit ���en� zne�i�t�n� a sou�asn� takovou lokalitu vyu��t.


Remediace m�stsk�ch ploch pomoc� energetick�ch rostlin

Projekt bude zam��en na zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� v bl�zkosti aglomerace. Na lokalit�ch kontaminovan�ch lidskou �innost� budou p�stov�ny rostliny na biomasu, kterou bude mo�n� spalovat. Budou studov�ny vhodn� rostlinn� druhy a tak� p��jem kontaminant� do rostlin.
Fytoremediace mohou b�t �e�en�m, jak zabr�nit ���en� zne�i�t�n� a sou�asn� takovou lokalitu vyu��t. Nav�c, p�i pou�it� rostlin s vysokou tvorbou biomasy (biopaliva) lze uspo�it n�klady na provoz fytoremedia�n�ch technik, �dr�bu ploch, i nutn� monitoring pohybu kontaminace. Bylo prok�z�no, �e d�eviny mohou efektivn� redukovat expozici kontaminant� (pomoc� fytostabilizace) a z�rove� mohou m�t hospod��sky v�znamn� v�nosy.


Ekotoxicita nov�ch retard�tor� ho�en� a jejich degrada�n�ch produkt�

V�echny nov� FR by m�ly b�t ��inn�mi zpomalova�i ho�en� a z�rove� by m�li b�t m�n� toxick� jak pro �lov�ka, tak pro �ivotn� prost�ed�. V sou�asn� dob� st�le chyb� ucelen� informace o �ivotn�m cyklu t�chto l�tek. Roz���en� znalost� o jejich toxicit� a ekotoxicit� tak m��e p�isp�t k v�b�ru takov�ch FR, kter� budou ��inn� a z�rove� �etrn�j�� v��i �ivotn�mu prost�ed�.
Vliv retard�tor� ho�en� (FR) na r�st rostlin jako ekotoxikologick� ukazatel zne�i�t�n� �ivotn�ho prost�ed� bude sledov�n v in vitro i hydroponick�ch podm�nk�ch. Toxicita FR bude stanovena na z�klad� toxikologick�ch test�. Ze z�vislosti m�ry inhibice na koncentraci bude vypo�tena hodnota EC 50. Vybran� druhy rostlin budou vystaveny vod� obsahuj�c� FR. Sledovan�m parametrem bude n�r�st biomasy, v�etn� sledov�n� morfologie ko�enov�ho syst�mu, akumulace FR v rostlinn�ch pletivech, lokalizace jejich ulo�en� a identifikace degrada�n�ch produkt�. V neposledn� �ad� bude sledov�na stresov� odpov�� rostlin na FR pomoc� zm�ny aktivit antioxida�n�ch enzym�.