Bolest nás obvykle varuje před poškozujícími podněty, na které je potřeba rychle reagovat. Někdy se však tato užitečná bolest stává patologickou.
Pro takovou neuropatickou bolest vyvolanou poraněním či poškozením periferní nebo centrální části nervového sytému je charakteristické abnormální vnímání bolesti – allodynie (bolest je vyvolaná i podnětem za normálních okolností nebolestivým) a hyperalgézie (zvýšená citlivost k bolestivým podnětům a zvýšená bolestivá odpověď na ně). Často je přítomná i spontánní bolest nezávislá na stimulaci.
Přesné mechanizmy vzniku neuropatické bolesti dosud nejsou plně poznány. Částečně může být vysvětlena patofyziologickými změnami, které nastávají po poranění neuronů, často se však vyskytuje jako symptom jiného onemocnění, například cukrovky, roztroušené sklerózy, infarktu nebo rakoviny. Může být ale vyvolána i drogami, virovým onemocněním, toxiny, nebo dokonce léky (jako nežádoucí vedlejší účinek při léčbě cytostatiky může omezovat jejich využití při léčbě rakoviny).
Běžně používané prostředky tišící bolest bývají v případě neuropatické bolesti většinou neúčinné, což ji činí jen obtížně léčitelnou. Proto studujeme mechanizmy vnímání bolesti (nocicepce) za normálních a neuropatických stavů s cílem lépe pochopit mechanizmy neuropatické bolesti a vyvinout účinnější terapii.
