KONCEPCE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VÝZKUMU A VÝVOJE (KIS VaV)

SOUHRN

Základní rysy Informačního systému výzkumu a vývoje (dále jen “IS VaV”) jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy, zejména novým zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), a jeho prováděcími předpisy, které nabudou účinnosti od 1. července 2002. Předložená koncepce je proto zaměřena především na způsob, jakým bude IS VaV plnit své funkce. Struktura koncepce přitom vychází z “Metodiky střednědobých koncepcí”, schválené usnesením vlády ze dne 3. ledna 2001 č. 10.

V uplynulých třech letech se IS VaV rozvíjel podle “Koncepce národních databází výzkumu a vývoje České republiky” (dále jen “Koncepce NADAVaV”) z roku 1999, která byla přílohou č. 4. Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16. Během této doby byla většina úkolů stanovených Koncepcí národních databází výzkumu a vývoje České republiky splněna (původní koncepce počítala s delším časovým horizontem realizace).

Z provedené SWOT analýzy vyplývá, že po informační stránce je IS VaV schopen se vyrovnat bez nutnosti zásadních změn i s poměrně značnými změnami požadavků na vstupy a výstupy. Naproti tomu jsou hlavní rizika rozvoje spojená nikoliv s vlastním IS VaV, ale s decentralizovaným systémem státní podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím 20-ti rozpočtových kapitol. Tento problém přesahující rámec koncepce bude řešen v nové Národní politice výzkumu a vývoje.

V současné době obsahuje IS VaV informace o cca 18 000 projektech, 600 výzkumných záměrech, 150 000 výsledcích a 130 veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji.

Cílem IS VaV je shromažďovat, zpracovávat a poskytovat včasné a přesné údaje o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků tak, jak stanoví zákon o podpoře výzkumu a vývoje a jeho prováděcí předpisy. Jak z hlediska nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje a jeho prováděcích předpisů, tak z hlediska státní informační politiky je prioritou rozvoje IS VaV implementace změn vyvolaných novými právními předpisy. Mezi priority tak patří jsou změny vyvolané zákonem č. 130/2002 S., o podpoře výzkumu a vývoje, a jeho prováděcími předpisy, tak plnění požadavků zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, zejména u atestace shody IS VaV s platnými standardy.

Rozvoj IS VaV v rámci mezí daných obecně závaznými právními předpisy bude probíhat v sedmi dílčích oblastech:

  1. dokončení integrace původně samostatných částí IS VaV,

  2. dokončení jednotného www rozhraní IS VaV pro předávání údajů,

  3. tvorba nového uživatelského rozhraní využívajícího textové editory pro předávání údajů do IS VaV,

  4. vymezení očekávaných potřeb uživatelů IS VaV,

  5. poskytování údajů z IS VaV prostřednictvím jednotného www rozhraní,

  6. revize číselníků (zejména oborů) IS VaV,

  7. implementace standardů EU, mezinárodní vazby IS VaV.

Průběžné hodnocení plnění cílů koncepce bude provedeno na konci roku 2003, závěrečné hodnocení na konci roku 2006.

Předkládaná koncepce obsahuje i části, týkající se meziresortní aj. spolupráce, kvantifikace nároků na finanční zdroje, důsledků koncepce, regionálního rozměru koncepce a legislativních a nelegislativních opatření k realizaci koncepce. Realizace předložené koncepce nepovede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu. Nezbytnou podmínkou pro realizaci koncepce je shoda 20-ti zainteresovaných orgánů nad jejími principy a způsobem jejich naplnění v kontextu změn probíhajících v oblasti VaV. IS VaV je účelným nástrojem pro sledování těchto změn a jejich nezbytné korekce.

I. ÚVOD

Ke zpracování této koncepce vedlo několik důvodů:

  • úkolem správce je zpracovat koncepční záměr informačního systému veřejné správy (podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy),

  • zahájení prací na přípravě nové Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, kde předchozí koncepce pro tuto oblast – Koncepce NADAVaV byla přílohou č. 4. usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16 schválené Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky,

  • významnými změnami v pojetí IS VaV, které vyplývají zejména z nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) a jeho prováděcích předpisů, které nabudou účinnosti od 1. července 2002.

Cílem předkládané koncepce je návazně na změny právních předpisů stanovit priority a pořadí jednotlivých kroků dalšího rozvoje IS VaV, které se týkají dvaceti resortů a všech organizací výzkumu a vývoje.

 

I.1. Právní vymezení IS VaV

IS VaV je definován novým zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Zákon definuje IS VaV jako informační systém veřejné správy) zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP), centrální evidence výzkumných záměrů (CEZ), rejstřík informací o výsledcích (RIV) a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji (VES). Účelem IS VaV je podle zákona poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti včetně zahraniční a poskytovatelům, s cílem:

a) informování veřejnosti a uchazečů o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu a vývoje a jejich výsledcích,

b) informování veřejnosti o projektech a výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,

c) informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami,

d) kontroly účelové nebo institucionální podpory,

e) přípravy návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zvláštními právními předpisy32) stanovených činností poskytovatelů nebo orgánů výzkumu a vývoje podle tohoto zákona,

  1. hodnocení výsledků a poskytování informací vládě a veřejnosti.

32) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

Zákon rovněž stanovuje práva a povinnosti provozovatele (Úřadu vlády České republiky, odboru sekretariátu Rady pro výzkum a vývoj), správce (Rady pro výzkum a vývoj) a jejich povinnost projednávat otázky týkající se IS VaV se správci kapitol státního rozpočtu, ze kterých je výzkum a vývoj podporován. Poskytnutí údajů do IS VaV je přitom zákonem stanovenou podmínkou pro poskytnutí podpory, resp. pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Zákon stanovuje i povinnost poskytnout do IS VaV výsledky projektů a výzkumných záměrů.

Další část zákona (§ 31) vymezuje práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů IS VaV a to jak při předání údajů příjemce státní podpory jejímu poskytovateli, tak při předání údajů poskytovatele (tj. resortu) provozovateli. Stanoví podmínky zařazení údajů do IS VaV provozovatelem včetně lhůt a rovněž ukládá, komu lze údaje IS VaV poskytovat a v jaké podobě.

Obsah IS VaV je zákonem (§ 32) vymezen obecně a zmocňuje ke stanovení údajů IS VaV prováděcím předpisem. Nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje tyto údaje vymezuje v právní rovině, nikoliv však v rovině informační (tj. nejedná se údaje dosud zveřejňované jako “struktura dat” - formáty dat, způsob sběru dat, členění předávaných dat apod.).

Základní rysy IS VaV jsou tedy stanoveny obecně závaznými právními předpisy. Předložená koncepce je proto zaměřena především na způsob, jakým bude IS VaV plnit své funkce. Struktura koncepce přitom vychází z “Metodiky střednědobých koncepcí”, schválené vládou dne 3. ledna 2001 usnesením č. 10.

 

II. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU IS VaV

II.1. Základní vývojové tendence v uplynulém období

Přestože IS VaV de iure jako celek vznikne zákonem až k 1. červenci 2002, je postupné propojování původně samostatných databází výzkumu a vývoje mnohem staršího data a bylo zahájeno vládou schválenou Státní informační politikou (usnesení vlády ze dne 31. května 1999 č. 525). IS VaV se návazně stal v květnu 2000 jedním z projektů Akčního plánu státní informační politiky.

Zároveň probíhala příprava a veřejná diskuse ke “Koncepci NADAVaV”, která se stala přílohou č. 4. Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky schválené usnesením vlády ze dne 5. ledna 2000 č. 16. V této koncepci byl zmapován postupný vznik jednotlivých databází (nyní částí IS VaV) - centrální evidence projektů výzkumu a vývoje v r. 1993, centrální evidence výzkumných záměrů v r. 1998, rejstřík informací o výsledcích v r. 1996 (část výsledků - publikace), resp. v r. 1998 (další typy výsledků – patenty aj.) a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji v r. 2000. Tato koncepce byla členěna do následujících částí:

  • principy Koncepce NADAVaV (část II.), které stanovují cíle těchto databází a principy, z nichž se při realizaci koncepce (tj. při naplnění cílů) vychází, zejména:

    • budou vytvořeny národní databáze výzkumu a vývoje, které budou poskytovat státní správě a veřejnosti informace o státní podpoře výzkumu a vývoje a o jejich výsledcích na úrovni evropských databází,

    • jako model byla vybrána databáze používaná Evropskými společenstvími – CORDIS,

    • údaje z národních databází výzkumu a vývoje budou veřejné přístupné prostřednictvím veřejné informační sítě,

    • bude stanoven nejmenší možný rozsah shromažďovaných údajů, potřebných pro plnění účelu národních databází výzkumu a vývoje.

Od roku 1999 byla většina úkolů stanovených Koncepcí NADAVaV splněna (koncepce původně počítala s delším časovým horizontem realizace).

V rámci plnění Koncepce NADAVaV rovněž:

  • byla provedena specifikace účelu NADAVaV a návazně jejich informačního obsahu (část III.), obsahující vymezení funkcí těchto databází (k čemu slouží) a údajů, které jsou pro tyto funkce nezbytné (zejména z hlediska potřeb uživatelů NADAVaV);

  • byl navržen obsah údajů těchto databází (část IV.), který by měl zůstat řadu let neměnný;

  • byl stanoven způsob zveřejňování údajů (část V.), kde nové www aplikace byly dalším krokem k poskytování informací veřejnosti, který je standardní ve vyspělých zemích.

Souhrnně lze konstatovat, že se většinu cílů Koncepce NADAVaV podařilo splnit a že právě zkušenosti s plněním této, na svou dobu značně pokročilé koncepce, výrazně přispěly nejprve k formulování nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu, poté k formulování návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Podrobně jsou práce na rozvoji IS VaV vykonané v letech 1999 až 2001 popsány v části II.3. Mezi hlavní přednosti patřily jednoznačně formulované cíle NADAVaV vycházející z analýzy potřeb jednotlivých uživatelů (z nichž byl odvozen obsah údajů). Dalším přínosem této koncepce bylo zahájení procesu, který vrcholí v současné době a spočívá v poskytování údajů nejen klasickým způsobem na disketách, ale prostřednictvím www aplikací (kde uživatel vyplňuje údaje prostřednictvím sítě Internet v uživatelsky příjemném grafickém rozhraní). Základním požadavkem, který tento proces zdržel, byla ochrana údajů (zejména osobních) přenášených prostřednictvím veřejné informační sítě. Ta byla zajištěna s využitím moderních informačních technologií.

Za ne zcela naplněný cíl Koncepce NADAVaV lze označit požadavek dlouhodobé stability. Řada změn byla vyvolána úpravou právních předpisů (od roku 1999 došlo ke změně celé řady pro oblast výzkumu a vývoje zásadních zákonů a do jisté míry i měnícími se potřebami a požadavky uživatelů. Plně naplněn rovněž nebyl model databáze používaná Evropskými společenstvími – CORDIS. Za hlavní důvod lze označit odlišný vývoj informačních systémů veřejné správy (mezi něž IS VaV patří).

 

II.2. Rekapitulace plnění Koncepce NADAVaV z roku 1999

II.2.1 Splněné úkoly

  • Byly dobudovány čtyři databáze: centrální evidence projektů, centrální evidence výzkumných záměrů, evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a registr výsledků výzkumu a vývoje.

  • Byla vytvořena veřejně přístupná aplikace s možností vyhledávat v údajích národních databází výzkumu a vývoje.

  • Obecně závazným právním předpisem byl vymezen rozsah shromažďovaných údajů.

II.2.2 Nesplněné úkoly (resp. úkoly nesplněné v zkráceném období koncepce)

  • Nebyla plně dokončena přeměna databází podle modelu CORDIS, a to především ve veřejně přístupné části národních databází výzkumu a vývoje (důvodem je odlišné právní pojetí informačních systémů veřejné správy).

  • V Koncepci NADAVaV vymezené vazby mezi jednotlivými částmi národních databází výzkumu a vývoje nejsou plně funkční – dosud nebyla dokončena funkční integrace čtyř databází (důvodem je množství změn vyvolaných právními předpisy).

II.2.3 Hodnocení trendů a dalších činností

  • Rychleji než předpokládala Koncepce NADAVaV byly zahájeny práce na změně formátu sbíraných a předávaných dat a převodních postupech z formátu DBF do formátu XML.

  • Byly vytvořeny zvláštní www aplikace (CEP, CEZ a RIV) pro poskytovatele, určené pro usnadnění sběru údajů do IS VaV prostřednictvím veřejné informační sítě.

 

II.3. Výsledky SWOT analýzy IS VaV

Výsledkem analýzy IS VaV provedené v roce 2001 byl popis celého systému z hlediska účelu, kterému slouží (tj. zejména sledování vynaložených prostředků, jejich alokace a dosažených výsledků) a návazně z informačního hlediska:

  1. Očekávané budoucí potřeby účastnických subjektů (uživatelů IS VaV) - výhled na 3 (max. 6 let), oddělit základní skupiny.

  2. Výběr “akceptovatelných potřeb”, které má IS VaV uspokojovat.

  3. Optimalizace “akceptovatelných potřeb” vzhledem k účelnosti vynakládaných prostředků (započítání zdrojů)

  4. Optimalizace “akceptovatelných potřeb” vzhledem k účelům (efektům), které očekávaně přinesou.

  5. Zohlednění vnějších omezení - reálný objem finančních prostředků, legislativní lhůty apod.

  6. Vytipování míst IS VaV, kde je potřebný další rozvoj.

  7. Navržení konkrétních částí současného IS VaV pro další rozvoj a navržení směru tohoto rozvoje.

  8. Navržení konkrétních částí současného IS VaV u kterých není nezbytný další rozvoj neboť vyžadují pouze údržbu.

Souhrnně lze konstatovat, že po informační stránce je IS VaV postaven velmi “robustně”, tj. je schopen se bez nutnosti zásadních změn vyrovnat i s poměrně značnými změnami na vstupy a výstupy. Naproti tomu jsou hlavní rizika spojená nikoliv s vlastním IS VaV, ale se silně decentralizovaným systémem státní podpory VaV prostřednictvím 20-ti rozpočtových kapitol. Tento problém přesahující rámec koncepce IS VaV bude řešen v nové Národní politice výzkumu a vývoje.

 

II.3.1. Souhrn SWOT analýzy

a) Silné stránky

  • Správce IS VaV má dostatečné kompetence k tomu, aby zabránil odklonu informačního systému od účelu, vymezeném Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky.

  • Dokumentace IS VaV je kvalitní.

  • Správce IS VaV a provozovatel je personálně i technicky dobře vybaven.

  • IS VaV je zřízen a jeho rozsah se vymezen obecně závazným právním předpisem.

b) Slabé stránky

  • Možnost ovlivňovat resortní metodiky sběru údajů je nedostatečná. Správce IS VaV má malý vliv na způsob shromažďování údajů od příjemců k poskytovatelům veřejné podpory.

  • Nejsou přesně vymezeny potřeby jednotlivých skupin uživatelů (resp. “potřeby” jsou formulovány nahodile a ad hoc bez analýzy jejich skutečných potřeb); výstupy IS VaV proto nejsou plně přizpůsobeny jejich potřebám.

c) Příležitosti

  • Možnost sjednocení resortních metodik poskytování podpory výzkumu a vývoje, včetně oblasti IS VaV.

  • Infrastruktura informačních technologií umožňuje plně využít veřejné informační sítě a přístup jejich prostřednictvím (www rozhraní) za standardních podmínek pro přístup do IS VaV.

d) Rizika, ohrožení

  • Odpor postavený na parciálních zájmech jednotlivých poskytovatelů, který je vyvolaný nedostatečným technickým a personálním zajištěním oblasti výzkumu a vývoje u poskytovatelů.

 

II.4. Zhodnocení účinnosti dosud vynaložených prostředků

Na IS VaV byly (resp. budou) v jednotlivých letech vynaloženy z účelových výdajů na výzkum a vývoj Úřadu vlády České republiky následující finanční prostředky:

rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002

výdaje (tis. Kč)

1 432

2 041

1 889

3 137

2 250

2 250

V uplynulých třech letech uplatňování minulé koncepce dosáhly výdaje na IS VaV celkem 7 275 tis. Kč. Z těchto výdajů byly realizovány následující práce:

a) Integrace databází do IS VaV

V roce 2001 byla zahájena spojení původně pěti oddělených relačních databází CEP, CEZ, RIV, VES a evidence údajů pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj (SR) do jediné integrované relační databáze IS VaV.

Vznikající integrovaná databáze (integrovaný IS VaV) sjednocuje údaje o organizacích a o osobách vyskytujících se původně odděleně v jednotlivých informačních oblastech a propojuje jednotlivé části. Tak značně rozšiřuje možnosti vytěžování informací z těchto dat, které se pro IS VaV sbírají od roku 1994 (CEP). Je tím umožněna efektivní tvorba nových uživatelských výstupů propojujících data z původně oddělených informačních oblastí, tj. efektivní tvorba nových datových analýz, přehledů a statistik.

b) Zpřístupnění údajů IS VaV na www

V roce 1998 byly na stránce Úřadu vlády a od roku 2000 na společné stránce státní správy ve výzkumu a vývoji provozované Radou www.vyzkum.cz uvedena do provozu www aplikace na vyhledávání v databázi CEP, následně v roce 1999 potom CEZ a RIV a v roce 2000 VES. U veřejně přístupných údajů může uživatel získávat potřebné údaje o projektech, výzkumných záměrech, výsledcích a veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, uživatel má k dispozici základní nástroje pro omezení zobrazovaných dat a pro pokládání základních logických dotazů nad každou samostatnou databází.

c) Přechod na formát XML

Databázový formát “DBF” vycházel platformy DOS, neboť v době jeho vzniku (cca roky 1995 - 1996) úroveň výpočetní techniky ve státní správě, školství i akademických ústavech nedovolovala zavedení jednotné platformy Windows. V roce 2002 je dokončován přechod na univerzální výměnný formát XML s tím, že bude možné v tomto roce předávat data do CEP rovněž ve formátu DBF. Přechod na univerzální výměnný formát XML je významným krokem v interakci IS VaV s okolím tj. data do a z IS VaV bude možné vzájemně předávat bez ohledu na prostředí, ve kterém byla vytvořena nebo budou dále zpracovávána. Data jedné dodávky jsou ve formátu XML zapsána v jediném dokumentu (v jediném souboru), ve kterém jsou údaje o jednotlivých projektech hierarchicky uspořádány. Obsah dat je v analogii s formátem DBF. Pro naplnění dodávky dat ve formátu XML, příp. pro její aktualizaci, je k dispozici na Internetu vkládací aplikace, která umožní uživateli vyplnit potřebné údaje a sama zajistí jejich strukturální uspořádání.

d) Zavedení www aplikací určených pro předávání dat do IS VaV

Od roku 1999 byly postupně vyvíjeny www aplikace určené pro předávání dat do IS VaV prostřednictvím sítě Internet. Po řadě technických a legislativních úskalích jsou v letošním roce postupně uváděny do zkušebního provozu pro veřejnost. Tím dochází k zásadní změně ve způsobu sběru dat určených pro IS VaV. Základními přínosy jsou:

  • jednotná metodika pro předávání údajů

  • nulové náklady na potřebný SW na straně dodavatele dat (jsou využity pouze standardní prostředky Windows)

  • velmi malá doba potřebná pro zacvičení do práce s aplikacemi (na rozdíl od doby nutné pro uživatelské ovládnutí komerčních databázových nástrojů)

  • omezení zátěže specializovaných pracovníků informatiky ve vztahu ke generování dat pro IS VaV

  • odstranění nadbytečných údajů vyžadovaných některými poskytovateli na jednotlivých příjemcích podpory VaV jako údaje pro IS VaV,

  • možnost sjednocení termínů podpory VaV

  • shromáždění všech podpůrných a doplňujících informací, nutných pro předání / posouzení / vyhledání / dat týkajících se podpory VaV na jedno místo dobře dostupné všem uživatelům IS VaV

  • snadná, přehledná a ekonomická údržba takového podpůrného systému sběru dat

Tento nový způsob sběru dat zatím nemá ve státní správě obdobu a to ani rozsahem ani svou komplexností. To na druhé straně přináší některé nevýhody:

  • značný konzervatizmus a počáteční nedůvěra uživatelů

  • nedostatečně známé potřeby uživatelů

  • postupné vynoření některých legislativních i technických problémů (zpoždění má www sběr dat v postupně opouštěném formátu dat DOS).

e) Opuštění DOS platformy kontrolního programu

Rada od roku 1994 každoročně nechávala na svoje náklady vyvinout a poté zdarma distribuovala všem dodavatelům dat do IS VaV samostatně spustitelný program vyvinutý v databázovém prostředí FoxPro umožňující kontrolu předávaných dat formátu “DBF”. Přechodem na centrální kontrolní službu, pracující v prostředí sítě Internet byly vyřešeny nejpalčivější otázky, které byly s kontrolou předávaných daty spojeny:

  • trvalá dostupnost právě aktuální verze kontrolního programu,

  • naprostá nedostupnost neaktuálních verzí kontrolního programu a tedy nemožnost omylu použití neplatného kontrolního algoritmu,

  • dostupnost všech právě aktuálních číselníků se kterými pracuje kontrolní program,

  • odstranění potíží při importu instalační sady kontrolního programu z www.vyzkum.cz (doba, přerušování spojení ...),

  • odstranění veškerých potíží při instalaci kontrolního programu na některých operačních systémech (nutnost číst manuál, nutnost použití stanovených adresářů atd.).

Nově zavedený způsob kontroly dat předávaných do IS VaV tak plně respektuje potřeby uživatelů v oblasti kontrol dat, v maximální míře šetří jejich čas a pracnost, což je umožněno využíváním moderních nástrojů www technologií.

 

f) Zavedení konverzní služby pracující v prostředí www

V roce 2002 – přechodném období - je povolena koexistence dvou formátů předávaných dat (DBF a XML). Pro informační oblasti CEP, RIV a VES existují proto ještě v roce 2002 variantní možnosti kontroly “klasickým” způsobem – tj. kontrolním programem instalovaným na lokální PC dodavatele dat – a prostřednictvím nově vyvinuté webové kontrolní služby kontrolující dodávky dat formátu xml. Centrální konverzní služba, provozovaná v přechodném období 2002 na webu, umožňuje všem dodavatelům dat do IS VaV převádět data z formátu DBF do formátu XML. Konverzní služba je využívána zejména při přípravě dodávek dat do informační oblasti CEZ, kde je kontrola datového obsahu dodávky možná pouze prostřednictvím kontrolní služby.

Zavedením externí kontrolní služby dostupné v prostředí sítě Internet je výrazně snížen handicap těch uživatelů – dodavatelů dat do IS VaV, pro které by jinak přechod z formátu předávaných dat DBF na formát XML byl značně riskantní a problematický. Zároveň na straně této skupiny uživatelů dochází k podstatnému snížení nákladů, které by jinak byli nuceni vynaložit na uvedenou změnu formátů předávaných dat.

Jednoznačnou orientací na www technologie uplatňovaných jak při sběru, tak při presentaci dat IS VaV, důsledným využíváním možností jednotného prostředí sítě Internet, zavedením nového výměnného formátu “XML” nezávislém na prostředí původu dat a důslednou centralizací veškerých kontrolních a konverzních operací se IS VaV stává v rámci státní správy ČR informačním systémem vynikající svou kompaktností, robustností, stabilitou a neobvykle vysokou užitnou hodnotou pro všechny jeho uživatele.

 

II.5. Základní informace o údajích IS VaV

V současné době obsahuje IS VaV údaje o cca:

  • 18 000 projektech (přesně 18 249 k 18.2.2002),

  • 600 výzkumných záměrech (přesně 577 k 18.2.2002),

  • 150 000 výsledcích (přesně 153 238 k 18.2.2002),

  • 130 veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji (přesně 134 k 18.2.2002).

Ilustrativní možnosti využití údajů z IS VaV jsou uvedeny v příloze č. 1.

III. KONCEPCE IS VaV

III.1. Cíle rozvoje IS VaV a jeho priority

Základní požadavky na IS VaV a cíle jeho rozvoje stanoví právní předpisy.

III.1.1. Priority rozvoje IS VaV

Jak z hlediska zákona o podpoře výzkumu a vývoje a jeho prováděcích předpisů, tak z hlediska státní informační politiky je prioritou implementace změn vyvolaných novými právními předpisy.

Nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu bude od 1. července 2002 nahrazeno prováděcím předpisem k  zákonu o podpoře výzkumu a vývoje - nařízením vlády o informačním systému výzkumu a vývoje, které je v současné době v legislativním procesu. V prvé řadě pokrývá nové nařízení celý IS VaV (v dosavadním byla specifikován část CEP a částečně RIV a VES). Za druhé přináší nové právní předpisy dílčí změny i u oblastí dosud kodifikovaných stávajícím nařízením.

Věcně nejvýznamnější je změna daná § 31 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje (viz příloha č. 2). Doposud byly výsledky do RIV zařazeny až po jejich uplatnění (vyjití článku atd.). Nově se ukládá povinnost výsledky zařadit do 250 dnů od ukončení poskytování podpory, přičemž důvodem změny je právě dosavadní nemožnost vyhodnotit účinnost poskytnuté podpory. Z hlediska IS VaV bude tento problém řešen tak, že disponibilní část údajů o výsledku bude předána v zákonem stanoveném termínu a údaje o místu jeho uplatnění (publikace atd.) budou dodány po jejich uplatnění. Řada dílčích změn rovněž vyplyne z konečného znění výše uvedeného nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje.

Další prioritou je splnění požadavků stanovených zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Kromě povinnosti zpracovat koncepční záměr informačního systému (plněném touto koncepcí) je zde stanovena významná povinnost atestovat informační systém zejména z hlediska slučitelnosti se standardy Úřadu pro veřejné informační systémy (tj. tak, aby byl schopen komunikovat s ostatními informačními systémy veřejné správy).

S informačními systémy veřejné správy úzce souvisí realizace státní informační politiky a projektu jejího Akčního plánu s názvem “Informační systém výzkumu a vývoje”, kde jeho cílem je v roce 2003 dobudovat informační systém pro zpřístupnění informací z oblasti státem podporovaného výzkumu a vývoje. Tento koncepční záměr byl promítnut i do nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje, který v § 31 odst. 11 stanovuje způsob a rozsah údajů poskytovaných provozovatelem z IS VaV.

Účelem rozvoje IS VaV je shromažďovat, zpracovávat a poskytovat včasné a přesné informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků tak, jak stanoví zákon o podpoře výzkumu a vývoje a jeho prováděcí předpisy.

 

III.1.2. Realizace koncepce v jednotlivých oblastech

a) Principy řešení

Ustanovení § 30 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu a vývoje vymezuje možnosti správce a provozovatele IS VaV ovlivňovat rozvoj IS VaV:

  • výběrem technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz IS VaV,

  • stanovením jeho číselníků a datových prvků,

  • způsobem kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi.

Rozvoj IS VaV bude vycházet ze dvou hlavních principů:

1) Při rozvoji IS VaV se bude vycházet z principu projektového řízení.

Použití tohoto principu přinese jasné stanovení očekávaných cílů a výsledků, včetně definované odpovědnosti za jejich dosažení, kontrolovatelnost průběhu řešení i splnění cílů IS VaV a účelné využívání veřejných prostředků určených na financování IS VaV. Na každý z dále uvedených cílů KIS VaV bude podle uvedených principů zpracován projekt s konkrétními termíny, cíli, náklady a způsobem jejich verifikace a bude průběžně kontrolováno jeho plnění.

2) IS VaV je určen pro splnění potřeb skupin uživatelů, kterými jsou ústřední orgány státní správy (poskytovatelé), uživatelé výsledků výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků, vědečtí pracovníci a ostatní uživatelé. Tyto potřeby musí vycházet z objektivní analýzy, nikoliv ze subjektivních názorů.

Použití tohoto principu přinese vymezení potřeb uživatelů a podřízení činnosti IS VaV a poskytování adresných informací jednotlivým skupinám uživatelů, jednodušší přístup uživatelů výsledků výzkumu a vývoje a jejich využití ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a lepší propagaci výzkumu a vývoje, podporovaného z veřejných prostředků.

b) Základní výstupy navrženého řešení

Jednotlivé oblasti realizace koncepce jsou uvedeny bez pořadí důležitosti, neboť jsou vzájemně provázány a podmiňují se.

1. Dokončení integrace původně samostatných částí IS VaV

V roce 2002 bude dokončena integrace původně samostatných částí IS VaV (zahrnující i změny vyvolané novým zákonem a přechod na standardy ÚVIS, pokud pro oblast VaV existují). Mezi základní cíle integrace patří:

  • úplné sdílení všech údajů IS VaV (s výjimkou utajovaných skutečností, které jsou řešeny samostatným informačním systémem – např. u každého ukončeného projektu nebo výzkumného záměru tak budou do třičtvrtě roku zveřejněny jeho výsledky,

  • záruka systému, že – údaje poskytnuté do IS VaV budou v souladu s právními předpisy poskytovány jeho uživatelům,

  • ověřitelnost údajů – různé verze stejných údajů jsou archivovány tak, aby je bylo možné zpětně ověřit,

  • rychlost systému – vzhledem k zákonem stanoveným termínům a kumulaci prací v těchto předem známých termínech (např. u projektů do 28.2.) musí systém pracovat s optimalizovaným výkonem vyhovujícím časovým požadavkům na vytvoření datových výstupů,

  • zajištění poskytování údajů IS VaV (viz dále) rovněž v zákonem stanovených termínech.

K dosažení těchto cílů bude mj. nezbytné:

  • dořešení otázky zapracování těch údajů poskytovaných v minulých letech, které měly jinou vypovídací hodnotu než stávající údaje (např. investiční vs. kapitálové výdaje),

  • postupná zpětná verifikace dat IS VaV z minulých let a odstranění vzniklých nesouladů,

  • změna základní časové jednotky IS VaV, ke které se údaje vztahují, z jednoho roku na kratší období (možnost dvou veřejných soutěží na stejnou aktivitu v jednom roce atd.),

  • sjednocení identických výsledků poskytnutých v minulých letech různými poskytovateli s různými identifikačními kódy (nejde o duplicity, ale o případy, kdy se na jednom výsledku podílelo více organizací),

  • zavedení systematického označení identifikačních kódů pro nové projekty, výzkumné záměry a výsledky od roku 2003.

2. Dokončení jednotného www rozhraní IS VaV pro předávání údajů

V letech 2002 až 2003 budou dokončeny probíhající práce na implementaci jednotného www rozhraní IS VaV pro všechny jeho části. V roce 2002 bude zároveň dokončen přechod na univerzální výměnný formát XML. Základní charakteristiky byly uvedeny výše, zde jsou shrnuty základní principy cílového stavu:

  • uchazeč resp. příjemce podpory u těch poskytovatelů, kteří nestanoví jiný postup (tam, kde údaje získává prostřednictvím vlastního informačního systému), vyplní požadované údaje ve www aplikaci, kdykoliv může práci přerušit, dílčí výsledky uložit a znovu se k nim vrátit,

  • zajištěna je ochrana údajů (včetně osobních) a to, že do chvíle potvrzení údajů a jejich odeslání k nim nemá nikdo přístup (a to ani poskytovatel, ani provozovatel IS VaV),

  • před odesláním údajů od příjemce poskytovateli proběhne jejich kontrola kontrolním programem a příjemce je upozorněn na chyby, kterých se dopustil,

  • po odesláním údajů od příjemce poskytovateli se tyto údaje zpřístupní výlučně poskytovateli, který je podle výsledků veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji (hodnocení výzkumného záměru atd.) verifikuje resp. ve vybraných položkách upraví – např. u uznaných nákladů,

  • poskytovatel bude mít možnost exportu takto získaných údajů a naopak importu údajů získaných prostřednictvím vlastního informačního systému do struktur IS VaV,

  • před odesláním údajů od poskytovatele provozovateli proběhne jejich kontrola kontrolním programem a poskytovatel je upozorněn na chyby, kterých se dopustil (jak na úrovni jednotlivých projektů apod., tak za celou dodávku dat),

  • po odesláním údajů od poskytovatele provozovateli se v rámci přípravného procesu před zařazením dat do IS VaV tyto údaje de facto zpřístupní výlučně provozovateli, kde znovu proběhne kontrola, včetně kontroly souladu údajů se zákonem (např. schválení nových programů vládou) a zařazení údajů do IS VaV; další proces je stejný jako u dosavadního způsobu předávání údajů,

  • součástí celého systému bude i implementace elektronického podpisu (po jeho rozšíření ve státní správě - dosud proces vyžaduje písemné potvrzení předání údajů od poskytovatele provozovateli a písemné oznámení o zařazení údajů v zákonem stanovených termínech).

3. Vymezení očekávaných potřeb uživatelů IS VaV (včetně potřeb poskytovatelů)

V letech 2002 až 2003 proběhne po 4 letech nová analýza vymezení potřeb všech uživatelů IS VaV uvedených v části III.2.1. (tj. včetně potřeb poskytovatelů).

U poskytovatelů (tj. resortů) půjde zejména o:

  • cíl shromažďování údajů (věcnou analýzu údajů, které v oblasti výzkumu a vývoje nyní shromažďují),

  • analýzu údajů, které v oblasti výzkumu a vývoje shromažďují, z hlediska informačních systémů veřejné správy (soulad se standardy Úřadu pro veřejné informační systémy, shoda údajů s dalšími informačními systémy veřejné správy – CEDR atd.),

  • jejich oprávněnosti (na základě jakého právního předpisu tyto údaje shromažďují),

  • možností implementace výchozího stavu do struktur dat IS VaV.

U ostatních uživatelů (tj. uživatelé výsledků, odborná a ostatní veřejnost) půjde zejména o:

  • cíl shromažďování údajů (tj. analýza z hlediska údajů, které z IS VaV potřebují),

  • dostupnost údajů (tj. které údaje jsou ochotni do IS VaV poskytovat).

Dosavadní jednání (probíhající jak s poskytovateli, tak se zástupci dalších zainteresovaných orgánů a institucí) ukázaly, že u jednoho a toho samého subjektu se velmi výrazně liší názor na to, které údaje do IS VaV poskytovat (zde je jednoznačný trend objem údajů minimalizovat) a které údaje z IS VaV získávat (zde je trend přesně opačný – údajů by mělo být co nejvíce a co nejpodrobnějších). Výsledkem musí být kompromis, neboť ve většině případů jsou poskytovatelé údajů do IS VaV zároveň uživateli údajů z IS VaV získávaných.

Realizace odsouhlasených změn bude mj. závislá na tom, zda bude nezbytná úprava prováděcích předpisů (které u některých údajů vymezují obsah dat velmi striktně). Vymezení potřeb uživatelů se bude řídit následujícími principy:

  • výchozí stav je dán právními předpisy a navržené právní změny musí být konkrétně odůvodněny zákonem stanovenými cíli IS VaV (jde o změnu prováděcího právního předpisu),

  • implementace výchozího stavu do struktur dat je po stanoveném procesu v působnosti správce IS VaV a navržené změny musí být věcně opodstatněné (jedná se o úpravu struktur dat vyžadující vynaložení státních prostředků),

  • požadavky na změny, které nepatří do IS VaV (např. využívání jeho výstupů v zákonem stanovených mezích pro další navazující aplikace) musí být předmětem Koncepce informační infrastruktury VaV, kterou zpracovává MŠMT (součástí IS VaV se nemohou stát např. aplikace pro jednotlivé obory a odvětví, které ani v zahraničí nezabezpečuje státní správa).

4. Poskytování údajů z IS VaV prostřednictvím jednotného www rozhraní

V první etapě v roce 2002 budou s využitím stávajících www aplikací pro prohledávání a zpřístupňování dat (“www prohlížečů”) poskytovány všechny veřejně přístupné údaje v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje.

Ve druhé etapě v roce 2003 zároveň s vymezení potřeb uživatelů proběhne průzkum vzhledu www prohlížečů a jejich služeb. Návazně bude zahájena úprava stávajících www prohlížečů.

Ve třetí etapě, jejíž příprava bude zahájena rovněž v roce 2003 a realizace v následujících letech (dle rozsahu), dojde k propojení informací poskytovaných IS VaV s ostatními veřejně přístupnými údaji z oblasti výzkumu a vývoje (např. Web of Science aj.). Podmínkou uskutečnění této etapy je dořešení vlastnických aj. práv při zpřístupnění údajů.

Tak, jak explicitně stanoví zákon o podpoře výzkumu a vývoje (§ 31 odst. 11 písm. b) až e), budou i nadále vymezeným skupinám uživatelů poskytovány údaje IS VaV.

Uvedený víceetapový proces bude mít následující principy:

  • rozsah a způsob poskytování údajů z IS VaV jsou stanoveny zákonem,

  • zákon nestanovuje (resp. nechává na správci a poskytovateli) vzhled www prohlížečů a jejich služeb (způsoby vyhledávání, třídění atd.),

  • pro všechny diskutované formy bude základním kritériem spolehlivost (tj. že nalezené údaje jsou úplné).

Ke splnění uvedených kritérií bude nutné vyřešit ty problémy, které dosud snižovaly vypovídací hodnotu údajů získaných z www prohlížečů, zejména:

  • dokončit integraci původně samostatných částí IS VaV,

  • vyřešit včetně údajů z minulých let otázku kódové stránky češtiny (zejména tam, kde u údajů za jeden program bylo použito více kódových stránek češtiny).

5. Revize číselníků (zejména oborů) IS VaV

Z hlediska uživatelů je nejpoužívanější číselník oborů, který umožňuje projekty, výzkumné záměry a výsledky třídit podle cca 100 oborů. Součástí nového vymezení potřeb uživatelů bude i analýza a následující revize jednotlivých číselníků, vycházející z následujících principů:

  • východiskem budou jednak standardy Úřadu pro veřejné informační systémy tak, kde pro tuto oblast existují, jednak doporučené standardy CERIF,

  • číselník oborů i ostatní číselníky musí zůstat použitelné jak pro poskytovatele, tak pro další uživatele (tj. nemůže jít o rozsáhlé číselníky s několika tisíci položek, vyžadující speciální znalosti); např. zavedení nového oboru do číselníku musí být opodstatněno počtem projektů, výzkumných záměrů nebo výsledků v IS VaV,

  • při zavedení nového číselníku musí být jednoznačně vyřešeny vazby na stávající číselník (např. nelze vyčlenit nový obor tak, aby původní obor nesplňoval stanovené podmínky).

6. Implementace standardů EU, mezinárodní vazby IS VaV

6.1. Vývoj v zemích EU

Informace o VaV v zemích EU jsou udržovány financujícími orgány a agenturami a dalšími poskytovateli informací po celé EU v heterogenních a nepropojených zdrojích, mezi nimiž hrají významnou roli systémy nazvané CRIS (Current Research Information System). Většina členských zemí EU informace o VaV uložené v těchto zdrojích více či méně obsažně zveřejňuje na národní úrovni a jejich společnou politikou je úroveň těchto národních aktivit sjednotit. Společným požadavkem je, aby sjednocující evropské rozhraní pokrývalo jednak obsah informace (jaká data jsou předmětem sdílení a výměny), dále její formát (jak mají být data prezentována) a rovněž konzistentní klasifikaci (věcné třídění a řízenou terminologii, mající týž význam ve všech jazycích). Společný jazyk, který byl v roce 1991 navržen na podporu procesu celoevropského sjednocování informací o VaV, dostal název CERIF (zkratka pro Common European Research Information Format, tj. Evropský standard pro informace o výzkumu.).

Dohled nad vývojem evropského standardu CERIF 2000 a prototypového systému EuroCRIS převzala v roce 2000 aktivita EuroCRIS, dokumentovaná na www stránkách http://www.eurocris.org/, což je evropská platforma pro producenty bází dat o současném výzkumu. Systém EuroCRIS sdružuje vybrané (reprezentativní) metadatové (tj. katalogové) záznamy o VaV projektech z řady evropských zemí. V aktivitě EuroCRIS má zastoupení převážná většina evropských zemí a dále USA, Kanada, Izrael, Japonsko; Česká republika a Slovenská republika, které nejsou zastoupeny, představují na evropské mapě CRISu výrazné bílé místo. Evropská unie je v EuroCRISu zastoupena informační službou CORDIS (Community Research and Development Information Service; viz http://www.cordis.lu/), která zpřístupňuje rozsáhlé zdroje informací o podporovaném výzkumu a vývoji. CERIF jako pojem sám o sobě v právně závazných dokumentech Evropské unie, které upravují oblast výzkumu a vývoje, přímo zmíněn není.

Informační systémy o výzkumu, CRIS, sledují dva principiální cíle:

  • podpořit komunikaci mezi všemi, kdo se nějakým způsobem podílejí na zadávání, řešení a využívání výsledků řešení projektů VaV;

  • poskytnout účinnou informační bázi pro všechny, kdo se o informace z oblasti VaV zajímají nebo je potřebují.

6.2. Vazby na informační infrastrukturu výzkumu a vývoje

Tradičně CRIS pokrýval především registry výzkumných projektů, dnes je chápán jako zastřešení širokého spektra informačních zdrojů. V rozšířeném slova smyslu informace o výzkumu zahrnují:

  • výzkumné programy;

  • probíhající a ukončené výzkumné projekty;

  • výzkumné skupiny / laboratoře;

  • výzkumná centra / instituce;

  • zdroje financování výzkumu;

  • výsledky výzkumu (publikace, reference na patenty, produkty atd.);

  • zařízení pro výzkum (zpravidla velká);

  • výzvy k podávání návrhů;

  • události (konference atd.);

  • databáze technologických transferů;

  • informace o technických patentech;

  • expertizy/konzultace.

Řadu těchto služeb neposkytují přitom poskytovatelé (správci, provozovatelé), ale různí zprostředkovatelé vyvíjejí pro své klienty – zejména pro malé a střední podniky – další a další podpůrné služby pro získávání (vyhledávání a dodávání výběrů) vhodných a přesných informací, které mohou být mnohem širší než samotné informace o výzkumu. Poskytování informací o výzkumu a vývoji, které stát podporuje, ale neodpovídá za ně, nejsou předmětem této koncepce a jsou řešeny v rámci informační infrastruktury výzkum u a vývoje.

6.3. Poskytovatelé a uživatelé informací CRIS

V oblasti VaV identifikovala pracovní skupina CERIF RWG těchto osm cílových uživatelských skupin:

  • poskytovatelé informačních služeb

  • poskytovatelé informací

  • instituce a řídící sféra

  • VaV komunita

  • zprostředkovatelské organizace

  • výrobní podniky

  • neziskový sektor

  • média

Jednotlivé cílové uživatelské skupiny pracují s CRIS rozdílnými a komplementárními způsoby a jejich potřeby, požadavky a zájmy nelze chápat ani jako shodné, ani jako “stabilní”. Naopak je nutno počítat s vývojem uživatelských potřeb a požadavků pod vlivem takových faktorů, jako jsou změny technologií (na něž poskytovatelé CRIS odpovídají novými rysy a technikami svých systémů) nebo vývoj veřejné politiky od “výzkumu” k “inovaci”. Před deseti lety byly on-line informační služby o výzkumu pro průměrného uživatele příliš komplexní a o konzultace bylo nutno žádat specializované informační agenty a zprostředkovatele. Dnes jsou základní informace koncovému uživateli snadno dostupné. Novou rolí pro zprostředkovatele je proto “překládat” problém /otázku uživatele do specifické “konzultace” nebo “dotazu” na informační systém a tak klientovi asistovat při výběru dostupných informací, vytváření personalizované informační služby a předávání zvyklostí v práci s informačními systémy. Například k identifikaci odborníků v určité oblasti není vždy nutné používat výlučně “odborné databáze – často lze odborníky úspěšně vyhledat v jiných typech databází (databáze projektů, databáze výsledků atd.).

6.4. Požadavky na informační systémy začleněné do CRIS a jejich poskytovatele

Základními uživatelskými potřebami, které jsou společné všem identifikovaným skupinám uživatelů, jsou:

  • obsažná a přesná informace;

  • věrohodná informace;

  • kvalitní informace;

  • snadno dostupná informace (uživatelský přátelské rozhraní);

  • porovnatelnost dat;

  • data ve vlastním jazyce nebo v angličtině;

  • obsažné předmětové indexování umožňující najít potřebnou informaci rychle;

  • on-line help/vysvětlení k předmětovému indexování;

  • ochrana soukromí (zákonem);

  • žádné problémy s copyrightem při používání dat nebo jasně formulovaná omezení na použití dat;

  • jasná indikace vlastnických práv;

  • přesné kontaktní informace na identifikovanou osobu/organizaci/dokument;

  • lidé/organizace s příslušnými znalostmi;

  • snadná identifikovatelnost využitelných výsledků;

  • jasná identifikace typu uvažované spolupráce;

  • snadná identifikace nabízené konzultace;

  • výběrové výstupní sestavy;

  • informace za poplatek (je-li zpoplatňována).

V termínech požadované funkcionality jsou pak požadavky na CRIS tyto:

  • on-line objednávání dokumentů;

  • obsažné vyhledávací nástroje;

  • vazby na další databáze;

  • vazby mezi full-textovými dokumenty a multimediálními objekty;

  • importovací/exportovací funkce (schopnost předávání dat v různých formátech);

  • nástroje pro produkování reportů (ad hoc nebo předdefinovaných: texty a statistiky);

  • multijazyková vybavenost.

6.5. Souhrn mezinárodních vazeb IS VaV

Zatímco v původním pojetí aktivity CRIS (jako záznamy o VaV projektech) odpovídaly IS VaV resp. CEP, v současné době již IS VaV rozsahem svých aktivit výrazně překračují a řada z nich odpovídá programu koordinovanému MŠMT “Informační zdroje pro výzkum a vývoj” (doba řešení 2000-2003, roční státní podpora cca 150 mil. Kč). Ani ve výhledu této koncepce nelze aktivity CRIS ztotožnit s IS VaV zejména z následujících důvodů:

  • pro IS VaV provozovaný státní správou platí příslušné obecně závazné předpisy (zákon č. 130/2002 Sb., zákon č. 365/2000 Sb. atd.), které výrazně omezují možnost jeho zásadních změn. Stejně jako v zemích EU, musí i v ČR poskytování informací o výzkumu a vývoji, které stát podporuje, ale neodpovídá za ně, probíhat nadále v rámci výzkumných programů MŠMT a dalších obdobných aktivit,

  • z hlediska acquis ES pro tuto oblast dosud nedošlo ke sjednocení přístupu členských zemí EU), uvedené aktivity EuroCRIS jsou sice významné, ale již řadu let nejsou pro členské ani kandidátské země závazné,

  • ani po věcné stránce nejsou systémy CRIS budovány jako centrální systém, ale jako modulární a vzájemně se doplňující systémy, kde IS VaV může být je jen jedním z řady systémů poskytujících uvedené služby.

Z uvedeného vyplývá, že z hlediska IS VaV půjde při zapojování do aktivit EuroCris zejména o převzetí standardů (standard CERIF2000), vymezení potřeb jednotlivých uživatelů, postupné zavádění moderních technologií a služeb a rychlé a účinné vyhledávání informací a další funkce, popsané v jednotlivých oblasti realizace KIS VaV.

 

c) Termíny hodnocení plnění Koncepce

Průběžné hodnocení plnění cílů KIS VaV bude provedeno na konci roku 2003 (mj. i z důvodu projektu Akčního plánu státní informační politiky). K tomuto termínu budou zároveň konkretizovány dílčí cíle uvedené výše.

Závěrečné hodnocení plnění cílů KIS VaV bude provedeno na konci roku 2006. Vzhledem k prudkému rozvoji informačních technologií je více než pětiletý výhled nereálný.

 

III.2. Meziresortní aj. spolupráce

III.2.1. Vymezení očekávaných potřeb uživatelů

Vymezení očekávaných potřeb všech skupin uživatelů je základním předpokladem pro správnou funkci IS VaV. Původní vymezení bylo provedeno přibližně v roce 1993 při vzniku CEP - první části národních databází výzkumu a vývoje. Další, velmi podrobné je součástí Koncepce NADAVaV a bylo provedeno v roce 1999 pro všechny části IS VaV. Každoroční nepřímá revize potřeb provedená cestou každoroční aktualizace datových struktur po dohodě poskytovatelů měla ale omezené možnosti. Proto bude nutné provést nové vymezení, odpovídající dnešním technickým a personálním možnostem IS VaV.

Dále uvedené potřeby tvoří logický celek. Potřeby jednotlivých uživatelů nejsou protichůdné. Nelze proto mluvit o izolovaných potřebách uživatelů IS VaV, ale o potřebách informační podpory při poskytování veřejné podpory výzkumu a vývoje.

IS VaV využívají zejména:

a) Rada vlády pro výzkum a vývoj

  • pro informování o veřejně přístupných údajích IS VaV,

  • pro podporu kontrolních činností a to jak vlastních, tak NKÚ a ÚOHS,

  • pro podklady pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj,

  • pro podklady pro jednání se správci rozpočtových kapitol o použití výdajů rozpočtových kapitol určených na výzkum a vývoj,

  • pro poskytování údajů podle mezinárodních smluv (mj. orgánům Evropské komise - pro zajištění slučitelnosti přístupu České republiky k evidenci informací o projektech a výzkumných záměrech s normami Evropských společenství),

b) Ústřední správní úřady (poskytovatelé)

  • pro přípravu návrhu výdajů rozpočtových kapitol na výzkum a vývoj a pro splnění dalších, zvláštními předpisy stanovených činností poskytovatelů nebo orgánů výzkumu a vývoje,

  • pro poskytování podpory příjemcům (část resortů),

  • pro kontrolu užití účelové nebo institucionální podpory,

  • pro hodnocení dosažených výsledků, zpracování přehledů a zpráv o jimi podporovaném výzkumu a vývoji a pro poskytování informací vládě a veřejnosti,

c) Uživatelé výsledků výzkumu a vývoje

  • pro vyhledání vhodných výsledků výzkumu a vývoje řešících jejich výrobní problém,

  • pro hledání odborných pracovišť a odborníků schopných řešit jejich výrobní problém,

d) Odborná veřejnost a uchazeči ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji

  • pro získání informací o vyhlášených veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a o jejich výsledcích,

  • pro přípravu nových projektů a výzkumných záměrů (hledání nových námětů a možností spolupráce),

  • pro hodnocení a rozdělování prostředků uvnitř organizace,

e) Ostatní veřejnost

  • pro získání informací o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků a o jeho výsledcích.

 

III.2.2. Meziresortní aj. spolupráce

IS VaV je, ostatně stejně jako celý systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků k jehož sledování primárně slouží, výrazně meziresortní. Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech poskytovatelem a jejich zařazení do IS VaV provozovatelem podle podmínek stanovených správcem. Z uvedeného vyplývá, že podmínkou funkčnosti IS VaV a zároveň jeho zvláštností je (jak již bylo několikrát uvedeno výše) úzká meziresortní spolupráce s 20-ti resorty. Tato podmínka je zakotvena i v novém zákoně o podpoře výzkumu a vývoje, kde se v § 30 odst. 3 provozovateli ukládá navrhovat veškeré změny po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu.

 

III.3. Kvantifikace nároků na finanční zdroje

Na úrovni správce a provozovatele IS VaV se předpokládá (v souvislosti s předpokládanými výdaji ze státního rozpočtu v příštích letech a tím i s nárůstem počtu údajů IS VaV a jejich vzájemných vazeb) s následujícími výdaji po dobu trvání koncepce:

rok

2002

2003

2004

2005

2006

výdaje (tis. Kč)

2250

2350

2450

2550

2 600

Uvedené výdaje budou (stejně jako doposud) hrazeny podle nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje z účelových výdajů rozpočtové kapitoly Úřadu vlády České republiky na výzkum a vývoj. V uvedeném pětiletém období jde o 15 % nárůst. Na zajištění prací k realizaci koncepce v letech 2003 až 2006 bude v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek vyhlášena veřejná obchodní soutěž.

Součástí činností souvisejících s IS VaV je i získávání údajů u jednotlivých resortů (viz výše). Náklady na ně (v souladu se stávajícími předpisy i podle nového zákona o podpoře výzkumu a vývoje) hradí resorty z nákladů na výzkum a vývoj nejvýše v částce, která nepřesáhne 2,5 % celkové výše daných prostředků poskytovatele na výzkum a vývoj v daném kalendářním roce. Realizace předložené koncepce proto nepovede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.

 

III.4. Důsledky koncepce

Předkládaná koncepce byla připravena souběžně s příslušnými právními předpisy, zejména s nařízením vlády o informačním systému výzkumu a vývoje. Vzájemná úzká vazba obou materiálů je zárukou, že jak uplatnění nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje, tak realizace KIS VaV budou probíhat bez zásadních problémů.

Druhým aspektem předkládané KIS VaV je vazba na přípravu návrhu státního rozpočtu v oblasti výzkumu a vývoje a jeho realizaci. IS VaV je zákonem definován jako informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Stejně jako mnohokrát v minulosti přispěje realizace KIS VaV k lepšímu využití prostředků a k odhalení nedostatků, které se i u výzkumu a vývoje (byť zřídka) vyskytují. Celou otázku kontroly a duplicit lze tak postavit i opačně – jedním z důvodů postupně se lepšícího stavu ve VaV (např. v rychlosti uvolňování prostředků a účelnosti jejich využití) je právě zákonem stanovená podmínka poskytnutí údajů do IS VaV a jejich zveřejnění. Některé případy nedostatků (ať mediálně proslulé tankové pásy nebo některé výzkumné záměry) jsou však argumentem pro jednoznačný tlak na kontrolu výsledků výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků.

Třetím a perspektivně nejzávažnějším důsledkem koncepce je právě veřejná a odborná kontrola, založená na poskytování údajů veřejnosti. Po odstranění právních překážek novým zákonem o podpoře výzkumu a vývoje (např. u obchodního tajemství nebo u zveřejňování dosud neuplatněných výsledků) bude postupně v termínech uvedených v koncepci postupně rozšiřována. Jak příklad důsledků lze uvést to, že u každého projektu nebo výzkumného záměru budou do třičtvrtě roku zveřejněny jeho výsledky, což bude znamenat např. zásadní změny při hodnocení dalších projektů stejného nositele.

 

III.5. Regionální rozměr koncepce

Výzkum a vývoj je oblastí s nejen s nadregionálním, ale výrazně s mezinárodním charakterem. Navíc vzhledem k velikosti České republiky má zde výzkum a vývoj problémy přesně opačné – např. velikostí projektů Česká republika výrazně zaostává za projekty členských zemí EU, čímž se výrazně snižuje možnost jejího zapojení do Evropského výzkumného prostoru. Přesto některé z oborů a oblasti výzkumu a vývoje mají regionální aspekty – nejvíce v oblasti kultury. Nový zákon o podpoře výzkumu a vývoje proto stejná práva a povinnosti jako státní správě dává v oblasti výzkumu a vývoje i územním samosprávným celkům. IS VaV je, pokud v budoucnu dojde k poskytování veřejné podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR nebo územních samosprávných celků, na předávání a poskytování údajů připraven.

 

III.6. Legislativní a nelegislativní opatření k realizaci koncepce

Jak již bylo uvedeno, legislativní změny probíhaly (s řady důvodů nesouvisejících s IS VaV) paralelně s přípravou KIS VaV. Pro její naplnění se další legislativní změny v prvém období její realizace nepředpokládají.

V nelegislativní oblasti realizace předložené KIS VaV proto nepovede ke zvýšení výdajů státního rozpočtu. Opatření nezbytná k uskutečnění KIS VaV a postup jejich realizace jsou, jak již bylo uvedeno, stanoveny zákonem.

Nezbytnou podmínkou pro realizaci koncepce je shoda 20-ti zainteresovaných orgánů nad jejími principy a způsobem jejich naplnění v kontextu změn probíhajících v oblasti VaV. IS VaV je účelným nástrojem pro sledování těchto změn a jejich nezbytné korekce.


Seznam zkratek

KIS VaV – Koncepce informačního systému výzkumu a vývoje

IS VaV – Informační systém výzkumu a vývoje

CEP - centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (část IS VaV)

CEZ - centrální evidence výzkumných záměrů (část IS VaV)

RIV - rejstřík informací o výsledcích (část IS VaV)

VES - evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji (část IS VaV)

SR – evidence údajů pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj

NADAVaV – Národní databáze výzkumu a vývoje České republiky

VaV – výzkum a vývoj

EU – Evropská unie

DBF, XML – formáty dat (DBF – databázový formát, XML – univerzální výměnný formát)

DOS, Windows – operační systémy osobních počítačů

www – Internet

SWOT analýza – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik, která je povinnou součástí koncepce


PŘÍLOHA č. 1

PŘÍKLADY VYUŽITÍ ÚDAJŮ z IS VaV

IV.1. CEP: Změny výše podpory a průměrné velikosti projektů podle oborů v letech 1998-2001

Příklad využití údajů z části CEP IS VaV pro hodnocení účinnosti přijatých opatření – přes rostoucí podporu ve všech oborech (v zemědělství se řada projektů řeší jako molekulárně biologické), roste průměrná velikost projektů velmi málo (s výjimkou vojenství). Přetrvává řešení obrovského počtu malých projektů, tříštění výzkumných kapacit a riziko duplicitních řešení.

IV.2. CEZ: Změny velikosti výzkumných záměrů v letech 1999-2001

Příklad využití údajů z části CEZ IS VaV - údaje o výzkumných záměrech ukazují změny, ke kterým u nich došlo v průběhu prvních tří let řešení. Na rozdíl od projektů roste velikost výzkumných záměrů.

IV.3. CEP-CEZ: Věk řešitele projektů v letech 1998 a 2001 a výzkumných záměrů v roce 2001

Příklad srovnání údajů z dvou částí IS VaV ukazující jednak stárnutí hlavních řešitelů projektů (téměř nedochází k jejich přirozené obměně), jednak velmi podobnou věkovou strukturu hlavních řešitelů projektů a výzkumných záměrů (zatímco ve světě je věková struktura řešitelů projektů výrazně mladší).

IV.4. CEP-RIV: Podíl vybraných resortů na jednotlivých typech výsledků a na vynaložených celkových státních prostředcích u projektů ukončených v letech 1999-2000

Příklad srovnání údajů z dvou částí IS VaV ukazující výrazné rozdíly mezi jednotlivými resorty. I když není hodnocena kvalita jednotlivých výsledků a část z nich dosud nebyla uplatněna (realizována), přesto je vidět odlišný přístup např. GA ČR (u publikací a presentací) a MPO(u patentů a technologií).

PŘÍLOHA č. 2

VYMEZENÍ IS VaV V ZÁKONĚ O PODPOŘE VÝZKUMU A VÝVOJE

Pro rozvoj IS VaV je klíčové jeho vymezení v novém zákonu č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

Hlava VII

Poskytování informací o výzkumu a vývoji

§ 30

Informační systém výzkumu a vývoje

(1) Informační systém výzkumu a vývoje je informační systém veřejné správy31) zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, centrální evidence výzkumných záměrů, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu a vývoje jsou společně sdíleny a využívány k cílům stanoveným v odstavci 2.

(2) Účelem informačního systému výzkumu a vývoje je poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti včetně zahraniční a poskytovatelům, s cílem

a) informování veřejnosti a uchazečů o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu a vývoje a jejich výsledcích,

b) informování veřejnosti o projektech a výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,

c) informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy32) nebo mezinárodními smlouvami,

d) kontroly účelové nebo institucionální podpory,

e) přípravy návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zvláštními právními předpisy32) stanovených činností poskytovatelů nebo orgánů výzkumu a vývoje podle tohoto zákona,

f) hodnocení výsledků a poskytování informací vládě a veřejnosti.

(3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu a vývoje,31) jeho číselníky a datové prvky,31) způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu a vývoje31) navrhuje po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu a vývoje podle zvláštního právního předpisu31) (dále jen “provozovatel”) a schvaluje správce informačního systému výzkumu a vývoje, který plní úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.31)

-----

31)Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

32)Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

§ 31

Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu a vývoje

(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3. Při předání osobních údajů je poskytovatel a při jejich zařazení provozovatel povinen dodržet podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.22)

(2) Poskytovatel vždy před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Do 50 kalendářních dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

(3) Údaje o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavcem 4 až 6. Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.

(4) Poskytovatel předá platné údaje o projektech nebo výzkumných záměrech podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů

a) od počátku kalendářního roku u projektů nebo výzkumných záměrů zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo

b) ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo výzkumných záměrů.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové platné údaje o řešených projektech a výzkumných záměrech provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Poskytovatel předá provozovateli platné údaje o výsledcích projektů a výzkumných záměrů podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění, ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen “uplatnění”) nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků. V případě, že v této lhůtě nebyly výsledky uplatněny, uvede údaje o předpokládaném uplatnění výsledků a po jejich uplatnění nebo neuskutečněném uplatnění předá poskytovatel platné údaje provozovateli bez zbytečného odkladu.

(7) Postup při předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích, podle odstavce 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

(8) Provozovatel zařadí do informačního systému údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené zvláštními právními předpisy22) a tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě od doručení údajů do

a) 5 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji,

b) 10 kalendářních dnů u údajů o projektech a výzkumných záměrech,

c) 60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a výzkumných záměrů.

(9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje na základě kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis.

(10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 30 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu a vývoje kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu, který znemožňuje plnění cílů informačního systému uvedených v § 30 odst. 2 zákona, nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu a vývoje podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.

(11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu a vývoje

a) veřejnosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,22) v přehledné formě dálkovým přístupem prostřednictvím referenčního rozhraní podle zvláštního právního předpisu30) nebo prostřednictvím veřejné informační sítě,

b) výlučně poskytovateli na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které do něj poskytl nebo které se týkají organizačních složek, právnických osob nebo fyzických osob v jeho působnosti,

c) příjemci na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje o jeho projektech a výzkumných záměrech a výsledcích jím dosažených,

d) ministerstvu a správci všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje,

e) dalším subjektům stanoveným zvláštními právními předpisy31) nebo mezinárodními závazky České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo závazky.

(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis.

-----

22) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 121/2000 Sb.

Obchodní zákoník.

§ 32

Obsah informačního systému výzkumu a vývoje

(1) Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje obsahuje zejména informace určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele, spolupříjemce a osobu odpovědnou spolupříjemci za řešení projektu (dále jen “spoluřešitel”), dobu řešení projektu a dobu účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, uznané náklady projektu a jejich členění, výši podpory z veřejných prostředků, projekty řešící obdobnou problematiku, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální evidence výzkumných záměrů obsahuje obdobné informace jako centrální evidence projektů výzkumu a vývoje s výjimkou údajů o spolupříjemci a spoluřešitelích. Údaje centrální evidence výzkumných záměrů stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména informace určující výsledek a projekt nebo výzkumný záměr, jehož řešením výsledek vznikl, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho anotaci, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Údaje rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, zahrnují zejména obsah podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu a vývoje obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků, není-li řešitel nebo další fyzická osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků.


OBSAH

SOUHRN 

I. ÚVOD

I.1. Právní vymezení IS VaV

II. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU IS VaV

II.1. Základní vývojové tendence v uplynulém období

II.2. Rekapitulace plnění Koncepce NADAVaV z roku 1999

II.2.1 Splněné úkoly

II.2.2 Nesplněné úkoly (resp. úkoly nesplněné v zkráceném období koncepce)

II.2.3 Hodnocení trendů a dalších činností

II.3. Výsledky SWOT analýzy IS VaV

II.3.1. Souhrn SWOT analýzy

a) Silné stránky

b) Slabé stránky

c) Příležitosti

d) Rizika, ohrožení

II.4. Zhodnocení účinnosti dosud vynaložených prostředků

a) Integrace databází do IS VaV

b) Zpřístupnění údajů IS VaV na www

c) Přechod na formát XML

d) Zavedení www aplikací určených pro předávání dat do IS VaV

e) Opuštění DOS platformy kontrolního programu

f) Zavedení konverzní služby pracující v prostředí www

II.5. Základní informace o údajích IS VaV

III. KONCEPCE IS VaV

III.1. Cíle rozvoje IS VaV a jeho priority

III.1.1. Priority rozvoje IS VaV

III.1.2. Realizace koncepce v jednotlivých oblastech

a) Principy řešení

b) Základní výstupy navrženého řešení

1. Dokončení integrace původně samostatných částí IS VaV

2. Dokončení jednotného www rozhraní IS VaV pro předávání údajů

3. Vymezení očekávaných potřeb uživatelů IS VaV (včetně potřeb poskytovatelů)

4. Poskytování údajů z IS VaV prostřednictvím jednotného www rozhraní

5. Revize číselníků (zejména oborů) IS VaV

6. Implementace standardů EU, mezinárodní vazby IS VaV

c) Termíny hodnocení plnění Koncepce

III.2. Meziresortní aj. spolupráce

III.2.1. Vymezení očekávaných potřeb uživatelů

a) Rada vlády pro výzkum a vývoj

b) Ústřední správní úřady (poskytovatelé)

c) Uživatelé výsledků výzkumu a vývoje

d) Odborná veřejnost a uchazeči ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji

e) Ostatní veřejnost

III.2.2. Meziresortní aj. spolupráce

III.3. Kvantifikace nároků na finanční zdroje

III.4. Důsledky koncepce

III.5. Regionální rozměr koncepce

III.6. Legislativní a nelegislativní opatření k realizaci koncepce

Seznam zkratek

IV.1. PŘÍLOHA č. 1 - PŘÍKLADY VYUŽITÍ ÚDAJŮ z IS VaV

            IV.1. CEP: Změny výše podpory a průměrné velikosti projektů podle oborů v letech 1998-2001

            IV.2. CEZ: Změny velikosti výzkumných záměrů v letech 1999-2001

            IV.3. CEP-CEZ: Věk řešitele projektů v letech 1998 a 2001 a výzkumných záměrů v roce 2001

            IV.4. CEP-RIV: Podíl vybraných resortů na jednotlivých typech výsledků a na vynaložených celkových státních prostředcích u projektů ukončených v letech 1999-2000

IV.2. PŘÍLOHA č. 2 – VYMEZENÍ IS VaV V ZÁKONU O PODPOŘE VÝZKUMU A VÝVOJE

Sdílejte na: