Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o.
Podrobný popisCílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu. Jde o analýzu probíhající a predikci budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost. Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace. Minimálním výstupem jednotlivých dílčích cílů popsaných v projektu bude veřejně přístupná souhrnná výzkumná zpráva doplněná veřejnými databázemi, certifikovanými metodikami a samozřejmě vědeckými publikacemi.
Výzkum klimatu je zaměřen na oblast České republiky (ČR), a to s vysokým horizontálním rozlišením. I když ve světě probíhají nebo budou probíhat obdobné projekty, nebudou výpočetně zaměřeny na ČR. Je třeba si uvědomit, že i když předpovědní klimatické modely si jsou podobné v tom, že modelují základní fyzikální procesy v atmosféře, ve skutečnosti se liší volbou některých fyzikálních parametrizací nebo alespoň používanými hodnotami parametrů. Tyto parametrizace se optimalizují tak, aby dávaly co nejlepší výsledky pro cílovou oblast. Proto výsledky projektů, které sice budou mít ČR v modelové doméně, nejsou optimální pro další výpočty pro klima ČR. I když se výpočetní technika rychle rozvíjí, při volbě modelové oblasti je třeba přistoupit ke kompromisu mezi velikostí oblasti a rozlišením. V případě vysokého rozlišení, které je plánováno v projektu, je třeba oblast zájmu, tj. ČR, optimálně umístit blízko středu modelové oblasti, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění výpočtů okrajovými podmínkami. Tuto podmínku však s jistotou nemůžou zajistit modely jiných projektů zaměřených na klimatologické studie pro jiné oblasti. Jsme si vědomi nejistot, kterými budou výsledky zatíženy. Proto je výzkum nejistot významnou součástí projektu a je mu věnována značná pozornost ve srovnání s obdobnými projekty.
Jedinečným rysem projektu je v neposlední řadě spojení pracovníků z různých institucí a různých odborností. Tato rozličnost by měla vést k širokému pohledu na zkoumanou problematiku a měla by pomoci k lepšímu posouzení nejistoty získaných výsledků.
Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život.
Konečným uživatelem výsledků je Ministerstvo životního prostředí.
Kontaktní osoba: Ing. Tereza Davidová, Ph.D. (tereza.davidova@mzp.cz)
|
1. Vytvoření nástrojů pro simulaci systému atmosféra-hydrosféra umožňující podrobné simulování chování tohoto systému v měřítku České republiky |
|
2. Zpřesnění scénářů změny klimatu pro území České republiky |
|
3. Systém pro tvorbu sezónních předpovědí klimatických podmínek a sucha pro území České republiky v kontextu střední Evropy |
|
4. Komplexní vyhodnocení rizik v kontextu variability a změny klimatu |
|
5. Zpřesnění a doplnění systému operativního řízení během suché epizody |
|
6. Zpřesnění informací o hydrologickém režimu |
|
7. Zpřesnění informací o dopadech na krajinu a její funkce/ ekosystémové služby |
|
8. Vývoj a aktualizace podkladů pro aktualizaci strategických dokumentů v oblasti adaptace na změnu klimatu |
| Český hydrometeorologický ústav |
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., hlavní řešitel (radim.tolasz@chmi.cz) Ing. Jaroslav Kinkor (jaroslav.kinkor@chmi.cz) MgA. Monika Hrubalová (monika.hrubalova@chmi.cz) |
| Česká geologická služba |
Mgr. Ondrej Nol (ondrej.nol@geology.cz) RNDr. Renáta Kadlecová (renata.kadlecova@geology.cz) |
| Matematicko-fyzikální fakulta UK |
doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. (tomas.halenka@mff.cuni.cz) Mgr. Michal Žák, Ph.D. (michal.zak@mff.cuni.cz) |
| PROGEO, s. r. o. |
RNDr. Martin Milický (progeo@1progeo.cz) Ing. Jan Uhlík, Ph.D. (progeo@1progeo.cz) |
| Přírodovědecká fakulta UK | prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc. (bohumir.jansky@natur.cuni.cz) |
| Ústav fyziky atmosféry AV ČR | RNDr. Lucie Pokorná, Ph.D. (pokorna@ufa.cas.cz) |
| Ústav výzkumu globální změny AV ČR |
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. (zdenek.zalud@mendelu.cz) Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D. (zahradnicek.p@czechglobe.cz) |
| Výzkumný ústav vodohospodářský TGM |
Ing. Petr Březina (petr.brezina@vuv.cz) Ing. Adam Vizina, Ph.D. (adam.vizina@vuv.cz) Ing. Josef Nistler (josef.nistler@vuv.cz) |
|
Ministerstvo životního prostředí (uživatel a garant projektu) |
Ing. Tereza Davidová, Ph.D. (tereza.davidova@mzp.cz) |
|
|
|
Adaptace aktuální verze předpovědního modelu ALADIN na ALADIN-CLIMATE, jeho provoz a příprava vstup pro další řešitele a návazný výzkum. Budou probíhat výpočty povrchové vodní bilance v krátkodobém a dlouhodobém výhledu. Přechodem k distribuovanému modelu hydrologické bilance se dosáhne lepší vzájemné kompatibility s novým modelem SoilClim_2, a dále snazší adaptace k asimilaci dat dálkového průzkumu. Pro podzemní vodu je rozhodující nalezení vztahu srážka/dotace (infiltrace nebo tvorba přírodních zdrojů)/stav hladin podzemních vod (kolísání hladin podzemních vod)/základní odtok, který bude použit pro hodnocení zásob podzemní vody a pro predikci vlivu změny klimatu na tyto zásoby. Pro potřeby vodoprávních úřadů bude sestavena aktualizovaná mapa základního odtoku.
Tým je nyní hlavně zaměřen na řešení technických úkolů. Nejrozsáhlejším je instalace modelu ALADIN a technická validace všech jeho potřebných konfigurací na superpočítači NEC-SX Aurora Tsubasa. Konfiguracemi modelu se myslí jak vlastní integrační úloha, tak příprava vstupních dat a zpracování výstupů pro následnou verifikaci výsledků. Aurora je novou HPC technologií, která kombinuje klasickou x86 architekturu s vektorovými kartami. Tyto vektorové karty využije zejména model, zatímco drobnější úlohy se budou počítat na procesorech x86. Technické podrobnosti např. zde. Kromě softwaru modelu je na Auroru instalována celá řada dalších podpůrných nástrojů a skriptů. Toto je především úkol týmu ČHMÚ, podrobný popis např. v rozhovoru s Radmilou Brožkovu .
Na něj navazují ve spolupráci ČHMÚ, ÚFA a MFF UK další potřebné kroky, které je nutno udělat ještě před zahájením intenzivních výpočtů. Patří sem výběr prvků, které se budou verifikovat, a jejich zařazení do výstupů z modelu. Dále dohoda na tom, v jaké geometrii a rastru budou výsledky modelu předávány partnerům, včetně vhodného technického formátu. Neméně důležitý bude výběr datových sad, které jsou vhodné pro území střední Evropy a ČR. Při tomto výběru je třeba zohlednit vysoké rozlišení modelu ALADIN. Jako výchozí základ budou sloužit materiály iniciativy CORDEX programu WCRP.
|
|
|
Scénáře změny klimatu do roku 2100 budou obsahovat nejen záhladní klimatické a agroklimatické charakteristiky, ale i popis hydrologického cyklu a změn půdního klimatu.
Přípravu datových zdrojů pro validaci modelu ALADIN-CLIMATE/CZ je nutné sjednotit s přípravou obdobných dat potřebných pro jiné projekty (např. Centrum voda) nebo návazné aktivity v rámci projektu PERUN. Následné interpolace za období 1961-2020 v kroku 500x500 metrů budou probíhat zvlášť pro vybranou sadu stanic (úplné, doplněné, homogenizované stanice) a zvlášť pro všechny dostupné stanice v daném čase.
Práce směřují k přípravě scénářů pro průměrnou, maximální a minimální teplotu vzduchu, srážky, vlhkost vzduchu, rychlost větru a sluneční záření. Po provedených korekcích v gridových bodech budou připraveny klimatické indexy (např. studená a teplá období, dny a noci, mrazové dny, ledové dny, tropické dny, letní dny, tropické noci, dny s definovanými úhrny srážek, vlhká a suchá období, apod.) a charakteristiky evapotranspirace.
|
|
|
Příprava a testování prostředků pro sezónní předpovědi klimatických podmínek se zaměřením na sucho jsou velkou výzvou celého projektu. Budeme analyzovat možnost využití stávajících systémů sezonních předpovědí, porovnávat jejich výstupy s výsledky měření na území ČR a testovat přínos statistického post-processingu výstupů ke zvýšení úspěšnosti předpovědí. Analogicky budou analyzovány i výstupy modelů, downscalované pomocí ALADIN-CLIMATE s cílem predikovat základní charakteristiky na období 1-6 měsíců a na 7-12 měsíců a testování předpověditelnosti sucha v podmínkách ČR s předstihem v řádu měsíců.
|
|
|
Vyhodnocení rizik souvisejících s aktuální změnou klimatu, včetně odhadů vývoje těchto rizik do konce století s cílem definovat hydrometeorologické jevy, které představují samostatně nebo v spolupůsobení riziko pro společnost. Podrobněji budou zpracované extrémní srážky s ohledem na mechanizmus jejich vzniku. Součástí jsou i scénáře vývoje bioklimatu ČR v závislosti na předpokládaném vývoji klimatu s využitím souhrnné bioklimatologie ČR v období od roku 1961, stanovení trendů bioklimatologických charakteristik s důrazem na tepelný komfort/diskomfort člověka za období 1961-2020.
V rámci prvního roku řešení budou vybrány relevantní klimatické indexy, které jsou vhodné pro odhad rizik hydrometeorologických jevů. Jak na měřených datech, tak na datech, která jsou výstupem vybraných modelů EURO-CORDEX, budou napočteny klimatické indexy a vyhodnocena plošná extremita extrémních meteorologických událostí.
Na zkušebním výstupu modelu ALADIN-CLIMATE pro 1 měsíc roku 2020 a naměřených radarových datech bude testována metodika rozlišení typu srážkových událostí.
Hlavními úkoly pro řešitele DC 4.4 bude nejprve bioklimatologické zmapování území ČR, které dosud nebylo uceleně zpracováno. Orientováno bude zejména na humánní bioklimatologii, proto počítáme s tím, že kromě klasických klimatologických charakteristik (teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, vítr, sluneční záření apod.) bude zpracována i klimatologie speciálních bioklimatologických faktorů, zaměřenými zejména na tepelný komfort/diskomfort člověka – zde počítáme zejména s využitím Universal Thermal Climate Index (UTCI).
V dalších krocích budeme navazovat na další DC (hlavně DC 1.1 a 2.1) a budeme se zabývat bioklimatologickou interpretací očekávaných klimatických změn v prostoru střední Evropy a ČR, včetně zvýšení rozlišení pro studium vlivu městského prostředí. Soustředíme se i na vliv změn na chov hospodářských zvířat. V obou případech počítáme s doporučeními v oblasti adaptace na očekávané změny klimatu s cílem zmírnění jejích dopadů.
V roce 2021 jsou plánovány přípravné práce pro samotné plnění úkolů DC. V praxi to znamená volbu vhodných parametrů pro bioklimatologickou studii ČR za poslední dvě normálová období (1961-1990, 1991-2020) a testy jejich použitelnosti, volbu rozlišení, přípravu dat včetně jejich konverze do jednotných formátů.
|
|
|
Výstupem analýz souvisejících s nástupem a průběhem suchých epizod bude hodnocení a případně návrhy změn operativního řízení. Bude zdokonalen monitoring suchých epizod a připraveny podklady pro varování.
Po konzultaci s odborem ochrany vod MŽP a v návaznosti na proběhlá jednání o aktualizaci metodiky pro přípravu Plánů pro sucho v rámci DC 5.2, jsou zpracovávány sady hydro-klimatických dat pro krajské úřady a zpracovatele plánů s využitím zejména pro Základní část plánu. Analyzovány budou klimatické, hydrologické a hydrogeologické poměry, dopady sucha na množství povrchové a podzemní vody a vyhodnocení nejvýraznějších suchých epizod 1991–1993, 2003, 2015–2019.
V letošním roce budou zpracovány níže uvedené veličiny v měsíčním kroku a v prostorovém rozlišení krajů a ORP. Po schválení struktury dat ze strany vodoprávních úřadů je možné v rámci kompatibility např. se systémem HAMR přistoupit k řešení v týdenním kroku. Za srovnávací období 1981–2020 jsou připravovány statistické charakteristiky (průměr, min, max, decily) a časové řady standardizovaných odchylek od normálu (podle indexu typu SPI) pro srážky, teplotu vzduchu, průtok měřený a přirozený, ovlivnění odtoku užíváním vody, stav hladiny podzemní vody ve vrtech a vydatnost pramenů. V návaznosti na data projektu Intersucho budou ve stejných formátech zpracovány charakteristiky aktuální evapotranspirace a vláhové potřeby rostlin.
Zvládání sucha a nedostatku vody bude od letošního roku podpořeno novou hlavou X vodního zákona (takzvanou suchou hlavou). Novela vodního zákona, která nabyla účinnosti 1. 2. 2021, zavádí povinnost zpracovat plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území ČR (do 36 měsíců) a pro kraje (do 24 měsíců). Ve spolupráci s MŽP, MZe a krajskými úřady je v rámci DC 5.2 tvořena metodika pro tyto “suché plány” a datová základna potřebná pro zpracování plánů.
V polovině roku 2021 bude pro kraje již k dispozici metodika pro zpracování plánů. Její aktualizace bude probíhat dvakrát ročně, vždy v dubnu a říjnu. Datový sklad bude obsahovat klimatická, hydrologická a vodohospodářská data v návaznosti na DC 5.1; GIS vrstvy prvků vodohospodářské infrastruktury včetně záložních zdrojů vody, míst odběrů a vypouštění vody, vodních toků, nádrží, vodoměrných stanic apod.
Stěžejní částí plánů bude seznam uživatelů a odběratelů vody, jejichž významnost bude ohodnocena podle § 87b, odst. 4 (tj. 1. kritická infrastruktura, 2. obyvatelstvo, 3. zajištění potřeb zvířat a ekologické funkce vody, 4. další hospodářské využití, 5. rekreace a sport). V případě nedostatku vody budou uživatelé a odběratelé vyzýváni k využití technologií omezujících spotřebu vody a jejich odběry mohou být postupně omezovány až zakázány pomocí opatření obecné povahy nebo pomocí rozhodnutí v případě jmenovitě určené osoby.
Základním očekávaným výsledkem je inovovaný výstražný systém ČHMÚ, který bude zahrnovat sucho jako významný fenomén. Zohledněny budou různé typy a projevy sucha, a to zejména s ohledem na naplnění požadavků novely vodního zákona (544/20020 Sb.). Novela vodního zákona zavádí zvládání sucha a předpovědní službu na sucho. ČHMÚ bude informovat kraje o nebezpečí vzniku sucha jednoznačným a nezatěžujícím způsobem a umožní efektivní rozhodování o opatřeních. Z hlediska prezentace běžným uživatelům musí být tento typ informace, z důvodu přehlednosti, přičleněn ke stávajícím jevům, což však může být komplikované specifickou povahou jevu (dlouhodobé trvání, malá dynamika, okamžitá nebezpečnost působení jevu de facto nulová). Řešení by ale zároveň mělo být součástí systému HAMR.
Provedena bude rešerše a porovnání monitoringu sucha a výstražných systémů v zahraničí a na mezinárodní úrovni, a to zejména s ohledem na vývoj Global Drought Indicator (WMO). V rámci zdokonalení systému monitoringu sucha a jeho projevů budou nadefinovány možné nové produkty monitoringu sucha (např. indexy půdního a hydrologického sucha), které budou vyhovovat podmínkám ČR a potřebám jejich použití. Dalším cílem je upravit, či přenastavit monitoring, aby obsahoval širší postižení dopadů sucha na vegetaci (zemědělství i lesnictví) na základě hodnocení satelitních dat a fenologických pozorování. Terénní monitoring suchých period v povodích ohrožených suchem bude probíhat i mimo profily ČHMÚ (PřF UK).
|
|
|
Je nutné sledovat změny charakteristik hydrologického režimu. Budou připraveny regionální odhady návrhových srážek pro různé délky trvání deště (10min až 3denní), odvozeny regionální IDF křivky a odhady změn návrhových srážek s ohledem na změny klimatu. V oblasti povrchových vod budou zkoumány změny v režimu zejména minimálních průtoků, kdy povrchové toky jsou napájeny výhradně ze zdrojů podzemních vod. Dále bude posuzován vývoj délky trvání hydrologického sucha a hodnot příslušných minimálních průměrných průtoků daného trvání (7 dnů, 30 dnů). Výstupy z klimatických modelů umožní posoudit pravděpodobné změny velikosti minimálních průtoků v budoucnu. Bude hodnocen výběr adaptačních opatření v nezastavěné krajině a to se zaměřením na projevy sucha a extrémních srážko-odtokových událostí. V návaznosti na zpřesněné klimatické a srážkové scénáře bude prostřednictvím matematického modelování vzorových oblastí hodnocen vliv těchto opatření na hydrologický režim dotčené složky krajiny s přihlédnutím k dalším proměnným modelů. Vyhodnocená efektivita opatření bude využita pro rajonizaci území ČR z hlediska vhodnosti vybraných opatření.
|
|
|
Budeme hodnotit a analyzovat dopady změny klimatu na krajinu. K dispozici bude detailní analýza řešící dopady změn půdně klimatických podmínek a fenologického vývoje na ekosystémy v období 1961-2020 a v budoucích podmínkách simulovaných klimatickými modely. U neřízených ekosystémů půjde především o posun vegetačních stupňů a změn fenofází vybraných rostlin a škůdců. U řízených ekosystémů půjde o posun rajonizace produkčních oblastí, dopadů na výnosy a kvalitu vybraných plodin a změn fenofází. Zjištění a popis dopadů hydrologických extrémů, zvláště pak hydrologického sucha, na změny kvality povrchových vod ve vybraných parametrech znečištění. Do výzkumu budou zahrnuty základní fyzikálně-chemické parametry i vybrané mikropolutanty. Budeme se věnovat změnám klimatické variability a jejího vlivu na krajinu, budou připraveny modely umožňující odhadovat míru ohrožení produkčních služeb krajiny. Rajonizace míry ohrožení bude připravena na základě podrobných analýz vybraných charakteristik a jejich předpokládaných změn. Připravíme variantní kvantifikaci emisí a propadů CO2 na zemědělské a lesní půdě v ČR podle definovaných scénářů vývoje (projekcí) produkčních podmínek (změny v regionalizaci a využívání obhospodařovaného území) a implementace adaptačního managementu, v případě lesních ekosystémů včetně variant očekávaného režimu disturbancí. Změny v rámci klimatických podmínek zvýrazňují nutnou implementaci adaptačních opatření pro udržitelnost klíčových ekosystémových služeb kulturní krajiny na nejvyšší možné úrovni a to jak z hlediska produkčního, tak mimoprodukčního.
|
|
|
Aktualizace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a národní adaptační strategie je průběžný proces, který však vždy vychází z nejaktuálnějších výstupů vědeckých analýz změny klimatu, jejích projevů, dopadů a rizik ohrožujících přírodní i společenské procesy. Připravíme syntézu výstupů celého výzkumného centra tak, aby bylo možné aktualizovat dotčené strategické dokumenty na úrovni resortů i Vlády ČR.
Zahájili jsme diskuse o aktualizaci a případně doplnění Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR v souladu s národní adaptační strategií. Studie je připravena podle sektorové logiky, ale již v průběhu přípravy její aktualizace v roce 2019 jsme uvažovali o logice dopadové, kterou budeme v tomto roce posuzovat.
|
|
|
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Vykonává funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie. Ústav svoji působností pokrývá celou Českou republiku. Plnění úkolů na regionální úrovni zajišťují pobočky ČHMÚ v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Český hydrometeorologický ústav je výzkumnou organizací ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014, čl. 2 bod 83).
ČHMÚ je hlavním řešitelem projektu PERUN (Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku).
|
|
|
Česká geologická služba je respektovaná státní organizace, která vytváří, uchovává a poskytuje nestranné expertní geologické informace pro státní správu, soukromý sektor a veřejnost. Je státní příspěvkovou organizací, resortním výzkumným ústavem Ministerstva životního prostředí, pověřeným výkonem státní geologické služby na území ČR. Je jedinou institucí, jejímž posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR. Činnost České geologické služby je založena na optimálním propojení služeb pro společnost se špičkovým výzkumem v oblasti geologických věd, přírodních zdrojů, geologických rizik a ochrany životního prostředí. Jako mezinárodně uznávaná vědecká instituce pružně reaguje na potřeby dlouhodobě udržitelného rozvoje společnosti a zároveň plní významnou úlohu ve vzdělávání a popularizaci geologie.
K hlavním oblastem činnosti ČGS patří výkon státní geologické služby podle zákona č. 62/1988 Sb. (o geologických pracích), regionální výzkum, geologické mapování a tvorba geologických 3D modelů území České republiky, základní a aplikovaný výzkum v oblasti geologických rizik, nerostných surovin, zdrojů podzemních vod, ochrany horninového prostředí a ochrany životního prostředí, pořizování, shromažďování a vyhodnocování informací o geologickém složení území, nerostných surovinách a geologických rizicích na území ČR, poskytování geovědních informací a odborná podpora pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, mezinárodní spolupráce a zahraniční rozvojová pomoc a vzdělávání v geovědních disciplínách a v oblasti ochrany životního prostředí.
|
|
|
Univerzita Karlova je, podle QS World University Rankings 2019, nejvýše hodnocenou universitou v ČR, dle Academic Ranking of World Universities je umístěna na 76.-100. pořadí na světě v oboru ekonomie, což je nejvyšší umístění mezi post-komunistickými zeměmi. V projektu budou zapojené dvě pracoviště UK.
|
|
|
Univerzita Karlova je, podle QS World University Rankings 2019, nejvýše hodnocenou universitou v ČR, dle Academic Ranking of World Universities je umístěna na 76.-100. pořadí na světě v oboru ekonomie, což je nejvyšší umístění mezi post-komunistickými zeměmi. V projektu budou zapojené dvě pracoviště UK.
|
|
|
|
|
|
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., (ÚVGZ). ÚVGZ je veřejná výzkumná instituce, evropské centrum excelence, zkoumající pomocí nejmodernějšího přístrojového vybavení a postupů probíhající globální změnu a její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost.
|
|
|
Hlavním účelem VÚV je výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, hospodaření s odpady a obaly a dále odborná podpora ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady a obaly, založená na uvedeném výzkumu.
Výzkumná činnost zahrnuje především problematiku týkající se stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, ochrany vod, protipovodňové prevence a také hospodaření s odpady a obaly. Neméně důležité jsou i projekty zabývající se hodnocením jakosti vody, jejího prostředí a užívání a vytvářením komplexních návrhů opatření pro zlepšení kvality vod i funkce ekosystémů.
|
|
|
Společnost PROGEO, s.r.o. byla založena na podzim roku 1993. Od počátku je specializací společnosti analýza a hodnocení hydrogeologických úloh pomocí matematických modelů proudění podzemních vod a transportu rozpuštěných látek. Zvolený přístup umožňuje hlubší pochopení všech souvislostí a rovněž predikci chování simulovaných systémů.
Významnou aktivitou je rovněž účast v řadě výzkumných úkolů (výzkum puklinových systémů a nízkých propustností z pohledu možného ukládání nebezpečných odpadů, využití tepla z horninového prostředí, ochrana podzemních vod).
