Výstava jako prostor médium a fenomén

Kolokvium Prostor výstav (1820–1950): Výstava jako prostor, médium a fenomén pořádané Ústavem dějin umění AV ČR v návaznosti na projekt Prostor výstav (1820–1950) se uskuteční 20. října 2021 v Akademickém konferenčním centru (Husova 4, Praha 1).

Moderní výstavy představují specifický způsob zveřejnění uměleckých děl, jejich kritickou diskusi a konfrontaci s publikem. Nelze je považovat za neutrální prostor: do strategie výstav se promítaly nejrůznější ideologické, politické i sociokulturní otázky. Analýza výstavního provozu odhaluje tyto souvislosti a výstavy představuje jako klíčové činitele moderního uměleckého provozu. Cílem pracovního kolokvia bude z kriticko-historické perspektivy diskutovat různé aspekty výstav, které se do nich promítají a ovlivňují výstavní dění prakticky i v současnosti. Níže předložené okruhy otázek navrhujeme jako východiska pro společnou diskusi nad tímto aktuálním tématem.

Role a funkce vystavování: Jaká byla role vystavování jako nového kulturně-společenského fenoménu, který se začal rozvíjet na konci 18. století? Jak fenomén vystavování ovlivnil vnímání uměleckých děl jako artefaktů určených k porovnávání, soutěžení, obchodování či prostředkům výchovy a vzdělávání?

Konfrontace scén: Téma vystavování úzce souvisí s utvářením paralelních scén a jejich vzájemnou konfrontací. Jak ovlivnily výstavy uspořádané v prostředí oficiálních uměleckých institucí veskrze alternativní výstavní dění a naopak? Jakým způsobem lze charakterizovat podněty spojené s konfrontací domácí a mezinárodní výstavní scény?

Centrum/periferie: Dynamika vzájemného ovlivňování centra a periferie výrazně formovala výstavnictví, důležitou roli sehrál rovněž prvek neutuchající rivality. Jakým způsobem se vlivy centra přenášely v oblasti výstavního dění směrem k periferii, případně naopak, a to jak na rovině tuzemské, tak ve vztahu k zahraničí?

Síťování: Mapování vzájemných vztahů mezi všemi, kteří se podíleli na procesu výstavnictví – umělci, galeristé, kurátoři, kupci, publikum, recenzenti atd. Co, jak a proč rozhodovalo v různých časových obdobích o vytváření výstavních sítí? Jakým způsobem se lišil způsob síťování u oficiálních a alternativních výstav nebo u výstavních počinů v centru a na periferii?

Gender: Jakou roli hraje gender ve vztahu k výstavnictví? Co vše výstavy a procesy s nimi spojené dodnes vypovídají o postavení mužů a žen? Jaké výsostně tradiční či naopak dobově novátorské formy získalo zapojování mužů a žen do výstavního procesu? 

Aranžmá: Zaměření na nejrůznější způsoby rozmístění, instalace, adjustace, rámování nebo označování děl či použití květin a zeleně. Co víme o prostorách a způsobech instalace, jejich proměnách a jaké byly záměry ve vztahu k divákům? Lze sledovat možnosti manipulace s expozicí/instalací a narativem exponátů pro určité účely a skupiny?

Úspěch a nadčasovost: Subjektivizace/objektivizace úspěchu a hledání nadčasových témat, která překvapí nejen při dnešním hodnocení výstav. Jak lze definovat úspěch výstavy ve své době či naopak z dnešní perspektivy? Jaké faktory se spolupodílely na úspěchu výstavy? Kdo a za jakých okolností se stal hlavním arbitrem úspěšnosti výstavy – publikum, kritici, kupci?

Vyzýváme k zasílání návrhů konferenčních příspěvků, jejichž konečná délka nepřesáhne 15 minut. V návrhu prosím uveďte název příspěvku, anotaci v rozsahu do 1 NS textu (1800 znaků) a zvolený okruh tématu. Přihlášky zasílejte na adresu: janacova@udu.cas.cz nejpozději do 31. května 2021.