Tato prirucka je dalsi z prirucek rady N urcene pro uzivatele si-
ti Fyzikalniho ustavu, vydanych Strediskem automatizace a vypocetni
techniky Fyzikalniho ustavu AV CR. Tato rada informuje na uvodni urov-
ni o problematice pocitacovych siti a obsahuje tez prirucky o elektro-
nicke poste i o sitovych informacnich systemech. Predkladana prirucka
o elektronicke poste predpoklada zakladni znalost operacniho systemu
UNIX.
Prirucky budou k dispozici u operatorek postupne tak, jak budou
vydavany. Obsah techto prirucek je dostupny i v "on-line" tvaru na
obrazovce, zatim na pracovnich stanicich Sun jako soucast informacniho
systemu info, ktery umoznuje pohodlne listovani pomoci menu a volby
kapitol. System se spousti povelem ginfo a jeho soucasti je rovnez na-
vod k pouzivani. Prirucky SAVT se volaji volbou fzinfo z hlavniho menu
a volbou jmena prirucky z nasledujiciho menu.
Aktualni verze prirucky ve forme vystupniho souboru z Chi-Writeru
3 je pristupna vsem uzivatelum site prostrednictvim ftp na pocitaci
ftp.fzu.cz po zalogovani jako anonymous (jako heslo napisete vase
uzivatelske-oznaceni). Doporucene parametry pro tisk na laserovou ti-
skarnu z Chi-Writeru 3 jsou Margin Offset: 13, Pitch: Elite, Quality:
Firmware.
V tistenem textu pouzivame az na drobne vyjimky nasledujici kon-
venci pro typ pisma: to, co pise uzivatel na klavesnici, je znazorneno
tucnym pismem (bold), s vyjimkou nazvu formalnich promennych, ktere
jsou ve scriptu, odezva pocitace je napsana kurzivou (italics). Nove
zavadene pojmy a casto i nazvy jednotlivych souboru v textu jsou psany
rovnez kurzivou.
Chceme tyto prirucky poskytnout uzivatelum v co nejkratsim case,
a tak predpokladame, ze jejich obsah dozna zmen v jejich dalsich vyda-
nich na zaklade zkusenosti, ktere se teprve rodi. Uvitame proto vsech-
ny vase pripominky jak k obsahu, tak k forme techto informaci. Muzete
pouzit e-mail na adresu office@fzu.cz nebo primo na adresu autora pri-
slusne prirucky.
1. Uvod
Elektronicka posta (e-mail) umoznuje predavani textu mezi uziva-
teli tehoz pocitace nebo i ruznych pocitacu, ktere jsou vzajemne do-
stupne pomoci pocitacove site. Textu se rika obvykle zprava (message)
nebo podle analogie s postovni sluzbou dopis. Dopisy se dorucuji ob-
vykle tak, ze se pridavaji do urciteho souboru. Souboru s dopisy se
obvykle rika postovni schranka (mail box) nebo prihradka. Prihradku,
do niz jsou pridavany dosle dopisy, budeme nazyvat systemovou prihrad-
kou. Uzivatel ale pouziva i dalsi prihradky pro archivaci odeslanych a
doslych dopisu. Vsechny prihradky jsou ovsem jen obycejne textove sou-
bory a lze je prohlizet jako celek beznym editorem. To vsak neni pri-
lis prakticke, a proto existuje rada uzivatelskych prostredku (user
agent), ktere umoznuji dopisy z prihradky vybirat, prohlizet, odpovi-
dat na ne, presunovat mezi prihradkami a rusit. Na pocitacich Sun jsou
takovymi prostredky mail a mailtool, na rade pocitacu s operacnim sys-
temem UNIX se setkavame s programem elm. Program mail (presneji
ucb/mail), jehoz obsahlejsi popis je naplni teto prirucky, ma povelove
orientovane uzivatelske rozhrani, coz je dnes pravem povazovano za ne-
dostatek, naproti tomu jej lze pouzivat i na nejjednodussim ASCII ter-
minalu a je soucasti kazdeho systemu UNIX. Uzivatel, ktery se seznami
s programem mail, nema proto potize pri zmene pocitace.
Stejne jako v postovnim styku ma i ucastnik elektronicke posty
jednoznacnou adresu. V ruznych sitich ma tato adresa rozdilny format.
Obecne vsak obsahuje vzdy tyto udaje:
ø oznaceni ucastnika
ø oznaceni pocitace
ø oznaceni site neboli domeny
Napr. ucastnik v siti BITNET muze mit adresu
novak@csearn.bitnet
kde novak je oznaceni uzivatele na pocitaci s oznacenim cspgfu11. Kon-
covku bitnet nemusite uvadet uvnitr site BITNET, pokud vsak pracujete
v siti Internet, pak se BITNET jevi jako specificka domena Internetu.
V adresach se nerozlisuji velka a mala pismena.
Adresa
novak@sun2.fzu.cz
je adresou uzivatele novak na pocitaci Sun2 v siti fzu.cz, kde fzu.cz
je tzv. domenove jmeno site. Sit Internet se totiz obvykle chape jako
hierarchicka sit siti, a proto domeny v Internetu jsou nejen site
tvorene pocitaci, ale take skupiny vzajemne propojenych siti se spo-
lecnou administraci. V nasem pripade cz oznacuje domenu vsech siti v
nasem state, fzu pak oznacuje sit ve FzU. Hierarchie siti muze byt ko-
satejsi. Napr. v adrese
simersky@vgx.tn.cornell.edu
je edu domena univerzit v USA, cornell je domena (nizsi urovne) Cor-
nellovy univerzity a tn je domena jedne jeji casti.
Casto je prakticke, aby posta do urcite domeny byla dorucovana
jen na jediny pocitac v teto domene. Pokud je posta nainstalovana tak-
to, je mozne vynechat oznaceni pocitace, takze pak staci napsat
novak@fzu.cz
kde novak je uzivatelske-oznaceni.
V soucasne dobe lze uzivatelum do FzU posilat dopisy i na adresu
Jmeno.Prijmeni@fzu.cz
pripadne na adresu
Prijmeni@fzu.cz
pokud jsou tyto adresy v ramci uzivatelu elektronicke posty jednoznac-
ne. Obdobna konvence plati i v nekterych jinych sitich.
V Internetu se jako oddelovace pro oddeleni oznaceni uzivatele
pouziva @, k oddeleni oznaceni pocitace a jednotlivych domen se pouzi-
va tecka. Tato konvence ale neni univerzalni, napr. v sitich DECNET se
pouziva oddelovac :: pro oddeleni jmena uzivatele, v sitich UUCP se
explicitne uvadeji jmena vsech pocitacu mezi pocitacem odesilatele a
adresata, oddelovacem je vykricnik. Chcete-li pak posilat postu uziva-
teli site UUCP ze site Internet, muze mit adresa napr. takovyto tvar:
universal!twin!willy@uunet.uu.net
Zde cast adresy za znakem @ definuje pocitac, ktery umi dorucit
postu na pocitac universal, ktery posle vas dopis na pocitac twin s
uzivatelem willy.
Dopis se v zasade sklada ze tri casti. Prvni je obalka, ktera ob-
sahuje udaje, pouzivane pro dorucovani dopisu, ty vsak vetsinou nejsou
uzivateli poskytovany. Druhou je zahlavi, ktere identifikuje puvod do-
pisu (od koho a kdy byl vytvoren), komu je urcen, i udaje o zpusobu
jeho doruceni. Zahlavi ma pevny format, je vytvoreno pocitacem, zcasti
na zaklade udaju uzivatele. Treti casti je vlastni text dopisu, ktery
vytvari uzivatel podle sveho uvazeni. Tento text si muze uzivatel
pripravit predem do nejakeho souboru, casteji ho vsak vytvari primo v
procesu odesilani posty.
Povel
mail
obsahuje prostredky, ktere umoznuji skladat dopis z casti, ktere jsou
obsazeny v jinych souborech, nebo v doslych dopisech. Je take kdykoliv
mozne vyvolat nektery z editoru a pouzit ho pro editaci zprav (viz
odst.3.3).
Zahlavi obsahuje radu polozek, ktere se skladaji z jedne nebo vi-
ce radek. Na zacatku kazde polozky je vzdy jeji jmeno (casto zakoncene
dvojteckou), zbytek je text, jehoz struktura je dana presnymi pravidly
danymi typem polozky. Zahlavi vytvari vzdy pocitac, avsak nektere po-
lozky se vytvareji podle udaju odesilatele (Subject:, To:), nektere
dodava program - user agent (From:, Date:), nektere dodava transportni
system posty (Received:).
Prehled nekterych polozek zahlavi:
Date: okamzik vytvoreni dopisu.
From: identifikace odesilatele zpravy. Polozka je
vytvarena programem mail, obsahuje jmeno ode-
silatele a adresu odesilatele.
To: adresat nebo adresati - uvadi se vzdy adresa.
Cc: (Carbon copy) adresati, jimz je dopis davan
na vedomi.
Bcc: (Blind carbon copy) adresati, jimz je dopis
davan na vedomi, tato polozka se (na rozdil
od Cc:) nepredava adresatovi.
Subject: vec, strucne resume dopisu, zadava uzivatel;
u odpovedi vytvari program pridanim prefixu
Re: k obsahu polozky Subject: dopisu, na nejz
se odpovida.
Received: from ... by ... tuto polozku vklada kazdy po-
citac, kterym dopis behem dorucovani projde.
2. ucb/mail
Uplny popis povelu mail je v manualu [1], muzete ho ziskat take
povelem
man mail
Tento popis ma ovsem referencni charakter, tj. neni vysvetleno, k cemu
jsou jednotlive funkce dobre a jak organizovat praci s postou. Z hle-
diska uzivatele se mail chova jako interaktivni program, ktery muze
mit jako parametr jak urcitou volbu (napr. -f, viz odst.3.1), tak
adresu, a nasledny interaktivni rezim muze byt dvoji: rezim zpracovani
dosle posty (neuvedete-li u povelu mail adresu) nebo rezim odesilani
posty (uvedete-li adresu). V prvnim pripade za prompt & piseme (vnitr-
ni) mail-povely (odst.2.3.1 a 3.2), ve druhem pripade neni nabizen
zadny prompt a pouzivame tzv. tilda-povely (viz odst.2.5.1 a 3.3). Na-
sledujici odstavce popisuji postupne ruzne moznosti pri praci s mail.
2.1 Kam posta prichazi a kde se skladuje
Dosla posta se uklada do systemove prihradky. Je to soubor, jehoz
jmeno je shodne s uzivatelskym oznacenim v adresari /var/spool/mail.
Pristupova prava tohoto souboru jsou 'rw' pouze pro uzivatele, a pro-
toze jste vlastnikem tohoto souboru, muzete si sami pristupova prava
menit.
Pri ukonceni mail-povelem q (quit) se dopisy, ktere byly precte-
ny, presouvaji do prihradky mbox pod vasim domovskym adresarem, kde
setrvavaji, dokud je nezrusite definitivne.
Povelem mail se zpracovava vzdy jedna urcita prihradka, a te bu-
deme rikat vstupni prihradka. Implicitne je vstupni prihradkou syste-
mova prihradka, explicitne ji nastavime volbou -f (viz odst. 2.3.2).
Vstupni prihradku muzete menit take mail-povelem folder nebo file (viz
odst.3.2).
Prihradkou mbox budeme rozumet prihradku $HOME/mbox, promennou
MBOX (viz odst.3.4) vsak muzete toto prirazeni menit. Prihradka mbox
slouzi jako implicitni archiv.
2.2 Inicializace programu mail
Pri startu programu mail se nejprve prectou mail-povely ze dvou
inicializacnich souboru. Prvni z nich, /usr/lib/Mail.rc, je spolecny
pro vsechny uzivatele na dane instalaci a jeho obsah si muzete
prohlednout. Individualne si muzete prizpusobit mail podle svych po-
treb pomoci vlastniho souboru s inicializacnimi mail-povely, ktery se
jmenuje .mailrc.
V techto souborech je mozne pouzit vetsinu mail-povelu. Uzivatel
si tam vklada predevsim mail-povely alias a set (viz odst.3.2). Kazda
chyba v mail-povelu, ktery je v inicializacnim souboru, vsak zpusobi,
ze zbyvajici mail-povely nejsou provedeny.
Nasledujici priklad ukazuje, jak muze soubor .mailrc vypadat,
chcete-li mit vsechny sve prihradky v jednom adresari mail.
cd ~/mail
set autoprint
set MBOX=mbox
set DEAD=dead.letters
set crt=22
set screen=16
set indentprefix='> '
set folder=mail
set outfolder
set record=outmbox
set sign='Ivan Sklenar'
set Sign='Yours sincerely Ivan Sklenar'
a bican cvs72@cspgcs11.bitnet
a bock rkb@cernvm.bitnet
Prvni mail-povel cd nastavi bezny adresar na adresar $HOME/mail.
Nasledujici mail-povely set nastavuji jednotlive promenne. Za zminku
stoji promenne sign a Sign, jejichz obsah je pak mozne do dopisu pri-
dat pouzitim tilda-povelu ~a a ~A.
Mail povely a (alias) definuji prezdivky (alias) pro casto pouzi-
vane adresy. Je prakticke jako alias pouzivat prijmeni adresata a udr-
zovat alias setridene podle abecedy.
2.3 Zpracovani dosle posty
Pokud neni za povelem mail uvedena zadna adresa, program mail
slouzi ke zpracovani dosle posty. Nejprve se vypise prehled zahlavi
dosle posty (viz odst.1), potom je mozne prohlizet jednotlive dopisy,
odpovidat na ne, archivovat je a rusit je. Tyto funkce umoznuji mail-
povely, ktere vkladate na zacatek radky po promptu &, nabizenem pro-
gramem mail, byl-li vyvolan bez parametru (a je tedy v rezimu zpraco-
vani dosle posty). Prehled techto mail-povelu je obsazen v odst.3.2.
Mail-povely je mozne zkracovat, v teto prirucce vsak pro lepsi pre-
hlednost pouzivame uplna jmena.
2.3.1 Ruseni dopisu a presuny dopisu mezi prihradkami
Volbou povelu mail muzete definovat prihradku, s niz program mail
bude pracovat. Neuvedete-li volbu -f ci -u, bude mail pracovat s
vlastni systemovou prihradkou. Volba -u vam umozni pracovat se syste-
movou prihradkou jineho uzivatele (pokud to dovolil), volba -f umozni
pouzit libovolny soubor s dopisy. Takto zvolenou prihradku nazyvame
vstupni.
Povelem mail -u navratil tedy pracujete se systemovou prihradkou
uzivatele navratil, povelem mail -f +outmbox pracujete se souborem va-
si odeslane posty outmbox.
Pro ruseni dopisu ve vstupni prihradce a k jejich presunum do ji-
nych prihradek slouzi rada mail-povelu, jejich prehled je obsahem na-
sledujici tabulky. Vsechny tyto mail-povely maji parametr
seznam-dopisu (neni-li tento parametr uveden, tyka se povel naposledy
zpracovavaneho dopisu). Nektere maji druhy parametr soubor, do ktereho
budou vybrane dopisy zapsany:
mail-povel [seznam-dopisu] [soubor]
Napr. povel
save 9-11 mbox15
tedy zpusobi zapis dopisu cislo 9-11 do souboru mbox15.
Podrobny prehled vsech mail-povelu je v odst.3.2.
----------------------------------------------------------------------
| mail- | kam se zapisi | status |
| povel | vybrane dopisy | dopisu |
----------------------------------------------------------------------
| copy | soubor | - jako touch |
| Copy | podle jmena odesilatele | - jako touch |
| | dopisu | |
| delete/dp | | - oznaceny pro vymazani |
| mbox | mbox | M - oznaceny pro umisteni |
| | | do mboxu |
| print/Print | stdout | - jako touch |
| save | soubor | * - zapise do prihradky |
| | | soubor |
| Save | podle jmena odesilatele | * - zapise do prihradky |
| | | podle jmena odesila- |
| | | tele |
| touch | | - oznaceny pro umisteni |
| | | do mboxu, pokud neni |
| | | oznaceny pro jine ulo- |
| | | zeni |
| write | soubor | zapise do souboru |
| | | (nelze z nej pak cist |
| | | pomoci mail -f soubor) |
----------------------------------------------------------------------
2.3.2 Priklad zpracovani dosle posty
Predpokladejme, ze vsechny vase prihradky mate v adresari
$HOME/mail. Povelem
mail
ctete doslou postu ze systemove prihradky. Nejprve je zobrazen prehled
zahlavi doslych dopisu:
>N1 TKJG@aci.cvut.cz Thu Oct 7 18:10 172/6191 Zapis z 28.9
N2 cerny@utia.cas.cz Wed Jan 12 18.42 171/10928 CESNET
U3 kratky@fzu.cz Fri Jan 7 14:59 33/1038 posta
U4 Mailer-daemon@fzu.cz Mon Jan 10 09:19 32/919 Returned mail
Zde dopisy oznacene N (new) jsou nove (pribyly od posledniho cteni
posty). Dopisy s oznacenim U (unseen) jsou dopisy neprectene v pred-
chozi seanci. Tento prehled zahlavi dosle posty muzete opet vyvolat
kdykoliv mail-povelem h, posouvat po obrazovce ho muzete pomoci z+ a
z-. Pokracujete napr. takto (zde pouzivame zkraceny tvar povelu):
& 4 prohlizeni dopisu c.4
& d (nebo d4) oznaceni dopisu c.4 pro smazani
& s1 cesnet ulozeni dopisu c.1 do prihradky cesnet
& S3 ulozeni dopisu c.3 do prihradky podle jmena
odesilatele, tzn. do prihradky kratky
& w3 test zapsani dopisu c.3 do souboru test
& r3 odpoved na 3.dopis
~m3 pripojeni aktualniho dopisu do odesilaneho
. dopisu. Radky pripojeneho dopisu jsou prefi-
. xovany retezcem danym promennou identprefix
Text dopisu vas vlastni text
.
.
. odeslani dopisu
& q ukonceni zpracovani posty. S oznacenymi dopi-
sy se provedou odpovidajici akce. Neoznacene
dopisy se presunou do mboxu, nectene zustava-
ji v systemove prihradce.
Skoncite-li prohlizeni posty mail-povelem x, zustane systemova
prihradka ve stejnem stavu jako byla pred napsanim povelu mail.
Chcete-li zpracovavat postu z jine prihradky nez ze systemove,
pouzijete povel
mail -f prihradka
kde soubor prihradka musi byt oznacen plnym path-name. Povel
mail -f +prihradka
muzete pouzit z libovolneho adresare, je-li prihradka v adresari, uda-
nem promennou folder. Prihradku mbox muzete cist i pomoci pouheho mail
-f, prihradku outmbox muzete cist pomoci mail -f +outmbox.
Ruseni jiz nepotrebnych dopisu napr. z prihradek mbox nebo
outmbox, ktere je cas od casu zapotrebi udelat, aby se zbytecne neza-
biral prostor na disku, pak provadite pohodlne pouzitim mail-povelu d.
Ruseni dopisu editorem v techto prihradkach vede k naruseni jejich
struktury a tudiz se nedoporucuje.
2.4 Odesilani posty
K odeslani dopisu dochazi bud v rezimu zpracovani dosle posty,
pouzijete-li mail-povel mail seznam-adresatu nebo mail-povel reply,
nebo pracujete-li jiz v rezimu odesilani posty, pouzijete-li tilda-
povelu ~mail seznam adresatu. Zakladnim zpusobem odesilani posty je
vsak povel mail, kde uvedete jako argument seznam adresatu, tj. jednu
nebo vice adres.
2.4.1 Vytvareni dopisu
Uvedete-li tedy v povelu mail jako argument adresu nebo seznam
adresatu dostanete se do rezimu odesilani posty a bude vam nabidnut
prompt
Subject:
za nejz vlozite udaj pro tuto polozku zahlavi. Na nasledujici radky
pak vytvarite text dopisu. Kdyz jste hotovi, vlozite radku obsahujici
jediny znak - tecku. Pote bude dopis odeslan.
Pri vytvareni dopisu muzete prerusit vkladani radek dopisu a pro-
vest tzv. tilda-povel. Tilda-povely zacinaji znakem tilda (~) v 1.
sloupci nove radky. Pokud chcete tento znak uvest v dopise, musite ho
zdvojit. Tilda-povely umoznuji mj. doplnovani udaju do zahlavi (~b,
~c, ~h, ~s, ~t), zpracovani dopisu v editorech (~e, ~v), pridani obsa-
hu souboru (~r) nebo jineho dopisu k vytvarenemu dopisu (~f, ~m), ci
zapis vytvoreneho dopisu (~w). Podrobny prehled tilda-povelu je v
odst.3.3.
2.4.2 Priklad odesilani posty
Predpokladejme, ze v souboru .mailrc mate radek
a honza UMFB@earn.cvut.cz
Pak muzete poslat dopis na uvedenou adresu takto:
mail -v -F honza volba -v zobrazi po odeslani dopisu dia-
log mezi pocitaci pri predavani posty,
volba -F zpusobi, ze odesilany dopis se
nezapise do outmboxu, ale do prihradky
honza v adresari danem promennou folder.
Subject: grant nabidne se polozka zahlavi Subject:
Vazeni kolegove,
... text dopisu
~v vyvolani editoru (vi)
(editor ukoncujeme napr. povelem ZZ)
~p kontrolni vystup dopisu na obrazovku
vcetne zahlavi (bez moznosti oprav)
~r info k obsahu dopisu se prida soubor info
~!date vyvola se povel shellu date
~t UHT@CSEARN.BITNET pridani do polozky To: (dalsi prijemce)
~c IL@FELK.CVUT.CZ pridani do polozky Cc: (prijemce carbon
copy)
~p znovu vystup dopisu na obrazovku
. vlastni odeslani dopisu (tecka v 1.sl.
nove radky). V pripade pouziti parametru
-v se na obrazovce postupne objevi in-
formace o vzajemnem predavani dopisu
jednotlivymi pocitaci site.
3. Prehled povelu a promennych
3.1 Volby povelu mail
Nasledujici prehled uvadi volby povelu mail, ktere muzete pouzit
(nektere mene dulezite volby nejsou uvedeny).
-e Test pritomnosti dopisu v systemove prihradce. Ne-
ni-li tam zadny dopis, neni zadny vystup, a je
vracen kod 0 (to ma vyznam pro pouziti ve skrip-
tech).
-F Odesilany dopis bude ulozen do souboru, jehoz jme-
no je dano jmenem adresata (nebo prvniho adresata,
je-li jich vice).
-H Vystoupi pouze prehled zahlavi.
-i Ignoruje preruseni (stejne jako u promenne ignore).
-n Inicializace ze souboru Mail.rc je potlacena (viz
odst.3.2).
-N Potlaceni vystupu prehledu dopisu.
-f soubor Misto systemove prihradky je pouzivan specifi-
kovany soubor. Pokud neni uveden, pouzije se sou-
bor mbox.
-f +soubor Pouzije se soubor z adresare, ktery je udan v
promenne folder (viz odst.2.2).
-s vec Zadani udaje do polozky Subject:. Pouzije se napr.
kdyz dopis vkladate z jineho souboru nez mbox pre-
smerovanim vstupu mail.
-u uzivatel Pouzije se systemova prihradka uzivatele (viz
odst.2.3.1).
-v Zobrazi se proces prenosu odeslaneho dopisu.
3.2 Prehled mail-povelu
Mail-povely se pouzivaji v rezimu zpracovani dosle posty. Lze je
vetsinou zkracovat a jmena takovych mail-povelu jsou oznacena napr.
takto:
S:ave
coz znamena, ze mail-povel Save muze byt zkracen na Sav, Sa nebo jen
S. Dvojtecka nasleduje po minimalni povinne casti slova. Ostatni dvoj-
teckou neoznacene mail-povely nelze zkracovat.
Mail-povely mohou mit take argumenty. Castym typem argumentu je
seznam-dopisu. Existuje rada moznosti, jak urcit jednotlive dopisy ne-
bo jejich mnozinu. Predevsim v kazdem okamziku je jeden z dopisu tzv.
beznym dopisem. Tento dopis je v prehledu dopisu (mail-povel headers)
oznacen znakem >. Pokud je parametr seznam-dopisu vynechan, mail-povel
se aplikuje prave na tento bezny dopis.
Nasledujici prehled uvadi moznosti specifikaci dopisu nebo jejich
skupin. Seznam-dopisu tvori libovolny pocet techto specifikaci oddele-
nych mezerami. Na dvojtecky v poslednich peti specifikacich se vyse
uvedena konvence na zkracovani nevztahuje.
<mezera> bezny dopis
n dopis cislo n
^ prvni dopis, ktery nebyl zrusen
$ posledni dopis
+ dalsi nezruseny dopis
- predchozi nezruseny dopis
* vsechny dopisy
n-m dopisy cislo n az m
uzivatel vsechny dopisy od odesilatele uzivatel
/retezec vsechny dopisy, ktere v polozce Subject: obsahuji
retezec (bez ohledu na velka ci mala pismena)
:d zrusene dopisy
:n nove dopisy
:o stare dopisy
:r prectene dopisy
:u neprectene dopisy
Pokud mail-povel predpoklada argument soubor, pak je tento argu-
ment pripadne expandovan podle pravidel pro substituci jmen souboru v
shellu.
Funkce mnohych mail-povelu lze modifikovat pomoci promennych.
Promenne lze nastavit pomoci mail-povelu set, uzivatel si tato nasta-
veni obvykle vlozi do souboru .mailrc (viz odst.2.2). Prehled promen-
nych je uveden v odst.3.4.
Prehled mail-povelu:
!povel-shellu Prechod do shellu. Jmeno shellu je v pro-
menne SHELL.
#poznamky Komentar (lze pouzit v souboru .mailrc).
= Vystup cisla bezneho dopisu.
? Vystup prehledu povelu.
a:lias [seznam-adresatu] nebo
g:roup [seznam-adresatu] Deklarace alias. Pouzijeme-li
alias v miste adresy, bude nahrazen seznamem-adresatu.
Tyto mail-povely vkladame vetsinou do souboru .mailrc,
(viz odst.2.2). Pokud je tento mail-povel pouzit bez
argumentu, dojde k vystupu vsech definic alias.
alt:ernates seznam-jmen Deklarace seznamu jmen, ktera bu-
dou vyjmuta ze seznamu adresatu v pripade, ze odpovida-
te na nejakou zpravu.
cd [adresar] nebo
ch:dir [adresar] Jako povel cd v shellu.
c:opy [seznam-dopisu] [soubor] Prenos dopisu (definova-
nych argumentem seznam-dopisu). Prenesene dopisy ne-
oznaci jako ulozene, jinak je ekvivalentni mail-povelu
save.
C:opy [seznam-dopisu] Prenos dopisu (definovanych argu-
mentem seznam-dopisu) do prihradky, jejiz jmeno je od-
vozeno od jmena autora dopisu. Prenesene dopisy neozna-
ci jako ulozene, jinak je ekvivalentni mail-povelu
Save.
d:elete [seznam-dopisu] Ruseni dopisu. Pokud je nastavena
promenna autoprint, vytiskne dopis nasledujici po po-
slednim zrusenem. Ke zruseni dopisu dojde az v okamziku
ukonceni pomoci quit. Srov. tez mail-povely exit a
undelete.
di:scard [polozka-zahlavi] nebo
ig:nore [polozka-zahlavi] Potlaceni vystupu specifikova-
nych polozek zahlavi, napr. mail-povelem ignore Status
Received potlacite vystup radek s polozkami Status: a
Received. Pokud je navic nastavena promenna
alwaysignore, pak tyto polozky budou zruseny i pri pre-
naseni dopisu pomoci save, Save, Copy, write a pri vy-
stupu pomoci pipe atop, jakoz i pomoci tilda-povelu ~m
a ~f.
dp [seznam-dopisu] nebo
dt [seznam-dopisu] Ruseni dopisu, navic se vytiskne dopis
nasledujici po poslednim zrusenem.
ec:ho [retezec] Jako povel shellu echo.
e:dit [seznam-dopisu] Spusteni editoru a nacteni uvede-
nych dopisu. Editor je definovan promennou EDITOR, ne-
ni-li obsazena, pouzije se ex.
ex:it nebo
x:it Ukonceni cinnosti beze zmeny vstupni prihradky, zad-
ne dopisy nejsou presunuty. Srov. povel quit.
fi:le [soubor] nebo
fold:er [soubor] Zmena vstupni prihradky na prihradku
soubor. Puvodni vstupni prihradka bude aktualizovana
jako pri mail-povelu quit. Vstupni prihradku lze speci-
fikovat take pomoci specialnich znaku:
% vase systemova prihradka
%uzivatel systemova prihradka uzivatele
# predchozi prihradka
& vase prihradka mbox
+soubor prihradka soubor v adresari definovanem
promennou folder.
Je-li argument vynechan, dojde k vystupu jmena vstupni
prihradky, poctu dopisu a znaku, ktere obsahuje.
folders Vystup seznamu souboru (prihradek) v adresari
definovanem promennou folder.
fo:llowup [dopis] Odpoved na dopis, odpoved je navic za-
psana do prihradky, jejiz jmeno je odvozeno ze jmena
autora dopisu (promenna record se neuplatni). Viz tez
mail-povely Followup, Save a Copy, promenna outfolder.
F:ollowup [seznam-dopisu] Odpoved na prvni dopis ze
seznamu-dopisu. Odpoved je poslana vsem autorum dopisu
v seznamu-dopisu. Odpoved je navic zapsana do prihrad-
ky, jejiz jmeno je odvozeno ze jmena autora prvniho do-
pisu (promenna record se neuplatni). Polozka Subject:
je vytvorena podle prvniho dopisu. Viz tez mail-povely
followup, Save a Copy, promenna outfolder.
f:rom [seznam-dopisu] Vystup prehledu zahlavi pro vsechny
dopisy nebo jen pro seznam-dopisu.
h:eaders [dopis] Vystup prehledu zahlavi. Pokud je nasta-
vena promenna screen, pak jen stranku s uvedenym dopi-
sem. Je to tyz vypis, ktery dostavate po spusteni mail,
viz odst.2.3. Srov. tez mail-povel z.
hel:p Vystup prehledu mail-povelu.
ho:ld [seznam-dopisu] nebo
pre:serve [seznam-dopisu] Ulozeni specifikovanych dopisu
do systemove prihradky.
i:f s|r|t
mail-povel
...
el:se
mail-povel
...
en:d Konstrukce if-then-else pro psani skriptu, napr. v
souboru .mailrc. Podminka ma tento vyznam: s - mail
odesila dopis, r - mail zpracovava dopisy, t - mail byl
spusten z terminalu.
ig:nore [polozka-zahlavi] Jako mail-povel discard.
inc Vezme se na vedomi dopis, ktery vam dosel behem cteni
systemove prihradky.
l:ist Vystup seznamu techto mail-povelu bez vysvetluji-
cich poznamek (srov. mail-povel help).
lo:ad [dopis] soubor Nacteni dopisu s uvedenym cislem z
udaneho souboru. Obsah souboru musi mit format dopisu
vcetne zahlavi (jak byl vytvoren pomoci mail-povelu
save).
m:ail [seznam-adresatu] Zaslani dopisu uvedenym adresa-
tum.
mb:ox [seznam-dopisu] Oznaceni dopisy ze seznamu tak, ze
po skonceni mail pomoci quit budou ulozeny v prihradce
mbox.
ne:w [seznam-dopisu] nebo
Ne:w [seznam-dopisu] nebo
unr:ead [seznam-dopisu] nebo
U:nread [seznam-dopisu] Oznaceni dopisu ze seznamu tak,
jako by nebyly cteny.
n:ext dopis Specifikovany dopis bude uvazovan jako bezny
dopis a bude vypsan (jako po mail-povelu print). K spe-
cifikaci dopisu viz popis syntaxe seznam-dopisu na za-
catku odst.3.2. V pripade, ze specifikace oznacuje vice
dopisu, je uvazovan prvni z dopisu.
pi:pe [seznam-dopisu] [povel-shellu] nebo
| [seznam-dopisu] [povel-shellu] Specifikovane dopisy bu-
dou pouzity jako vstup pro uvedeny povel-shellu. Napr.
povelem pi 1-7 lpr& zpusobime tisk dopisu 1 az 7 na
tiskarne pocitace, na nemz jsme zalogovani. Povelem pi
1-7 "lpr -Pmail" si zajistime vytisteni techto dopisu
na tiskarne 9013 v mistn. A35 v Cukrovarnicke. Pred
tiskem je text upraven tak, aby nepresahl rozmer A4.
Dopisy budou oznaceny jako ctene. Pokud neni uveden
zadny argument, bude bezny dopis pouzit jako vstup pro
mail-povel zadany v promenne cmd. Je-li nastavena pro-
menna page, pak na konec kazde zpravy bude pridan znak
form-feed. Neni-li uveden povel-shellu, pak je vzat po-
vel z promenne SHELL.
pr:eserve [seznam-dopisu] Jako povel hold.
p:rint [seznam-dopisu] nebo
t:ype [seznam-dopisu] Vystup specifikovanych dopisu. Na-
staveni promenne crt umoznuje urcit pocet radek jedne
stranky - pouziva se povel shellu more(1). Pokud chcete
pouzit jiny strankovaci prostredek, je mozne jeho jmeno
specifikovat v promenne PAGER. Vystup zahlavi lze ome-
zit mail-povely ignore nebo retain.
P:rint [seznam-dopisu] nebo
T:ype [seznam-dopisu] Pracuje stejne jako print, avsak
vypis zahlavi je vzdy uplny bez ohledu na mail-povely
ignore a retain.
q:uit Vystup z programu mail. Neprectene dopisy jsou po-
nechany v systemove prihradce, prectene jsou presunuty
do prihradky mbox. Dopisy, ktere byly explicitne uloze-
ny, jsou v systemove prihradce zruseny, pokud nebyla
nastavena promenna keepsave.
r:eply [seznam-dopisu] nebo
r:espond [seznam-dopisu] nebo
replys:ender [seznam-dopisu] Odeslani odpovedi autorovi
kazdeho dopisu v seznamu-dopisu. Polozka Subject: za-
hlavi bude vytvorena podle prvniho z dopisu. Pokud byla
nastavena promenna record, pak je odpoved pridana do
prislusneho souboru. Je-li nastavena promenna replyall,
pak se vyznam povelu Reply/Respond a reply/respond vy-
meni.
R:eply [dopis] nebo
R:espond [dopis] nebo
replya:ll [dopis] Odeslani odpovedi autorovi dopisu a
vsem jeho adresatum. Polozka Subject: v zahlavi bude
vytvorena podle prvniho z dopisu. Pokud byla nastavena
promenna record, pak je odpoved pridana do prislusneho
souboru. Je-li nastavena promenna replyall, pak se vy-
znam povelu Reply/Respond a reply/respond vymeni.
ret:ain [polozka-zahlavi] Pridani specifikovane polozky
zahlavi do seznamu-retain. Pouze polozky uvedene v
seznamu-retain budou tisteny v zahlavi pri pouziti
mail-povelu print. Mail-povel retain ma prednost pred
mail-povelem ignore. Pozn.: Mail-povel print tiskne za-
hlavi vzdy uplne. Mail-povel retain bez argumentu po-
slouzi k vystupu seznamu-retain.
s:ave [seznam-dopisu] [soubor] Presunuti specifikovanych
dopisu do prihradky soubor. Pokud soubor neexistuje,
bude vytvoren. Jestlize argument soubor je vynechan,
pak se pouzije prihradka mbox. Pri ukonceni mail-
povelem quit jsou dopisy zruseny ve vstupni prihradce,
pokud neni nastavena promenna keepsave. Viz tez mail-
povely exit a quit.
S:ave [seznam-dopisu] Presunuti specifikovanych dopisu do
prihradky, jejiz jmeno je odvozeno od jmena autora prv-
niho z dopisu. Pri ukonceni mail-povelem quit jsou ve
vstupni prihradce dopisy zruseny, pokud neni nastavena
promenna keepsave. Viz tez mail-povely Copy, followup,
Followup a promenna outfolder.
se:t [promenna[=hodnota]] Nastaveni hodnoty promenne.
Promenne muze byt prirazena logicka hodnota (napr.
keepsave; potom cast [= hodnota] chybi), numericka hod-
nota nebo retezec. Pokud ma byt uvnitr retezce mezera,
musime retezec uzavrit do uvozovek, napr. set sign=
"Josef Novak". Mail-povel set bez argumentu ukaze hod-
noty vsech promennych, ktere byly nastaveny. Popis pro-
mennych viz odst.3.4.
sh:ell Spusteni shellu, jehoz jmeno je v promenne SHELL.
si:ze [seznam-dopisu] Vystup velikosti dopisu v radkach/
znacich.
so:urce soubor Provedeni povelu ulozenych v souboru.
to:p [seznam-dopisu] Vystup prvnich nekolika radek dopisu
specifikovanych seznamem. Promennou toplines muzeme ri-
dit pocet radek, implicitni pocet je 5 radek.
tou:ch [seznam-dopisu] Oznaceni specifikovanych dopisu
tak, ze pokud nebyly ulozeny, budou pri ukonceni pomoci
quit presunuty do prihradky mbox. Viz tez mail-povely
exit a quit.
t:ype [seznam-dopisu] Jako povel print.
T:ype [seznam- dopisu] Jako povel Print.
u:ndelete [seznam-dopisu] Zruseni ucinku povelu delete
pro specifikovane dopisy. Je-li nastavena promenna
autoprint, dopisy jsou vypsany na obrazovku.
unr:ead [seznam-dopisu] nebo
U:nread [seznam-dopisu] Jako povel new.
uns:et variable Zruseni hodnoty promenne. Pokud byla pro-
menna nastavena v shellu a exportovana, nemuze byt jeji
hodnota takto zmenena.
ve:rsion Vystup identifikace a data vytvoreni programu
ucb/mail.
v:isual [seznam-dopisu] Spusteni editoru a nacteni uvede-
nych dopisu. Editor je definovan promennou VISUAL, ne-
ni-li obsazena, pouzije se vi.
w:rite [seznam-dopisu] [soubor] Pracuje shodne jako povel
save, vynecha vsak oddelovace zahlavi a textu dopisu.
x:it Jako povel exit.
z[+|-] Posunuti prehledu zahlavi dopisu (viz mail-povel
header) dopredu (+) nebo dozadu (-). Viz tez promenna
screen.
3.3 Prehled tilda-povelu
~! [povel-shellu] Vstup do shellu. Pokud je uveden povel
shellu, ihned se provede.
~. Ukonceni vstupu zpravy. (Stejne jako pouha tecka v
1. sloupci nove radky).
~:mail-povel nebo
~_mail-povel Provedeni uvedeneho mail-povelu. Lze pouzit,
jen pokud je odesilan dopis v ramci zpracovavani dosle
posty (viz odst.2.3).
~? Vystup prehledu tilda-povelu.
~A Pridani retezce Sign do dopisu.
~a Pridani retezce sign do dopisu.
~b adresa Pridani adresy do polozky Bcc: (blind carbon
copy).
~c adresa Pridani adresy do polozky Cc: (carbon copy).
~d Nacteni souboru dead.letter (nebo soubor, jehoz jmeno
je v promenne DEAD). Do tohoto souboru se ukladaji ne-
dokoncene dopisy.
~e Spusteni radkoveho editoru. Jmeno editoru je ulozeno v
promenne EDITOR, implicitni hodnota je ex, tzn. editor
ex(1).
~f [seznam-dopisu] Pridani dopisu uvedenych v seznamu do-
pisu nebo dopisu, ktery je prave cten. Tento tilda-
povel ma smysl jen v pripade, ze odesilate dopis jako
odpoved na prave cteny dopis. Tyto dopisy jsou pridany
k vytvarenemu dopisu beze zmen (srov. ~m).
~h Moznost postupneho doplneni polozek zahlavi (Subject:,
To:, Cc: a Bcc:). Pokud je polozka obsazena, muzeme je-
ji obsah prepsat s pouzitim <Backspace>.
~i promenna Vlozeni hodnoty promenne do dopisu.
~m [seznam-dopisu] Pridani dopisu uvedenych v seznamu
dopisu nebo dopisu, ktery je prave cten. Tento tilda-
povel ma smysl jen v pripade, ze odesilate dopis jako
odpoved na prave cteny dopis. Kazdy takto pridany radek
k vytvarenemu dopisu bude prefixovan retezcem, ktery je
hodnotou promenne indentprefix (viz 2.3) (srov. ~f).
~p Vystup zpravy, ktera je vkladana.
~q Ukonceni vstupu dopisu, rozpracovana cast dopisu je
ulozena v souboru dead.letter. Srov. tilda-povel ~d.
~r soubor nebo
~< soubor nebo
~<!povel-shellu Nacteni uvedeneho souboru nebo standard-
niho vystupu povelu-shellu do dopisu.
~s subject Vlozeni polozky Subject: do zahlavi.
~t adresa Pridani adres do polozky To: do zahlavi.
~v Spusteni editoru. Jmeno editoru je ulozeno v promenne
VISUAL, implicitni hodnota je vi, tzn. editor vi(1).
~w soubor Zapis textu dopisu (tj. bez zahlavi) do
souboru.
~x Ukonceni vstupu dopisu, na rozdil od ~q neni vsak roz-
pracovana cast dopisu ulozena v souboru dead.letter.
~!povel-shellu Text vkladaneho dopisu bude vstupem do
povelu-shellu. Vrati-li povel-shellu status 0, vystup
povelu-shellu nahradi vkladany dopis.
3.4 Prehled promennych
Nasledujici seznam promennych obsahuje nejdulezitejsi promenne,
neni vsak uplny. Nektere promenne jsou logickeho (booleovskeho) typu
(napr. autoprint a noautoprint), jinym je prirazena numericka hodnota
nebo retezec (napr. crt=22). Promenne muzeme nastavit pred spustenim
programu mail pomoci povelu shellu nebo po jeho spusteni mail-povelem
set (viz odst.2.2 a 3.2).
alwaysignore zpusobi, ze budou programem mail ignorovany
polozky zahlavi definovane v Ignore nejen v mail-
povelech print a type, ale v mail-povelech save, Save,
copy, top, pipe a Write a v tilda-povelech ~m a ~F.
append definuje zpusob, jimz jsou ukladany dopisy do pri-
hradky mbox. Je-li nastaveno append, jsou pridavany na
konec; je-li nastaveno noappend, jsou pridavany na za-
catek.
ashcc pri odesilani zpravy je poskytnut prompt Cc:, im-
plicitni predvolba je noshcc.
autoprint zpusobi vystup dopisu pri pouziti mail-povelu
delete a undelete, implicitni predvolba je noautoprint.
cmd=povel-shellu nastavuje povel-shellu pro mail-povel
pipe (v Mail.rc je predvolba cmd="lpr&").
crt=pocet stanovi pocet radek jedne stranky pri vypisu
dopisu.
DEAD=soubor je soubor, do nehoz jsou ukladany nedokoncene
nebo neodeslane dopisy.
editheaders pri pouziti editoru (~v, ~e) lze editovat i
zahlavi dopisu. Pridate-li napr. do zahlavi radku
Return-Receipt-To: vase-adresa, vzdaleny pocitac vam
posle zpravu o doruceni vaseho dopisu.
EDITOR=povel-shellu udava povel, ktery se spusti pri po-
uziti mail-povelu ~e (implicitni predvolba je vi).
escape=znak nahrazuje tildu ~ znakem.
folder=adresar definuje adresar, pod nimz se ukladaji
standardni prihradky (lze je cist povelem mail -f
+prihradka).
indentprefix=retezec definuje retezec, jimz jsou prefixo
vany radky dopisu po tilda-povelu ~m.
keepsave zabrani vymazani dopisu ze systemove prihradky.
MBOX=soubor je jmeno prihradky mbox.
metoo zpusobi, ze zasilate-li dopis seznamu-adresatu, v
nemz je i vase uzivatelske-oznaceni, nebude ze
seznamu-adresatu odstraneno (implicitni predvolba je
nometoo).
outfolder zpusobi, ze odesilane zpravy se ukladaji do
souboru v adresari specifikovanem promennou folder, po-
kud tato promenna neobsahuje absolutni cestu.
page pri pouziti mail-povelu pipe zpusobi vlozeni znaku
form-feed za kazdou zpravou.
PAGER=povel-shellu definuje povel-shellu, ktery bude
pouzit jako filtr pro strankovani vystupu (implicitni
predvolba je more).
record=soubor definuje soubor, do nehoz se ukladaji ode
silane dopisy.
screen=pocet stanovi pocet radek jedne stranky pri vypisu
prehledu dopisu.
sign=retezec vlozi retezec do dopisu povelem ~a.
sign=retezec vlozi retezec do dopisu povelem ~a.
VISUAL=povel-shellu udava jmeno preferovaneho obrazovko-
veho editoru, spousteneho pomoci ~v (implicitni pred-
volba je vi).
3.5 Elektronicka posta na pocitaci Cray Y-MP EL
Pocitac Cray Y-MP EL je urcen k casove narocnym vypoctum a neni
vhodny pro plneni ukolu elektronicke posty. Protoze vsak nektere sys-
temove prostredky, jako napr. editor vi nebo system rizeni davkovych
uloh NQS, pouzivaji elektronickou postu pro informovani uzivatelu, je
i na tomto pocitaci instalovana, lze ji vsak pouzivat pouze lokalne.
Systemove prihradky jsou v adresari /usr/mail. Pro praci s postou jsou
urceny povely mailx (skoro presne odpovida povelu mail na pocitacich
Sun) nebo mail (ktery nedoporucujeme pouzivat).
4. Literatura
[1] SunOS Reference Manual, Part num. 800-3827-10, Vol. I.
[2] UNICOS User Commands (Reference Manual) SR-2011 7.0
