Zuzana VŠETEČKOVÁ
Nástěnné malby v kostele Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu. [Die Wandmalereien in der Marienkirche in Staré město bei Bruntál.]  /18-32/
•   V roce 1994 byly v závěru kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu odkryty pozoruhodné nástěnné malby překvapující neobvyklou kvalitou a monumentalitou. Jedná se především o zcela ojedinělou polopostavu Mojžíše s deskami Zákona a ostatních proroků, kteří se k němu obrací. Autorka článku se zabývá důkladným výkladem ikonografie i vlastního zpracování maleb a zároveň hledá některé důležité paralely v českém prostředí. Vznik nástěnné výzdoby klade na základě zachovaných historických pramenů do devadesátých let 14. století, avšak připouští, že mohly vzniknout i kolem roku 1419, kdy byla vydána odpustková listina.
 

Pavel KALINA
The Last Judgement of Rožmberk: Vision, Fear, and Mandala Symbolism in the Late Middle Ages. [Poslední soud z Rožmberku. Vize, strach a symbolismus mandaly v pozdním středověku.]  /33-44/
•   Reliéf Posledního soudu z Rožmberku datovaný do roku 1493 byl dříve nazývaný Čtrnáct svatých pomocníků, a to pro jejich zobrazení nahrazující tradičních čtyřiadvacet starců. Pavel Kalina objasňuje kořeny takového zpodobení, které souvisí pravděpodobně s dobovým kultem prosazujícím možnost adorace několika světců-přímluvců současně. Ten šířili zejména cisterciáci, a tak není vyloučeno, že výjimečnou ikonografii reliéfu z Rožmberku inspiroval někdo z osazenstva Vyšebrodského kláštera.
 

Jindřich VYBÍRAL
Der Traum von der Vernunft unter der gelben Kuppel: Die Architektur von Hubert Gessner in Kremsier. [Sen rozumu pod žlutou bání: Architektura Huberta Gessnera v Kroměříži.]  /45-58/
•   Článek Jindřicha Vybírala pojednává o architektuře psychiatrické léčebny v Kroměříži, na jejíž realizaci se v letech 1905–1908 významně podílel Hubert Gessner, žák Otty Wagnera. Rozlehlá stavba se vyznačuje přísným racionálním uspořádáním jednotlivých objektů a vyloučením přemíry dekorativních prvků. Téměř vše se striktně podřizuje funkčním a konstrukčním požadavkům. Systém léčebny, dělené na několik pavilonů, pak umožňuje i vnitřní diferenciaci pacientů podle sociálních měřítek.
 

Lenka BYDŽOVSKÁ – Karel SRP
Reidentifying the Object. Gasholder, Visual Arts, Literature. [Objekt proměnlivých významů. Libeňský plynojem, výtvarné umění a literatura.]  /59-79/
•   Ryze technická stavba libeňského plynojemu získala za dobu své existence množství nejrůznějších významů, odrážejících se v umělecké tvorbě. Autoři článku sledují v širším kontextu reflexe objektu v literatuře a výtvarném umění od třicátých let až do poválečné doby, kdy byl nově tematizován zejména ve fotografii. Neopomenut nezůstal ani motiv plynojemu v dílech členů Skupiny 42, pro něž byl jedním z charakteristických symbolů městského života a civilizace.
 

Josef VOJVODÍK
Koncepty idyly v díle Josefa Lady, jejich proměny a sémantika v kontextu meziválečné avantgardy. [Conceptions of the Idyll in the Work of Josef Lada, their Transformations and Semantics in the Context of the Czech inter-war Avant-garde.]  /80-108/
•   Dílo Josefa Lady bylo doposud ve většině vykládáno v opozici k meziválečné avantgardní tvorbě. Tomu se vymyká studie Josefa Vojvodíka, který hledá styčné body Ladových výtvarných i beletristických prací právě s díly českých avantgardních umělců. Jedním ze společných znaků jsou umělcovy koncepty idyly. Autor stati rozlišuje celkem tři, a to idylu nostalgického návratu do dětství, idylu harmonického soužití lidí a zvířat a idylu noci a nevědomí. Obdobné pojetí nalézá i u Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského nebo Zdeňka Rykra.
 
 

Ludmila HÁJKOVÁ
Texty Karla Hubáčka a Miroslava Masáka z počátku skupiny SIAL.  /113-121/
•   Architekt Karel Hubáček patřil spolu s Miroslavem Masákem k vůdčím osobnostem Sdružení inženýrů a architektů Liberec, nazývaným zkráceně SIAL. První dva publikované texty Karla Hubáčka z roku 1963 obsahují autorovu obranu vlastního tehdy nanejvýš progresivního návrhu polyfunkčního objektu na hoře Ještěd, který se dočkal i realizace. Kromě toho přináší článek i dva texty Miroslava Masáka. První se týká jeho návrhu relaxačních lázní pro sídliště Teplice-Šanov, druhý je studií dostavby dolního centra Liberce.
 
 

Jaroslava HAUSENBLASOVÁ
Krakau, Prag und Wien: Funktionen von Metropolen im frühmodernen Staat.  /130-131/

Taťána PETRASOVÁ
Mezi časy: mezičasí počátku 19. století.  /131-133/
 
 

Jiří KROUPA – Lubomír SLAVÍČEK (eds.), Almanach 1927–1997. Sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy university v Brně. (Anděla Horová)  /134-135/
Martirologio de Usuardo Museu Diocesa de Girona. (Hana Hlaváčková)  /135-136/

Ruth SLENCZKA, Lehrhafte Bildtafeln in spätmittelalterlichen Kirchen. (Jiří Roháček)  /136-137/

Renate KOHN (ed.), Die Inschriften des Bundeslandes Niederösterreich. (Jiří Roháček)  /138-139/

Eva PETROVÁ, Skupina 42. (Vojtěch Lahoda)  /139-142/

 
Anotace.  /142-144/
 
Z přírůstků uměleckohistorické literatury.  /145-148/
 
Zásady úpravy textů.  /149/