Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.
Další informace:Dne 25. 3. organizujeme ve spolupráci s ČHMÚ Den otevřených dveří na meteorologické observatoři Milešovka. V rámci této akce bude zpřístupněna jižní část areálu observatoře s možností vyhlídky a v pravidelných intervalech bude v přednáškovém sále probíhat přednáška o měření oblačnosti na stanici.
Vzhledem ke stavebním a statickým úpravám na věži observatoře je VĚŽ S VYHLÍDKOVÝM OCHOZEM UZAVŘENA. Omlouváme se.
Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.
které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.
(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov
30. 3. Jan Souček: Plazmové vlny měřené přístrojem RPW-TDS na Solar Orbiteru / Plasma waves observed by the RPW-TDS instrument on Solar Orbiter
20. 4. Tomáš Krauskopf: Trendy vnitrosezonní proměnlivosti teploty v Evropě / Trends in intraseasonal temperature variability in Europe
27. 4. Vratislav Krupař: Vícedružicové pozorování slunečních rádiových emisí / Multi-spacecraft observations of solar radio emissions
4. 5. Štěpán Štverák: Vliv interakce družice s plasmatem na měření elektronů na Solar Orbiteru / Plasma interaction effects on electron measurements on board Solar Orbiter spacecraft
18. 5. Kateřina Podolská: Kosmické počasí a produkce beryllia 7 v atmosféře / Space weather related production of Beryllium 7
1. 6. Róbert Kvak: Horský terén ako modifikátor supercelárneho prostredia / Mountainous terrain as a modifier of supercell environment
15. 6. Jacek Kerum: Meteorologické podmínky pro bezmotorové létání
Významné ocenění International Journal of Climatology prize, udělované britskou Královskou meteorologickou společností, získal v letošním roce klimatolog prof. RNDr. Radan Huth, DrSc. ředitel Ústavu fyziky atmosféry AVČR v. v. i.
Další zdroje informací:
- Climate variability and climate changes
- Extreme weather events and their simulation in climate models
- Atmospheric circulation and links to surface climate
- Weather-related impacts on human health
- Motivation letter, indicating the selected research topic
- CV with the list of publications and other relevant research outputs
- Copy of PhD diploma (or another proof of a PhD degree)
- Names and email addresses of two persons who can provide recommendation
Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.
Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.
Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.
Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.Další informace:
Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Mezi letošními oceněnými je i zaměstanec Ústavy fyziky atmosféry AVČR mgr. Ondřej Lhotka, Ph.D. - gratulujeme!
Měnící se klima a stále častější extrémy počasí podtrhují důležitost práce a bádání Ondřeje Lhotky. Zabývá se zejména extrémními teplotními jevy a jejich simulacemi v klimatických modelech.
Pro tvorbu scénářů možného budoucího klimatu je důležité studovat a kriticky hodnotit schopnost modelů zachytit procesy, kterou vedou k teplotním extrémům (mj. faktory související s atmosférickou cirkulací a půdní vlhkostí). Právě tomu se Ondřej Lhotka věnuje dlouhodobě a systematicky, jeho práce pomáhá lépe pochopit nedostatky klimatických modelů.
Kromě zkoumání teplotních extrémů ve střední Evropě významně přispěl ke studiu vln veder v Argentině nebo jarních mrazů ve Švýcarsku. Zároveň se účastní řady zahraničních i domácích projektů. Například v projektu financovaném MŠMT řeší tzv. sdružené klimatické události s významnými socioekonomickými dopady.
Ondřej Lhotka svým úsilím, schopnostmi a intenzivním zapojením do mezinárodních projektů významně přispívá k rozvoji výzkumu v oboru klimatologie nejen v Akademii věd ČR. Zároveň vede doktorandy a významně pomáhá při popularizaci přednáškami pro školy a veřejnost.
Další informace:
Neobvyklé a četné vlny horka v letech 2010 až 2019 jsou reálnou hrozbou pro zdraví a život lidí, zejména ve městech s hustou zástavbou. Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v Praze v letech 1982–2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil odborný časopis Urban Climate.
1064
publikací
165
projektů
119
zaměstnanců
55
let existence