PhDr. Marcel Černý, Ph.D. — odborný profil

Zaměření vědecké činnosti

česko-jinoslovanské kulturní a literární vztahy, literárněvědná bulharistika, Češi a Slované ve Vídni, dějiny literárněvědné slavistiky, české pravoslaví (Athos), sorabistika

Současné projekty

Příprava edice dokumentů k českým dějinám a kultuře Pozdravy ze Svaté Hory Athonské. Vzájemná korespondence českého pravoslavného mnicha Sávy Chilandarce s historikem Josefem Kalouskem z let 1878–1911 (Strategie AV21 Paměť v digitálním věku – T4 Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury)

Příprava monografie Penčo Slavejkov a Čechy (Kapitola z dějin české recepce bulharské moderny)

Příprava monografie Vítr skučel, Balkán sténal… Nástin dějin bulharského literárního obrození pro Čechy (s chrestomatií)

Pedagogická činnost

od 2010 – odborný asistent Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK v Praze,

od února 2011 odborný asistent Katedry jihoslovanských a balkanistických studií (tamtéž)

Redakční činnost

Člen redakce časopisu Slavia (od 1. 1. 2007)

Člen redakční rady vědeckého časopisu Slovanský přehled (od 2010)

Stručný vědecký životopis

1999 – ukončil studium oborů bohemistika – srovnávací slavistika – bulharistika (obhajoba diplomové práce a získání Mgr.)

1999–2007: doktorand Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK, obor slovanské literatury – filologie

2001–2007 odborný pracovník Slovanského ústavu AV ČR

2007 – obhájena doktorská disertace Osobnost Josefa Karáska (1868–1916) v souvislostech české slavistiky a české literární Vídně. (Příspěvek k vídeňské účasti v mezislovanských kulturních vztazích od založení Jagićova semináře do vzniku ČSR) (udělení titulů PhDr. a Ph.D.)

od 2008 – vědecký pracovník Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i.

člen Ediční rady AV ČR (2009–2021)

Ocenění

2009: Cena Ministra kultury Bulharska za šíření bulharské kultury v České republice

Bibliografie

Monografie

M. Černý – D. Grigorov [edd.], Úloha české inteligence ve společenském životě Bulharska po jeho osvobození – Ролята на чешката интелигенция в обществения живот на следосвобожденска България, Praha 2008, 326 [2] s.
rec.:
Nikol Vosmíková, Slovanský přehled 97, 2011, 3–4, 384–386.
Zlatina Jeřábková, Slavia 81, 2012, 3, 358–367.

V. Bechyňová – M. Černý – P. Kaleta [edd.], Karel Jaromír Erben: Slovanské bájesloví, Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 30, Praha 2009, 511 s.
rec.:
Jaroslav Vaculík, Sborník Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Řada společenských věd 25, 2011, 1, 125.
Josef Bartoň, Rozhlad 61, 2011, 10, 19–21.
Helena Ulbrechtová, Akademický bulletin 2011, 2 (únor), 30–31.
Alexandr Brummer, Slovanský přehled 97, 2011, 1–2, 231–232.
Jana Pácalová, Slovenská literatúra 58, 2011, 3, 283–286.
František Litecký, Slovenské pohľady 4 (127), 2011, 11, 122–125.
Miroslav Vepřek, Bohemica Olomucensia 4, 2012, 3, 249–250.
Michal Téra, Slavia 81, 2012, 3, 371–372.
Marija Stanonik, Studia mythologica Slavica 16, 2013, 277–283.

M. Černý – P. Kaleta [edd.] [et. al.]: Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 32. Praha 2010, 368 s.
rec.:
Nikol Vosmíková, Slovanský přehled 99, 2013, 1–2, 155–156.
Tomasz Derlatka, Slavia 81, 2012, 4, 501–504.
Eliška Papcunová, Česko-lužický věstník 22, 2012, 11–12, 82–83.

„Ženo, jejíž klín vyčerpává můj mozek!“ Výbor z díla Emmericha Aloise Hrušky. Vybral, sestavil a edičně připravil Marcel Černý. Praha 2011, 240 s.
rec.:
Jakub Šofar, Dobrá adresa 12, 2012, 1, 56–59.

Karel Krejčí: Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky. Úvodní stať napsal Vladimír Svatoň. Vybral, edičně připravil, předmluvu a doslov napsal Marcel Černý. Studiorum slavicorum memoria, sv. 1. Práce Slovanského ústavu AV ČR. Nová řada, sv. 37. Praha 2014, 664 s.
rec.:
Luboš Merhaut, Echa [on-line], 17. 9. 2014: www.ipsl.cz.
Ivo Pospíšil, Slavica litteraria 17, 2014, 2, 89–92.
Dalibor Tureček, Česká literatura 63, 2015, 3, 448–451.
Michal Charypar, Svět literatury 25, 2015, 51, 182–185.
Svetlana Vašíčková, Slavica Slovaca 50, 2015, 1, 87–89.
Hana Kosáková, Kanon [on-line], 10. 8. 2017: http://i-kanon.cz/.
Veronika Matějková, Slavia 86, 2017, 1, 100–107.

M. Černý [et al.]: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015, 475 s.
rec.:
Ivan Dorovský, Slovanský jih 16, 2016, 6, prosinec, 25–28.
Звонко Танески, Спектар [Скопје] 35, 2017, 69, 169–173.

M. Šabić – M. Černý: Matija Mesić i češki i slovački suvremenici (pisma 1846. – 1875.). Bibliotheca Croatica: Slavonica, Sirmiensia et Baranyensia. Mala biblioteka izvora, knj. 1. Slavonski Brod – Prag 2016, 213 s.
rec.:
Dubravka Dorotić Sesar, Časopis za suvremenu povijest 48, 2016, 2 (studeni), 571–573; též on-line: . [an.], Review of Croatian history 12, 2016, 1, 193–194.
Zrinko Novosel, Zbornik Odsjeka za povijesne znanosti Zavoda za povijesne i društvene znanosti Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti 34, 2016, 247–248.
Jan Boháček, Slovanský přehled 103, 2017, 2, 476–478.

F. Čajka – M. Černý [edd.] et al.: Slovník jazyka staroslověnského – historie, osobnosti a perspektivy. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 45. Edice Studiorum slavicorum memoria, sv. 2. Praha 2016, 591 s.
rec.:
Petra Melichar [et al.], Byzantinoslavica 74, 2016, 1–2, 243–247.
Radomír Vlček, Slovanský přehled 104, 2018, 1, 203–205.
Petr Malčík, Slavia 88, 2019, 3, 355–356.
Sandra Požar, Slovo, časopis Staroslovenskoga instituta u Zagrebu 68, 2018, 332–339. Dostupné také z: [cit. 7. 12. 2021].

Marcel Černý – Teodorička Gotovska-Henze – † Ljubomila Solenkova: Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní. Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR. M. Černý – Božana Niševa [edd.]. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 47. Praha 2021, 768 s.

Knižní překlady

Dimităr Kenarov: Apokryfní zvířata. Přel. M. Černý. Praha 2012, 108 s.
rec.:
Vendula Suchá, Tvar 23, 2012, 20, 2.
Wanda Heinrichová, Tvar 23, 2012, 20, 2.
Ivana Srbková, iLiteratura 11. 5. 2012. Dostupné elektronicky: [cit. 7. 12. 2021].

Půlnoční historky. Antologie bulharského diabolismu. Z bulharských originálů přel. kolektiv pod vedením M. Černého. Edičně připravili Ginka Bakărdžieva, M. Černý a Vladimír Kříž. Texty redigovali M. Černý a V. Kříž. Ediční poznámky a vysvětlivky (s. 385–391) napsal M. Černý. Doslov (s. 391–[404]) napsali Zlatina Jeřábková a M. Černý. Praha 2014, 403 [5] s.
rec.:
Надежда Стоянова, Език и литература 70, 2015, 1–2, 296–297. Petr Mundev, iLiteratura 30. 10. 2015. Dostupné elektronicky: [cit. 7. 12. 2021].

Lidia Gălăbova: Andělé Zlatého města. Přel. M. Černý. Praha 2018, 113, [3] s.
rec.:
Ivana Srbková, iLiteratura 16. 2. 2019. Dostupné elektronicky: [cit. 7. 12. 2021].

Do příští trávy… Antologie moderní bulharské poezie od A. Dalčeva do 90. let 20. století. Sestavili Ludmila Kroužilová, Jordanka Trifonova, M. Černý a Ondřej Zajac. Přel. L. Kroužilová, M. Černý, Dana Hronková, O. Zajac a Vlastimil Maršíček (za spolupráce Jany Markové). Praha 2020, 294, [2] s.
rec.:
Jakub Mikulecký, iLiteratura 9. 10. 2020. Dostupné elektronicky: [cit. 7. 12. 2021].
Milena Fucimanová, Tvar 31, 2020, 20, 20.

Články v časopisech a sbornících, kapitoly v odborných knihách

„Bez rodné půdy pod nohama a s budoucností nejistou!“ Příspěvek k problematice literárního ztvárnění Vídně se zvláštním zřetelem k dílům českovídeňských prozaiků a básníků. In: H. Ulbrechtová-Filipová [ed.]: Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Praha 2004, 399–487.

Potíže s Erbenem. Osudy edičních prací nad soubornou korespondencí K. J. Erbena [spolu s J. Boháčkem]. Slavia 78, 2009, 3–4, 259–286.

Studium slovanských literatur na půdě Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v letech 1970–1992. In: Kateřina Bláhová – Ondřej Sládek [edd.]: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Praha 2010, 171–191.

České kořeny bulharské sorabistiky. Lětopis. Zeitschrift für sorbische Sprache, Geschichte und Kultur 57, 2010, 1, 61–80.

Archimandrita Onufrij Popovič Chilendarec – Athosan na cestách mezi Bulharskem a Srbskem. In: Koprivica, Verica – Korda-Petrović, Aleksandra [edd.]: Od Morave do Morave II. Iz istorije češko-srpskih odnosa. Novi Sad 2011, 43–95.

Zrodźenje basnika w romanje Bohumile Šretroveje Chcu domoj. Rozhlad 61, 2011, 3, 13–19.

Erbenovo pojetí slovanské mytologie v souvislostech českých filologických mystifikací první poloviny 19. století. In: Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Referáty z vědecké konference konané ve dnech 15.–16. dubna 2011 na Malé Skále [Z Českého ráje a Podkrkonoší – suppl. 14, 2011]. Semily – Turnov 2011, 90–134.

Sorabica v časopise Slavia a studium sorabistiky na půdě Slovanského ústavu do vzniku Československé akademie věd. In: Pospíšil, Ivo – Šaur, Josef [edd.]: Sorabistika – metodologie, zkušenosti a budoucí směřování. Brno 2011, 63–86.

За характера на чешко-българските и словашко-българските литературни отношения. Превод от чешки Красимира Маринова. Славянски диалози 8, 2011, 12, 9–26.

Přínos Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV (1970–1992) v oblasti studia slovanských literatur. Slavia 81, 2012, 1, 1–42.

Východoslovanské literatury v českém prostředí na sklonku 19. a počátkem 20. století [části O. Úvodem, 1. Historie projektu, 2. K recepci východoslovanských literatur v českém prostředí: 2.1 Běloruská literatura a 2.3 Ukrajinská literatura]. In: Jiří Bečka, Siegfried Ulbrecht [et al.]: Slavica v české řeči III. Část 2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 35, Praha 2012, 9–17, 31–36.

Středoevropan Sáva Chilandarec (1837–1912) a mnišská republika Athos. Jubilejní črta ke století od úmrtí českého pravoslavného mnicha. Parrésia 6, 2012, 321–348.

Зловещее время. In margine одного мотива болгарского диаболизма. In: Време и история в славянските езици, литератури и култури. Сборник с доклади от Единадесетите национални славистични четения 19–21 април 2012. Том II. Литературознание. Фолклор. София 2012, 222–228.

Josef Páta mezi Lužicí a Bulharskem. Nad jeho „slovanskými“ juveniliemi na stránkách „Osvěty“ a „Národa“. In: M. Černý – P. Kaleta [edd.]: Pražské sorabistické studie. K 60. výročí úmrtí Adolfa Černého (1864–1952) a 70. výročí úmrtí Josefa Páty (1886–1942). Česko-lužická historie, sv. 3. Praha 2013, 15–53.

Velkolepost umírání aneb Spění k smrti má být očistné…. In: Teodora Dimova: Adriana. Přel. David Bernstein, Praha 2013, 109–120.

Pavel Josef Šafařík a Václav Hanka – dva obrozenské typy. Sborník NM v Praze, Řada C – Literární historie 58, 2013, 1–2, 9–19.

Архимандрит Онуфрий Попович Хилендарец (Богдан Попиванов) в светлината на преписката му (За една забравена редакция от чешкия монах Сава Хиландарец). Исторически преглед 68, 2012, 3–4, 132–164.

Přínos jazykovědce Jana Petra (1931–1989) pro pražskou univerzitní slovenistiku. In: Alenka Jensterle-Doležalová – Jasna Honzak Jahić – Andrej Šurla [edd.]: Sto let slovenistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Pedagogové a vědci ve stínu dějin / Sto let slovenistike na Karlovi univerzi v Pragi. Pedagogi in znanstveniki v senci zgodovinskih sprememb. Praha – Prag 2014, 112–139.

2. Jiří Bečka (1930–2014). – 16. Antonín Měšťan (1930–2004). – 17. Jan Petr (1931–1989). In: Roman Baron – Roman Madecki [et al.]: Česká polonistická studia: tradice a současnost (filologie – historie – politologie – právo). Praha 2014, 376–380, 440–446, 446–454.

Адольф Черный и белорусская литература. Białorutenistyka Białostocka 6, 2014, 6, 51–68.

Рецепцията на творчеството на Петко Ю. Тодоров в Чехия. In: Маринела Младенова – Михаела Кузмова [съст.]: Славистиката и българистиката днес: въпроси, идеи, посоки. Сборник с доклади от международната конференция по повод 20-годишнината от създаването на специалност Славянска филология (Благоевград, 16–18 октомври 2014 г.). Благоевград 2015, 444–451.

Athonská korespondence Sávy Chilandarce (1837–1912) s chemikem Josefem Zdeňkem Raušarem (1862–1947). Parrésia 8, 2014, 111–132.

Josef Zdeněk Raušar: Dopisy otce Sávy Chilandarce, mnicha srbského kláštera Chilandaru na poloostrově Svatohorském (Athonském) v Egejském moři, z let 1894–1911. Parrésia 8, 2014, 133–228.

Петко Юрданов Тодоров и Чехия. In: Бойко Пенчев, Ани Истаткова-Иванова [edd.]: Трети международен конгрес по българистика, 23–26 май 2013 г. Секция „Българска литература“. Подсекция „Българската литература в европейски и световен контекст“. Том 18. София 2014, 13–34.

От Христо Ботев до самия праг на XXI век… Юбилейни щрихи към портрета на българистката Дана Хронкова [spolu s B. Niševou]. Език и литература 70, 2015, 1–2, 256–277.

Význam Slovanského přehledu pro českou (zejména literárněvědnou) bulharistiku. Slovanský přehled 101, 2015, 3, 627–671.

Přínos literárního historika Zdeňka Urbana pražské makedonistice. In: Ivan Dorovský [ed.]: Studia macedonica II. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, č. 435. Brno 2015, 46–72.

Bulharistka s múzickými sklony. Pokus o jubilejní portrét literární historičky Danuše Hronkové s její bibliografií. Homo bohemicus [22], 2015, 1–2, 118–163.

Počátky novobulharské literatury – období národního obrození. In: Marcel Černý [a kol.]: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015, 74–199.

Specifická literární situace Makedonie v průběhu 19. století. In: Marcel Černý [a kol.]: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015, 244–278.

Вацлав Ханка и българите. Исторически преглед 71, 2015, 5–6, 185–197.

Bojan Penev a jeho kontakty s Čechami a českou kulturou [společně s D. Hronkovou]. Slavia 85, 2016, 1, 86–121.

Josef Kalousek a Balkán na přelomu 19. a 20. století. Fragmenty ze vzájemné korespondence se švagrem Slaviborem Breüerem, českým pravoslavným mnichem Sávou Chilandarcem. In: Pavel Fabini [ed.]: Historik Josef Kalousek. Historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století. České Budějovice – Praha 2016, 103–132.

„Nebyl nikterak citlivůstkářem ani básníkem, jehož svět uzavírá se v komnatě…“ Počátky českého poznávání osobnosti a díla Petka Račova Slavejkova. Studia Ethnologica Pragensia 7, 2016, 2, 57–85.

Bibliografie prací Zoe Hauptové. In: František Čajka, Marcel Černý [edd.] et al.: Slovník jazyka staroslověnského – historie, osobnosti a perspektivy. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 45. Edice Studiorum slavicorum memoria, sv. 2. Praha 2016, 281–307.

Josef Vlášek. In: František Čajka, Marcel Černý [edd.] et al.: Slovník jazyka staroslověnského – historie, osobnosti a perspektivy. Práce Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Nová řada, sv. 45. Edice Studiorum slavicorum memoria, sv. 2. Praha 2016, 413–458.

Франтишек Рут Тихий – выдающийся пропагандист белорусского языка и литературы межвоенного периода в Чехословакии. Białorutenistyka Białostocka 8, 2016, 8, 81–129.

Jan Petr (1931–1989) jako historik lužickosrbské literatury. In: Marcel Černý, Petr Kaleta, Eliška Papcunová [edd.]: Pražské sorabistické studie II. K 360. výročí narození pražského sochaře lužickosrbského původu Matěje Václava Jäckela (1655–1738). Česko-lužická historie, sv. 6. Praha 2016, 143–177.

За някои преддюришиновски постулати в трудовете на Зденек Урбан. Бележки върху концепта на българско-македонската междулитературност. In: Balász L. Gábor, Farkas Baráthi Mónika, Majoros Henrietta [edd.]: Българистични четения – Сегед 2015. Международна научна конференция. Сегед, Унгария, 11–12 юни 2015 г. Szeged 2016, 477–487.

Nad nedoceněným bulharistickým dílem Františka Ruta Tichého alias Zdeňka Bromana (1886–1968). In: Štěpánek, V. – Mitáček, J. [edd.]: Studia Balkanica Bohemo-Slovaca. Vol. 7. Brno 2017, 515–540.

Пенчо Славейков и Чехия (Щрихи към рецепцията му през периода 1897–1929 г.). In: Пенчо Славейков. 150 години от рождението му. София 2017, 404–420.

Франтишек Рут Тихи (Зденек Броман) – първият преводач и пропагандатор на Яворовото творчество в Чехия. Пловдивски университет Паисий Хилендарски – Научни трудове т. 54, кн. 1, 2016 – Филология, сб. A [Паисиеви четения. Българистична лингвистика, славистика. Пловдив 10–11 ноември 2016 г.]. Пловдив 2017, 417–439.

Vladimír Sís a Makedonie. Homo bohemicus [24], 2017, 1, s. 66–78.

České kontury první generace bulharské moderny. Slavia 87, 2018, 1–3, 45–108.

Krasotruchlivé a nakonec přece jen útěšné toulání románovým labyrintem napříč časem, místy, lidskými nitry i jsoucny věcí. In: Georgi Gospodinov: Fyzika smutku. Přel. David Bernstein. Praha 2018, 295–313.

Georgi Nikolov Bakărdžiev-Jantarski mezi slavistikou a muzikologií (jeho přínos pro studium česko-bulharských kulturních a hudebních vztahů). Научни трудове на ПУ„Паисий Хилендарски“ 56, 2018, сб. Б – Филология, 1 [= Паисиеви чтения. Литературознание, превод. Пловдив 8–10 ноември 2018 г.], 69–88.

Zatracovaná a znovuobjevovaná Jana Jazova (1912–1974) a její vztah k Čechám. In: Dana Bittnerová – Mirjam Moravcová [edd.]: Etnické komunity: Neviditelní, přehlížení, zapomenutí. Praha 2019, 325–369.

Dvojpohled zvenčí. Nad bulharským překladem folkloristických prací A. Dozona a L. Geitlera věnovaných Védě Slovanů. Slavia 88, 2019, 3, 344–354.

Vladimír Kříž (14. 8. 1951 – 2. 5. 2019). Slavia 88, 2019, 4, 468–481.

Mladá léta Vladimíra Síse: Na okraj jeho dopisů Athosanu Sávovi Chilandarci. In: Petr Stehlík [ed.]: Od moravskch luk k balkánským horám. Václavu Štěpánkovi k šedesátinám. Brno 2019, 62–71.

Ljubomila Simeonova Solenkova (12. 5. 1976 – 30. 6. 2019). Slavia 89, 2020, 1, 116–120.

O autorech zastoupených v antologii. In: Do příští trávy… Antologie moderní bulharské poezie od A. Dalčeva do 90. let 20. století. Praha 2020, 251–285.

Boris Jocov a Čechy (Nad první reprezentativní bibliografií popraveného bulharského bohemisty a slavisty). Studia ethnologica Pragensia 11, 2020, 2, 49–83.

Česká přebásnění Botevovy balady-rapsodie o nesmrtelnosti Хаджи Димитър. In: Борисов, Борислав [ed.]: В безкрая вечен и незрим. Юбилеен сборник, посветен на проф. д.ф.н. Жоржета Чолакова. Пловдив 2020, 378–396.

„Zmrtvýchvstání“ bulharisty Vladimíra Síse: Přehled odborné sísovské literatury z posledních desetiletí. Slovanský přehled 107, 2021, 1, 253–264.

Dimčo Debeljanov mezi novoromantismem a symbolismem. Nad českou recepcí tvorby „tichého“ básníka. Porta Balkanica 12, 2021, 1–2, 25–36.

Za bulharistou Vladimírem Křížem [s edicí Křížova překladu poémy G. Rupčeva Tybaltova smrt]. Porta Balkanica 12, 2021, 1–2, 91–103.