Výroční zpráva Botanického ústavu Průhonice AV ČR za
rok 2000
1. Vědecká činnost pracoviště
a uplatnění jejích výsledků
1a) stručná charakteristika vědecké činnosti pracoviště
Základní směry výzkumu botaniky rozvíjené v BÚ zahrnují taxonomii, evoluci a chorologii vyšších i nižších rostlin, práce na Květeně ČR, studium vegetace ČR, Evropy i výzkum v dalších územích (např. Korea, Arktida a Antarktida), autekologii a ekofysiologii rostlin, paleobotaniku a sbírkovou činnost. Zvlášť intenzivně se rozvíjí mykologie, lichenologie, ekotoxikologie řas, výzkum biologie invazních druhů, kompetičních vztahů ve společenstvech a dynamiky rostlinných populací. Výsledky studia mykorhiz, ekofyziologie vodních rostlin i ekosystémové studie nacházejí uplatnění při návrzích managementu pro chráněná území i v územích s narušeným životním prostředím. Jsou využívány progresivní metodické přístupy (biotesty, moderní mikroskopické metody, analýza obrazu, DNA analýzy, GIS apod.) rozvíjené ve specializovaných laboratoří. To napomáhá řešení mezioborových projektů v celé šíři botanických disciplín zastoupených v BÚ i ve spolupráci s jinými institucemi.
1b) Výsledky vědecké činnosti
1.
Studium
vodních květů sinic, jejich toxinů,
hygienických i ekologických aspektů, vývoj, srovnání a zavádění testů pro
jejich hodnocení a studium příčin jejich vzniku. Maršálek B. & Bláha L.
2000. Microbiotests for cyanobacterial toxins prescreening. – In. Persoone G.,
Jansen C., De Coen W. (eds.) New microbiotests
for routine toxicity screening and biomonitoring, pp. 519–526,
Kluwer/Plenum Acad. Press. — Rojíčková R. & Maršálek B. 2000. Selection of battery of assays
for various purposes. – In. Persoone G., Jansen C. & De Coen W. (eds.), New
microbiotests for routine toxicity
screening and biomonitoring, pp. 95–101, Kluwer/Plenum Acad. Press. — Bláha L.
& Maršálek B. 2000. Methods for cyanobacterial toxins detection and
quantification – a review. Algological Studies
99: 1–22. (viz Anotace 1) BC
2.
Květena
České republiky, svazek 6. Autorsky
se na svazku podílelo 27 autorů, z toho 11 z BÚ. Zahrnuje zpracování 23 čeledí
od toješťovitých (Apocynaceae) po lobelkovité (Lobeliaceae),
celkem se 138 rody a 438 druhy. Dílo je hlavním výstupem grantu GA ČR
206/95/0680. Slavík B., Chrtek J. & Štěpánková J. (eds.) 2000. Květena
České republiky. Vol. 6. – Academia, Praha, 770 pp., 129 tab., 60 map., 1 photo
color. (viz Anotace 2) BC
3.
Výskyt
mykorhizních symbióz v různých typech společenstev. Při
výzkumu ekofyziologie nativních izolátů AM hub byly zjištěny rozdíly
v rozvoji izolátů ve vztahu k rozdílné fytotoxicitě substrátů.
Některé AM houby vykazují adaptaci na substráty z hnědouhelných výsypek,
odkališť či imisních holin, zatímco některé neindigenní izoláty naopak vykazují
vysokou plasticitu a schopnost tolerovat toxické substráty. Batkhuugyin
E., Rydlová J.& Vosátka M. 2000. Effectiveness of indigenous
and non-indigenous isplates of arbuscular mycorrhizal fungi in soils from
degraded ecosystems. Appl. Soil Ecol. 14: 201–211. Byly zjištěny rozdíly v
přítomnosti mykorhizní symbiózy v různých sukcesních stádiích na písečných
dunách se Salix repens v Holandsku. Heijden van der E.W. &
Vosátka M. 1999. Mycorrhizal
associations of Salix repens L. communities in succession of dune
ecosystems. II. Mycorrhizal dynamics and interactions of ectomycorrhizal and
arbuscular mycorrhizal fungi. Can. J. Bot. 77: 1833-1841. (viz Anotace 3)
BC
4.
Revize dvou
lignikolních nestromatických askomycetů (Acanthostigma a Chaetosphaeria).
Byl sestaven podrobný klíč pro druhy
přijaté v r. Chaetosphaeria.
Dále byly diskutovány soudobé trendy v taxonomii ascomycetů a
jejich anamorf na příkladu 12 anamorfních rodů popsaných v teleomorfním
rodu Chaetosphaeria. Byly popsány dva nové druhy r. Chaetosphaeria,
C. hebetiseta a C. dilabens, a jejich nepohlavní stádia, která
byla úspěšně izolována v kultuře. Réblová M. & Barr M.E. 2000. The
genus Acanthostigma (Tubeufiaceae, Pleosporales). Sydowia 51: 258-285.
— Réblová M. 2000. The genus Chaetosphaeria and its anamorphs. Stud.
Mycol. 45: 149-168; — Réblová M. & Winka K. 2000. Phylogeny of Chaetosphaeria
and its anamorphs based on morphological and molecular data. Mycologia 92:
939-954. — Réblová M. & Gams W. 2000. Life-history of Ascomycetes:
Two new species of Chaetosphaeria with Chloridium and Chloridium-Dictyochaeta
anamorphs. Mycoscience 42: 129–138. B
5.
Studium
adaptace oddenků rákosu. Byl objasněn
mechanismus adaptace oddenků rákosu na prostředí pod vodní hladinou pomocí
vnitřní segmentace. Soukup A., Votrubová O. & Čížková H. 2000: Internal
segmentation of rhizomes of Phragmites
australis : protection of the internal aeration systém against being flooded.
New. Phytol. 145: 71–75. Dále byl zjištěn mechanismus působení
mikrobiálních populací v eutrofních mokřadních systémech a jeho souvislost
s odumíráním rákosu. Picek T.,
Lusby F. , Čížková H. , Šantrůčková H. , Šimek M. , Květ J. & Pechar L. 2000. Microbial activities in soils of a healthy and declining
reed stand. Hydrobiologia 418: 45–55. — Neori,
A., Reddy, K.R., Čížková-Končalová, H.
& Agami, M. 2000. Bioactive
chemicals and biological-biochemical activities and their functions in
rhizospheres of wetland plants. Bot. Review 66: 351–378. B
6.
Evoluční
mechanismy v podrodu Pilosella rodu Hieracium.
Byly shrnuty a diskutovány obsáhlé
literární údaje o dosud známých zdrojích proměnlivosti jestřábníků
(polyploidie, hybridizace, různé reprodukčních systémy) doplněné o některé
vlastní výsledky. Krahulcová A., Krahulec F. & Chapman H.M. 2000.
Variation in Hieracium subgen. Pilosella (Asteraceae):
what do we know about its sources? Folia Geobotanica 35: 319–338.
Experimentální křížení v rámci podrodu Pilosella ukázalo dosud
neznámou možnost spojení haploidní partenogeneze s aneuploidií. Záměrnou i
spontánní hybridizací v kultuře, často velmi snadnou, vzniká široké
spektrum typů v potomstvu, zatímco ve směsných populacích v přírodě se
zřejmě uplatňují jen některé z nich a jiné jsou eliminovány. Krahulcová
A. & Krahulec F. 2000.: Offspring diversity in Hieracium subgen. Pilosella:
new cytotypes obtained from hybridisation experiments. Abh. Ber. Naturkundemus.
Görlitz 72 (Suppl.): 8. B
7.
Objasnění
významu agregace sinic. V silně
turbidním prostředí vodního sloupce eutrofních rybníků představují maximální
polední intenzity slunečního záření extrémní stres, vedoucí k fotoinhibici.
Jedním z procesů zabraňujících fotoinhibici je agregace sinic a tvorba
makroskopických kolonií. Koblížek M., Komenda J., Masojídek J. & Pechar
L. 2000. Cell aggregation of the cyanobacterium Synechococcus elongatus:
role of the electron transport chain. J.
of Phycol. 36: 222–226. B
8.
Syntaxonomické
zpracování třídy Querco-Fagetea. Text každé vegetační jednotky obsahuje odkaz na její
originální diagnózu, nomenklatorický typ, synonyma a dostupná fytocenologická
data z ČR, dále stručnou charakteristiku jednotky, její diagnostické druhy,
popis struktury, rozšíření v ČR i v sousedních státech, ekologickou
charakteristiku, praktický význam a členění na podřazené jednotky. Moravec
J. (ed.) 2000. Přehled vegetace České republiky, svazek 2: Hygrofilní,
mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp. B
9.
Dynamika
klonálních rostlin a druhová bohatost společenstev. Dynamika klonálních rostlin může být popsána
stavovými veličinami založenými na korelačních funkcích. Ty byly použity
v analytickém i simulačním modelování. K verifikaci modelu byla užita
terénní dlouhodobá data, která ukázala dobrý souhlas s predikcemi. Dieckmann
U., Herben T. & Law. R. 1999. Spatio-temporal processes in ecological
communities. CWI Quarterly 12: 213–238 — Herben T. et al. 2000. Spatio-temporal
patterns in grassland communities. In: Dieckmann U. et al. (eds.) The geometry
of ecological interactions: simplifying spatial complexity, pp. 48-64,
Cambridge University Press. Pomocí jednoduchého simulačního modelu se
podařilo ukázat, že dosavadní přístup ke studiu efektu zásoby druhů na druhovou
bohatost společenstva (species pool effect) není vždy validní. Byl vymezen
rozsah parametrů, v němž jej nelze použít. Herben T. 2000. Correlation
between richness per unit area and the species pool cannot be taken as a
demonstration of the species pool effect. J. Veg. Sci. 10: 123–126. B
10.
Vymezení
procesu rostlinných invazí. Invazní
proces je účelné rozdělit do tří základních fází – introdukce, přechodné
zavlečení a naturalizace. Za invazní druhy je možno považovat pouze takové
zavlečené druhy cizího původu, jejichž potomstvo se dostane za určitou dobu do
určité vzdálenosti od mateřské rostliny. Richardson D. M., Pyšek P.,
Rejmánek M., Barbour M. G., Panetta F. D. & West C. J. 2000.
Naturalization and invasion of alien plants: concepts and definitions.
Diversity & Distributions, Oxford, 6: 93–107. B
11.
Svaz Coronillo
variae-Festucenion rupicolae v Čechách. Bylo popsáno rozšíření a synekologická
charakteristika asociace Diantho-Festucetum a uvedeného svazu, které
byly dosud známy jen na základě popisu jednoho snímku. Práce je doplněná
třiceti fytocenologickými snímky, chemickým rozborem půdních profilů a mapkou
rozšíření. Kolbek J. 1999. Der Unterverband Coronillo variae-Festucenion
rupicolae in Böhmen. Tuexenia 19: 343–349. B
12.
Významu
poropoleninových stěn řas pro paleobotaniku. Význam poropoleninových stěn řas
pro paleobotanické rekonstrukce. Pro období holocénu, pozdního glaciálu a postglaciálu je analýza
těchto mikrofosílií velice důležitá pro paleoekologické rekonstrukce vodních
ekosystémů. Bylo definováno 9 skupin
kokálních zelených řas, které mohou v pylových preparátech z limnických
sedimentů pomoci k určení charakteru vodního prostředí v pleistocénu i holocénu
(trofie, teplota). Jde o zcela nový přístup v paleoekologii. Jankovská V.
& Komárek J. 2000. Indicative value of Pediastrum and other coccal
green algae in palaeoecology. Folia Geobot. 35: 59–82. B
13.
Experimentální
studie invaze do lučních porostů. Z
taxonů rodu Reynoutria se při experimentálním pěstování lépe uchytila R.
japonica a její kříženec R. ×bohemica než druhý rodič R. sachalinensis.
Pokud je tradiční management lučních porostů aplikován pravidelně, představuje
účinnou bariéru, která zabraňuje invazi těchto taxonů do lučních porostů; pokud
ustane, je invaze do lučních porostů možná. Brabec J. & Pyšek P. 2000.
Establishment and survival of three invasive taxa of the genus Reynoutria
(Polygonaceae) in mesic mown meadows: a field experimental study. Folia Geobot.
35: 27–42. B
14.
Sukcesní
vývoj na kvarcitech izolovaných kopců ve střední části Brazílie. Stanoviště
porůstá společenstvo s dominantními taxony rodu Pleurothallis. Sukcesní
vývoj byl doložen fytocenologickými snímky ze sedmi komplexů pohoří, byly
popsány dvě rostlinné asociace a byla studována dynamika taxonů rodu Pleurothallis.
Alves R. J. V. & Kolbek J. 2000. Primary succession on quartzite cliffs
in Minas Gerais, Brazil. Biologia, Bratislava, 55: 69-83. B
15.
Akumulace a
ztráty organické hmoty a živin v travinných ekosystémech na odlesněných
plochách s různou imisní zátěží.
Porosty trav na imisních holinách se zátěží kyselých depozic mohou snižovat
nadbytek nitrátového dusíku v půdním prostředí a částečně eliminovat negativní
procesy, které souvisí s acidifikací a vyplavováním bazických kationtů z lesní
půdy. Zvýšené vstupy dusíku nezpůsobily u variant s trávami výrazné zhoršení
vlastností půdního roztoku. Imisně-klimatická zátěž negativně ovlivňuje růst
kořenů a oddenků trav. Fiala K. 2000. Root and rhizome growth of grasses Calamagrostis
arundinacea and C. villosa on deforested sites in response to
pollution and climatic impacts. Biológia, Bratislava, 55: 91–98. — Fiala K.
2000. Proportion of living biomass in the total dry mass of belowground organs
of various plant communities. Preslia 72: 73–85. BC
16.
Maloplošná
diverzita pozdně glaciální a holocenní vegetace. Paleobotanická studie v prostoru
Adršpašsko-teplických skal zjistila překvapivě značnou mocnost organických
sedimentů a časný nástup Corylus a Carpinus do území a to v
předstihu před všemi doposud studovanými oblastmi Českých zemí. Kuneš P.
& Jankovská V. 2000. Outline of Late Glacial and Holocene vegetation in a
landscape with strong geomorphological gradients. GeoLines 11: 112–114. B
17.
Izolace DNA
z rostlinného materiálu. Byl navržen nový postup umožňující získat velmi
kvalitní DNA, využitelnou pro četné další analýzy. Štorchová H., Hrdličková
R., Chrtek J., Tetera M., Fitze D. & Fehrer J. 2000. An improved method of
DNA isolation from plants collected in the field and conserved in saturated
NaCl/CTAB solution. Taxon 49:79-84. B
1c) případné náměty na zpřesnění vědní koncepce Akademie
věd ČR
1d) nejvýznamnější popularizační aktivity pracoviště
Odborná
spolupráce na projektu pro děti a mládež ”Modré z nebe – zajímá Tě, co
dýcháš” zaměřeném na bioindikaci znečištění ovzduší pomocí epifytických
lišejníků (J. Liška, sdružení ekologické výchovy TEREZA) — Publikace článků
v populárně-vědeckých časopisech (Vesmír – J. Sádlo, P. Pokorný, J. Liška;
Živa – Š. Bayerová, A. Krahulcová, M. Kovanda, J. Chrtek, J. Štěpánková, L.
Soukupová) — Přednášky různého zaměření pro botanickou i širší veřejnost. —
Popularizační knihy, popisující rostlinné biotopy a jejich zástupce (Kolbek
J. & Větvička V. 2000. Rostliny na
každém kroku. – GRANIT, Praha, 192 pp.) a vyvracející některé ochranářské a
ekologistické pověry o přírodě a člověku v ní. (Sádlo J. & Storch D.
2000. Biologie krajiny. Biotopy České republiky. – nakl. Vesmír, 95 pp. O
hlavních jevech a procesech v české krajině.) — Doplňování a rozšiřování internetových stránek
(www.ibot.cas.cz) — Popularizace
problematiky vodních květů a sinicových toxinů, jejichž působení může
silně ohrozit zdraví občanů (Maršálek, 15 přednášek) — Pracoviště
v Třeboni zpřístupnilo své sbírky řas i vyšších rostlin pro veřejnost. —
Univerzitní botanická zahrada v Římě: kosatec ze sbírky BÚ byl
v hodnocení oceněn prvním místem. (M. Blažek) —Účast na výstavě růží
15.-16. 7. 2000 ve Veltrusích. BÚ AV získal 1. cenu za nejkrásnější růži (A.
Bursíková, E. Bártová).
1e) další specifické informace o pracovišti, změna ve
struktuře
Na pracovišti funguje standardně vybavená analytická
laboratoř. Dále je na půdě BÚ využívána laboratoř DNA, isozymová laboratoř,
laboratoř analýzy obrazu a metod GIS. V letošním roce byla s úspěchem
zavedena metoda průtokové cytometrie. Botanická zahrada v Průhonicích
zpřístupnila expoziční zahrady. Dále byl založen herbář botanického ústavu
(PRA) (140 000 herbářových položek). Řasová sbírka v BÚ v Třeboni
obsahuje nyní 1065 kmenů sinic, řas, mechorostů, kapraďorostů a okřehků.
V r. 2000 rozeslala 538 kmenů do tuzemska a 121 do zahraničí. Vedle
zajišťování běžné údržby a obnovy Průhonického parku byl vydán Index Seminum et
Plantarum a posílena popularizační činnost – nástěnný kalendář 2001 a soubor
pohlednic ”Průhonický podzim”.
2. Spolupráce pracoviště s vysokými školami
2a) nejvýznamnější vědecké výsledky spolupráce s VŠ
V rámci
grantu GA AV ČR probíhalo zpracovávání 7. svazku květeny ČR ve spolupráci se 12
spolupracovníky z těchto vysokoškolských pracovišť: PřF UK Praha, PřF MU
Brno, BF JU České Budějovice, PřF UP Olomouc, ČZU Praha-Suchdol a Univerzitě J.
E. P. v Ústí nad Labem.
Vědecká
spolupráce s vysokými školami (Karlova Univerzita, Západočeská univerzita,
Jihočeská univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
Masarykova univerzita v Brně) se uskutečňuje v rámci řešení společných
grantových projektů GA ČR a MŽP ČR, významné výsledky viz 1b.
2b) nejvýznamnější výsledky činnosti společných pracovišť
ústavu AV s vysokými školami
BÚ měl tři společná pracoviště: s PřF UK Praha, BF JU v Českých Budějovicích a s MU v Brně. V rámci společného pracoviště Oddělení populační ekologie s PřF UK probíhá několik diplomových a doktorandských prací, studenti pracují na projektech oddělení populační ekologie a využívají laboratoří a experimentální zahrady BÚ.
2c) kvalitativní údaje o získávání nových vědeckých
pracovníků
V rámci společných pracovišť i
mimo ně probíhá školení celé řady diplomantů a postgraduálních studentů. Tito
studenti využívají i experimentální zahradu, skleníky a vybavení laboratoří.
Během svého studia se zapojují do projektů ústavu a po ukončení studia
zůstávají na pracovišti.
2d) informace o stavu
akreditace doktorských studijních programů (DSP)
BÚ již dříve získal akreditaci pro doktorandskou výuku společně s PřF UK Praha a JU České Budějovice.
3.
Spolupráce pracoviště s dalšími institucemi a s podnikatelskou sférou
3a) Společné projekty výzkumu a vývoje vedené jako
granty
MŽP a AOPK ČR (nositel) (spoluřešitel Rybníček K.) —
Smlouva v rámci programu KONTAKT (česko-japonská spolupráce) na spolupráci
s Japonskem (MŠMT), nositel BÚ, řešitel Herben — Spoluúčast na řešení
grantu LTER se Správou Krnap (F. Krahulec) — KRNAP, Jan Vaněk: Komplexní
analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry, grant MŽP (VaV610/3/00), L.
Papáčková — Hydrobiologický ústav AV ČR České Budějovice, V. Straškrabová
Zhodnocení a prognóza změn ekosystémů na základě analýzy dlouhodobých sérií dat
(GAČR 206/98/0727), L. Papáčková — Slovensko: program MŠMT KONTAKT “Flóra
Slovenska (2000–2001)” – hlavní řešitel za ČR), spolupracující instituce BÚ
SAV, způsob hrazení: mobilita hrazena MŠMT, J. Liška — MŽP: VaV 610/3/00 –
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry — Subprojekt 3: Dynamika
vývoje současné tundrové vegetace Krkonoš v závislosti na změnách klimatu, Úkol
5: Dynamika klečových porostů – parametry prostorového modelu, R. Wildová —
Grantový projekt VaV MŽP – Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské
tundry, nositel: Správa Krnap, odpovědný řešitel: J. Vaněk, spolunositel subprojektu
4: Botanický ústav AV ČR, název subprojektu 4: Paleoekologická geneze
vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti
Krkonošského národního parku, spoluřešitel: H. Svobodová. — Spolupráce
s Geologickým ústavem AV ČR na řešení grantu 7003: Studium kenozoických
sedimentů v jeskyních jižní části Moravského krasu, nositel grantu: J.
Kadlec; H. Svobodová — Spolupráce Zhodnocení a prognóza změn ekosystémů na
základě analýzy dlouhodobých dat. CHKO
Křivoklátsko, nositelé projektu: P. Hůla a V. Straškrabová, hrazeno AOPK; J.
Kolbek — Spolupráce Bryologický výzkum vybraných CHÚ Křivoklátska
z hlediska vegetačních změn za posledních dvacet let. – Botanické oddělení
NM, nositel projektu: H. Franklová, financování NM a Správa CHKO; J. Kolbek —
Projekt MŽP: VaV 610/3/00 – Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské
tundry, subprojekt 3: Dynamika vývoje současné tundrové vegetace Krkonoš v
závislosti na změnách klimatu, úkol 5: Dynamika klečových porostů – parametry prostorového modelu, řešitel úkolu: J. Wild.
— Společný projekt na studium Diverzity a dynamiky vegetace a půdní bioty ve
smrčinách NP Šumava s Ústavem půdní biologie AV ČR v Čes.
Budějovicích, Nár. muzeum v Praze a Správou NP a CHKO Šumava, Grant č.
206/99/1416 (GA ČR), Z. Neuhäuslová — Spoluúčast na projektu ”Komplexní analýza
dlouhodobých změn krkonošské tundry” - Subprojekt 5 - ”Záchrana vybraných
ohrožených druhů rostlin tundrové oblasti Krkonošský národní park”. Nositel
projektu Správa KRNAP Vrchlabí, spolunositel BÚ AV ČR Průhonice, financováno
z Programu státní podpory výzkumu a vývoje přes MŽP ČR. Řešitel
subprojektu J. Chrtek. — Grant č. 206/98/1545 (GA ČR) – Květena ČR, 7. sv,
spolupracující instituce: Moravské muzeum Brno, Správa NP Podyjí, AOPK Praha;
řešitel B. Slavík — Opatření k uchování genofondu ohrožených populací
dřevin a jejich reprodukce včetně využití explantátových metod a studium
biodiverzity mimo jiné pomocí analýzy izoenzymů a DNA. Zdroj financování:
MZe NAZV. Nositel: VÚLHM Jíloviště –
Strnady. Řešitel: RNDr. J.Malá Csc. – E. Bártová. — Management rybnikářského
hospodaření šetrného k přírodě. Zdroj financování: MŽP. Nositel: Agentura
ochrany a krajiny přírody ČR, Řešitel:
RNDr. M. Molíková – E. Bártová.
3b) významné projekty výzkumu a vývoje formulované prostřednictvím
konkrétních dohod
Spolupráce s katedrou botaniky PřF MU Brno na projektu
EU Natura 2000. — Projekt VaV610/10/00 ”Vliv hospodářských zásahů na změnu
biologické diverzity ve zvláště chráněných územích”. Zadavatel - MŽP ČR,
nositel grantu - AOPK ČR, dílčí úkol: ”Sledování stanovištních a vegetačních
změn na rašeliništích Jizerských hor a Jeseníků”; řešitel K. Rybníček — Projekt
VaV610/10/00 ”Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve
zvláště chráněných územích” Zadavatel - MŽP ČR, nositel grantu - AOPK ČR, ev.
č. dílčího úkolu:14/00 ”Vliv hospodářských zásahů na vegetaci vřesovišť v
Národním parku Podyjí”, řešitelé I. Sedláková, P. Holub, I. Tůma
(BÚ AV ČR, Brno), spoluřešitelé : Chytrý M. (Katedra botaniky Přf MU Brno),
Záhora J. (Ústav půdoznalství a mikrobiologie, AF MZLU, Brno). Sedláková I.,
Holub P., Tůma I., Chytrý M., Záhora J. (2000): Vliv různých managementových
zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí. - Zpráva dílčího úkolu
grantu “Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště
chráněných územích”, AOPK ČR, Praha, p. 1-68. — Smlouva o dílo s AOPK
Praha, název: “Záchranný program Gentiana verna L. v NPP
Rovná”, dílčí úkol: “Izolace AM hub z lokality Rovná a jejich
využití pro inokulaci explantátových rostlin kriticky ohroženého druhu Gentiana
verna L” řešitelé M. Vosátka, J. Rydlová. (závěrečná zpráva depon. in BÚ) —
Spolupráce se Správou CHKO a BR Třeboňsko na testování specielně navrženého
managementu rybníka v NPR Velký a Malý Tisý - dílčí úkol v rámci projektu AOPK;
Z. Hroudová, P. Zákravský (závěrečná zpráva depon. in BÚ) — Vypracování plánu
péče pro navrhovanou PR Malý Karlov - pro referát životního prostředí OÚ Ústí
nad Orlicí; Z. Hroudová, P. Zákravský (závěrečná zpráva depon. in BÚ) —
Detailní botanický výzkum Vračovických rybníků - pro referát životního
prostředí OÚ Ústí nad Orlicí; Z. Hroudová, P. Zákravský (závěrečná zpráva
depon. in BÚ) — Invazní chování borovice vejmutovky a rekonstrukční management
v připravovaném Národním parku České Švýcarsko - pro Správu CHKO Labské
Pískovce, Objednatel Správa CHKO ČR, Praha. V. Hadincová — Spolupráce s
Referátem životního prostředí Okresního úřadu Příbram - vypracování zprávy o
epifytické lichenoflóře hory Třemšín v Brdech za účelem zachování této
jedinečné lokality ve vztahu k navrhované výstavbě nové rozhledny; Š. Bayerová
— Spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny Praha a Plzeň - vypracování
příspěvků o lichenoflóře vybraných chráněných území Středočeského a
Západočeského kraje, tj. podíl na přípravě knihy Chráněná území ČR; Š. Bayerová
— Pro Muzeum hl. města Prahy byly vyhodnoceny a dendrochronologicky odatovány
vzorky dřev vyzvednuté při výzkumech na Senovážném náměstí a na staveništi
hotelu Four Seasons. T. Kyncl. — Záchranný program Gentiana verna L.
v NPP Rovná (odborný garant L. Kirschnerová). Zadavatel: Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR. L. Moravcová (zpráva depon. in BÚ) — Monitoring lesní a
travinné vegetace v CHKO a BR Křivoklátsko (AOPK ČR 51/00), projekt
zpracovávaný v rámci grantu VaV 610/10/00 Vliv hospodářských zásahů
na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích (zadavatel MŽP ČR)
nositel J. Kolbek
3c) výsledky výzkumu pro hospodářskou sféru
3d) odborné expertízy
Botanický
průzkum území plánované lanovky Pec pod Sněžkou – Sněžka (J. Jeník, J. Liška,
B. Buryová, Š. Bayerová, Z. Palice, J. Chrtek). Smlouva o dílo s Mgr. K.
Houdkem (úkol 20752). Nebyla doporučena rekonstrukce druhé části lanovky
(na vrchol) [J. Liška et al.; Rukopisná zpráva uložena též v sekretariátu
BÚ]. — Plán péče CHÚ Bažantnice v Satalicích – druhá verze. Zpracováno pro
Magistrát hl. m. Prahy. Zpracoval J. Sádlo. — Plán péče CHÚ Slaná louka
v Újezdci. Zpracováno pro odbor ochrany přírody okresu Mělník. Zpracoval
J. Sádlo — Karyologická analýza populací r. Crocus. Provedena formou zakázky
pro ZO CSOP Armillaria v Liberci (dr. Morávková ). Vypracovala J.
Jarolímová. — Jeřáby České republiky. Expertiza pro Výzkumný ústav lesního
hospodářství. Zpracoval M. Kovanda.
4. Mezinárodní vědecká spolupráce pracoviště
4a) výčet zahraničních grantů a projektů
Grant
MŠMT - program KONTAKT, grant ME 254: Ekofyziologie erikoidních a
arbuskulárních mykorhizních symbiontů a jejich hostitelských rostlin,
česko-slovinská spolupráce s Univerzitou v Ljubljani (M. Vosátka) — Grant
MŠMT – program COST 838, grant OC 838.10, nositel BÚ AV ČR, řešitel: Edaphic
factors influencing sporulation and development of arbuscular mycorrhizal
fungi. (M. Vosátka) — Projekt TRANSPLANT (financovaný EU v rámci FW5, koordinátor
Jan van Groenendael, Nijmegen University), období 2000-2003. (T. Herben) —
Projekt CLIMB (organisovaný Peterem Poschlodem z Univesity v Marburgu
a Janem Bakkerem z University v Groningen) financovaný European
Science Foundation na období 1998-2000. (T. Herben) — Reflection of the
subarctic landforms and their ecosystems in the georelief of the High Sudetes,
Royal Swedish Academy 2000- (předpoklad 2003), nositel za českou stranu L.
Papáčková Central European Peatland Programme - Wetlands International 1999 -(2001);
národní koordinátor pro Českou republiku L. Papáčková Peatland Biodiversity
Programme – spoluřešitel Darwin Initiative 1999 – 2001, L. Papáčková —
Slovensko: program MŠMT KONTAKT ”Flóra Slovenska (2000-2001) - hlavní řešitel
za ČR), spolupracující instituce BÚ SAV, způsob hrazení: mobilita
hrazena MŠMT. J. Liška — CYANOTOX – projekt EU-
DG XII (1999-2001) (nositel B.Maršálek) — BIOFILMS – 5 rámcový program EU
(2000-2002) (nositel B.Maršálek) — BARRANDE project CZ-F projekt MŠMT No
99054-1/2, (1999-2000) (nositel J.Elster) — Microbial primary sucession on
newly deglaciated landscape, Ny-Alasund, Spitsbergen. Cz-Jap., (1998-2000)
(spoluřešitel J.Elster) — MIDI-CHIP 62-EVK2 – projekt
EU, týkající se fenotypového a genetického hodnocení sinic tvořících vodní
květy v nádržích střední Evropy (2000-2004) (nositel J. Komárek)
4b) nejvýznamnější vědecké výsledky dosažené v rámci mezinárodní
spolupráce
Výsledky mezinárodní spolupráce jsou vesměs obsaženy v publikacích vzniklých na základě grantů podporovaných našimi agenturami, ve spolupráci se zahraničními pracovníky (podrobnosti viz 1b): Krahulcová et al. 2000, Mes et al. 2000, Réblová & Barr 2000, Réblová & Gams 2000, Réblová & Winka 2000, Štorchová et al. 2000, Richardson et al. 2000, Dieckmann et al. 1999.
4c) jmenovitě nejdůležitější uskutečněné akce
Central European Peatland Programme: 3rd workshop, 2.–3. října 2000, Třeboň (28 účastníků celkem, 20 zahraničních); Organizátor: L. Papáčková — Vegetační výzkum a mapování regionů – Metodický workshop. 1. česko-slovenský seminář, 12.-16. 6. 2000, Křivoklát, celková účast 16, počet zahr. účastníků 8. Organizátor: J. Kolbek — Mezinárodní setkání řídícího výboru projektu Světová flóra (2.9.-7.9.2000 Průhonice, 25 účastníků, z toho 22 ze zahraničí). Zajišťoval J. Kirschner a Z. Kaplan. — Kurs UNESCO ”International Course in Limnology” kde se BÚ s HBÚ a Limnol. ústavem Rakouské AV podíleli na tradičním kurzu pro postdoktorandy z rozvojových zemí. Kurz byl zaměřen na problematiku obhospodařování rybníků a mělkých nádrží. — Mezinárodní konference ”Algae and Extreme Environment” pořádal BÚ v Třeboni. Zasedání se účastnilo 72 zájemců z toho 64 zahraničních
4d) přijetí významných zahraničních vědců
Bailey J.P., University of Leicester, United Kingdom, 17.–18. 7.
2000 (P. Pyšek)
Dale M., Canberra, Austrálie (F. Krahulec). Přednáška:
Mathematical evaluation of sequence data (8. 11. 2000).
Geltman D., Inst. Bot. Ruské Akad. Věd, Petrohrad, Rusko,
2. 9. – 24. 9. 2000 (J. Kirschner)
Gordon J.M., Scottish
Natural Heritage, Edinburgh, UK, 2. 7. – 12. 7. 2000 (L.
Papáčková)
Jonasson Ch., Abisko Research Station - Royal Swedish Academy,
Sweden, 17. 11. – 19. 11. 2000 (L. Papáčková)
Gornall R.J., University of Leicester, UK, 23.–26. 3. 2000 (Z. Kaplan)
Grüttner A., Institute für Geobotanik, Martin-Luther-Universität,
Halle-Wittenberg, Halle, Německo, 22. 6.-25.6.2000 (K. Fiala). Přednáška:
Seasonal dependent phenotypic plasticity in the juvenile growth of Calamagrostis
epigejos.
Heinze U., Institute für Geobotanik, Martin-Luther-Universität,
Halle-Wittenberg, Halle, Německo, 22. 6.-25.6.2000 (K. Fiala). Přednáška:
Calamagrostis epigejos in different habitats in Central Germany: stand
structure, biomass allocation, fertility and sexual reproduction (preliminary
results).
Hindák F., BÚ SAV Bratislava, Slovensko, 6 dní (J. Liška)
Horn K., Museum der Naturkunde Karlsruhe, Německo, 28. 2.
– 3. 3. 2000 (J. Štěpánek)
Houliston G.J., University of Canterbury, Christchurch, New Zealand,
6.–13. 6. 2000 (A. Krahulcová, F. Krahulec, J. Chrtek)
Kliber A., Queen’s University, Kingston, Canada, 31.7.-
4.8.2000 (Z. Hroudová)
Maglocký Š., BÚ SAV Bratislava, Slovensko, 12.-16. 6. 2000, J.
Kolbek
Peres-Solis E. , Estacion Experimental Zaidin, Granada, Španělsko, 2
týdny květen, 7 týdnů říjen-prosinec, dokončení PhD práce (M. Vosátka)
Preston C.D., ITE Monks Wood, UK, 23. – 26. 3. 2000 (Z. Kaplan)
Richardson D.M., Institute for Plant Conservation, University of Cape
Town, Republic of South Africa, 14.–21. 5. 2000 (P. Pyšek). Přednáška:
Lessons for invasion ecology from the study of Pinus invasions (15. 5. 2000)
Schwerdtfeger M., Univeristy of Göttingen, Germany, 29. 8. 2000 (Z.
Kaplan)
Smolka U., Institute für Geobotanik, Martin-Luther-Universität,
Halle-Wittenberg, Halle, Německo, 22. 6. –25. 6. 2000 (K.
Fiala)
Speranza A., Hugo de Vries Laboratory Amsterdam, Holand,
3.– 6. 9. 2000 (K. Rybníček)
Vodnik D., University of Ljubljana, 1 týden (M. Vosátka)
Wittzell, H., Lund University, Švédsko, 23. – 28. 3. 2000. (J.
Štěpánek a J. Kirschner)
5. Předpokládané hlavní okruhy vědecké činnosti pracoviště v příštím
roce
Budou pokračovat dlouhodobé projekty tvořící základ
vědecké činnosti ústavu, doplněné nově přijatými granty.
V taxonomických oborech to jsou zejména: práce na 7. a
8. svazku Květeny ČR a na Klíči ke květeně ČR, taxonomie vybraných skupin
mikroskopických hub, práce týkající se
taxonomie a ekologie řas a sinic - další práce na monografii vláknitých sinic
Evropy, studium ekologie řas na
extrémních stanovištích, ekotoxikologie řas, jejich využití pro monitoring
kvality vody. Spolupráce na rozsáhlých
zahraničních dílech - Atlas Florae Europeae, Index Holmiensis,.Flora von
Mitteleuropa (Hegi), Kartierung der Flora Mitteleuropas, Flora Iberica,
Flora Slovenska. Karyologie, metody
isozymových, DNA analýz a průtokové cytometrie budou využívány pro zpracování
kritických skupin a rodů vyšších i nižších rostlin.
Při výzkumu vegetačních celků jde především o
komplexní studie flóry a vegetace směřující k ochraně biodiversity ČR, výzkum
biosférických reservací ČR i dalších
vybraných chráněných území spolu s monitoringem změn vegetace, dokončovací
práce v redakci vegetační mapy Evropy, komplexní výzkum šumavských rašelinišť,
studium vývoje vegetace během pozdního glaciálu a holocénu ve střední Evropě,
studium dlouhodobých změn klimatu pomocí dendrochronologie.
Ekologické a ekofysiologické obory budou zaměřeny na
studium funkcí jednotlivých složek v ekosystému a autekologii vybraných druhů
rostlin: studium principů organizace
ekosystémů na modelu lučních společenstev
ve vztahu ke kompetici, zásobení živinami, meziročním změnám počasí a variabilitě
v populační biologii hlavních druhů, studium dynamiky mokřadní vegetace ve
vztahu ke stanovišti i vlivům člověka pro účely navržení optimálního
managementu mokřadních ekosystémů, zhodnocení úlohy mokřadů v krajině - studium
určujících mechanismů energetické bilance a koloběhu látek, zejména organického
uhlíku, výzkum acidifikovaných porostů v horských oblastech a šíření některých
travních druhů spolu se studiem mykorhiz, autekologie vyšších rostlin zaměřená
na semenné a vegetativní rozmnožování rostlin (studium klonality), biologickou
a morfologickou variabilitu, karyologii a genetickou strukturu populací i
adaptabilitu prostředí, intenzivní studium rostlinných invazí a jejich příčin.
V Průhonickém parku budou pokračovat práce na jeho
údržbě a revitalizaci a realizace expozice k historii parku a činnosti BÚ,
stejně jako rozvíjení veškerých sbírek rostlin k využití pro vědecké i osvětové
účely.
Příloha
1a
Anotace
1
Detekce
toxinů sinic a jejich hygienických a ekologických aspektů
Sinice (novějším názvem cyanobakterie) produkují
toxiny, které v rekreačních a vodárenských nádržích ovlivňují zdraví
obyvatel. Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie je v současné
době jediné v ČR, které se zabývá detekcí toxinů sinic dle doporučení a
normatiů Světové zdravotnické organizace. V této oblasti bylo dosaženo
několika světových prvenství (např. objev toxicity benthických cyanobakterií a
pikocyanobakterií, nejmenších sinic, které běžně procházejí vodárenskými
úpravnami).Tyto experimenty byly realizovány na typových a sbírkových kmenech,
takže jejich důkazy jsou kdykoliv opakovatelné. Mezi významné producenty
hepatotoxických microcystinů patří rody Cyanobium, Cyanobacterium a
Synechococcus. Podrobně byly studovány
životní nároky sinic tak, aby bylo možno pochopit zákonitosti a
souvislosti, které vedou k masovému rozvoji těchto mikroorganismů,
především v letních měsících (známé jako vodní květy sinic). Pro lepší
pochopení složitých souvislostí masového rozvoje sinic realizujeme rekonstrukci
dlouhodobých časových řad. Tato data mohou v budoucnu sloužit jako podklady pro
možné zásahy proti vodním květům sinic.
V rámci projektu EU CYANOTOX jsou vyvíjeny
detekční systémy pro včasné varování před účinky toxinů sinic. Mezi detekční systémy s vysokým potenciálem
patří mikrobiotesty (2. generace ekotoxikologických biotestů). To otevírá
praktické možnosti aplikace zejména pro vodárenské společnosti, které tak mohou
realizovat vlastní prescreening toxicity sinic z vodádenských nádrží.
Významný je projekt 5. rámcového programu EU BIOFILMS,
kde byla spoluvyvíjena technologie na odstraňování pachů, pachutí a toxinů
sinic ze zdrojů pitné vody. Tento biotechnologický systém měl omezit množství
rozpuštěných organických látek v upravené pitné vodě a zamezit tak rozvoji
biofilmů ve vodovodním potrubí. Mikroorganismy, které rostou ve vodovodním
potrubí produkují, jak bylo zjištěno v roce 2000, mutagenní, cytotoxické,
karcinogenní a imunotoxické alergenní látky. Tyto výsledky pocházejí přímo z
reálných vodovodních distribučních systémů, takže přináší reálné informace o
potenciálním nebezpečí pro lidské zdraví.
Vsoučasné době jsme v jednání s profesním Svazem vodovodů a kanalizací (SOVAK) o možném
začlenění těchto poznatků do připravované legislativy ČR.
Maršálek, B., Bláha, L.: Microbiotests
for cyanobacterial toxins prescreening. – In. Persoone, G., Jansen, C., De
Coen, W. (eds.) New microbiotests for
routine toxicity screening and biomonitoring, pp. 519–526, Kluwer/Plenum Acad.
Press (2000).
Rojíčková, R., Maršálek, B.: Selection of battery of assays for
various purposes. – In. Persoone, G., Jansen, C., De Coen, W. (eds.), New
microbiotests for routine toxicity
screening and biomonitoring, pp. 95–101, Kluwer/Plenum Acad. Press (2000).
Bláha, L., Maršálek, B.: Methods for cyanobacterial toxins detection
and quantification – a review. Algological Studies 99: 1–22 (2000).
I. Kyselková, B. Maršálek: (2000) Using of Daphnia
magna, Artemia salina and Tubifex tubifex for cyanobacterial microcystins detection. Biologia, Bratislava, 55(6),
634-641.
Maršálek B., Bláha L. : Comparative assessment of 17
bioassays for microcystins detection. Limnol. Oceanogr. [2001].
Příloha
1b
Anotace
2
Květena
ČR
Slavík,
B. [ed.], Chrtek, J., Štěpánková, J. (reds.): Květena České republiky, Vol. 6.
– Academia, Praha, 770 pp., 129 tab., 60 map., 1 photo color (2000).
Již šestý, dosud nejobjemnější svazek tohoto
encyklopedického souhrnu našich znalostí o květeně českých zemí zahrnuje
dalších 23 čeledí. Z nejdůležitějších a rozsáhlejších čeledí lze jmenovat
např. krtičníkovité (Scrophulariaceae), hluchavkovité (Lamiaceae),
hořcovité (Gentianaceae), mořenovité (Rubiaceae) a zvonkovité (Campanulaceae).
V celé
sérii tak již bylo zpracováno 151 čeledí a více než 680 rodů a 2174 druhů, a
rozsáhlé dílo se tak postupně blíží ke svému završení. Komplexní informace o
jednotlivých taxonech obsahuje souhrn historických znalostí o rozšíření,
správná jména, detailní popisy, údaje o ekologii a cenologii, celkovém
rozšíření, chromosomových počtech, a v neposlední řadě také přehled o
ekonomickém významu a nejčastěji pěstovaných odrůdách užitkových rostlin. Na
zpracování se podílelo 27 specialistů ze všech předních botanických pracovišť
ČR, AV ČR, univerzit, muzeí a ochranářských institucí.
Příloha
1c
Anotace
3
Ekologie
mykorrhizních symbióz
Pracovní
skupina ekologie mykorrhizních symbióz (M. Vosátka, J. Rydlová, R. Malcová, E.
Batkhugyin, M. Žilová) v tomto roce skupina publikovala výsledky
předešlých projektů, zaměřených na potenciální aplikaci arbuskulárních
mykorrhizních (AM) hub při meristémovém pěstování rostlin. Možnosti inokulace
některých zahradních kultur, převážně meristémového původu (jahodník,
rhododendrony, brambor aj.) byly ověřeny v sérii kultivačních experimentů,
kde se introdukce AM hub většinou projevila zvýšeným rozvojem mykorrhizy,
případně positivní růstovou reakcí u
inokulovaných rostlin (Jansa and Vosatka 2000; Vosatka and Gryndler 2000;
Vosatka et al. 2000; Šrámek et al. 2000). Většina probíhajících projektů je
zaměřena na základní výzkum ekofyziologie AM hub z půd degradovaných
ekosystémů, zatížených např. těžkými kovy. Při výzkumu ekofyziologie nativních
izolátů AM hub byly zjištěny rozdíly v rozvoji izolátů v závislosti
na fytotoxicitě substrátů. Některé AM houby vykazují adaptaci na substráty
z hnědouhelných výsypek, odkališť či imisních holin, zatímco jiné
neindigenní izoláty vykazují vysokou plasticitu a schopnost tolerovat toxické
substráty (Batkhugyin et al. 2000). Nativní houby v substrátech pyritového
úložiště prokázaly zajímavou adaptaci na stress toxicity půdy, neboť sporulují
odumřelých semenech Chenopodium album, rostlinného druhu, který se na
podobných degradovaných stanovištích sice vyskytuje, nicméně je druhem
nemykorrhizním (Rydlová and Vosátka 2000). Rozdíly ve výskytu mykorrhizních
symbióz byly prokázány na různých sukcesních stadiích výsypek a bylo ukázáno,
že efektivita mykorrhizní symbiózy je spíše v korelaci s druhem
rostliny než se sukcesním stadiem na výsypce (Rydlová and Vosátka, in press).
Vliv různých sukcesních stadií na přítomnost mykorhizní symbiózy byl prokázán i
na stanovištích Salix repens písečných dunách v Holandsku (Van der Heijden and Vosatka 1999).
Edafické faktory působí významně nejen na rozvoj většiny parametrů mykorrhizní
symbiózy, jako je kolonizace kořenů či růst externího mycelia, ale jejich vliv
je detekovatelný i na enzymatické úrovni, např. změnami aktivit alkalické
fosfatázy v extraradikálním myceliu (Joner, Van Arlee and Vosatka 2000).
Skupina začala pracovat na nových směrech výzkumu zaměřeného na interakci dosud
nestudovaných těžkých kovů (Cd, Zn) a dalších xenobiotik (PCB) s AM
houbami.
Vosátka, M., Gryndler, M.: Response of
micropropagated potatoes transplanted to peat media to post-vitro inoculation
with arbuscular mycorrhizal fungi and soil bacteria. – Applied Soil Ecology 15,
145–152 (2000).
Vosátka, M., Jansa, J.,
Vohnik, M., Gryndler, M.: Post-vitro mycorrhization and bacterization of
micropropagated strawberry, potato and Azalea. – Acta Horticulturae 530,
313–324 (2000).
Heijden van der
E.W., Vosatka M.: Mycorrhizal associations of Salix repens L.
communities in succession of dune ecosystems. II. Mycorrhizal dynamics and
interactions of ectomycorrhizal and arbuscular mycorrhizal fungi. – Canadian
Journal of Botany 77, 1833–1841 (1999).
Příloha 3
Seznam
periodických časopisů, knižních publikací a monografií vydaných na pracovišti
v roce 2000
Slavík, B.,
Štěpánková, J. & Chrtek jun. J. (eds) (2000): Květena České republiky. S.
6. – ed. Academia, Praha, 770 p., 129 tab., 60 map., 1 photo color.
Moravec, J., Husová, M., Chytrý, M. & Neuhäuslová, Z.
(2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a
xerofilní opadavé lesy. – Academia Praha.
Pithart D. (ed.)
(2000): Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen. Sborn. přísp. konf.
2.–3. 3. 2000 Lužnice. ed. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
BÚ vydává periodika Folia Geobotanica (zahrnut
v SCI, IF – 0,61), a dále edičně zajišťuje časopisy Archiv für
Hydrobiologie/Algological Studies (zahrnut v SCI, IF – 1,37), International Organization for Plant Biosystematists,
Newsletter; Taraxacum Newsletter; Bryonora a vydává Index Seminum et Plantarum.
