Vliv předčasných porodů a porodů císařským řezem na kvalitu mateřského mléka (23.8. 2022)
Mateřské mléko obsahuje ideální koktejl živin a biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro rychlý růst a vývoj dítěte. V nové studii vědci z Fyziologického ústavu AV ČR popsali, že na kvalitu toho prvotního – mleziva – má negativní vliv předčasný porod nebo císařský řez. Zjistili také, že v mateřském mléce jsou přítomné komplexní lipidy, které jsou štěpeny jedním z mléčných enzymů, čímž se uvolňují protizánětlivé látky. Mateřské mléko je tedy pro miminka nenahraditelným způsobem výživy i v případech nestandardních porodů.
Tisková zpráva
České instituce zahajují společný boj proti epidemii obezity, cukrovky a onemocnění srdce – získaly na to miliardu z evropských peněz (30.6. 2022)
Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění – historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, který spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence. V jeho rámci budou prestižní instituce pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění. Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy budou společně pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených chorob, na vývoji nových léků i větším zapojení moderních technologií v léčbě.
Tisková zpráva
Denní rytmus matky podporuje vývoj biologických hodin plodu (28.6. 2022)
Než začnou samy tikat vnitřní biologické hodiny plodu, ovlivňuje funkci a vývoj této struktury rytmické chování matky. Zjistil to a v nové studii v časopise PLOS Biology publikoval tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Tento objev významně přispívá k pochopení vývoje vnitřních hodin a může nalézt uplatnění při léčbě předčasně narozených dětí.
Tisková zpráva
Vědci popsali vzájemné působení důležitých proteinů, které jsou klíčové pro stárnutí buněk (27.4. 2022)
Stres spouští v těle celou kaskádu dění. Na buněčné úrovni na něj reaguje také tzv. transkripční faktor p53, který brání tomu, aby se vlivem stresu staly z normálních buněk buňky nádorové. Významnou roli hraje i další transkripční faktor FOXO4. Za stresových podmínek pak tyto proteiny interagují a společně zvyšují produkci proteinu p21, čímž způsobují přechod buněk do tzv. senescentního neboli stárnoucího stavu. Hromadění takových buněk přispívá ke stárnutí organismu.
Tisková zpráva
8. únor - Mezinárodní den epilepsie (5.2. 2021)
Téměř 400 000 Čechů zažilo za život epileptický záchvat, 80 000 lidí v ČR žije s aktivní epilepsií. Kvůli obavám ze záchvatu se pacienti často omezují ve svých volnočasových aktivitách, a to včetně sportu. Právě sport ale průběh epilepsie, nejčastějšího chronického onemocnění mozku, prokazatelně zlepšuje. I na to má upozornit Mezinárodní den epilepsie, který se slaví 8. února.
Tisková zpráva
Načíst další
