Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.
Nejvyšší vědeckou cenou se tak již druhý rok po sobě ocenil přínos vědců při zkoumání vesmíru. V minulém roce získali Nobelovu cenu fyziku kanadsko-americký fyzik a teoretický kosmolog James Peebles a švýcarští astrofyzici Michel Mayor a Didier Queloz za objev exoplanety u hvězdy slunečního typu.
„Gravitační fyzika je perspektivní obor, který se v posledních desetiletích rapidně rozvíjí. Pokroky v technologiích umožňují bezprecedentní ověření matematických důsledků Einsteinovy obecné teorie relativity,“ říká Martin Schnabl z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody, pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty a následný vznik singularit v prostoročasu tzv. černých děr. V rámci obecné teorie relativity Alberta Einsteina, který sám v existenci těchto objektů nevěřil, se jedná o nejzásadnější výsledky.
Reinhard Genzel a Andrea Ghez více jak třicet let vedou skupinu astronomů, kteří se soustředí na výzkum silně zářícího a kompaktního zdroje rádiového záření nacházející se ve středu Mléčné dráhy. Ačkoli se jedná o dvě nezávislé skupiny astronomů, vzájemně si skvělým způsobem potvrdily své výsledky. Oběma se podařilo s pomocí největších teleskopů proniknout do středu Mléčné dráhy a dokázat tak existenci černých děr v centru galaxie.