Řídit letadlo je těžké. Přesto už existují bezpilotní letadla, která neřídí člověk, ale počítač. Vyvíjet příslušné počítačové programy je ale stále velmi drahé a náročné. Proč by si ale počítač nemohl tyto programy pro řízení bezpilotních letadel i sám napsat? Ukážeme techniky, které by někdy v budoucnu mohly s tímto pomoci.

Přirozené číslo 1 je malé. Zvětšením malého přirozeného čísla o jedna dostaneme opět malé přirozené číslo. Je tedy každé přirozené číslo malé? Tento typ úvah s paradoxními závěry zaujal již starověké filosofy. Narozdíl od pojmu prvočíslo apod. není pojem malého přirozeného čísla přesně vymezen: jde o vágní pojem. Každý den běžně používáme desítky vágních pojmů: snížená viditelnost, efektivní algoritmus, hlasitá hudba, atd. Těmto pojmům i přes jejich vágnost obvykle dobře rozumíme, nicméně v některých situacích je vhodné je přesněji vymezit. V přednášce si ukážeme některé matematické modely vágních pojmů a připomeneme si také praktické metody práce s nimi.

Augusta Ada, hraběnka z Lovelace (rozená Byron (1815-1852)) byla britská matematička, která vytvořila první program pro tzv. analytický stroj Charlese Babbageho, který je považován za první realizovatelný koncept použitelného samočinného počítače. Babbage koncepci analytického stroje, která předběhla technický vývoj, rozvíjel společně s Adou. Ada později jeho principy detailně popsala a jako demonstraci použitelnosti přiložila návrh programu na výpočet Bernoulliho čísel, první program v historii.

Prudký rozvoj výpočetních kapacit a nové metody podstatně změnily možnosti modelování atmosféry a klimatu v jemných měřítkách. Zatímco v dřívějších atmosférických modelech byla městská zástavba pouhou informací o změně hrubosti a odrazivosti zemského povrchu, dnes je možné modelovat celá města až do úrovně turbulentního proudění kolem přesně tvarovaných budov a korun stromů. A takto podrobně popsané prostředí může vést k nečekaným závěrům o tom, jak město ovlivňuje zdraví a pohodu jeho obyvatel.

Umělá inteligence je schopnost strojů napodobovat řešení různých problémů způsobem podobným, či dokonce překonávajícím lidskou inteligenci. V přednášce ukážeme na příkladech různé pozitivní a negativní aspekty umělé inteligence a poukážeme i na extrémní možnost jejího ohrožení lidské civilizace, jak z vůle člověka, tak i nechtěně, lidskou neopatrností.

Přednáška seznámí posluchače s příklady použití metod strojového učení pro abstrahování individuálních uměleckých stylů významných osobností světového malířství a hudební kompozice. Na přikladech bude ilustrována transformace jejich uměleckých stylů na vybrané scenerické předlohy k posouzení uměleckého dojmu z takto uměle vytvořených děl. V souvislosti s potenciálem struktur strojového učení zachytit individuální charakteristické projevy lidské osobnosti bude zmíněna i potenciálně problematická oblast možnosti šíření věrohodných dezinformací težko odlišitelných od reálného zpravodajství.

Složitost rozhodovacích úloh v řadě oblastí lidské činnosti neustále narůstá spolu s čím dál větší dostupností velkých dat, která lze při rozhodování využívat. Prezentace se zaměří na základní principy klinických systémů pro podporu medicínského rozhodování. Informační technologie umožňují kombinovat medicínské informace z různých zdrojů a při konstrukci systémů pro podporu rozhodování hraje svou nezastupitelnou roli statistické uvažování. Rozvoj systémů pro podporu rozhodování přispívá k transformaci medicíny směrem k principům, které označujeme jako medicínu založenou na informacích; ty překonávají dosavadní přístupy známé jako medicína založená na (statistických) důkazech.

V první půlce roku 2020 se ČR včasnými opatřeními povedlo být jednou z nejlepších zemí světa ve zvládání covid-19. K 1. 6. 2020 zemřelo v ČR na covid-19 320 osob, což je 0,28% z 112,4 tisíce zemřelých v roce 2019. Na podzim okolo 21. 9. 2020 se ale situace změnila a ČR se stalo zemí s nejvyšším dopadem na celkovou úmrtnost na světě po přepočtu na 100 tisíc osob, kdy během některých týdnů dokonce počet zemřelých byl více než 2-násobný oproti průměru předchozích let a celkový nárůst byl o vice než 1/3.