Československá psychologie

Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543

Metodické studie
Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku
Úvod. Identifikace jedinců ve vysokém riziku rozvoje psychotického onemocnění může pomoci v prevenci vzniku onemocnění.
Cíle. Popsat základní psychometrické vlastnosti české verze dotazníku The Prodromal Questionnaire- Brief Version (PQB) a prevalenci výskytu symptomů rizika rozvoje psychózy u českých adolescentů.
Soubor a metody. PQB byl předložen studentům pražských škol (gymnázia, střední odborná učiliště-SOU a střední odborné školy–SOŠ) ve věku 15–20 let. PQB se skládá s 21 otázek. Celkový skór ≥ 8 pozitivních položek byl nastaven jako prahový pro pozitivní screening (PQB+), celkový skór ≥ 8 položek, vyvolávajících signifikantní distres pro PQB distres+ a celkový skór ≥ 24 pro PQB celkový distres +.
Statistická analýza. Pro testování psychometrických vlastností PQB byl použit Cronbachův koeficient α, položková analýza a explorační faktorová analýza. Rozdíly v PQB mezi skupinami (pohlaví, typ školy, věk) byly exploračně testovány pomocí Fisherova přesného testu, Mann-Whitneyho testu, Pearsonova chí-kvadrát testu a neparametrického Kruskal-Wallisova testu, dle obvyklých zvyklostí.
Výsledky. Analyzována byla data 435 studentů (průměrný věk 17,2 ± 1,0 let). Mezi dotazovanými bylo 249 (54 %) chlapců a 216 (56 %) dívek. Mezi školami byl rozdíl distribuce pohlaví (dívky gymnázium 49 % vs. SOU 87 % vs. SOŠ 31 %; p < 0,001), ale ne v průměrném věku respondentů (p = 0,08). Cronbachovo α pro PQB bylo 0,85. U PQB byla nalezena třífaktorová struktura. Faktor 1 byl sycen 7 položkami (faktorová zátěž 0,444–0,729; Cronbachova α = 0,81), faktor 2 tvořilo 6 položek (faktorová zátěž 0,404–0,721; α = 0,73) a faktor 3 se skládal ze 4 položek (faktorová zátěž 0,313 – 0,618; α = 0,65). Z celkového souboru bylo 204 (44 %) studentů PQB+, 44 (9 %) PQB distres + a 174 (37 %) studentů PQB celkový distres+. Záchyt u dívek byl častější než u chlapců.
Omezení studie. Ve studovaném souboru jsou pouze studenti středních škol v Praze, což limituje přenositelnost výsledků na celou Českou republiku.
Klíčová slova: riziko, psychóza, adolescent, screening, PQB
Antonín Šebela, Aneta Dorazilová, Veronika Voráčková, Pavel Knytl, Mabel Rodriguez, Juraj Jonáš, Patrik Švancer, Pavel Mohr (2019). Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku. Československá psychologie, 63(4), 430-444.

Prevalence of high-risk symptoms for psychosis in population of adolescents: Czech version of The Prodromal Questionnaire Brief
Background. Identification of individuals at high risk of psychotic disorder can help to prevent onset of the disorder.
Objectives. To examine both psychometric characteristics of the Czech version of The Prodromal Questionnaire Brief Version (PQB) and prevalence of risk symptoms for psychosis among Czech adolescents.
Sample and methods. The PQB was administered to a sample of students in Prague (grammar and secondary vocational schools-SVS and apprentice training centers-ATC) aged 15–20 years. The PQB consists of 21 items. The cut-off score for positive screening (PQB+) was set as ≥ 8 items, the cut-off score ≥ 8 positive symptoms with significant distress was set for PQB distress + and the cut-off score ≥ 24 for total distress for PQB total distress +.
Statistical analysis. Cronbach α, item analysis and exploratory factor analysis were used for reliability estimation of the PQB. Exploratory analyses using Fisher,s exact test, Mann-Whitney test, Pearson chi square test, and Kruskal- Wallis test were used as appropriate for testing between group differences in the PQB scores.
Results. Data from 435 students were analyzed (mean age 17.2 ± 1.0 years). Sample consisted of 249 males (54%) and 216 females (46%). Sex distribution among schools differed (female, grammar schools 49% vs. ATC 87% vs. SVS 31%, p<0.001), but age distribution did not (p=0.08). Cronbach α of the PQB was 0.85, and three-dimensional factor structure was found. Factor 1 was made up of 7 (factor load 0.444–0.729; Cronbach α=0.73), factor 2 of 6 (factor load 0.404–0.721; α=0.73), and factor 3 of 4 items (factor load 0.313– –0.618; α=0.65). 204 subjects in the total sample were PQB+ (44%), 44 were PQB distress+ (9%) and 174 were PQB total distress + (37%).
Study limitation. Generalization of study results is limited, since only students from Prague high schools were assessed.
Keywords: risk, psychosis, adolescent, screening, PQB

Metodické studie Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku
Úvod. Identifikace jedinců ve vysokém riziku rozvoje psychotického onemocnění může pomoci v prevenci vzniku onemocnění. Cíle. Popsat základní psychometrické vlastnosti české verze dotazníku The Prodromal Questionnaire- Brief Version (PQB) a prevalenci výskytu symptomů rizika rozvoje psychózy u českých adolescentů. Soubor a metody. PQB byl předložen studentům pražských škol (gymnázia, střední odborná učiliště-SOU a střední odborné školy–SOŠ) ve věku 15–20 let. PQB se skládá s 21 otázek. Celkový skór ≥ 8 pozitivních položek byl nastaven jako prahový pro pozitivní screening (PQB+), celkový skór ≥ 8 položek, vyvolávajících signifikantní distres pro PQB distres+ a celkový skór ≥ 24 pro PQB celkový distres +. Statistická analýza. Pro testování psychometrických vlastností PQB byl použit Cronbachův koeficient α, položková analýza a explorační faktorová analýza. Rozdíly v PQB mezi skupinami (pohlaví, typ školy, věk) byly exploračně testovány pomocí Fisherova přesného testu, Mann-Whitneyho testu, Pearsonova chí-kvadrát testu a neparametrického Kruskal-Wallisova testu, dle obvyklých zvyklostí. Výsledky. Analyzována byla data 435 studentů (průměrný věk 17,2 ± 1,0 let). Mezi dotazovanými bylo 249 (54 %) chlapců a 216 (56 %) dívek. Mezi školami byl rozdíl distribuce pohlaví (dívky gymnázium 49 % vs. SOU 87 % vs. SOŠ 31 %; p < 0,001), ale ne v průměrném věku respondentů (p = 0,08). Cronbachovo α pro PQB bylo 0,85. U PQB byla nalezena třífaktorová struktura. Faktor 1 byl sycen 7 položkami (faktorová zátěž 0,444–0,729; Cronbachova α = 0,81), faktor 2 tvořilo 6 položek (faktorová zátěž 0,404–0,721; α = 0,73) a faktor 3 se skládal ze 4 položek (faktorová zátěž 0,313 – 0,618; α = 0,65). Z celkového souboru bylo 204 (44 %) studentů PQB+, 44 (9 %) PQB distres + a 174 (37 %) studentů PQB celkový distres+. Záchyt u dívek byl častější než u chlapců. Omezení studie. Ve studovaném souboru jsou pouze studenti středních škol v Praze, což limituje přenositelnost výsledků na celou Českou republiku.
Klíčová slova: riziko, psychóza, adolescent, screening, PQB
Antonín Šebela, Aneta Dorazilová, Veronika Voráčková, Pavel Knytl, Mabel Rodriguez, Juraj Jonáš, Patrik Švancer, Pavel Mohr (2019). Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku. Československá psychologie, 63(4), 430-444.
Prevalence of high-risk symptoms for psychosis in population of adolescents: Czech version of The Prodromal Questionnaire Brief
Background. Identification of individuals at high risk of psychotic disorder can help to prevent onset of the disorder. Objectives. To examine both psychometric characteristics of the Czech version of The Prodromal Questionnaire Brief Version (PQB) and prevalence of risk symptoms for psychosis among Czech adolescents. Sample and methods. The PQB was administered to a sample of students in Prague (grammar and secondary vocational schools-SVS and apprentice training centers-ATC) aged 15–20 years. The PQB consists of 21 items. The cut-off score for positive screening (PQB+) was set as ≥ 8 items, the cut-off score ≥ 8 positive symptoms with significant distress was set for PQB distress + and the cut-off score ≥ 24 for total distress for PQB total distress +. Statistical analysis. Cronbach α, item analysis and exploratory factor analysis were used for reliability estimation of the PQB. Exploratory analyses using Fisher,s exact test, Mann-Whitney test, Pearson chi square test, and Kruskal- Wallis test were used as appropriate for testing between group differences in the PQB scores. Results. Data from 435 students were analyzed (mean age 17.2 ± 1.0 years). Sample consisted of 249 males (54%) and 216 females (46%). Sex distribution among schools differed (female, grammar schools 49% vs. ATC 87% vs. SVS 31%, p<0.001), but age distribution did not (p=0.08). Cronbach α of the PQB was 0.85, and three-dimensional factor structure was found. Factor 1 was made up of 7 (factor load 0.444–0.729; Cronbach α=0.73), factor 2 of 6 (factor load 0.404–0.721; α=0.73), and factor 3 of 4 items (factor load 0.313– –0.618; α=0.65). 204 subjects in the total sample were PQB+ (44%), 44 were PQB distress+ (9%) and 174 were PQB total distress + (37%). Study limitation. Generalization of study results is limited, since only students from Prague high schools were assessed.
Keywords: risk, psychosis, adolescent, screening, PQB