Štefan Vajda byl zvolen do Akademické rady AV ČR
V první polovině března 2021 potvrdil prezident ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR Evu Zažímalovou. O dva týdny později, 23. března, zvolili delegáti Akademického sněmu AV ČR nové členy Akademické a Vědecké rady AV ČR pro léta 2021–2025. Stejně jako na konci loňského roku se i letošní jarní zasedání uskutečnilo distančně a online.
Obě volby – na konci loňského roku i letošní – se uskutečnily prostřednictvím speciální volební aplikace. Více než dvě stovky přihlášených delegátů zvolily na LVII. zasedání Akademického sněmu celkem 15 členů Akademické rady AV ČR a 29 členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2021–2025.
V Akademické radě AV ČR vedle šesti vědců, kteří s touto pozicí už mají zkušenost z předchozího období, zasedne i devět nových osobností z pracovišť Akademie věd ČR: Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky, dále Ondřej Beránek z Orientálního ústavu, David Honys z Ústavu experimentální botaniky, Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky, Pavel Janáček z Ústavu pro českou literaturu, Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu, Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, Štefan Vajda z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Jan Vondráček z Biofyzikálního ústavu.
Celkem 17 členů Akademické rady (včetně předsedkyně Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady) bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán. Vědecká rada má pro změnu pověření pro koncepční a poradní funkci v otázkách přípravy a realizace vědní politiky Akademie věd. Jejich mandát začíná 25. března 2021.
Pozvání na online zasedání Akademického sněmu přijali i významní hosté. Mezi jinými také předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, který delegátům Akademického sněmu poděkoval za cenné rady a expertizy, jež odborníci politikům poskytují například prostřednictvím tzv. AVexů: „Chci, aby vaše názory byly slyšet, měly respekt a politici jim s pokorou naslouchali, a to třeba v souvislosti s programy Strategie AV21 Odolná společnost a Virologie, což jsou přesně ty oblasti, jimž se musíme věnovat.“
Postoj výzkumníků, badatelských skupin a ústavů při řešení otázek spojených s překonáním covidové krize ocenil místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimír Mařík. Mimo jiné vyzdvihl, že právě Strategie AV21 a jednotlivé programy jsou velmi inspirující. Pozve proto jejich koordinátory, aby na některém z dalších zasedání RVVI nabídli své zkušenosti a znalosti ostatním aktérům českého vědního prostředí.
Rozpočet Akademie věd se zvýšil
Důležitou otázkou, kterou se budou v příštích letech zabývat noví členové Akademické rady AV ČR, jsou pochopitelně finance. Aktuálně byl rozpočet Akademie věd meziročně navýšen o 539,6 milionu na celkových 6 563 milionů korun. „Vidíme za tím změnu pohledu na význam vědy a ocenění výsledků a důležitosti našich pracovišť,“ vyzdvihuje Eva Zažímalová. Přesto podle jejího názoru přetrvává „bolest“ nízkého podílu institucionálních prostředků – podle srovnání se zahraničím by měly tvořit optimálně sedmdesát až osmdesát procent financování, jak je tomu například v sousedním Německu. U nás je to v průměru čtyřicet procent, což samozřejmě snižuje dlouhodobou perspektivu vědního prostředí.
Nové virologické centrum?
Předsedkyně Eva Zažímalová také uvedla, že výzvou pro nadcházející roky je vybudovat národní virologické centrum v působnosti Akademie věd a ve spolupráci s relevantními partnery z dalších institucí: „Poslední měsíce pandemie totiž jasně ukázaly, že je pro Českou republiku nezbytné, aby měla národní autoritu a dostatečné lidské, metodické i technické kapacity v oblasti virologie.“
Podle místopředsedy vlády a zároveň místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka česká věda v době covidu obstála a nyní je třeba se dívat také do budoucna. V této souvislosti ve videozdravici vyzdvihl, že se daří postupně navyšovat institucionální prostředky až ke dvěma procentům HDP: „Letos jsme na vědu a výzkum vyčlenili 38,5 miliardy korun, prostředky se navyšují také Akademii věd. Další finance by měl přinést Národní program obnovy, který počítá s výdaji ve výši 12,5 miliardy korun jen pro vědu a výzkum, jmenovitě také na virologický výzkum.“
Místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas v této souvislosti dodává, že tak jak si nové virologické centrum a jeho vybavení představuje, mělo by se zařadit mezi nejlépe vybavené na světě: „Je ovšem potřeba ho naplnit odborníky na nejvyšší úrovni a novou generaci virologů vychovat co nejdříve. Určitě by se hledali i odborníci ze zahraničí.“
Zdroj: Akademie Věd ČR
