Materiálové modely pro velké deformace kontinua, zahrnující elasticitu, plasticitu, viskosní efekty a fázové transformace (např. typu
austenit-martenzit) jsou stále středem pozornosti inženýrského a fyzikálního výzkumu. Cílem disertační práce je jednak pokračovat ve zdokonalování stávajících přístupů a jednak navrhnout nové modely společně s vývojem numerických procedur pro dosažení jejich úspěšné počítačové implementace.