Z buňky do buňky: vědci odhalili dosud neznámý způsob, jak rostliny řídí tvorbu a dopravu svých hormonů
Odborníci ze společného pracoviště našeho ústavu a Univerzity Palackého v Olomouci se podíleli na objevu, který podstatně rozšiřuje znalosti o důležitých rostlinných hormonech brassinosteroidech.
Mezinárodní tým ukázal, že prekurzory – látky, z nichž rostlina vytváří aktivní hormony – putují mezi buňkami skrze mikroskopické kanálky zvané plasmodesmata. Vzniklé hormony navíc zpětně ovlivňují transport prekurzorů, čímž řídí svou vlastní hladinu v buňkách.
Objev umožní lépe porozumět tomu, jak brassinosteroidy regulují růst a vývoj rostlin včetně důležitých zemědělských plodin. Výsledky výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Chemical Biology.
Brassinosteroidní hormony ovlivňují mnoho důležitých procesů, které souvisejí s růstem a vývojem rostlin i s jejich reakcemi na nepříznivé podmínky prostředí. Výzkumem této skupiny sloučenin se dlouhodobě zabývá tým vědců z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.
Před časem se experti z LRR podíleli na projektu, který studoval tvorbu a biologické působení brassinosteroidů během raného vývoje kořenů. Výzkum dokázal, že prekurzory, z nichž tyto hormony vznikají, musí nějakým způsobem putovat v kořeni mezi buňkami. Vědci však nevěděli jak.
Na zodpovězení této důležité otázky se nyní zaměřil následný projekt vedený profesorkou Eugenií Russinovou z univerzity v belgickém Gentu. Síly v něm spojili vědci z pěti zemí, včetně Miroslava Kvasnici a Karoll Ferrer z olomoucké LRR. Badatelé využili širokou paletu vzájemně se doplňujících metod z oborů biochemie, organické chemie, molekulární biologie a pokročilé mikroskopie.
![](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20230804215212im_/http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/Jan%20Kol%C3%A1%C5%99_27/prispevky_web/1x1a4951_upr.jpg)
Miroslav Kvasnica a Karoll Ferrer z olomoucké Laboratoře růstových regulátorů, která je společným pracovištěm Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Foto: Ota Blahoušek, UPOL.
Mezinárodní tým objevil, že prekurzory brassinosteroidních hormonů se v rostlinách pohybují pouze na krátké vzdálenosti, a to způsobem, který dosud nikdo nepopsal. Procházejí totiž z buňky do buňky mikroskopickými kanálky nazývanými plasmodesmata.
Ještě zajímavější je, že hotové hormony zpětně ovlivňují propustnost plasmodesmat, čímž regulují transport svých prekurzorů, a v důsledku toho i svou vlastní koncentraci v buňkách. Tato zpětná vazba zřejmě pomáhá rostlině udržovat optimální hladinu brassinosteroidů v různých částech jejího těla.
Miroslav Kvasnica a jeho kolegyně Karoll Ferrer z LRR jsou chemici, kteří se specializují na syntézu brassinosteroidů a jim příbuzných látek a na testování jejich biologických účinků. Společně syntetizovali 22-hydroxycampesterol, který sehrál klíčovou roli při prokázání transportu plasmodesmaty.
„Tato sloučenina se vyskytuje v rostlinách jako prekurzor brassinosteroidních hormonů. Není ale komerčně dostupná jako čistá látka, a navíc je její syntéza poměrně komplikovaná. V Olomouci jsme ji ovšem zvládli – stejně jako přípravu dalších podobných látek, které byly použity v tomto i jiných projektech,“ říká Miroslav Kvasnica.
Nové objevy zveřejněné v časopise Nature Chemical Biology jsou ve studiu brassinosteroidů velkým krokem kupředu. To je důležité nejen pro základní výzkum, ale i z praktického hlediska.
Pokud lépe pochopíme molekulární děje s těmito hormony spojené, můžeme poznatky v budoucnu využít například při šlechtění nových odrůd plodin, jejichž růst, vývoj či odolnost proti nepříznivým podmínkám budou „vyladěny“ podle konkrétních potřeb zemědělců.
![](https://webarchiv.lib.cas.cz:443/wayback/20230804215212im_/http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/Jan%20Kol%C3%A1%C5%99_27/prispevky_web/dronpa_for_press_upr.jpg)
Mikroskopický důkaz, že hormony brassinosteroidy snižují propustnost mezibuněčných kanálků zvaných plasmodesmata, čímž zpětnovazebně regulují svou koncentraci. V jedné buňce kořene huseníčku aktivovali vědci světelným impulsem speciální svítící (fluorescenční) bílkovinu, která slouží jako viditelná značka. Horní řada: v kontrolním vzorku se aktivovaná bílkovina (žlutě) rychle šíří do okolních buněk. Dolní řada: ve vzorku ošetřeném brassinosteroidem se fluorescenční značka téměř nešíří. Autor: Marija Smokvarska, Université de Bordeaux.
* * *
Odkaz na článek:
Wang Y, Perez-Sancho J, Platre MP, et al. (2023): Plasmodesmata mediate cell-to-cell transport of brassinosteroid hormones. Nature Chemical Biology, https://www.nature.com/articles/s41589-023-01346-x, doi: 10.1038/s41589-023-01346-x (placený přístup)