72. ESFRI Fórum prodloužilo mandát předsedy Jana Hrušáka

Vůbec první online plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se uskutečnilo 16. až 17. června 2020. Důvodem byla přetrvávající opatření spojená s pandemií COVID-19. Kromě aktualizace ESFRI Cestovní mapy 2021 delegáti jednali o vizi výzkumných infrastruktur po roce 2020 nebo metodice hodnocení výzkumných infrastruktur. Na závěr zasedání členové národních delegací odsouhlasili prodloužení mandátu předsedy ESFRI Jana Hrušáka do konce roku 2021.

„Jasným vzkazem pro celou vědecko-výzkumnou komunitu v Evropě je především to, že i v těchto náročných časech jsou výzkumné infrastruktury pan-evropského měřítka základním pilířem v hledání odpovědí na kritické vědecké otázky a zároveň jedním z hlavních hybatelů inovací a změn ve společnosti,“ řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Hodnocení ESFRI projektů z roku 2016

ESFRI prezentovalo jednotlivé kroky aktualizace Cestovní mapy 2021 a zveřejnilo výsledky hodnocení implementační fáze evropských výzkumných infrastruktur zařazených na Cestovní mapu ESFRI v roce 2016. Šest projektů ACTRIS, DANUBIUS, EMPHASIS, E-RIHS, EST a KM3Net prošlo úspěšně komplexním hodnocením, které sleduje pokrok v realizaci vědeckých, technických a manažerských konceptů.

Krajina evropských výzkumných infrastruktur

Následovala diskuze o možnostech využití rozsáhlého know-how ESFRI při analýze a mapování potřeb výzkumných infrastruktur ve všech vědeckých oborech. Připravovaná analýza krajiny evropských výzkumných infrastruktur pro vydání Cestovní mapy ESFRI v roce 2021 bude strategičtější a zaměří se na schopnost výzkumných infrastruktur reagovat v mimořádných situacích, jakou byla například pandemie COVID-19.

Bílá kniha ESFRI

Pouhé dva měsíce od svého vydání, si již Bílá kniha ESFRI nazvaná „Making Science Happen“, získala pozornost a uznání stakeholderů v oblasti výzkumu a inovací v celé Evropě i mimo ni. Fórum ocenilo, že Bílá kniha je nyní vnímána jako katalyzátor pro tvorbu politik a stanovování priorit, protože ukazuje roli výzkumných infrastruktur jako ekosystému, který je nedílnou součástí rozvoje vědy, inovací, národního/regionálního rozvoje a globální spolupráce. Za účelem podpory výzkumných infrastruktur v této roli, Fórum diskutovalo akční plán implementace „key messages“ a doporučení Bílé knihy, přičemž znovu potvrdilo potřebu zapojit do této práce všechny stakeholdery. Vzniknout by mělo tzv. „Stakeholder Forum,“ které vytvoří prostor pro diskuzi a práci na společných cílech.

Hodnocení výzkumných infrasturktur

Důležitým bodem diskutovaným na 72. zasedání ESFRI byl monitoring již etablovaných a vědu produkujících výzkumných infrastruktur (tzv. landmarků). Bývalý předseda ESFRI Giorgio Rossi představil na toto téma výsledky High-Level Expert Group Evropské komise. Fórum sdílí konsensus, že monitorování výzkumných infrastruktur prostřednictvím specifických klíčových výkonnostních indikátorů a dalších metodik je nezbytné pro udržení robustního a důvěryhodného ekosystému. Podrobnosti o implementaci návrhů předložených těmito skupinami se budou finalizovat v nadcházejících měsících.

 „Metodika monitorování výzkumných infrastruktur je strategickým krokem, který můžeme srovnat s vytvořením úplně první Cestovní mapy ESFRI v roce 2006. Máme příležitost navrhnout takový monitoring, který bude moci využít na dobrovolné bázi a přizpůsobit svým potřebám jakákoliv výzkumná infrastruktura. Významná symbolická role spočívá v podpoře evropské integrace. Prakticky to též umožní snížit administrativní zátěž,“ řekl Jan Hrušák.

Prodloužení mandátů

S prodloužením funkčního období předsedy Jana Hrušáka do konce roku 2021, se prodloužily mandáty také členům výkonné rady ESFRI a předsedům pracovních strategických skupin. Umožní to hladké dokončení procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, implementaci cílů Bílé knihy ESFRI a harmonizaci s obnovenými strategiemi evropského výzkumného prostoru.

Připravila: Vladimíra Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského