doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. — odborný profil

Zaměření vědecké činnosti

Interkulturní literární věda, ruská literatura 20. a 21. století v evropském kontextu, reflexe filozofického myšlení v literatuře, historická a traumatická pamět v literatuře

Současné projekty:

Krym jako křižovatka kulturní paměti

Pedagogická činnost

2007–2019 Ústav výchoevropských studií FF UK v Praze (specializace: Ruská literatura 20. a 21. století, Úvod do literární teorie, Evropské kontexty ruské literatury, Myšlení o literatuře ad.; poloviční úvazek)

Redakční činnost

od roku 2003 členka výkonné redakce časopisu Germanoslavica – Zeitschrift für germano-slawische Studien

od roku 2009 členka redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Studia humanitatis – Ars hermeneutica (supplementum vědeckého časopisu Studia Slavica Ostravské univerzity)

od roku 2014 členka redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Oriens Aliter (Ústav východoevropských studií FF UK v Praze

Členství ve vědeckých radách a komisích

od 1. 1. 2007 členka Rady Slovanského ústavu, od roku 2017 její předsedkyně

od roku 2006 členka oborové rady pro doktorské studium oboru Slovanské literatury na FF UK v Praze, v letech 2012–2016 její předsedkyně

od roku 2009 členka vědecké rady Slovanské knihovny při Národní knihovně ČR

od roku 2010 členka vědecké rady Filozofické fakulty Ostravské univerzity

od dubna 2013 do dubna 2021 členka Vědecké rady Akademie věd ČR

od ledna 2015 členka oborové rady programu Srovnávací slavistická lingvistika a literární věda na FF OU v Ostravě

od dubna 2015 do dubna 2019 členka hodnotícího panelu P 406 Lingvistika a literární vědy v Grantové agentuře České republiky.

od roku 2016 členka Komise programů na podporu vědy na UK pro oblast humanitních a společenských věd.

od roku 2017 členka Komise pro hodnocení pracovišť AV ČR, vedoucí pracovní skupiny Společenské a humanitní vědy

od roku 2017 členka Rady pro spolupráci AV ČR s vysokými školami

od roku 2018 členka hodnotících komisí Národního akreditačního úřadu

Stručný profesní životopis

1990–1995: magisterské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor ruština-němčina

1995–1998: doktorandské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor teorie a dějiny ruské literatury

od roku 1998: vědecká pracovnice ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i.; 04 2007-04 2017 jeho ředitelka

2011: habilitace v oboru Slavistika, docentka FF UK v Praze

Bibliografie

Мonografie

Владимир Высоцкий: путь от барда к поэту. Masarykova univerzita v Brně 2002

Lužickosrbská literatura: její vývoj a pozice mezi středoevropskými literaturami. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum 2009, 296 s. ISBN 978-80-246-1408-3, ISSN 0567-8277

Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, historii a filozofii. Praha : Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. Nová řada, sv. 26, 2009, 311 s. ISBN 978-80-86420-5

Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova. Praha: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., pro Kancelář Akademie věd ČR, 2020. (=Edice Strategie AV21/ Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací). 118 s. ISBN 978-80-200-3227-0.

Editorství

Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Praha : Slovanský ústav 2004. Nová řada, sv. 18. ISBN: 80-86420-19-1, 487 s.

Ulbrechtová, H. – Kusá, M.: Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Praha : Slovanský ústav 2007. (Práce Slovanského ústavu. Nová řada, svazek 22.) ISBN 80-86420-25-6, 270 s.

Ulbrecht, S. – Ulbrechtová, H. (Hg.): Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen (ausgewählte Beispiele) – Problematika „Východ-Západ“ v evropských kulturách a literaturách (vybrané příklady). Kolektivní monografie. Praha: Slovanský ústav // Dresden, Neisse Verlag, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, svazek 25, 800 s. ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), 978-3-940310-31-6 (Neisse Verlag)

Ulbrechtová, H. (ed.): Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění Tradice a transformace. Praha: Slovanský ústav, 2015. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 41. 382 s. ISBN 978-80-86420-53-0

Ulbrechtová, H. – Grub, F. Th. – Platen, E. – Ulbrecht, S. (Hrsg.): Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung. Berlin: Kulturverlag Kadmos, 2018, 411 s. ISBN 978-3-86599-360-1.

Höllwerth, A. – Knoll, U – Ulbrechtová, H. (Hrsg.): „Kontaminierte Landschaften“. Mitteleuropa inmitten von Krieg und Totalitarismus .Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten. Berlin: Peter Lang Verlag, 2019, 420 s. ISBN 978-3-631- 74563-2 (Print) E-ISBN 978-3-631-77104-4 (E-PDF) E-ISBN 978-3-631-77105-1 (EPUB) E- ISBN 978—3631-77106-8 (MOBI) DOI 10.3726/b14793

Autorská spoluúčast

Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha : Libri 2001. (32 hesel převážně ze současné ruské literatury)

Články v časopisech, sbornících a kapitoly v odborných knihách (výběr)

Die Grenzen überschreiten: das deutsche, sorbische und tschechische Element in Mitteleuropa. In: Litteraria Humanitas XI (Křižovatky kultury: Střední Evropa), Brno 2002, s. 159–183.

Vladimír Vysockij jako básník (ne)zasvěcení. In: Slavia 71, č. 2, Praha 2002, s. 147–164.

Переводы Владимира Высоцкого в чешской рецептивной среде. In: Slavia (XIII. Mezinárodní sjezd slavistů Lublaň 2003). Praha 2003, roč. 72, s. 185–193.

Obraz Lužice a její literatury v době socialistického Československa a po jeho rozpadu. Marginalizace slovanských vlivů v novém pluralitním modelu lužickosrbské literatury. In: In: Ulbrechtová, H. (red.): Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Praha : Slovanský ústav 2004, s. 311–382.

Lužickosrbské inspirace moravského básníka Josefa Suchého. In: Slavia 74, 4, Praha 2005, s. 487–499.

Fenomén Ruska jako příklad vztahu „Východ–Západ“. Vzájemná recepce na úrovni literárních žánrů. In: Slovak Review 17, Bratislava 2008, č. 1, s. 29–43.

On the History of the „East – West“ Concept and on the Possibilities of its Further Use in the Slavonic Literary and Cultural Studies. In: Ulbrecht, S. – Ulbrechtová, H. (Hrsg.): Die Ost–West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen (ausgewählte Beispiele) – Problematika „Východ–Západ“ v evropských kulturách a literaturách (vybrané příklady). Praha: Slovanský ústav // Dresden, Neisse Verlag, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, svazek 25, 800 s. ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), 978-3-940310-31-6 (Neisse Verlag), s. 19–52.

Pojem Východu a Západu v historických i současných aplikacích. Tři příklady. In: Ulbrecht, S. – Ulbrechtová, H. (Hrsg.): Die Ost–West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen (ausgewählte Beispiele) – Problematika „Východ–Západ“ v evropských kulturách a literaturách (vybrané příklady). Praha: Slovanský ústav // Dresden, Neisse Verlag, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, svazek 25, 800 s. ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), 978-3-940310-31-6 (Neisse Verlag), s. 297–368.

Ideologická opozice „Východ-Západ“ a její postupné překonávání v ruské literatuře. In: Slavia 79, 2010, č. 3-4, s. 379-395.

Andrej Voznesenskij und Genrich Sapgir. Zur Debatte über die postmodernistische Poetik in ihrem Werk. In: ABDOS- Mitteilungen 31 (2011), Nr. 1-2, S. 1-15. ISSN 1432-4857.

Russko-nemeckie literaturnye svjazi. Genologičeskie i imagologičeskie aspekty. In. Conversatoria Litteraria. 4/5, č. 1 (2012), s. 39-50. ISSN 1897-1423.

Povestvovanie iz onogo mira. Sjuzan Taubes: Divorcing i Marija Rybakova: Anna Grom i jeje prizrak. In: Slavia. Roč. 82, 1/2 (2013), s. 225-234. ISSN 0037-6736.

Básník Vladimir Vysockij. Versologická a cyklická analýza jeho díla. In. Tajemství tvaru. Proměny vnější a vnitřní formy artefaktu v ruské literatuře 20. století. Kolektiv autorů. Universitas Ostraviensis: Ostrava, 2015, 204 s. ISBN 978-80-7464-708-6, s. 83-128.

Die Fluidität in der russischen Kultur: Erde, Wasser und Luft in der russischen Literatur. In: Javor Briški, Marija – Samide, Irena (Hrsg.): The Meeting of the Waters. Fluide Räume in Literatur und Kultur. Iudicium Verlag München 2015, 280 s. ISBN 978-3-86205-439-8, s. 219-244.

Putinovo Rusko: posthistorie, nebo nová totalita? Reflexe neoimperiální situace v současné ruské literatuře. In: Ulbrechtová, H. (ed.): Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění Tradice a transformace. Praha: Slovanský ústav, 2015. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 41. 382 s. ISBN 978-80-86420-53-0, s. 271-312.

Die Flucht ins Jenseits. Zur Reflexion des Gnostizismus: Susan Taubes (Divorcing) und Marija Rybakova (Anna Grom i ee prizrak). In: Ulbrechtová, H. – Grub, F. Th. – Platen, E. – Ulbrecht, S. (Hrsg.): Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung. Berlin: Kulturverlag Kadmos, 2018, s. 296-352.

Viktor Pelevin: postkoloniální postmodernista? Román S.N.U.F.F. jako hybridní konstrukce postmoderních a postkoloniálních praktik. Slavia. Roč. 87, 1-3 (2018), s. 351-372. ISSN 0037-6736.

Söhne und Väter in totalitären Systemen. Zur literarischen Bearbeitung einer traumatischen Beziehung in Martin Pollacks Der Tote im Bunker und Viktor Erofeevs Der gute Stalin. In: Höllwerth, A. – Knoll, U – Ulbrechtová, H. (Hrsg.): „Kontaminierte Landschaften“. Mitteleuropa inmitten von Krieg und Totalitarismus .Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten. Berlin: Peter Lang Verlag, 2019, s. 109-163.

Kontinuita ruských dějin – dvě anexe Krymského poloostrova a jejich reflexe v literárních a publicistických textech. In: Slovanský přehled. Časopis pro dějiny střední, východní a jihovýchodní Evropy 106 (2020), 3, s. 465–500. ISSN 0037-6922.

Karl-Markus Gauß und Martin Pollack: Zwei zeitgenössische Autoren über Europa. In: Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien 31 (2020), 1-2 (Karl-Markus Gauß). Hildesheim: Olms-Verlag, s. 25-72. ISSN1210-9029 ISBN 978-487-16024-5. (spoluator: Siegfried Ulbrecht)