Výzkumné studie Změny objektivních a subjektivních ukazatelů stresu v situaci modelové zátěže |
V laboratorním experimentu autoři zjišťovali, jak se projeví psychická zátěž (číselný čtverec) v biochemických ukazatelích (katecholaminy a jejich metabolity a kortizol) a v subjektivním prožívání (napětí, únava) pokusných osob - hypertoniků, ve srovnání se zdravými pokusnými osobami - normotoniky, a osobami, které měly při zátěžovém EKG hypertensní reakci, ale zatím jim v klidové situaci vyšší krevní tlak naměřen nebyl (potenciální hypertonici). Hodnoty naměřené v zátěži porovnávali se "standardní" relaxační situací a také je zajímal vzájemný vztah jednotlivých ukazatelů v obou těchto experimentálních podmínkách. Hladiny katecholaminů byly hodnoceny ze tří odběrů moči v každém sezení (před začátkem pokusu, bezprostředně po a za hodinu po skončení), kortizol ve slinách obdobně. Ve stejných časových úsecích byly hodnoceny výpovědi pokusných osob o subjektivním stupni napětí a únavy, udávané na pětistupňové škále. K hodnocení změn ve sledovaných ukazatelích při psychické zátěži proti standardní relaxační situaci použili autoři analýzu rozptylu (ANOVA - dvoufaktorový model s opakováním) a Kruskal-Wallisovým testem testovali významnosti rozdílů. Všechny vyšetřované osoby vykazovaly vysoké kardiovaskulární riziko, značné nedostatky v životosprávě a hojně se vyskytovaly i potíže psychického rázu. Toto riziko bylo nejvyšší u hypertoniků a také jejich reakce v situaci modelované mentální zátěže vykazovala "rizikovější" biochemické reagování než tomu bylo u kontrolní skupiny. Déle přetrvávající sekrece katecholaminů, dlouho přetrvávající a intezivnější pocit únavy a podstatně horší schopnost relaxace podtrhává potřebu zaměřit se zejména u této skupiny silně ohrožených osob na opatření, která by tato rizika positivně ovlivnila. To obvykle v praxi naráží na nedostatečnou motivaci jak v odborné, tak v laické veřejnosti. Aktivní přístup k vlastnímu zdraví je zatím postoj nepříliš rozšířený. Nejefektivnější jsou samozřejmě opatření provedená v rámci primární prevence. Jde-li o prevenci sekundární, ev. terciální, bývá motivace o něco lepší, ale často také nedostatečná. Podchycení a zvýšení motivace lidí bude otázkou času a výchovy. |
Klíčová slova: stres, hypertenze, katecholaminy, kortizol, prevence |
Machačová, Helena - Boschek, Petr (1997). Změny objektivních a subjektivních ukazatelů stresu v situaci modelové zátěže. Československá psychologie, 41(1), 30-38.
| |
|
Abstract not available. |
Keywords: stress, hypertension, catecholamines, cortisol, prevention |
|