Studentská literárněvědná konference
datum: 19. a 20. dubna 2018
místo: zasedací místnost Sdružení moravských pracovišť AV ČR, Čechyňská 19, Brno
Spolupořadatel: Ústav české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Dokumenty, ať už psané, obrazové nebo audiovizuální, jsou svými příjemci vnímány jako autentický doklad o určitém fenoménu či skutečnosti a z této podstaty se vždy pojí s konkrétním prostředím a dobou. U "kvalitní" literatury a umění vůbec je naopak jednou z jejich často oceňovaných a vyzdvihovaných hodnot nadčasovost či univerzálnost, jakkoli je vždy připomenuto, že žádný umělecký text neexistuje ve vzduchoprázdnu a nefunguje zcela nezávisle na svém kontextu. Jaké svědectví nám tedy literatura podává o své epoše, o svém autorovi, čtenáři nebo o sobě samé? Skrývají se v textech stopy onoho hegelovského ducha doby? A pokud ano, na základě čeho jsme schopni tato skrytá svědectví dešifrovat? Některé literární žánry typu kronik nebo pamětí pak vznikaly a vznikají primárně s ambicí zachytit to, co bylo, či předat nějaký odkaz budoucím generacím. Stejně tak se v mnoha uměleckých manifestech a programech autoři hlásí k ideji postihovat "témata dneška". Jak se však tyto intence v konkrétních dílech projevily? Má jinou dokumentární a vypovídací sílu literatura tzv. vysoká než pokleslé populární čtivo či spíš právě naopak nebo toto rozdělení v dané věci nehraje roli? Moderní a současná literatura navíc s dokumenty, archivními prameny, deníkovými záznamy, dopisy nebo publikovanými novinovými články často pracuje zcela záměrně a přiznaně, mnohdy se tyto materiály stávají i samotnou součástí románů a básní. Snaží se tak autoři vyvolat ve čtenáři dojem četby nefikčního textu? Nebo má přítomnost dokumentu uměleckému dílu dodat na vážnosti, podpořit iluzi reálného, posílit jeho autenticitu? V neposlední řadě se také literatura stává předmětem bádání historických věd. Jak s uměleckými a beletristickými texty historie pracuje a v čem se od ní literární věda může inspirovat? A jaké metodologické přístupy naopak mohou historikové převzít od literárních vědců?
V rámci sedmnáctého ročníku Studentské literárněvědné konference, jejímž tématem jsou právě různé aspekty vztahu mezi literaturou a dokumentem, se zaměříme alespoň na některé z naznačených otázek a pokusíme se zmíněné souvislosti hlouběji prozkoumat.
Základní tematické okruhy:
1. Nadčasovost a efemérnost literárních textů; próza, poezie a drama jako dokument doby.
2. Literatura jako historický pramen.
3. Autentické dokumenty v literatuře, problematika autenticity v uměleckém díle.
4. Metodologické a teoretické přístupy (nový historismus, výzkumy vztahu mezi fikční a historickou narací).
Studenti konzultují svou účast a podobu svého referátu s vyučujícími na své katedře, s vedoucím své práce či školitelem. Každou katedru mohou reprezentovat maximálně tři účastníci. V případě menšího nebo naopak většího počtu zájemců lze toto kritérium modifikovat.
Jednací jazyky: čeština a slovenština, případně angličtina, němčina či francouzština (k jinojazyčnému vystoupení je zároveň třeba připravit v češtině alespoň osnovu).
Referát: Každému příspěvku bude v programu konference vyhrazeno 20 minut (v psané podobě text o délce 7 normostran - 12 600 znaků).
Naskenované přihlášky s doporučením (a zároveň jejich textovou verzi ve Wordu) zasílejte do 16. března 2018 na adresu svobodova@ucl.cas.cz, popřípadě písemně na adresu Mgr. Michal Fránek, Ph.D. nebo Mgr. Aleš Merenus, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR, Květná 8, 603 00 Brno.
Přihláška je volně ke stažení na těchto stránkách - samostatný odkaz v rámci záložky s aktuálním ročníkem. Stejně tak se studenti případně mohou obrátit na své vyučující, kteří by formulář v elektronické podobě měli mít k dispozici také nebo přímo na organizátory konference na výše uvedené e-mailové adrese.
O přijetí či nepřijetí přihlášky budou uchazeči informováni do konce března nebo začátku dubna 2018.