KONCEPCE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VÝZKUMU A VÝVOJE (KIS VaV)

32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

Zákon rovněž stanovuje práva a povinnosti provozovatele (Úřadu vlády České republiky, odboru sekretariátu Rady pro výzkum a vývoj), správce (Rady pro výzkum a vývoj) a jejich povinnost projednávat otázky týkající se IS VaV se správci kapitol státního rozpočtu, ze kterých je výzkum a vývoj podporován. Poskytnutí údajů do IS VaV je přitom zákonem stanovenou podmínkou pro poskytnutí podpory, resp. pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Zákon stanovuje i povinnost poskytnout do IS VaV výsledky projektů a výzkumných záměrů.

Zároveň probíhala příprava a veřejná diskuse ke “Koncepci NADAVaV”, která se stala přílohou č. 4. Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16. V této koncepci byl zmapován postupný vznik jednotlivých databází (nyní částí IS VaV) - centrální evidence projektů výzkumu a vývoje v r. 1993, centrální evidence výzkumných záměrů v r. 1998, rejstřík informací o výsledcích v r. 1996 (část výsledků - publikace), resp. v r. 1998 (další typy výsledků – patenty aj.) a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji v r. 2000. Tato koncepce byla členěna do následujících částí:

• budou vytvořeny národní databáze výzkumu a vývoje, které budou poskytovat státní správě a veřejnosti informace o státní podpoře výzkumu a vývoje a o jejich výsledcích na úrovni evropských databází,

• jako model byla vybrána databáze používaná Evropskými společenstvími – CORDIS,

• údaje z národních databází výzkumu a vývoje budou veřejné přístupné prostřednictvím veřejné informační sítě,

• bude stanoven nejmenší možný rozsah shromažďovaných údajů, potřebných pro plnění účelu národních databází výzkumu a vývoje.

Souhrnně lze konstatovat, že se většinu cílů Koncepce NADAVaV podařilo splnit a že právě zkušenosti s plněním této, na svou dobu značně pokročilé koncepce, výrazně přispěly nejprve k formulování nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu, poté k formulování návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Podrobně jsou práce na rozvoji IS VaV vykonané v letech 1999 až 2001 popsány v části II.3. Mezi hlavní přednosti patřily jednoznačně formulované cíle NADAVaV vycházející z analýzy potřeb jednotlivých uživatelů (z nichž byl odvozen obsah údajů). Dalším přínosem této koncepce bylo zahájení procesu, který vrcholí v současné době a spočívá v poskytování údajů nejen klasickým způsobem na disketách, ale prostřednictvím www aplikací (kde uživatel vyplňuje údaje prostřednictvím sítě Internet v uživatelsky příjemném grafickém rozhraní). Základním požadavkem, který tento proces zdržel, byla ochrana údajů (zejména osobních) přenášených prostřednictvím veřejné informační sítě. Ta byla zajištěna s využitím moderních informačních technologií.

• Byly dobudovány čtyři databáze: centrální evidence projektů, centrální evidence výzkumných záměrů, evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a registr výsledků výzkumu a vývoje.

• Byla vytvořena veřejně přístupná aplikace s možností vyhledávat v údajích národních databází výzkumu a vývoje.

• Obecně závazným právním předpisem byl vymezen rozsah shromažďovaných údajů.

• Nebyla plně dokončena přeměna databází podle modelu CORDIS, a to především ve veřejně přístupné části národních databází výzkumu a vývoje (důvodem je odlišné právní pojetí informačních systémů veřejné správy).

• V Koncepci NADAVaV vymezené vazby mezi jednotlivými částmi národních databází výzkumu a vývoje nejsou plně funkční – dosud nebyla dokončena funkční integrace čtyř databází (důvodem je množství změn vyvolaných právními předpisy).

• Rychleji než předpokládala Koncepce NADAVaV byly zahájeny práce na změně formátu sbíraných a předávaných dat a převodních postupech z formátu DBF do formátu XML.

• Byly vytvořeny zvláštní www aplikace (CEP, CEZ a RIV) pro poskytovatele, určené pro usnadnění sběru údajů do IS VaV prostřednictvím veřejné informační sítě.

1. Očekávané budoucí potřeby účastnických subjektů (uživatelů IS VaV) - výhled na 3 (max. 6 let), oddělit základní skupiny.

2. Výběr “akceptovatelných potřeb”, které má IS VaV uspokojovat.

3. Optimalizace “akceptovatelných potřeb” vzhledem k účelnosti vynakládaných prostředků (započítání zdrojů)

4. Optimalizace “akceptovatelných potřeb” vzhledem k účelům (efektům), které očekávaně přinesou.

5. Zohlednění vnějších omezení - reálný objem finančních prostředků, legislativní lhůty apod.

6. Vytipování míst IS VaV, kde je potřebný další rozvoj.

7. Navržení konkrétních částí současného IS VaV pro další rozvoj a navržení směru tohoto rozvoje.

8. Navržení konkrétních částí současného IS VaV u kterých není nezbytný další rozvoj neboť vyžadují pouze údržbu.

• Správce IS VaV má dostatečné kompetence k tomu, aby zabránil odklonu informačního systému od účelu, vymezeném Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky.

• Dokumentace IS VaV je kvalitní.

• Správce IS VaV a provozovatel je personálně i technicky dobře vybaven.

• IS VaV je zřízen a jeho rozsah se vymezen obecně závazným právním předpisem.

• Možnost ovlivňovat resortní metodiky sběru údajů je nedostatečná. Správce IS VaV má malý vliv na způsob shromažďování údajů od příjemců k poskytovatelům veřejné podpory.

• Nejsou přesně vymezeny potřeby jednotlivých skupin uživatelů (resp. “potřeby” jsou formulovány nahodile a ad hoc bez analýzy jejich skutečných potřeb); výstupy IS VaV proto nejsou plně přizpůsobeny jejich potřebám.

• Možnost sjednocení resortních metodik poskytování podpory výzkumu a vývoje, včetně oblasti IS VaV.

• Infrastruktura informačních technologií umožňuje plně využít veřejné informační sítě a přístup jejich prostřednictvím (www rozhraní) za standardních podmínek pro přístup do IS VaV.

Vznikající integrovaná databáze (integrovaný IS VaV) sjednocuje údaje o organizacích a o osobách vyskytujících se původně odděleně v jednotlivých informačních oblastech a propojuje jednotlivé části. Tak značně rozšiřuje možnosti vytěžování informací z těchto dat, které se pro IS VaV sbírají od roku 1994 (CEP). Je tím umožněna efektivní tvorba nových uživatelských výstupů propojujících data z původně oddělených informačních oblastí, tj. efektivní tvorba nových datových analýz, přehledů a statistik.

V roce 1998 byly na stránce Úřadu vlády a od roku 2000 na společné stránce státní správy ve výzkumu a vývoji provozované Radou www.vyzkum.cz uvedena do provozu www aplikace na vyhledávání v databázi CEP, následně v roce 1999 potom CEZ a RIV a v roce 2000 VES. U veřejně přístupných údajů může uživatel získávat potřebné údaje o projektech, výzkumných záměrech, výsledcích a veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, uživatel má k dispozici základní nástroje pro omezení zobrazovaných dat a pro pokládání základních logických dotazů nad každou samostatnou databází.

Databázový formát “DBF” vycházel platformy DOS, neboť v době jeho vzniku (cca roky 1995 - 1996) úroveň výpočetní techniky ve státní správě, školství i akademických ústavech nedovolovala zavedení jednotné platformy Windows. V roce 2002 je dokončován přechod na univerzální výměnný formát XML s tím, že bude možné v tomto roce předávat data do CEP rovněž ve formátu DBF. Přechod na univerzální výměnný formát XML je významným krokem v interakci IS VaV s okolím tj. data do a z IS VaV bude možné vzájemně předávat bez ohledu na prostředí, ve kterém byla vytvořena nebo budou dále zpracovávána. Data jedné dodávky jsou ve formátu XML zapsána v jediném dokumentu (v jediném souboru), ve kterém jsou údaje o jednotlivých projektech hierarchicky uspořádány. Obsah dat je v analogii s formátem DBF. Pro naplnění dodávky dat ve formátu XML, příp. pro její aktualizaci, je k dispozici na Internetu vkládací aplikace, která umožní uživateli vyplnit potřebné údaje a sama zajistí jejich strukturální uspořádání.

• jednotná metodika pro předávání údajů

• nulové náklady na potřebný SW na straně dodavatele dat (jsou využity pouze standardní prostředky Windows)

• velmi malá doba potřebná pro zacvičení do práce s aplikacemi (na rozdíl od doby nutné pro uživatelské ovládnutí komerčních databázových nástrojů)

• omezení zátěže specializovaných pracovníků informatiky ve vztahu ke generování dat pro IS VaV

• odstranění nadbytečných údajů vyžadovaných některými poskytovateli na jednotlivých příjemcích podpory VaV jako údaje pro IS VaV,

• možnost sjednocení termínů podpory VaV

• shromáždění všech podpůrných a doplňujících informací, nutných pro předání / posouzení / vyhledání / dat týkajících se podpory VaV na jedno místo dobře dostupné všem uživatelům IS VaV

• snadná, přehledná a ekonomická údržba takového podpůrného systému sběru dat

• trvalá dostupnost právě aktuální verze kontrolního programu,

• naprostá nedostupnost neaktuálních verzí kontrolního programu a tedy nemožnost omylu použití neplatného kontrolního algoritmu,

• dostupnost všech právě aktuálních číselníků se kterými pracuje kontrolní program,

• odstranění potíží při importu instalační sady kontrolního programu z www.vyzkum.cz (doba, přerušování spojení ...),

• odstranění veškerých potíží při instalaci kontrolního programu na některých operačních systémech (nutnost číst manuál, nutnost použití stanovených adresářů atd.).

V roce 2002 – přechodném období - je povolena koexistence dvou formátů předávaných dat (DBF a XML). Pro informační oblasti CEP, RIV a VES existují proto ještě v roce 2002 variantní možnosti kontroly “klasickým” způsobem – tj. kontrolním programem instalovaným na lokální PC dodavatele dat – a prostřednictvím nově vyvinuté webové kontrolní služby kontrolující dodávky dat formátu xml. Centrální konverzní služba, provozovaná v přechodném období 2002 na webu, umožňuje všem dodavatelům dat do IS VaV převádět data z formátu DBF do formátu XML. Konverzní služba je využívána zejména při přípravě dodávek dat do informační oblasti CEZ, kde je kontrola datového obsahu dodávky možná pouze prostřednictvím kontrolní služby.

Zavedením externí kontrolní služby dostupné v prostředí sítě Internet je výrazně snížen handicap těch uživatelů – dodavatelů dat do IS VaV, pro které by jinak přechod z formátu předávaných dat DBF na formát XML byl značně riskantní a problematický. Zároveň na straně této skupiny uživatelů dochází k podstatnému snížení nákladů, které by jinak byli nuceni vynaložit na uvedenou změnu formátů předávaných dat.

Jednoznačnou orientací na www technologie uplatňovaných jak při sběru, tak při presentaci dat IS VaV, důsledným využíváním možností jednotného prostředí sítě Internet, zavedením nového výměnného formátu “XML” nezávislém na prostředí původu dat a důslednou centralizací veškerých kontrolních a konverzních operací se IS VaV stává v rámci státní správy ČR informačním systémem vynikající svou kompaktností, robustností, stabilitou a neobvykle vysokou užitnou hodnotou pro všechny jeho uživatele.

V současné době obsahuje IS VaV údaje o cca:

• 18 000 projektech (přesně 18 249 k 18.2.2002),

• 600 výzkumných záměrech (přesně 577 k 18.2.2002),

• 150 000 výsledcích (přesně 153 238 k 18.2.2002),

• 130 veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji (přesně 134 k 18.2.2002).

Ilustrativní možnosti využití údajů z IS VaV jsou uvedeny v příloze č. 1.

Nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu bude od 1. července 2002 nahrazeno prováděcím předpisem k  zákonu o podpoře výzkumu a vývoje - nařízením vlády o informačním systému výzkumu a vývoje, které je v současné době v legislativním procesu. V prvé řadě pokrývá nové nařízení celý IS VaV (v dosavadním byla specifikován část CEP a částečně RIV a VES). Za druhé přináší nové právní předpisy dílčí změny i u oblastí dosud kodifikovaných stávajícím nařízením.

Věcně nejvýznamnější je změna daná § 31 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje (viz příloha č. 2). Doposud byly výsledky do RIV zařazeny až po jejich uplatnění (vyjití článku atd.). Nově se ukládá povinnost výsledky zařadit do 250 dnů od ukončení poskytování podpory, přičemž důvodem změny je právě dosavadní nemožnost vyhodnotit účinnost poskytnuté podpory. Z hlediska IS VaV bude tento problém řešen tak, že disponibilní část údajů o výsledku bude předána v zákonem stanoveném termínu a údaje o místu jeho uplatnění (publikace atd.) budou dodány po jejich uplatnění. Řada dílčích změn rovněž vyplyne z konečného znění výše uvedeného nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje.

Další prioritou je splnění požadavků stanovených zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Kromě povinnosti zpracovat koncepční záměr informačního systému (plněném touto koncepcí) je zde stanovena významná povinnost atestovat informační systém zejména z hlediska slučitelnosti se standardy Úřadu pro veřejné informační systémy (tj. tak, aby byl schopen komunikovat s ostatními informačními systémy veřejné správy).

• výběrem technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz IS VaV,

• stanovením jeho číselníků a datových prvků,

• způsobem kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi.

1) Při rozvoji IS VaV se bude vycházet z principu projektového řízení.

Použití tohoto principu přinese jasné stanovení očekávaných cílů a výsledků, včetně definované odpovědnosti za jejich dosažení, kontrolovatelnost průběhu řešení i splnění cílů IS VaV a účelné využívání veřejných prostředků určených na financování IS VaV. Na každý z dále uvedených cílů KIS VaV bude podle uvedených principů zpracován projekt s konkrétními termíny, cíli, náklady a způsobem jejich verifikace a bude průběžně kontrolováno jeho plnění.

2) IS VaV je určen pro splnění potřeb skupin uživatelů, kterými jsou ústřední orgány státní správy (poskytovatelé), uživatelé výsledků výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků, vědečtí pracovníci a ostatní uživatelé. Tyto potřeby musí vycházet z objektivní analýzy, nikoliv ze subjektivních názorů.

Použití tohoto principu přinese vymezení potřeb uživatelů a podřízení činnosti IS VaV a poskytování adresných informací jednotlivým skupinám uživatelů, jednodušší přístup uživatelů výsledků výzkumu a vývoje a jejich využití ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a lepší propagaci výzkumu a vývoje, podporovaného z veřejných prostředků.

• dořešení otázky zapracování těch údajů poskytovaných v minulých letech, které měly jinou vypovídací hodnotu než stávající údaje (např. investiční vs. kapitálové výdaje),

• postupná zpětná verifikace dat IS VaV z minulých let a odstranění vzniklých nesouladů,

• změna základní časové jednotky IS VaV, ke které se údaje vztahují, z jednoho roku na kratší období (možnost dvou veřejných soutěží na stejnou aktivitu v jednom roce atd.),

• sjednocení identických výsledků poskytnutých v minulých letech různými poskytovateli s různými identifikačními kódy (nejde o duplicity, ale o případy, kdy se na jednom výsledku podílelo více organizací),

• zavedení systematického označení identifikačních kódů pro nové projekty, výzkumné záměry a výsledky od roku 2003.

V letech 2002 až 2003 budou dokončeny probíhající práce na implementaci jednotného www rozhraní IS VaV pro všechny jeho části. V roce 2002 bude zároveň dokončen přechod na univerzální výměnný formát XML. Základní charakteristiky byly uvedeny výše, zde jsou shrnuty základní principy cílového stavu:

• uchazeč resp. příjemce podpory u těch poskytovatelů, kteří nestanoví jiný postup (tam, kde údaje získává prostřednictvím vlastního informačního systému), vyplní požadované údaje ve www aplikaci, kdykoliv může práci přerušit, dílčí výsledky uložit a znovu se k nim vrátit,

• zajištěna je ochrana údajů (včetně osobních) a to, že do chvíle potvrzení údajů a jejich odeslání k nim nemá nikdo přístup (a to ani poskytovatel, ani provozovatel IS VaV),

• před odesláním údajů od příjemce poskytovateli proběhne jejich kontrola kontrolním programem a příjemce je upozorněn na chyby, kterých se dopustil,

• po odesláním údajů od příjemce poskytovateli se tyto údaje zpřístupní výlučně poskytovateli, který je podle výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (hodnocení výzkumného záměru atd.) verifikuje resp. ve vybraných položkách upraví – např. u uznaných nákladů,

• poskytovatel bude mít možnost exportu takto získaných údajů a naopak importu údajů získaných prostřednictvím vlastního informačního systému do struktur IS VaV,

• před odesláním údajů od poskytovatele provozovateli proběhne jejich kontrola kontrolním programem a poskytovatel je upozorněn na chyby, kterých se dopustil (jak na úrovni jednotlivých projektů apod., tak za celou dodávku dat),

• po odesláním údajů od poskytovatele provozovateli se v rámci přípravného procesu před zařazením dat do IS VaV tyto údaje de facto zpřístupní výlučně provozovateli, kde znovu proběhne kontrola, včetně kontroly souladu údajů se zákonem (např. schválení nových programů vládou) a zařazení údajů do IS VaV; další proces je stejný jako u dosavadního způsobu předávání údajů,

• součástí celého systému bude i implementace elektronického podpisu (po jeho rozšíření ve státní správě - dosud proces vyžaduje písemné potvrzení předání údajů od poskytovatele provozovateli a písemné oznámení o zařazení údajů v zákonem stanovených termínech).

Dosavadní jednání (probíhající jak s poskytovateli, tak se zástupci dalších zainteresovaných orgánů a institucí) ukázaly, že u jednoho a toho samého subjektu se velmi výrazně liší názor na to, které údaje do IS VaV poskytovat (zde je jednoznačný trend objem údajů minimalizovat) a které údaje z IS VaV získávat (zde je trend přesně opačný – údajů by mělo být co nejvíce a co nejpodrobnějších). Výsledkem musí být kompromis, neboť ve většině případů jsou poskytovatelé údajů do IS VaV zároveň uživateli údajů z IS VaV získávaných.

• rozsah a způsob poskytování údajů z IS VaV jsou stanoveny zákonem,

• zákon nestanovuje (resp. nechává na správci a poskytovateli) vzhled www prohlížečů a jejich služeb (způsoby vyhledávání, třídění atd.),

• pro všechny diskutované formy bude základním kritériem spolehlivost (tj. že nalezené údaje jsou úplné).

• východiskem budou jednak standardy Úřadu pro veřejné informační systémy tak, kde pro tuto oblast existují, jednak doporučené standardy CERIF,

• číselník oborů i ostatní číselníky musí zůstat použitelné jak pro poskytovatele, tak pro další uživatele (tj. nemůže jít o rozsáhlé číselníky s několika tisíci položek, vyžadující speciální znalosti); např. zavedení nového oboru do číselníku musí být opodstatněno počtem projektů, výzkumných záměrů nebo výsledků v IS VaV,

• při zavedení nového číselníku musí být jednoznačně vyřešeny vazby na stávající číselník (např. nelze vyčlenit nový obor tak, aby původní obor nesplňoval stanovené podmínky).

Informace o VaV v zemích EU jsou udržovány financujícími orgány a agenturami a dalšími poskytovateli informací po celé EU v heterogenních a nepropojených zdrojích, mezi nimiž hrají významnou roli systémy nazvané CRIS (Current Research Information System). Většina členských zemí EU informace o VaV uložené v těchto zdrojích více či méně obsažně zveřejňuje na národní úrovni a jejich společnou politikou je úroveň těchto národních aktivit sjednotit. Společným požadavkem je, aby sjednocující evropské rozhraní pokrývalo jednak obsah informace (jaká data jsou předmětem sdílení a výměny), dále její formát (jak mají být data prezentována) a rovněž konzistentní klasifikaci (věcné třídění a řízenou terminologii, mající týž význam ve všech jazycích). Společný jazyk, který byl v roce 1991 navržen na podporu procesu celoevropského sjednocování informací o VaV, dostal název CERIF (zkratka pro Common European Research Information Format, tj. Evropský standard pro informace o výzkumu.).

Dohled nad vývojem evropského standardu CERIF 2000 a prototypového systému EuroCRIS převzala v roce 2000 aktivita EuroCRIS, dokumentovaná na www stránkách http://www.eurocris.org/, což je evropská platforma pro producenty bází dat o současném výzkumu. Systém EuroCRIS sdružuje vybrané (reprezentativní) metadatové (tj. katalogové) záznamy o VaV projektech z řady evropských zemí. V aktivitě EuroCRIS má zastoupení převážná většina evropských zemí a dále USA, Kanada, Izrael, Japonsko; Česká republika a Slovenská republika, které nejsou zastoupeny, představují na evropské mapě CRISu výrazné bílé místo. Evropská unie je v EuroCRISu zastoupena informační službou CORDIS (Community Research and Development Information Service; viz http://www.cordis.lu/), která zpřístupňuje rozsáhlé zdroje informací o podporovaném výzkumu a vývoji. CERIF jako pojem sám o sobě v právně závazných dokumentech Evropské unie, které upravují oblast výzkumu a vývoje, přímo zmíněn není.

Informační systémy o výzkumu, CRIS, sledují dva principiální cíle:

• podpořit komunikaci mezi všemi, kdo se nějakým způsobem podílejí na zadávání, řešení a využívání výsledků řešení projektů VaV;

• poskytnout účinnou informační bázi pro všechny, kdo se o informace z oblasti VaV zajímají nebo je potřebují.

6.2. Vazby na informační infrastrukturu výzkumu a vývoje

• výzkumné programy;

• probíhající a ukončené výzkumné projekty;

• výzkumné skupiny / laboratoře;

• výzkumná centra / instituce;

• zdroje financování výzkumu;

• výsledky výzkumu (publikace, reference na patenty, produkty atd.);

• zařízení pro výzkum (zpravidla velká);

• výzvy k podávání návrhů;

• události (konference atd.);

• databáze technologických transferů;

• informace o technických patentech;

• expertizy/konzultace.

Řadu těchto služeb neposkytují přitom poskytovatelé (správci, provozovatelé), ale různí zprostředkovatelé vyvíjejí pro své klienty – zejména pro malé a střední podniky – další a další podpůrné služby pro získávání (vyhledávání a dodávání výběrů) vhodných a přesných informací, které mohou být mnohem širší než samotné informace o výzkumu. Poskytování informací o výzkumu a vývoji, které stát podporuje, ale neodpovídá za ně, nejsou předmětem této koncepce a jsou řešeny v rámci informační infrastruktury výzkum u a vývoje.

6.3. Poskytovatelé a uživatelé informací CRIS

• poskytovatelé informačních služeb

• poskytovatelé informací

• instituce a řídící sféra

• VaV komunita

• zprostředkovatelské organizace

• výrobní podniky

• neziskový sektor

• média

Jednotlivé cílové uživatelské skupiny pracují s CRIS rozdílnými a komplementárními způsoby a jejich potřeby, požadavky a zájmy nelze chápat ani jako shodné, ani jako “stabilní”. Naopak je nutno počítat s vývojem uživatelských potřeb a požadavků pod vlivem takových faktorů, jako jsou změny technologií (na něž poskytovatelé CRIS odpovídají novými rysy a technikami svých systémů) nebo vývoj veřejné politiky od “výzkumu” k “inovaci”. Před deseti lety byly on-line informační služby o výzkumu pro průměrného uživatele příliš komplexní a o konzultace bylo nutno žádat specializované informační agenty a zprostředkovatele. Dnes jsou základní informace koncovému uživateli snadno dostupné. Novou rolí pro zprostředkovatele je proto “překládat” problém /otázku uživatele do specifické “konzultace” nebo “dotazu” na informační systém a tak klientovi asistovat při výběru dostupných informací, vytváření personalizované informační služby a předávání zvyklostí v práci s informačními systémy. Například k identifikaci odborníků v určité oblasti není vždy nutné používat výlučně “odborné” databáze – často lze odborníky úspěšně vyhledat v jiných typech databází (databáze projektů, databáze výsledků atd.).

6.4. Požadavky na informační systémy začleněné do CRIS a jejich poskytovatele

Základními uživatelskými potřebami, které jsou společné všem identifikovaným skupinám uživatelů, jsou:

• obsažná a přesná informace;

• věrohodná informace;

• kvalitní informace;

• snadno dostupná informace (uživatelský přátelské rozhraní);

• porovnatelnost dat;

• data ve vlastním jazyce nebo v angličtině;

• obsažné předmětové indexování umožňující najít potřebnou informaci rychle;

• on-line help/vysvětlení k předmětovému indexování;

• ochrana soukromí (zákonem);

• žádné problémy s copyrightem při používání dat nebo jasně formulovaná omezení na použití dat;

• jasná indikace vlastnických práv;

• přesné kontaktní informace na identifikovanou osobu/organizaci/dokument;

• lidé/organizace s příslušnými znalostmi;

• snadná identifikovatelnost využitelných výsledků;

• jasná identifikace typu uvažované spolupráce;

• snadná identifikace nabízené konzultace;

• výběrové výstupní sestavy;

• informace za poplatek (je-li zpoplatňována).

V termínech požadované funkcionality jsou pak požadavky na CRIS tyto:

• on-line objednávání dokumentů;

• obsažné vyhledávací nástroje;

• vazby na další databáze;

• vazby mezi full-textovými dokumenty a multimediálními objekty;

• importovací/exportovací funkce (schopnost předávání dat v různých formátech);

• nástroje pro produkování reportů (ad hoc nebo předdefinovaných: texty a statistiky);

• multijazyková vybavenost.

• pro IS VaV provozovaný státní správou platí příslušné obecně závazné předpisy (zákon č. 130/2002 Sb., zákon č. 365/2000 Sb. atd.), které výrazně omezují možnost jeho zásadních změn. Stejně jako v zemích EU, musí i v ČR poskytování informací o výzkumu a vývoji, které stát podporuje, ale neodpovídá za ně, probíhat nadále v rámci výzkumných programů MŠMT a dalších obdobných aktivit,

• z hlediska acquis ES pro tuto oblast dosud nedošlo ke sjednocení přístupu členských zemí EU⁾, uvedené aktivity EuroCRIS jsou sice významné, ale již řadu let nejsou pro členské ani kandidátské země závazné,

• ani po věcné stránce nejsou systémy CRIS budovány jako centrální systém, ale jako modulární a vzájemně se doplňující systémy, kde IS VaV může být je jen jedním z řady systémů poskytujících uvedené služby.

Z uvedeného vyplývá, že z hlediska IS VaV půjde při zapojování do aktivit EuroCris zejména o převzetí standardů (standard CERIF2000), vymezení potřeb jednotlivých uživatelů, postupné zavádění moderních technologií a služeb a rychlé a účinné vyhledávání informací a další funkce, popsané v jednotlivých oblasti realizace KIS VaV.

Průběžné hodnocení plnění cílů KIS VaV bude provedeno na konci roku 2003 (mj. i z důvodu projektu Akčního plánu státní informační politiky). K tomuto termínu budou zároveň konkretizovány dílčí cíle uvedené výše.

Vymezení očekávaných potřeb všech skupin uživatelů je základním předpokladem pro správnou funkci IS VaV. Původní vymezení bylo provedeno přibližně v roce 1993 při vzniku CEP - první části národních databází výzkumu a vývoje. Další, velmi podrobné je součástí Koncepce NADAVaV a bylo provedeno v roce 1999 pro všechny části IS VaV. Každoroční nepřímá revize potřeb provedená cestou každoroční aktualizace datových struktur po dohodě poskytovatelů měla ale omezené možnosti. Proto bude nutné provést nové vymezení, odpovídající dnešním technickým a personálním možnostem IS VaV.

• pro informování o veřejně přístupných údajích IS VaV,

• pro podporu kontrolních činností a to jak vlastních, tak NKÚ a ÚOHS,

• pro podklady pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj,

• pro podklady pro jednání se správci rozpočtových kapitol o použití výdajů rozpočtových kapitol určených na výzkum a vývoj,

• pro poskytování údajů podle mezinárodních smluv (mj. orgánům Evropské komise - pro zajištění slučitelnosti přístupu České republiky k evidenci informací o projektech a výzkumných záměrech s normami Evropských společenství),

• pro vyhledání vhodných výsledků výzkumu a vývoje řešících jejich výrobní problém,

• pro hledání odborných pracovišť a odborníků schopných řešit jejich výrobní problém,

IS VaV je, ostatně stejně jako celý systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků k jehož sledování primárně slouží, výrazně meziresortní. Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech poskytovatelem a jejich zařazení do IS VaV provozovatelem podle podmínek stanovených správcem. Z uvedeného vyplývá, že podmínkou funkčnosti IS VaV a zároveň jeho zvláštností je (jak již bylo několikrát uvedeno výše) úzká meziresortní spolupráce s 20-ti resorty. Tato podmínka je zakotvena i v novém zákoně o podpoře výzkumu a vývoje, kde se v § 30 odst. 3 provozovateli ukládá navrhovat veškeré změny po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu.

Na úrovni správce a provozovatele IS VaV se předpokládá (v souvislosti s předpokládanými výdaji ze státního rozpočtu v příštích letech a tím i s nárůstem počtu údajů IS VaV a jejich vzájemných vazeb) s následujícími výdaji po dobu trvání koncepce:

Předkládaná koncepce byla připravena souběžně s příslušnými právními předpisy, zejména s nařízením vlády o informačním systému výzkumu a vývoje. Vzájemná úzká vazba obou materiálů je zárukou, že jak uplatnění nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje, tak realizace KIS VaV budou probíhat bez zásadních problémů.

Druhým aspektem předkládané KIS VaV je vazba na přípravu návrhu státního rozpočtu v oblasti výzkumu a vývoje a jeho realizaci. IS VaV je zákonem definován jako informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Stejně jako mnohokrát v minulosti přispěje realizace KIS VaV k lepšímu využití prostředků a k odhalení nedostatků, které se i u výzkumu a vývoje (byť zřídka) vyskytují. Celou otázku kontroly a duplicit lze tak postavit i opačně – jedním z důvodů postupně se lepšícího stavu ve VaV (např. v rychlosti uvolňování prostředků a účelnosti jejich využití) je právě zákonem stanovená podmínka poskytnutí údajů do IS VaV a jejich zveřejnění. Některé případy nedostatků (ať mediálně proslulé tankové pásy nebo některé výzkumné záměry) jsou však argumentem pro jednoznačný tlak na kontrolu výsledků výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků.

Třetím a perspektivně nejzávažnějším důsledkem koncepce je právě veřejná a odborná kontrola, založená na poskytování údajů veřejnosti. Po odstranění právních překážek novým zákonem o podpoře výzkumu a vývoje (např. u obchodního tajemství nebo u zveřejňování dosud neuplatněných výsledků) bude postupně v termínech uvedených v koncepci postupně rozšiřována. Jak příklad důsledků lze uvést to, že u každého projektu nebo výzkumného záměru budou do třičtvrtě roku zveřejněny jeho výsledky, což bude znamenat např. zásadní změny při hodnocení dalších projektů stejného nositele.

Výzkum a vývoj je oblastí s nejen s nadregionálním, ale výrazně s mezinárodním charakterem. Navíc vzhledem k velikosti České republiky má zde výzkum a vývoj problémy přesně opačné – např. velikostí projektů Česká republika výrazně zaostává za projekty členských zemí EU, čímž se výrazně snižuje možnost jejího zapojení do Evropského výzkumného prostoru. Přesto některé z oborů a oblasti výzkumu a vývoje mají regionální aspekty – nejvíce v oblasti kultury. Nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje proto stejná práva a povinnosti jako státní správě dává v oblasti výzkumu a vývoje i územním samosprávným celkům. IS VaV je, pokud v budoucnu dojde k poskytování veřejné podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR nebo územních samosprávných celků, na předávání a poskytování údajů připraven.

CEZ - centrální evidence výzkumných záměrů (část IS VaV)

SWOT analýza – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik, která je povinnou součástí koncepce