Aktuální informace
Přednáška o bulharském literárním kánonu
Slovanský ústav je spoluorganizátorem přednášky prof. Nikolaje Aretova z Ústavu literatury Bulharské akademie věd o bulharském literárním kánonu perspektivou 21. století, která se uskuteční ve čtvrtek 1. prosince 2022 od 17 hod. v Bulharském kulturním institutu na adrese: Galerie BKI-Praha, Klimentská 6, Praha 1.
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Záštita nad mezinárodním projektem
I v roce 2022 převzal ředitel Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., záštitu nad mezinárodním projektem eTwinning, tentokrát na téma 9. slovanský sborník protiválečný – Lidice 80, který již tradičně podporuje zájem o literaturu, rozvíjí autorské psaní a seznamuje žáky se slovanskými jazyky i historií sousedních států.
Prohlášení pracovníků Slovanského ústavu AV ČR
My, pracovníci Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., se připojujeme k mezinárodní vlně solidarity, kterou vyvolal bezprecedentní útok ruských vojsk na obyvatele Ukrajiny, a jednoznačně odsuzujeme tento akt agrese a projev mocenské zvůle současného vedení Ruské federace za podpory běloruského režimu, které pošlapávají všechny mírové dohody, konvence a lidská práva. Vyjadřujeme všemu ukrajinskému lidu podporu v jejich spravedlivém odhodlání bránit a ubránit svou zem a její svobodu a nezávislost!
Zároveň si vážíme osobní statečnosti občanů Ruské federace a Běloruska, kteří i přes hrozbu tvrdých postihů veřejně odsuzují ruskou agresi na Ukrajině.
Ми, співробітники Слов’янського інституту Академії наук Чеської Республіки, приєднуємось до міжнародної хвилі солідарності, викликаної безпрецедентним нападом російських військ на мешканців України, і однозначно засуджуємо цей акт агресії та вияв свавілля нинішнього керівництва Російської Федерації, які підтримує білоруський режим і які топчуть усі мирні угоди, конвенції та права людини. Ми висловлюємо підтримку всьому українському народові в його справедливій рішучості захищати й захистити свою країну, її свободу та незалежність!
Водночас ми цінуємо особисту хоробрість громадян Російської Федерації та Білорусі, які, незважаючи на загрозу жорстоких переслідувань, публічно засуджують російську агресію в Україні.
Мы, сотрудники Славянского института Академии наук Чешской Республики, присоединяемся к международной волне солидарности, вызванной беспрецедентным нападением российских войск на жителей Украины, и безоговорочно осуждаем этот акт агрессии и проявление произвола нынешнего руководства Российской Федерации, поддерживаемые белорусским режимом и попирающие все мирные соглашения, конвенции и права человека. Выражаем поддержку всему украинскому народу в его справедливой решимости защищать и защитить свою страну, ее свободу и независимость!
В то же время мы ценим личное мужество граждан Российской Федерации и Беларуси, которые, несмотря на угрозу жестокого преследования, публично осуждают российскую агрессию против Украины.
Открытое письмо российских ученых и научных журналистов против войны с Украиной...
Ocenění Učené společnosti České republiky
Učená společnost České republiky udělila Mgr. Jiřímu Dyndovi, Ph.D., cenu v kategorii „mladší vědecký pracovník“ za mimořádný vědecký přínos v oblasti paleoslovenistiky a ve výzkumu předkřesťanského náboženství Slovanů. Cenu J. Dynda převzal spolu s dalšími oceněnými osobnostmi na valném shromáždění Učené společnosti ČR v pondělí 16. 5. 2022.
Foto z předání ocenění
Foto: Zdeněk Tichý
Provoz knihovny
Knihovna SLÚ rozšiřuje výpůjční dobu a nadále bude otevřena v úterý od 8:30 do 11:30, ve středu odpoledne od 13:00 do 17.00 hod. a ve čtvrtek dopoledne od 8:30 do 11:30 a odpoledne od 13:00 do 17:00 hod.
Ukrajinsko-český slovník neologizmů
Na webových stránkách SLÚ je přístupný Ukrajinsko-český slovník neologizmů.
Velký česko-ruský slovník
Tento slovník je digitalizovanou podobou rozsáhlého díla, jež vznikalo v rámci Akademie věd od 70. do počátku 90. let 20. století. Obsahuje obrovské množství unikátního lexikografického materiálu reflektujícího i politickou a společenskou situaci doby svého vzniku, který však vzhledem k jeho značnému rozsahu nebylo možné zrevidovat a aktualizovat (viz Historie projektu). Svými téměř 120 000 hesly je jedním z největších překladových slovníků české lexikografie. Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie
bude slovník zpřístupňovat postupně, nyní k úsekům A–K, L–O, P–Ř a S–U, prvním čtyřem částem z původně
zamýšleného pětisvazkového díla, nově přibyla další část, V–Y. Hesla, která nebyla z důvodu utlumení projektu počátkem 90. let minulého století dokončena, jsou nyní redigována, popřípadě kompletně zpracovávána.
Slovník (A–Y) je přístupný z webových stránek SLÚ nebo z rozcestí na adrese http://slovnik.slu.cas.cz.
GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny
V závěru roku 2020 byl dokončen projekt GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny, který byl realizován v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR, DG16P02H024. Na stránce gorazd.org je tak již nyní odborné i laické veřejnosti k dispozici kompletní Elektronický slovník jazyka staroslověnského, zahrnující kolem 18 000 heslových statí. Ten je založený na čtyřdílném Slovníku jazyka staroslověnského (Praha 1966–1997), do něhož byly integrovány Dodatky k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2008–2016).
Mimoto je nyní k dispozici také kompletní naskenovaná staroslověnská lístková kartotéka (841 362 položek), první díl Řecko-staroslověnského indexu a část Slovníku nejstarších staroslověnských památek. Tyto databáze jsou pak provázány s Elektronickým slovníkem jazyka staroslověnského. Všechny tyto slovníky jsou zpřístupněny pomocí prezentačního systému Gulliver (http://gorazd.org/gulliver/). Ten umožňuje pokročilé vyhledávání podle sofistikovaných kritérií, jako je například výskyt určitého skloňovacího typu určitého slovního druhu v konkrétních památkách. Slovník je možné použít také pro překlad z češtiny, ruštiny, angličtiny, němčiny či latiny do staroslověnštiny. Přihlášení uživatelé si mohou vytvořit vlastní virtuální badatelnu.
Stránka gorazd.org obsahuje kromě přístupu k uvedených slovníkům také četné bonusy. Mezi ně patří volně přístupné aplikace pro tvorbu digitálních encyklopedických či lexikografických databází, převodník staroslověnských číslovek, staroslověnská klávesnice či sbírka odkazů na digitální knihovny staroslověnských a církevněslovanských rukopisů a starých tisků. Uživatelské rozhraní má tři jazykové mutace – českou, anglickou a ruskou.
Obrazová příloha
Rusko-česká elektronická slovníková databáze
Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie zpřístupnilo novou verzi rusko-české elektronické slovníkové databáze se zjednodušeným vyhledáváním.
Do nově fungující mobilní verze se dostanete přes ústavní web nebo z rozcestí na adrese
http://slovnik.slu.cas.cz.
Ocenění
Dne 28. ledna 2019 byly zveřejněny výsledky soutěže Slovník roku, pořádané každoročně
Jednotou tlumočníků a překladatelů, v níž Rusko-česká elektronická slovníková databáze
získala hned dvě prestižní ocenění. V soutěži Slovník roku obsadila druhé místo a zároveň
získala cenu poroty v kategorii slovník. Slavnostní předání cen se uskutečnilo v rámci 25. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy na pražském Výstavišti
v pátek 10. května 2019.
Kolektiv lexikografů SLÚ AV ČR nyní připravuje za podpory Strategie AV21 zpřístupnění
unikátního pětisvazkového Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal od 70. do počátku
90. let minulého století a vzhledem ke změně společensko-politické situace nebyl vydán.
Materiál byl postupně digitalizován a v současné době jsou zpracovávána hesla pátého dílu,
který zůstal nedokončen.
Plánované akce
Mezinárodní vědecká konference Česká slovotvorná koncepce v kontextu slovanské jazykovědy je zrušena
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
v návaznosti na bezprecedentní útok ruských vojsk na obyvatele Ukrajiny doprovázený
pošlapáváním mírových dohod, mezinárodních konvencí a lidských práv organizační výbor
konference nepovažuje za možné ani vhodné pokračovat v přípravách akce s širokým
zastoupením různých slovanských národů, a proto se rozhodl plánované mezinárodní
konferenční zasedání Česká slovotvorná koncepce v kontextu slovanské jazykovědy neuskutečnit.
Z naší činnosti
Z naší činnosti v roce 2022
Kolokvium Mnohojazyčnost ve středověké a raně novověké Evropě
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal 30. listopadu 2022 kolokvium na téma Mnohojazyčnost ve středověké a raně novověké Evropě.
Kolokvium se uskutečnilo v rámci výzkumného tématu Evropa, kořeny integrace, utváření lokálních, národních a evropských identit, které je součástí výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti.
Mezinárodní konference Východní Evropa včera a dnes: aktuální výzvy, otázky a úkoly českých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy
Historický ústav AV ČR, v. v. i. – Výzkumné centrum dějin a kultury východní Evropy – ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., Historickým ústavem FF MU v Brně, Ústavem historických věd FF Univerzity Pardubice, Ústavem východoevropských studií FF UK v Praze a Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., uspořádaly v Brně 9. listopadu 2022 mezinárodní konferenci Východní Evropa včera a dnes: aktuální výzvy, otázky a úkoly českých bádání o dějinách a kultuře východní Evropy, na níž byla diskutována aktuální témata zaměřená na dějiny a kulturu východní Evropy jako „geopolitického a kulturního prostoru někdejšího ruského impéria“.
Týden Akademie věd ČR
V době od 31. 10. do 6. 11. 2022 proběhl další ročník festivalu vědy nazvaný Týden Akademie věd ČR, který zahrnoval přednášky, výstavy, akce v jednotlivých akademických ústavech, dokumentární filmy, workshopy a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Pro zájemce byly připraveny přednášky a exkurze.
SLÚ se zapojil uspořádáním Dne otevřených dveří ve středu 2. 11. 2022 a tří přednášek:
- Julie Jančárková: Ilja Jefimovič Repin (1844–1930). Pondělí 31. 10. 2022.
- Markéta Kulhánková: Digenis Akritis: superhrdina po byzantsku. Úterý 1. 11. 2022.
- Vladislav Knoll: Kolik slovanských jazyků znal středověk? Čtvrtek 3. 11. 2022.
Chcete-li vyjádřit svůj názor na organizaci a průběh letošního ročníku Týdne Akademie věd, můžete se zapojit do online průzkumu na adrese https://www.tydenavcr.cz/anketa/.
Konference Glagoljaštvo – baština, tradicija, inovacija
SLÚ byl spoluorganizátorem mezinárodní konference Glagoljaštvo – baština, tradicija, inovacija, která se uskutečnila na chorvatském ostrově Krk ve dnech 20.–22. října 2022 a na níž vědci z 12 zemí představili výsledky svých bádání v oblasti charvátskohlaholské a cyrilometodějské problematiky.
10. byzantologický den
V pořadí již 10. setkání byzantologů uspořádala 21. října 2022 v Brně v Knihovně Hanse Beltinga Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., ve spolupráci s Centrem raně středověkých studií Masarykovy univerzity.
Workshop Researching the Carpathians
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., společně s Etnologickým ústavem AV ČR, v. v. i., a dalšími akademickými ústavy uspořádal ve dnech 13.–14. října 2022 workshop Researching the Carpathians. Transregional Perspectives on Knowledge-Making in the Carpathians o problematice Zakarpatí, jeho obyvatel a specifik.
Workshop na téma kulturní paměti a traumatu v literatuře
Ve dnech 17.–18. října 2022 proběhl v prostorách Slovanského ústavu v Praze workshop na téma Literární mýty 20. století na pozadí kulturní paměti a traumatu, který společně uspořádaly Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Ústav svetovej literatúry SAV.
Časopis Germanoslavica dostal cenu za mimořádné zásluhy o německý jazyk
Časopis Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien vydávaný Slovanským ústavem Akademie věd ČR získal prestižní ocenění Nadace Eberharda Schöcka za mimořádné zásluhy o kulturní přínos v oblasti německého jazyka. Porota vyzdvihla výjimečný a celoevropský přínos časopisu, který byl založen již v roce 1931.
„Germanoslavica jsou jedním z nejuznávanějších časopisů o německo-českých
a slovansko-germánských vztazích v jazyce, literatuře, kultuře a historii. Časopis má trvalé zásluhy na stavbě společného evropského domu,“ uvedl při udělení ceny mluvčí poroty Helmut Glück, profesor Bamberské univerzity.
Cenu převzal šéfredaktor časopisu Dr. Siegfried Ulbrecht 8. října 2022 v Baden-Badenu.
(https://kulturpreis-deutsche-sprache.de/die-preistraeger/)
Časopis Germanoslavica byl založen již roku 1931. Později bylo jeho vydávání přerušeno z politických důvodů a znovu obnoveno až v roce 1994.
Institucionální cenu za kulturní přínos v oblasti německého jazyka uděluje od roku 2001 Nadace Eberharda Schöcka v Baden-Badenu. Cílí na kulturní činitele a počiny, které šíří kvalitní a srozumitelnou němčinu a přispívají k prohlubování jazykového povědomí německojazyčného kulturního prostoru za jeho hranicemi. V porotě zasedají vysokoškolští pedagogové a profesoři.
Cena je rozdělena do tří sekcí: Cena Jakoba Grimma udělovaná umělcům, Cena za iniciativu udělovaná vzdělávacím projektům a Institucionální cena udělovaná televizním a rozhlasovým vzdělávacím pořadům, institucím či redakcím novin a časopisů. Předchozím nositelem Institucionální ceny se stalo např. Německojazyčné společenství Belgie, Cenu Jakoba Grimma v roce 2021 obdržela spisovatelka Herta Müllerová, nositelka Nobelovy ceny.
Foto z předání ocenění
Přednáška v Jazykovědném sdružení
V rámci podzimního programu Jazykovědného sdružení ČR přednesla dr. Jana Kocková
(Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.) 6. října 2022 přednášku nazvanou Při hraní karet – beim
Kartenspielen – играя в карты. Ekvivalenty neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a
němčině, v níž přiblížila výzkum ekvivalentů neurčitých tvarů slovesných v češtině, ruštině a
němčině podpořený korpusovou analýzou na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK.
Neurčité tvary slovesné jsou morfologicky nepříliš homogenní skupinou, jejich pojetí navíc
bývá ovlivněno různými tradicemi lingvistického přístupu. Ty se projevují jak v popisu a
výzkumu neurčitých tvarů slovesných v jednotlivých jazycích (především slovnědruhové
zařazení), tak sekundárně v lexikografii a v morfologické anotaci korpusů.
(Další přednášky Jazykovědného sdružení najdete na webu: https://www.jazykovednesdruzeni.cz/program-podzimniho.../)
Výstava Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem
Ve středu 5. října 2022 proběhla slavnostní vernisáž výstavy Neznámý fotograf Jaroslav Tkadlec (1851—1927) a jeho cestování Kavkazem pořádané Ústavem dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., na jejíž přípravě se podílela i pracovnice SLÚ dr. Julie Jančárková.
Inženýr Jaroslav Tkadlec, pozdější prezident Pražské paroplavební společnosti, v roce 1894 již jako zkušený cestovatel projel Kavkazskou vojensko-gruzínskou dráhu. Ta byla v dané době považována díky přírodním scenériím i zachovaným památkám za jednu z nejkrásnějších cest Evropy. Své několikaměsíční putování po dnešní Gruzii, Arménii i Rusku zaznamenal na fotografiích, jejichž rozsáhlý konvolut se dodnes zachoval ve sbírkách Ústavu dějin umění AV ČR. Výstava prezentuje výběr z těchto snímků, částečně ale také další, námětově odlišné Tkadlecovy fotografie uložené ve sbírkách Přírodovědecké fakulty UK.
Výstava je volně přístupná z ulice Na Perštýně a Husova 24 hodin denně až do 19. února 2023.
Setkávání kultur: Kašubové a jiné národy
Ve dnech 3. a 4. října 2022 se v pražském Polském institutu uskutečnila mezinárodní konference věnovaná Kašubům, jejich jazyku a kultuře.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., reprezentovali dr. Mirosław Jankowiak, který hovořil o historii výzkumu kašubštiny v Čechách, a dr. Vladislav Knoll, jehož příspěvek byl věnován jazykové sémantice a derivátům slov “bënë” i “bùten” v literární kašubštině.
V rámci konference byl v pondělí 3. října v refektáři kostela sv. Jiljí v Praze představen český překlad románu Aleksandra Majkowského Remusův život a dobrodružství: kašubské zrcadlo. Následovala beseda autora překladu, historika Miloše Řezníka s organizátorkou konference, literární vědkyní prof. dr hab. Adelou Kuik-Kalinowskou o překladech z kašubštiny do češtiny, zazněly i kašubské písně v podání Tomasze Fopkeho.
Lužickosrbsko-český slovník
Ve čtvrtek 22. září 2022 se v prostorách Ústavu Českého národního korpusu konalo setkání lexikografické sekce Jazykovědného sdružení, na němž dr. Katja Brankačkec (Slovanský ústav AV ČR) a dr. Michal Škrabal (Ústav Českého národního korpusu FF UK) společně pohovořili o možnosti dokončit Lužickosrbsko-český slovník Jiřího Mudry.
Prezentace Slovanského ústavu ve Slovinsku
V úterý 20. září 2022 vystoupil ředitel Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Václav Čermák v Lublani na konferenci pořádané Ústavem pro jazyk slovinský Frana Ramovše Centra vědeckého výzkumu Slovinské akademie věd a umění u příležitosti 70. výročí úmrtí slovinského lingvisty Frana Ramovše (1890–1952), jenž se věnoval výzkumu slovinských dialektů a onomastice. V. Čermák stručně představil výzkumné projekty Slovanského ústavu, vydávané časopisy, publikace a slovníkové databáze; publikum zaujal například digitální portál staroslověnštiny GORAZD: www.gorazd.org.
Kromě pořádající instituce a SLÚ se konference zúčastnili zástupci Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a filologicky orientovaných ústavů ze Záhřebu, Skopje, Bratislavy, Bělehradu, Krakova či Celovce.
Přednáška o ukrajinské kinematografii
Německý historický ústav ve Varšavě, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Bulharský kulturní institut v Praze společně uspořádaly dne 15. září 2022 v Bulharském kulturním institutu v Praze přednášku prof. dr. Diny Jordanové nazvanou Ukrainian Cinema: What is it and how to make it visible?
Prezentace publikace Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii
Ve čtvrtek 8. září 2022 se v Literární kavárně Academia na Václavském náměstí v Praze uskutečnila slavnostní prezentace nové publikace Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, kterou osobně představili její editoři Helena Ulbrechtová a Radomír Vlček.
Fotoalbum z prezentace publikace
Přednáška
o česko-kašubských kulturních vztazích
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Niemiecki Instytut Historyczny w Warszawie a Collegium Carolinum společně uspořádaly
v úterý 14. června 2022 v prostorách SLÚ AV ČR přednášku
prof. dr hab. Adely Kuik-Kalinowské
(Akademia Pomorska w Słupsku) na téma česko-kašubských kulturních vztahů
„Czesko-kaszubskie kontakty kulturowe. Tradycja i współczesność.“
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., na Veletrhu vědy
Slovanský ústav se i v tomto roce ve dnech 2.–4. června 2022 zapojil do největší populárně naučné akce v České republice – Veletrhu vědy 2022.
Ve stánku SLÚ se zájemci mohli seznámit s odbornou knižní produkcí týkající se např. staroslověnštiny, nářečí bývalé Podkarpatské Rusi nebo slovanských jazyků a literatur či osobně pohovořit s vědci o vznikajících jazykových databázích a dalších výzkumných projektech. Pro hravé návštěvníky byly připraveny kvízy, na nichž si lze vyzkoušet znalost různých slovanských jazyků a zjistit, v čem jsou rozdílné, nebo si prověřit znalosti literatur našich slovanských sousedů. Již tradiční součástí našeho stánku byla písařská dílna, v níž si pomocí starobylého písařského náčiní novodobí písaři vyzkoušeli, jak se psalo hlaholicí a naučili se i pár staroslověnských slovíček. Součástí stánku byla malá výstava věnovaná dějinám ukrajinské kultury.
Více informací o Veletrhu vědy na https://www.veletrhvedy.cz/.
Fotoalbum z veletrhu
9. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z.s., ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádaly v pátek 20. května 2022 v prostorách Slovanského ústavu AV ČR 9. byzantologický den.
Dialektologická přednáška
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia uspořádaly ve středu 11. května 2022 přednášku dr. Katarzyny Konczewské (Instytut Języka Polskiego PAN v Krakově) na téma Языковые контакты на польско-белорусском пограничье.
Workshop Způsoby využití informatiky při lexikografickém zpracování staroslověnské slovní zásoby
Komise pro církevněslovanské slovníky při MKS ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádala v prostorách Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., i s možností online připojení dne 4. dubna 2022 workshop Způsoby využití informatiky při lexikografickém zpracování staroslověnské slovní zásoby.
Literární podvečer Ars poetika
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal ve středu 23. března 2022 ve spolupráci se Slovanskou knihovnou a Bulharským kulturním institutem literární podvečer věnovaný bulharské spisovatelce Blaze Dimitrové u příležitosti 100. výročí jejího narození.
Přednáška profesora Dr. Stefana Rohdewalda
V pondělí 21. února 2022 proběhla on-line přednáška profesora Dr. Stefana Rohdewalda z Lipska na téma Transosmanische Mobilitätsdynamiken: Zugänge zu einer gemeinsamen Geschichte des östlichen Europas und des Nahen Ostens.
Z naší činnosti v roce 2021
Prezentace nových publikací
Bulharský kulturní institut v Praze a Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádaly ve středu 24. listopadu 2021 prezentaci dvou nově vydaných publikací, při níž jejich autoři Jakub Mikulecký a Marcel Černý představili v Galerii Bulharského kulturního institutu v Praze 1 své knihy Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou: Neoficiální bulharská literatura 1944–1989 a Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní. Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR.
Křest knihy Jakuba Mikuleckého
Ve středu 10. listopadu 2021 se v Literární kavárně nakladatelství Academia uskutečnil slavnostní křest nové knihy Jakuba Mikuleckého Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou.
Den otevřených dveří
Po roční přestávce se dne 3. listopadu 2021 v rámci Týdne Akademie věd ČR uskutečnil Den otevřených dveří, při němž se zájemci mohli seznámit s aktuálními projekty a publikacemi všech tří oddělení Slovanského ústavu. Pro školní třídy byly připraveny krátké přednášky, ve kterých se děti dozvěděly, co je a jak vypadá staroslověnština, že církevní slovanština byla třetím klasickým jazykem Evropy nebo čím se od sebe vzájemně liší slovanské jazyky. Hraví návštěvníci si mohli vyzkoušet drobné hry, kvízy a písařskou dílnu.
Mezinárodní vědecké sympozium Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a v kulturních dějinách
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Českou společností pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., Historickým ústavem AV ČR, v. v. i., Historickým ústavem FF MU, Ústavem východoevropských studií FF UK, Filozofickou fakultou Katolické univerzity v Ružomberku a Sdružením moravských pracovišť AV ČR uspořádaly v budově Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., ve dnech 20.–22. 10. 2021 mezinárodní vědecké sympozium Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a v kulturních dějinách.
Fotoalbum ze sympozia
Přednáška o báčské rusínštině
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., a Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., uspořádaly v úterý 19. 10. 2021 přednášku nazvanou Otázka genetického zaradenia báčskej rusínčiny, kterou proslovil Dr. Siniša Habijanec, pracovník Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV v Bratislavě.
8. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s., ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci uspořádala 1. října 2021 v prostorách Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v pořadí již 8. byzantologický den.
Přednáška o německo-západoslovanských vlivech ve slovotvorbě
Katja Brankačkec pronesla dne 9. září 2021 on-line přednášku na téma German-West
Slavic Contact in Word Formation: Calques, Semantic Shifts and the Emergence of New
Word Formation Types, v níž se zabývala vlivem jazykových kontaktů na slovotvorbu. Na
příkladu češtiny a obou lužických srbštin ukázala, jak je možné identifikovat vliv kontaktního
jazyka na tvoření nových slov v diachronním pohledu a jak při tom pomáhá i konfrontace vývoje
velmi podobných a přece rozdílných jazyků, jako jsou čeština a horní a dolní lužická
srbština.
Přednášku uspořádalo
japonské Slovansko-eurasijské výzkumné centrum Univerzity v Hokkaido.
7. byzantologický den
Česká společnost pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia, z. s.,
ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i., uspořádala v pátek 28. května 2021 od 14°° hod. on-line
7. den byzantských studií.
Program... (verze 18. 5. 2021)
Abstrakty... (verze 25. 5. 2021)
O příbězích ze Zakarpatí a jazyce Nikoly Šuhaje a Andyho Warhola
Michal Vašíček se podílel na přípravě podcastu O příbězích ze Zakarpatí a jazyce Nikoly Šuhaje a Andyho Warhola, který je dostupný v rubrice Věda na dosah na webových stránkách AV. Zájemci v něm uslyší, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvědí se také, nakolik rusínštinu ovládal slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyší, jak vlastně rusínština zní.
Záštita nad mezinárodním projektem
Jako už tradičně, i v roce 2021 převzal Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., záštitu nad mezinárodním projektem eTwinning, tentokrát na téma 8. slovanský sborník čtenářských dílen, který podporuje zájem o literaturu, rozvíjí autorské psaní a seznamuje žáky se slovanským jazykem sousední partnerské země.
.
Z naší činnosti v roce 2020
Záštita nad mezinárodním projektem
Slovanský ústav převzal i v roce 2020 záštitu nad mezinárodním projektem eTwinning 7. slovanský sborník pro nejmenší, který podporuje autorské psaní, rozvíjí čtenářskou gramotnost a seznamuje žáky se slovanským jazykem sousední partnerské země.
Slovník roku 2020
První dva díly (A–O) Velkého česko-ruského slovníku dostupné veřejnosti z webových stránek SLÚ AV ČR zaujaly odbornou porotu, složenou ze zástupců profesních překladatelských a tlumočnických organizací z ČR a SR a dalších odborníků, natolik, že jim v 27. ročníku soutěže JTP Slovník roku 2020 udělila čestné uznání.
Všechny tituly přihlášené do hodnoceného ročníku jsou uvedeny na webových stránkách JTP na této adrese.
Představení knihy Anarchie a evidence: Esej o psaní a vidění
Miroslav Olšovský představil ve čtvrtek 27. 2. 2020 na stanici Český rozhlas Plus v pořadu Témata podle Libora Dvořáka svou novou knihu Anarchie a evidence: Esej o psaní a vidění.
Jeho vystoupení můžete sledovat od 40. minuty 10. sekundy na této adrese.Přednáška Krymská nota v tvorbě Lesji Ukrajinky a Zinaidy Tulub
V pondělí 10. února 2020 se v prostorách Akademického konferenčního centra uskutečnila zajímavá přednáška doc. Dr. Larisy Cybenko z Vídeňské univerzity na téma Krymská nota v tvorbě Lesji Ukrajinky a Zinaidy Tulub: Krym jako mnohovrstevnatý literární topos.
Fotoalbum z přednášky
Vzpomínky Vladimíra Vavřínka
Od 13. do 17. ledna 2020 vysílal Český rozhlas, stanice Vltava, vzpomínky dr. Vladimíra Vavřínka v rámci cyklu Osudy. Program je dostupný v audioarchivu pod značkou cyklu Osudy a jde jej sdílet i přes FB.
Osudy
Vladimír Vavřínek (1/5). Rozhlasové vzpomínání historika se specializací na byzantsko-slovanské vztahy. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Jan Brauner. (2020)
Z naší činnosti v minulých letech
Technické poznámky
Proběhla rekonstrukce webu do nové flexibilní podoby. Přináší zpřehlednění stránek a zlepšení jejich zobrazení i na tabletech a mobilech.
Odborné profily mají nyní formát "prijmeni.html" – viz Zaměstnanci.
Starší verze prohlížečů mohou deformovat podání stránek (obrázků). Doporučujeme prohlížeč aktualizovat.
Na obranu před roboty, shrabujícími a zneužívajícími e-mailové adresy, uvádíme na těchto stránkách místo kritického znaku @ zástupné znaky.
2. 12. 2022