Výroční zpráva Botanického
ústavu AV ČR za rok 1999
1. Vědecká činnost pracoviště a uplatnění jejích výsledků
1a) stručná
charakteristika vědecké činnosti pracoviště
Vědecká činnost BÚ se nadále
odvíjí od základní koncepce výzkumu v oborech botaniky, které jsou zde
zastoupeny: Taxonomie, evoluce a
chorologie vyšších i nižších rostlin,
práce na Květeně ČR, studium vegetace ČR, Evropy i výzkum v dalších územích (např. Korea, Arktida a Antarktida), autekologie a ekofysiologie
rostlin, paleobotanika i sbírková činnost.
Zvlášť intenzivně se rozvíjí
mykologie, lichenologie,
ekotoxikologie řas, výzkum biologie invazních druhů, kompetičních vztahů ve
společenstvech a dynamiky rostlinných
populací. Výsledky studia mykorhiz, ekofysiologie vodních rostlin i ekosystémové studie nacházejí uplatnění při návrzích managementu pro chráněná území
i v územích s narušeným životním prostředím. Využívají se progresivní
metodické přístupy (biotesty, moderní mikroskopické metody, analýza obrazu, DNA
analýzy apod.) v prostředí specializovaných laboratoří. To napomáhá
řešení mezioborových projektů v rámci celé šíře botanických disciplin zastoupených v BÚ i ve
spolupráci s jinými institucemi.
1b) výčet
několika nejdůležitějších výsledků vědecké činnosti a výsledků aplikovaných
1.
Monografie
evropských sinic. [Komárek J. &
Anagnostidis K. 1998. Cyanoprokaryota 1. Teil: Chroococcales. In: Ettl
H. et al. (eds.), Süsswasserflora 1. von Mitteleuropa 19/1, Gustav Fischer,
Jena etc., 548 pp.] (Anotace 1)
B
2. Katalog lišejníků České republiky. [Vězda A. & Liška J. (1999): Katalog lišejníků České
republiky. - ed. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, 283 pp.] (Anotace 2) B
3. Soubor studií mikroskopických hub
z nově popsané čeledi Chaetosphaeriaceae. [Réblová M., Mycotaxon 70: 387–420,
1999; 70: 421–429, 1999; 71: 13–43, 1999; 71: 45–67, 1999; Réblová M. et al. Sydowia
51: 49–70, 1999] (Anotace 3) B
4. Červená kniha vyšších
rostlin ČR a SR. Zásadní práce o ohrožených, ale i vyhynulých druzích
české, moravské a slovenské květeny;
zahrnuje 400 zpracování samostatných studií ohrožených druhů a je
nepostradatelnou pomůckou pro ochranáře i úředníky státní správy. [Čeřovský J., Feráková V., Holub J.,
Maglocký Š. & Procházka F. 1999. Červená kniha 5. Vyšší rostliny.
Príroda, Bratislava.] B
4. Ekologie evropských taxonů rodu Bolboschoenus. Byla prozkoumána morfologická variabilita
4 středoevropských zástupců rodu a zhodnocena rozlišovací účinnost znaků
v květenství a plodech [Hroudová Z. et
al., Preslia 70: 135–154, 1998;
Hroudová Z. et al., Thaiszia – J. Bot. 8: 91–109, 1998] Středoevropské taxony r. Bolboschoenus se liší
výrazněji svou ekologií, výskytem v rostlinných společenstvech a areálem
než morfologickými znaky [Hroudová Z. et al., Folia
Geobotanica, 34: 77–96, 1999 ]. Na
jediné lokalitě v Praze byl pro střední Evropu nově zjištěn jihoevropský
druh B. glaucus [Hroudová Z. et al., Preslia 71: 27–32, 1999.] B
5.
Ekologie
heterokarpního druhu Atriplex sagittata. Byl popsán nový model chování heterokarpního druhu. Rostlina vytváří
tři typy plodů: nedormantní typ tvoří bez ohledu na stanovištní faktory 80–90 %
produkce, je soustředěn v horní části
lodyhy a lépe se šíří díky relativně velkým krovkám. V příznivých
podmínkách rostlina produkuje více hluboce dormantních, nešiřitelných plodů,
jež ve zvýšené míře vyrůstají ve spodní části lodyhy. Třetí typ plodů tvoří
morfologicky i funkčně přechod mezi oběma zmíněnými typy. [Mandák B. &
Pyšek P., Oecologia 119: 63–72, 1999] Vedle
změny poměrů produkovaných plodů je u rostlin rostoucích za různého
kompetičního tlaku výrazně ovlivňována alometrie růstu. Vedle běžné redukce
tvorby biomasy, výšky rostlin či snížení počtu větví docházelo také k odlišným reakcím na různé intenzity kompetičního
tlaku vyjádřené pomocí alometrických vztahů. [Mandák B. and Pyšek P., Can.
J. Bot. 77: 1106–1119, 1999]. B
6.
Heterogenita
klonů, nadzemních a podzemních orgánů v horské louce: S použitím RAPD bylo zjištěno, že (i)
v louce existuje velká diversita klonů (řádově stovky na čtverečním
metru); (ii) prostorová distribuce a velikost klonů je taková, že musí
pravidelně docházet k regeneraci prostřednictvím semenáčků. To je jeden z prvním přímých důkazů role opakované semenné
reprodukce v trvalých travních porostech. [Suzuki J., Herben T. et al.,
J. Ecol. 87: 942-954, 1999]. Sebraná empirická data ukazují, že existuje
významná prostorová heterogenita v měřítku několika centimetrů; tato
heterogenita je podmíněna rozmístěním jednotlivých jedinců rostlin. Protože
rostliny samy na tuto heterogenitu reagují, získané výsledky ukazují na
fungování zpětnovazebního mechanismu, který je velmi pravděpodobně zodpovědný
za vnitřní dynamiku známou z rostlinných společenstev. [Skálová H. et
al., Plant Ecology 143: 129-139, 1999]. Srovnání heterogenity nad a pod
povrchem země ukazuje, že zrno heterogenity je nad povrchem jemnější; to je
pravděpodobně důsledkem větší homogenity nadzemních zdrojů (světlo) ve srovnání
se zdroji podzemními [Pecháčková S. et al. , J. Ecol. 87: 569–582,
1999; Pecháčková S., Plant Ecol. 141:
67-77, 1999; Lepš J. et al., J. Veg. Sci. 10: 147-150, 1999] B
7. Rozmnožovací systémy
v rodě Hieracium. Bylo zjištěno, že v rodu Hieracium, podrod Pilosella
je také možné autogamické rozmnožování za předpokladu indukce cizím pylem
(mentor effect). [Krahulcová A. et al., Folia Geobotanica 34: 373-376,
1999]. B
8. Dominantní druhy
sukcese na narušovaných stanovištích. Na člověkem vytvořených stanovištích se v sukcesi nejlépe
uplatňují vysoké, anemofilní byliny, často geofyty s dobrou schopností
rozrůstání; vyžadují dostatečnou vlhkost a obsah živin. Určité vlastnosti
vedoucí k úspěšnému uplatnění na těchto stanovištích jsou nezávislé na
fylogenetickém postavení druhu (životní strategie, opylení, vzrůst a nároky na
vlhkost), zatímco jiné vlastnosti mají dominantní druhy po společných předcích
(nároky na živiny a schopnost rozrůstání). [Prach K. & Pyšek P., J.
Veget. Sci. 10: 383–392, 1999] B
9. Vliv inokulace
mykorhizními houbami na rostliny rostoucí na narušených stanovištích. Pokud se rostliny připravené k ozelenění degradovaných
stanovišť inokulují arbuskulárními mykorhizními (AM) houbami, podpoří se tím
jejich růst a rozvoj před jejich introdukcí na narušená stanoviště. Jejich
další vývoj na silně kontaminovaných místech je ovšem stále problematický. Ani
předpokládaný pozitivní vliv inokulace AM houbami na rostliny pěstované v
podmínkách simulovaného kyselého deště nebyl prokázán, protože kyselý déšť
negativně ovlivnil délku kořenů, které byly kolonizovány AM houbami, délku
extrakořenového mycelia a aktivitu alkalické fosfatázy a NADH diaforázy v
myceliu. Bylo ověřeno, že prostřednictvím mycelia dochází k transportu fosforu mezi
dvěma travami (Calamagrostis villosa a Deschampsia flexuosa,
aplikace 32P). [Vosátka M. et al. in Kovář P. (ed.), Nature and
culture in Landscape Ecology. Proc. CZ-IALE Conf., Karolinum Press, Prague, p.
303-317; Malcová R. et al., Plant and Soil 207: 45-57, 1999.] B, C
10. Studie vegetace a flóry Křivoklátska. Přehledné zpracování rostlinných
společenstev a mapy rozšíření rostlinných druhů představují spolu s dříve publikovanými tituly největší
soubor botanických výstupů pro Biosférické reservace Evropy, s širokým využitím pro odbornou veřejnost i pro praxi. [Kolbek J. et al. 1999. Vegetace CHKO Křivoklátsko 1.
Vývoj krajiny a vegetace, vodní, pobřežní a luční společenstva, AOPK ČR & BÚ AV ČR Praha, 232 pp.; Kolbek J. et
al. 1999. Květena CHKO Křivoklátsko 1. Mapy rozšíření cévnatých rostlin, AOPK
ČR & BÚ AV ČR Praha, 300 pp.; Kolbek J. & Vítková M. (1999): Long-term monitoring of changes of forest
and meadow communities in the
Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve, Inst. Bot. AS CR
etc., 100 pp.] B, C
12. Chování klonálních druhů v
heterogenním prostředí
bylo studováno experimentálně i pomocí prostorově explicitního simulačního
modelu. Ukazuje se, že některé výsledky tradičně interpretované jako “foraging”
je možno vysvětlit na základě alometrických vztahů mezi růstem jednotlivých
orgánů rostlin. [Klimeš L., J.
Veg. Sci. 10: 209-218, 1999]
Koexistence může být podpořena mobilitou rostlinných jedinců, jež však
není jejím klíčovým mechanismem [Klimeš L. & Klimešová J., Plant Ecol. 141: 9-19, 1999] Šířka niky
je největší u trsnatých trav a u druhů s dlouhověkými hypogeotropickými oddenky
nebo krátkověkými epigeotropickými oddenky. Kombinace různých způsobů
klonálního růstu u jedné rostliny je částečně adaptivním a částečně fylogeneticky
konzervativním znakem [Piqueras J., Klimeš L. et al., Plant
Ecol. 141: 117-127, 1999] Prostorově explicitní model druhu Trientalis
europaea kalibrovaný experimentálně získanými daty ukázal, že ramety tohoto
druhu se mohou účinně akumulovat v místech s lepší dostupností zdrojů, ale tato
akumulace silně závisí na velikosti těchto ploch [Klimeš L. & Klimešová J., Plant Ecol. 141: 33-39, 1999]
Větší koncentrace ramet a pupenů na kořenech v
místech s lepší nabídkou živin je dána alometrickým vztahem mezi délkou kořenů
a počtem ramet. B
13. Úloha řas
v extrémních polárních ekosystémech. Soubor prací přináší přehled současných ekologických a
fyziologických poznatků o sinicích a řasách v extrémním prostředí;
charakterizuje druhovou pestrost a
abundanci sinic a řas půd polárních pouští (Arktida), Weddellova moře a ostrova
Krále Jiřího (Antarktida). Byla založena sbírka izolátů polárních sinic a řas
(v současné době asi 350 kmenů z terestrického i vodního prostředí), zatím
jediná na světě, která poskytuje sortiment z polárních oblastí [Elster
J. in Secbach J. (ed.), Origin
evolution and versatility of microorganisms, Kluwer Publ., p. 215-227,
1999; Elster J. et al., Polar Record 35: 231-254, 1999; Komárek J., Arch.
Hydrobiol./Algolog. Studies 94: 181-193, 1999; Economou-Amilli
A., Elster J. & Komárek J., Polish Polar Research 19: 187-204, 1998] B
14. Studium autekologie a
fyziologie rákosu (Phragmites australis). Toxicita organických kyselin je považována
za jeden z faktorů spojených s odumíráním rákosu na eutrofních
stanovištích. Toxické hladiny organických kyselin byly zjištěny na eutrofních
lokalitách Třeboňska. Vysoké koncentrace organických kyselin přesahující
hladinu toxicity se vysvětlují nízkou pufrační schopností místních půd chudých
na alkalie. Práce prokazuje toxické koncentrace produktů anaerobního
metabolismu jako následek vysoké trofie v přirozeném prostředí. [Čížková H. et al. , Aquat. Bot. 64: 303-315,
1999; Čížková H. & Lukavská J.,
Folia Geobot. 34: 209-220, 1999; Klimeš
L. et al., Aquat. Bot. 64: 105–110, 1999] B
15. Studie
pikoplanktonních sinic. Taxonomická
revize generických znaků u jednobuněčných sinic (cyanobakterií), zahrnujících i
důležité pikoplanktonní druhy vyhodnotila a srovnala molekulární a fenotypové
charakteristiky typových kmenů nově popsaných rodů Cyanobium, Cyanobacterium
a Cyanothece, dosud
založených převážně na sekvenčních analýzách,
které prokázaly jednoznačné rozdíly i v ultrastrukturálních znacích
těchto rodů. [Komárek J. et al. , Cryptogamie/Algologie 20: 209–222, 1999]
Bylo jednoznačně prokázáno, že molekulární a biochemické znaky jsou
v jasné korelaci s ultrastrukturálními a fenotypovými znaky. [Komárek
J., Arch. Hydrobiol./Algolog. Studies 94: 195-205, 1999] I
pikocyanobakterie, které jsou významné z vodohospodářského hlediska,
mohou produkovat nebezpečné toxiny a
tyto vlastnosti je třeba studovat na úrovni kmenů a populací. [Bláha
L. & Maršálek B., Algol. Stud. 92 (Arch. Hydrobiol. Suppl. 127: 95–108),
1999] B
16. Koloběh živin v přirozených a
umělých mokřadech. Soubor
prací věnovaných retenci významných
živin, těžkých kovů i vody uvádí konkrétní příklady využití mokřadů
k dočišťování odpadních vod i zkušenosti se začleňováním mokřadů do
krajiny při recyklaci živin v krajině [Vymazal J. (ed.)
1999, Nutrient cycling and
retention in natural and constructed wetlands, Backhuys
Publ., 195 pp..] B, C
17. Studie masožravých
rostlin se zabývají sezónním sledováním letního růstu a
přezimování pokusných rostlin aldrovandky v Čechách a pokusnými výsadbami
této rostliny na Třeboňsku. Byly sledovány růstové charakteristiky vysazených
subpopulací po pět sezón Praktickým
výsledkem je vytvoření největší středoevropské arely (více než 20 000
rostlin). [Adamec L., Folia Geobot. 34: 287–297, 1999; Adamec L. & Lev
J., Folia Geobot. 34: 299–305, 1999] B
18. Problematika rozvoje vodních květů a
produkce toxinů těmito sinicemi. Vodní květy sinic jsou důsledkem zátěže povrchových vod živinami
ze zemědělství i domácími odpady. Značná část jich produkuje toxiny několika
typů a ty mohou působit zdravotní komplikace uživatelům vody. V současné době hygienická služba
ani další státní organizace odpovědné za zdraví v ČR tyto toxiny běžně
nesledují a jejich možný vliv na zdraví obyvatel není možno ani odhadnout. V zahraničí
však jsou již dokumentovány případy poškození zdraví i úmrtí lidí i zvířat. [Bláha L.
& Maršálek B., Algol. Stud.
92: 95-108, 1999; Lawton L., Maršálek B. et al. in Chorus I. & Bartram J.
(eds.) 1999, Toxic cyanobacteria in water, p. 347-367, WHO, London; Maršálek B.
& Bláha L. in Persoone G. et al. (eds.) 1999, New microbiotests for routine toxicity screening and
biomonitoring, p. 315–326, Kluwer Publ.; Maršálek B. & Rojíčková R. ibid.,
p. 337–348; Marvan P. & Maršálek B. in Prygiel J. et al. (eds.) 1999, Use
of algae for monitoring rivers III, p. 84-88, Cambridge Univ. Press; Rojíčková-Padrtová R. et Maršálek B, Chemosphere 38: 3329–3338, 1999] B, C
19.
Sukcesní expertní systém,
pomocí kterého je možné rámcově předpovědět směry a rychlost sukcese na rozmanitých, člověkem narušených stanovištích. [Prach
K. et al., Restor. Ecol. 7: 15–23, 1999] C
20. Pomocí řasového biotestu trofického
potenciálu byly srovnány běžně
prodávané fosfátové a bezfosfátové prací
prostředky z hlediska jejich eutrofizačního vlivu. Bezfosfátové prostředky
neprokázaly takové zásadní zlepšení, které se předpokládalo a mnohdy halasně
publikuje. [Kočí V. & Lukavský J. in Sládeček V. &
Ambrožová J. (eds.) 1999, Sborn. Aktuální otázky vodárenské biologie, p.
146–150, Praha] C
1c) náměty pro zpřesnění vědecké koncepce AV
ČR -
1d) nejvýznamnější popularizační aktivity
Putovní
výstava “Tajemný svět lišejníků”
(spoluautor Z. Palice, hlavní autor: Josef Halda jun.); v roce
1999 proběhla v Kroměříži, Bratislavě a Příbrami.
Výstava “Voda v krajině” v Praze na Barrandově v pavilonu Nadace
Heinricha Bölla, v Ostravě a v Českých Budějovicích, poté se přemístí
do Mikulova, do Litovle a nakonec do Českého Krumlova. Vznikala
z prostředků PHARE a Nizozemského velvyslanectví. Uspořádalo nevládní
Wetland Training Centre a Botanický ústav AVČR. (J. Pokorný).
Prezentace sbírek rostlin:
výstava "Iris Show 99" v Erfurtu ve dnech 28. - 30.5.
(Blažek); výstava růží ve Veltrusích (Bártová), výstava "Hortikomplex 99" na Výstavišti Flora
Olomouc ve dnech 30.9. - 3.10.
(Blažek).
Jakrlová J., Pelikán J.
: Ekologický slovník terminologický a
výkladový (nakl. Fortuna, autor J. Jakrlová).
Sborník
o distribuci slunečního záření.
Těžištěm knihy jsou výsledky sledování
distribuce sluneční energie ve skleníku vybaveném optickými rastry a
popis funkce rastrů a kolektoru. Jirka V. (ed.) (1999): Sluneční energie.
Využití ve skleníku s optickými rastry. - 85+6 pp. Botanický ústav AV ČR,
Třeboň.
Brožura
Reliktní bory, suťové a roklinové lesy. AOPK Praha, 1999, 28 pp (T. Kučera)
Uspořádáno
5 tiskových konferencí na téma Cyanotoxiny a zdraví obyvatel (B.
Maršálek), poskytnuto 48 interview.
V televizi pořad: "Hvězdníky" pro "Receptář pro dům a zahradu", rozhlas: rozhovor o činnosti botanických
zahrad (M. Blažek)
Přednášky různého zaměření pro specialisty a širší odbornou
veřejnost (geografie, archeologie, historie, geologie, botanika, paleoekologie,
pěstitování kosatců, botanické zahrady), spolupráce se sdružením pro ekologickou
výchovu TEREZA, články ve Vesmíru.
Doplňování a rozšíření internetových stránek BÚ (www.ibot.cas.cz)
Přednášky a průvodcovská činnost v Průhonickém parku pro
laickou i odbornou veřejnost.
1e) další specifické informace o pracovišti
V Třeboni byla ustavena chemická laboratoř jako servisní
jednotka pro grantové projekty i zakázky.
V Průhonicích byla uvedena do provozu servisní laboratoř vybavená
specielní mikroskopickou a optickou technikou. Byla otevřena pamětní síň
hraběte Silva-Tarouca v Průhonickém zámku.
Specifikou v činnosti BÚ je péče o Průhonický park. V r. 1999
proběhla kompletní asanace a obnova dalších partií parku (např. v údolí Dobřejovického
potoka, některé skalnaté partie, svahy
okolo rybníka Bořín), výsadby
v celkovém finančním objemu cca
75-100 tis. Kč a opravena kašna na Velkém nádvoří. Nadále pokračovala
podrobná inventarizace rostlin
v parku a dokončena dendrologická
část nového Průvodce Průhonickým
parkem a základní zkrácená verze Průvodce. Důležitá je rovněž sbírková činnost,
sloužící jak pro vědeckou práci, tak pro osvětovou a pedagogickou
činnost.: Genofondová zahrada Chotobuz
- dlouholeté zkušenosti s historickými kosatci byly shrnuty ve dvou
publikacích; dále pokračovaly výsadby a bylo doplňováno vybavení expoziční
zahrady. Svou činnost dále rozvíjí sbírka autotrofních organismů i sbírka
vodních makrofyt v Třeboni.
2. Spolupráce pracoviště s vysokými školami
2a) nejvýznamnější vědecké výsledky spolupráce pracoviště
s vysokými školami
V rámci grantu GA AV ČR probíhá zpracovávání 6. a 7. svazku Květeny ČR ve spolupráci s více než 20 spolupracovníky na pracovištích na JU České Budějovice, UJEP Ústí nad Labem, Universitě Karlově, UP Olomouc a MU Brno (koordinátor B. Slavík). Další významné výsledky v rámci společných projektů byly získány při výzkumu recentní vegetace a stupně kontaminace prostředí rašelinišť, vegetační sukcese odkališť, mezidruhových vztahů, produkčních charakteristik a degradačníh procesů v travinných ekosystémech, obnovy a rekonstrukce lesních ekosystémů. Probíhá smluvní spolupráce mezi třeboňským pracovištěm BÚ a Laboratoří aplikované ekologie při Zemědělské fakultě JU. BÚ se podílí na grantu FRVŠ 1488/99. Inovace výuky ekofyziologie rostlin na VŠ, grant koordinován z PřFUK Praha, spolupracují rovněž BF JU, PedF JU. Bylo modernizováno přístrojové vybavení a odzkoušeno na praktikách, dále rozšířen syllabus přednášek a sestaveny návody pro praktika a doplněna odborná literatura.
2b) nejvýznamnější
výsledky činnosti společných pracovišť ústavu
AV s vysokými školami
BÚ má tři společná pracoviště: s PřFUK Praha, BFJU v Českých Budějovicích a s MU v Brně. V rámci Společného pracoviště populační biologie s PřFUK probíhají diplomové práce a studenti pracují na projektech Oddělení populační ekologie, využívají laboratoří a experimentální zahrady BÚ a podobně. Studenti BFJU se mj. podíleli pod vedením K. Pracha na grantu MŽP“Výzkum sukcesních pochodů v opuštěných těžebnách hornin a na opuštěných zemědělských plochách” a významný je i podíl společných publikací.
2c) kvalitativní údaje o získávání a přípravě nových vědeckých pracovníků
V rámci společných pracovišť i mimo ně probíhá
školení celé řady diplomantů a postgraduálních studentů. Tito studenti
využívají i experimentální zahradu a skleníky a vybavení laboratoří BÚ.
Osvědčilo se zapojení diplomových i doktorandských prací do
projektů ústavu i pomoc studentů při
sezónních pracech (OON); to umožňuje
zejména metodické vedení studentských prací a
rozšiřuje jejich teoretické i praktické znalosti. Po ukončení studia je
pak pro dobré studenty možnost pokračovat v BÚ. Výraznou pomocí je pak možnost ubytování v areálu BÚ. Byla
získána akreditace pro PGS, obor botanika (vázaná na PřF UK).
3. Spolupráce
pracoviště s dalšími institucemi a s podnikatelskou sférou
3a)
společné projekty výzkumu a vývoje vedené jako granty
Projekt "Opatření k
uchování genofondu ohrožených populací dřevin a jejich reprodukce včetně
využití explantátových metod a studium biodiversity mimo jiné pomocí
analýzy izoenzymů a DNA”, spolupráce s VÚLHM Zbraslav-Strnady,
financováno MZe a NAZV. Projekt “Komplexní
péče o NNP Blanice”, spolupráce s Natur-management Volary, fin.
MŽP. Projekt “ Cyklus obnovy
biodiversity lučních porostů v horské chráněné oblasti extenzivní kontinuální
pastvou ovcí”, spolupráce s VÚŽV
Praha-Uhříněves, fin. GA ČR.
Projekt “Bryologický inventarizační průzkum ve vybraných CHÚ CHKO
Křivoklátsko”, spolupráce s Botanickým oddělením Národního muzea a
CHKO Křivoklátsko, fin. GA ČR. Projekt “Ovlivnění tundrovitých
geobiocenóz Krkonoš vysokohorským zalesňováním”, spolupráce s KRNAP, fin. MŽP.
3b)
významné projekty výzkumu a vývoje formulované prostřednictvím konkrétních
dohod
Dílčí
projekt Invazní chování borovice vejmutovky a rekonstrukční management v
připravovaném Národním parku České Švýcarsko – spolupráce se stávající CHKO
Labské pískovce (smlouva o dílo se Správou CHKO ČR, financovaná MŽP). Dílčí projekt Vyhodnocení stavu rákosových porostů a inventarizace
rostlinných druhů na pobřeží poloostrova Lůsy (NPR Velký a Malý Tisý), spolupráce
se Správou CHKO a BR Třeboňsko na výzkumu příčin ústupu rákosových
porostů, fin. MŽP. Dílčí úkoly: Klíčení a tvorba semenáčků Gentiana verna
L a Izolace AM hub
z lokality Rovná a jejich využití pro inokulaci explantátových rostlin
kriticky ohroženého druhu Gentiana verna L.
v rámci záchranného programu
Gentiana verna L. v NPP Rovná,
spolupráce s AOPK Praha.
Spolupráce na dlouhodobém projektu
AOPK a MŽP ČR Sledování
vegetačních a stanovištních změn na horských
rašeliništích Sudetské horské soustavy, financováno AOPK ČR.
3c)
výsledky výzkumu pro podnikatelskou sféru
Hospodářská
smlouva se společností Symbio, s.r.o. - Kultury mykorhizních hub
3d) odborné expertízy pro státní orgány a
instituce
Výzkum vegetace rybníků
v okolí Vysokého Mýta, sloužící jako podklad pro práci Odboru
životního prostředí OÚ v Ústí n. Orlicí; financováno OÚ v Ústí n.
Orlicí. Vyjádření k návrhu na zařazení mokřadů
Žďárských vrchů mezi ramsarské lokality pro Ramsarský výbor ČR při MŽP ČR.
Posudek na elaborát “Výzkumné programy 2000-2004” pro Národní agenturu
pro zemědělský výzkum. Expertíza pro CHKO Český kras pro přípravu CHÚ Voskop
a Kobyla – jih. Posuzování MCHÚ v rámci práce v porad.
sboru CHKO Český kras.
4.
Mezinárodní vědecká spolupráce pracoviště
4a) výčet zahraničních grantů a projektů (viz příloha)
4b)
nejvýznamnější vědecké výsledky dosažené v rámci mezinárodní spolupráce
Výsledek
spolupráce s Japonskem na genetické studii druhu Festuca rubra - viz 1b).
Vliv denzity na samozřeďování. V populacích Galium aparine není v počátečních fázích
vývoje populace pokles hustoty v důsledku
samozřeďování doprovázen odpovídajícím nárůstem biomasy, neboť největší
příslušníci populace po dosažení určité kritické biomasy (dané biomechanickým
omezením) poléhají. [Puntieri J. G. & Pyšek P. 1999. Why the
biomass of over-crowded populations of Galium aparine L. does not increase
during density-dependent mortality? An experimental approach. Flora, Jena, 194: 297–307].
Spolupráce J. Komárka
s brazilskými ústavy (univerzity v Sao Carlos, Sao Paulo a Rio de
Janeiro) na taxonomickém přehledu planktonních sinic, zejména vytvářejících
toxické vodní květy vyústila v r. 1999 v publikaci: Pérez M.C., Bonilla S., deLeón L., Šmarda
J. & Komárek J. (1999): A bloom of Nodularia baltica/spumigena group
(Cyanobacteria) in a shallow coastal lagoon of Uruguay, South America. - Arch.
Hydrobiol./Algolog. Studies 93: 91-101.
Výsledkem
dlouhodobé spolupráce je společná publikace K. Pracha s Dr. A.Large, University of Newcastle upon Tyne,
UK: Plants in streams and rivers – kapitola v základní příručce dílčího
oboru Eco-hydrology ve stejnojmenné
knize. Ve spolupráci s Dr. Ch.Joyce, University of Brighton, publikoval K.
Prach kapitoly Case study 13 – The Lužnice River floodplain v
knize European wet grasslands.
Prostorově
explicitní model druhu Trientalis europaea kalibrovaný experimentálně získanými
daty ukázal, že ramety tohoto druhu se mohou účinně akumulovat v místech s
lepší dostupností zdrojů, ale tato akumulace silně závisí na velikosti těchto
ploch (Piqueras J., KlimeŠ L. & Redbo-Torstensson P. 1999. Foraging in the clonal plant Trientalis europaea L.:
Modelling of the morphological response to nutrient availability. Plant Ecology
141: 117-127).
4c) jmenovitě
nejdůležitější uskutečněné akce
H. Čížková - Mezinárodní
konference EUREED na závěr projektu financovaného 4. Rámcovým programem EU, 93 účastníků ze 22
zemí, 38 přednášek a 37 posterů v celkem 8 sekcích: Conference on
Phragmites-dominated wetlands, their functions and sustainable use, April 18 –
23, Třeboň. Mezinárodní seminář Nutrient Cycling
and Retention in Natural and Constructed WetlandsIII, konaný v Třeboni
a v Hotelu Pešlák 14.-19.9.1999;
účast 16 zahraničních vědců. J. Elster - UNESCO kurz pro rozvojové země, 1 měsíc, 9 účastníků, vedoucí
kurzu “Fishpond ecosystem management” – D. Pithart, vedoucí kurzu “Wetland
ecosystem and management” – L. Adamec. Spontaneous succession in ecosystem restoration, organizátoři
K. Prach, J. Müllerová & P. Pyšek
(BÚ společně s BFJU), 7.–10.9.1999, České Budějovice, 62 účastníků, 41 zahraničních. Hieracium
Workshop, spoluorganizátor J. Chrtek; mezinárodní setkání botaniků
zabývajících se tímto rodem, Ružomberok, 21.–25. 7. 1999, celkem 22 účastníků. Mezinárodní
dendroekologický kurz 14th International Dendroecological Field
Week, spoluorganizátoři T. Kyncl., M. Mácová, T. Tichý, 4.–10. 7. 1999,
penzion Babůrek u Nových Hutí, Šumava, celkem 46 účastníků, z toho 31
zahraničních.
4d) seznam významných
zahraničních vědců, kteří navštívili pracoviště AV ČR
5.
Předpokládané hlavní okruhy vědecké činnosti pracoviště v příštím roce
V r.
2000 bude pokračovat práce na grantových projektech, tvořících základ
dlouhodobé vědecké koncepce ústavu. V taxonomických oborech je to zejména:
práce na 6. a 7. svazku Květeny ČR a na Klíči ke květeně ČR, spolupráce na
Flóře Slovenska, přehled zavlečených druhů české flóry; taxonomie vybraných
skupin mikroskopických hub, práce
týkající se taxonomie a ekologie řas a sinic - další práce na monografii
vláknitých sinic Evropy; analýza sinic a řas Antarktidy; v návaznosti na
taxonomické studie bude pokračovat
studium ekologie řas na extrémních stanovištích, ekotoxikologie řas, jejich
využití pro monitoring kvality vody. Dále bude rozvíjena karyologie, metody
isozymových a DNA analýz i další laboratorní a experimentální metody.
V rámci
studia vegetace budou dokončovány další knižní publikace - komplexní studie
flóry a vegetace biosférických resevací
ČR i dalších vybraných chráněných území spolu s monitoringem změn vegetace,
flóry a vegetace Korejského poloostrova. Bude pokračovat komplexní výzkum
šumavských rašelinišť, paleoekologické studie, studium dlouhodobých změn
klimatu pomocí dendrochronologie.
Ekologické a ekofysiologické
obory budou zaměřeny na studium principů
organizace ekosystémů na modelu lučních společenstev ve vztahu ke kompetici, zásobení živinami, meziročním změnám
počasí a variabilitě v populační biologii hlavních druhů, na srovnávací
ekologii a ekofysiologii vybraných druhů či skupin taxonů, studium rostlinných invazí a jejich příčin,
studium příčin změn mokřadní vegetace ve vztahu ke stanovišti i vlivům
člověka, ochranu biodiversity rašelinišť, výzkum acidifikovaných porostů v
horských oblastech a šíření některých travních druhů, studium ekofysiologie
mykorhizních hub ve vztahu k narušení prostředí, autekologii vyšších
rostlin zaměřenou na semenné a vegetativní rozmnožování rostlin (studium
klonality), biologickou a morfologickou variabilitu, karyologii a genetickou
strukturu populací i adaptabilitu prostředí.
V
Průhonickém parku budou pokračovat práce na jeho údržbě a obnově porostů a
realizaci expozice k historii parku a činnosti BÚ, stejně jako rozvíjení
veškerých sbírek rostlin k využití pro vědecké i osvětové účely.
Příloha
4
Výčet zahraničních grantů a projektů
·
Projekt EWVAR (East-West
Variation in North Atlantic Processes and their Impact on vegetation)
organizovaný R. Huntem z University v Sheffieldu financovaný EU udělený na
období 1.11. 1997 - 31.10. 1999 (T. Herben)
·
Projekt CLIMB
(organisovaný P. Poschlodem z Univesity v Marburgu a Janem Bakkerem
z University v Groningen) financovaný European Science Foundation na
období 1998-2000. (T. Herben)
·
Spolupráce
s Japonskem na projektu MŠMT “Species diversity in grassland plant
communities” v rámci programu KONTAKT (T. Herben)
·
“Ochrana biodiversity
rašelinišť České republiky” (řešitel Botanický ústav AV ČR, L.Papáčková, grant
Darwin Initiative Peatland Biodiversity Programme, spoluřešitel NP Šumava,
I.Bufková)
·
Spolupráce se Slovinskem
na projektu MŠMT “Ekofyziologie erikoidních a arbuskulárních mykorhizních
symbiontů a jejich hostitelských rostlin” v rámci programu KONTAKT ( M. Vosátka)
·
Projekt MŠMT “Edaphic
factors influencing sporulation and development of arbuscular mycorrhizal fungi – program COST 838, grant OC 838.10 (
M. Vosátka, spoluřešitel M. Gryndler z MBÚ).
·
H. Čížková – EUREED
Rámcový program EU,
Phragmites-dominated wetlands, their functions and sustainable use.
·
B. Maršálek -
Cyanobacterial toxins, projekt EU
DGXII, spolupráce s 8 univerzitami v Evropě. Srovnání produkce toxinů
populacemi cyanobakterií v Evropě a v ČR.
·
J. Elster - Barrande
(podpořen MŠMT) – Česko-francouzský projekt. Analýza sinic a řas vývrtu ledu
Antarktidy (1998-2000)
·
J. Lukavský - Spolupráce
na projektu INCO-COPERNICUS grant IC15CT960105 uděleném EC a MŠMT OK-271. Viz
1b.
Příloha 3
Seznam periodických časopisů,
knižních publikací a monografií vydaných na pracovišti v roce 1999
Čeřovský J., Feráková V., Holub J.,
Maglocký Š. & Procházka F. (1999):
Červená kniha ohrožených a vzácných druhů
rostlin a živočichů v ČR a SR 5. Vyšší rostliny.- ed. AOPK Praha a
Botanický ústav SAV Bratislava, Príroda, Bratislava, 456 pp.
Jirka V. /ed./ (1999): Sluneční energie.
Využití ve skleníku s optickými rastry. -
ed. Botanický ústav AV ČR, Třeboň, 85+6 pp.
Kolbek J. (1999): Vegetace Chráněné krajinné oblasti a
Biosférické rezervace Křivoklátsko. 1. Vývoj krajiny a vegetace, vodní,
pobřežní a luční společenstva. - ed. Agentura ochrany přírody a krajiny &
Botanický ústav AV ČR, 232 pp.
Kolbek J., Mladý F., Petříček V. et al. (1999):
Květena CHKO Křivoklátsko I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.- ed. AOPK ČR et
BÚ AV ČR, Praha, 300 pp.
Kolbek J. & Vítková M. (1999): Long-term
monitoring changes of forest and meadow communities in the Křivoklátsko
Protected Landscape Area and Biosphere Reserve.- ed. Inst. Bot. Acad. Sci. CR,
Administr. PLA CR et Administr. of the Křivoklátsko PLA, 100 pp.
Kolbek J. & Kučera M. (1999): A brief survey of
selected woody species of North Korea (D. P. R. K. ) II.- ed. Botanický ústav
AV ČR, 93 pp.
Komárek J.
& Anagnostidis K. (1999): Cyanoprokaryota. 1 Teil: Chroococcales. -
Süsswasserflora von Mitteleuropa Band 19/1. /Hrsg/: Ettl, H., Gärtner, G.,
Heynig, H. & Mollenhauer, D., ed. Gustav
Fischer, Jena, 4+548 pp.
Kovářová M. & Podhajská Z. (1999): Bibliographia
Botanica Čechica 1993-1994.- ed.
Botanický ústav AV ČR, 247 pp.
Marhold K., Schmid B. & Krahulec F. (1999):
Ecology of closely related plant species. Opulus Press, Uppsala, 182 pp.
Starfinger U., Edwards K. R., Kowarik I. & Williamson
M.
/Eds./ (1998): Plant invasions. Ecological mechanisms and human responses. -
ed. Backhuys Publishers, Leiden, The Netherlands, 362 pp.
Vězda
A. & Liška J. (1999): Katalog lišejníků České republiky.-
ed. Botanický ústav AV ČR,
Průhonice, 283 pp.
BÚ vydává periodika Folia
Geobotanica (zahrnut v SCI, IF - 0,62), a dále edičně zajišťuje časopisy Archiv für
Hydrobiologie/Algological Studies (zahrnut v SCI), Taraxacum Newsletter,
Bryonora a vydává Index Seminum et Plantarum.
