Department of Adaptive Systems

Funkce orgánů a tkání se v lékařské zobrazovací diagnostice posuzuje pomocí dynamických sekvencí snímků. Analýza obrazových sekvencí je založena na odhadování neznámých parametrů matematického modelu. Za určitých zjednodušujících předpokladů má model jednoduché řešení. V praktických aplikacích však nelze zaručit platnost předpokladů a tedy ani správnost výsledků analýzy. Bylo publikováno několik rozšíření matematického modelu, která poskytují spočitatelné řešení. Přínos nových metod pro praktické uplatnění v lékařské diagnostice však nebyl dosud studován. Cílem práce je seznámení se stávajícími a novými metodami analýzy obrazových dat založenými na analýze hlavních komponent včetně jejich předpokladů, aplikace vybraných metod na reálná klinická data a zhodnocení přínosu nových modelů v praxi ve spolupráci s pracovištěm nukleární medicíny