Tak se ptá v titulku svého článku populárně-vědecký web 21. století, který píše o práci našich biologů z olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin.

Jak roste počet lidí na Zemi, musí logicky růst i sklizeň nejdůležitějších plodin – hlavně pšenice a dalších obilnin.

Aby se toho podařilo dosáhnout, potřebuje svět nové odrůdy s vyšším výnosem, ale i větší odolností proti chorobám, suchu nebo horku. Při jejich šlechtění může výrazně pomoci znalost kompletní genetické informace (genomu) příslušných druhů rostlin.

Jenže genomy obilnin jsou obvykle velké a složitě uspořádané. Rozluštit informaci, která je v nich „zapsaná“, proto není žádná hračka. Naopak – jde o jednu z největších výzev současné biologie.

Olomoučtí vědci pod vedením profesora Jaroslava Doležela se jí však nezalekli. A vyvinuli originální metodu, která čtení komplikovaných genomů výrazně zrychluje.

Víc už se dozvíte ve článku na 21stoleti.cz.

Ještě dodejme, že profesor Doležel neřídí jen Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, ale zároveň také koordinuje výzkumný program Potraviny pro budoucnost.

Ten sdružuje odborníky ze sedmi ústavů Akademie věd ČR i z dalších institucí. Jejich společným cílem je zajistit dostatek kvalitních potravin v příštích letech a desetiletích.

Pšenice naduřelá patří k méně známým obilninám. Foto: Jan Kolář.