Česky
NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY V KNIHKUPECTVÍ ACADEMIA V ZÁŘÍ 2011
- 1. Shakespeare, W. – Dílo (překlad Martin Hilský, vychází s podporou nadace The Kellner Family Foundation, British Council, Daniela Bartka a Evžena Harta)
- 2. Komárek, S. – Ochlupení bližní – Zvířata v kulturních kontextech
- 3. Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J., Stráník, Z. – Geologická minulost ČR (2. vydání, s podporou AV ČR)
- 4. Pejčoch, I. – Fašismus v českých zemích (s podporou AV ČR)
- 5. Štěpánková, J. – Květena České republiky 8 (s podporou AV ČR)
- 1. Kosmas – Kronika Čechů, Argo
- 2. Fink, E. – Filosofie Friedricha Nietzscheho, Oikoymenh
- 3. Míka, Z. – Zmizelá Praha – Sporty a sportoviště, Paseka
- 4. Halík, T. – Vzdáleným nablízku, NLN
- 5. Kulhánek, P. – Blýskání aneb třináctero vyprávění o plazmatu, AGA
- Petrusek, M., Balon, J. – Společnost naší doby (s podporou AV ČR), Academia
NOVÉ KNIHY
SEPULKRÁLNÍ SKULPTURA JAGELLONSKÉHO OBDOBÍ V ČECHÁCH
Figura a písmo
Publikace mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jedné z vrcholných etap dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře této doby výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu uměleckohistorického a epigrafického. Na příkladu relativně malé exkluzivní skupiny památek zkoumá, do jaké míry se význam doby promítá i do dochovaného nápisového fondu. Závažnost a zajímavost takto postavené otázky navíc akcentuje fakt, že 2. pol. 15. století a 1. pol. století 16. je ze středoevropského a pochopitelně i českého epigrafického pohledu epochou v mnohém přelomovou. I když se konvolut studovaných děl dochoval jen v torzálním stavu, jsou jednotlivé práce svědectvím o sociálním postavení objednavatele, jeho náboženském zakotvení, kulturní úrovni i výtvarném cítění a také o jazykovém úzu zkoumané historické periody. Do textu, který obsahuje studii uměleckohistorickou, epigrafickou a podrobný katalog děl, jsou zahrnuty též sepulkrální skulptury, které dobou svého vzniku historický rámec jagellonské dynastie (1471–1526) přesahují. Je to dáno také tím, že kontinuita produkce některých konzervativních sochařských dílen a jejich typů funerálních monumentů překračovala vymezené období. Směřování nové doby pak signalizuje tumba Vojtěcha z Pernštejna, spojující tradiční výtvarné pojetí s formálně vytříbeným italizujícím portrétem.
Chlíbec, J., Roháček, J., Artefactum, Praha 2010. Vydání 1.
