|
|
Close Help | ||||||||||||||
veřejná výzkumná instituce
Ústředním výzkumným záměrem oddělení je výzkum slovní zásoby a mluvnice současných slovanských jazyků, zejména v aspektu synchronně konfrontačním. Navazuje na pojetí synchronní dynamiky vypracované v Pražském lingvistickém kroužku v meziválečném období a v souladu s výrazným trendem současné světové jazykovědy se zaměřujeme na dynamiku jazykového systému především v oblasti slovní zásoby v souvislosti se společenskými změnami posledních desetiletí.
Dlouhodobým předmětem zájmu jsou především jazyky východoslovanské. V letech 1994 a 1996 byly vydány 1. a 2. svazek Ukrajinsko-českého slovníku, což je první velký slovník těchto dvou jazyků; v r. 1999 vyšel Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (autoři N. P. Savický, R. Šišková, E. Šlaufová) a v r. 2004 pak jeho druhé, podstatně rozšířené vydání. Bylo také zpracováno aktualizované a doplněné vydání původně dvousvazkového Česko-ruského slovníku, jehož elektronickou verzi vydalo nakladatelství Leda v roce 2002, na jaře roku 2005 vyšel v témž nakladatelství v knižní podobě Velký česko-ruský slovník. Na jaře 2008 vydali N. Savický a R. Šišková v nakladatelství Leda Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník obsahující aktualizovanou slovní zásobu ukrajinštiny.
Oddělení má k dispozici bohatý excerpční materiál neologizmů různých slovanských jazyků, především ruštiny, ukrajinštiny, bulharštiny, slovinštiny a chorvatštiny, který byl shromážděn zejména při řešení grantového projektu GA AV ČR (reg. číslo IAA0092002) „Srovnávací neologie slovanských jazyků“ a který je nejen dále průběžně doplňován, ale též využíván jak k teoretickým analýzám, tak konkrétně při tvorbě rusko-české elektronické slovníkové databáze a při zpracování Ukrajinsko-českého slovníku nové doby.
V roce 2001 vyšla Mluvnice současné ukrajinštiny, první větší mluvnice přinášející srovnání ukrajinštiny s češtinou, o dva roky později monografie zesnulého O. Lešky Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny.
Přední česká ukrajinistka R. Šišková zpracovává výsledky systematického terénního výzkumu jihokarpatských nářečí, prováděného v 60.-70. letech 20. stol. např. O. Leškou, A. Kurimským, K. Berezovským, na němž se také sama částečně podílela. S velkým mezinárodním ohlasem se již dříve setkala práce autorů O. Lešky, M. Mušinky a R. Šiškové Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja. Dialektologická práce dále pokračovala díky grantovému projektu GA ČR „Český dialektologický výzkum ukrajinských nářečí bývalého Československa: historie, výsledky, perspektivy“. Původní nahrávky zachycující písně i souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvycích, atd. byly převedeny do elektronické podoby (soubor 91 CD), podrobně tematicky zařazeny (527 témat), popsány a opatřeny rejstříky. Ty jsou obsaženy v publikaci R. Šiškové, M. Mušinky a A. Mušinky Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967. Připojena je etnologická studie, která uživatele seznamuje s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska, přináší informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány, dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti. V současné době práce pokračuje dvěma grantovými projekty.
V posledních letech se oddělení více zaměřuje též na jihoslovanské jazyky, což je zvlášť aktuální vzhledem k významným emancipačním procesům, které v této jazykové oblasti probíhají. Bylo zahájeno zpracování chorvatsko-českého slovníku a slovníku slovinsko-českého.
Komplexní konfrontační popis slovní zásoby ruštiny a češtiny s přihlédnutím k její dynamice
A900920703
2007-2011
Řešitel: PhDr. Iveta Krejčířová
Poskytovatel: GA AV ČR
Lexikografové Slovanského ústavu se dlouhodobě zabývají výzkumem dynamického vývoje slovní zásoby češtiny a ruštiny, který nabyl na intenzitě především v důsledku zásadních společenských změn na přelomu 80. a 90. let minulého století a stále pokračuje. Nová slova vznikají jak na základě slovotvorných postupů vlastního jazyka, tak přejímáním z jazyků cizích, vytvářejí se nové lexikální významy a nová slovní spojení. V rámci projektu je shromažďován a zpracováván dosud lexikograficky nezachycený jazykový materiál, průběžně excerpovaný z ruských tištěných i elektronických zdrojů, propojován s materiálem z vybraných překladových, výkladových, encyklopedických i speciálních slovníků a převáděn do podoby rusko-české elektronické slovníkové databáze. Cílem projektu je vytvořit databázové zdroje jako východisko pro popis aktuálního stavu slovní zásoby ruštiny v konfrontaci s češtinou.
Jihokarpatská ukrajinská nářečí z autentických záznamů: texty a písně
405/07/1516
2007-2009
Řešitel: Mgr. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA ČR
Projekt pokračuje ve zpracování a představení unikátního zvukového materiálu z oblasti jihokarpatských ukrajinských nářečí, sebraného v šedesátých letech minulého století českými ukrajinisty, který je obsažen v souboru 91 CD ve fonotéce Slovanského ústavu. Ve výsledné publikaci budou v psané (a na doprovodném CD i v autentické mluvené) podobě prezentována vyprávění o každodenním životě a osudech lidí, obsahující charakteristické ukázky mluvy daného území s paralelním českým překladem. Vznikne tak mimořádná kronika ukrajinského rusínského etnika dokumentující jazyk i tradice obyvatel východního cípu bývalého Československa od konce devatenáctého století do sedmdesátých let století dvacátého.
Areálové studie slovní zásoby jihokarpatských ukrajinských nářečí východního Slovenska
A900920701
2007-2009
Řešitelka: Mgr. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA AV ČR
Cílem projektu je popsat dosud nezpracované lexikum zkoumané oblasti tak, aby se ozřejmilo jádro nářečních útvarů a oblasti přechodné. Bohatý zvukový materiál z fonotéky Slovanského ústavu umožní vybrat a popsat ty lexikální jednotky, které jsou z daného hlediska závažné, a stanovit jejich geografické rozšíření. Výsledkem projektu bude diferenční nářeční slovník, v němž u každého heslového slova budou mimo jiné uvedeny všechny obce popisovaného území, ve kterých bylo dané slovo zaznamenáno. Slovníkově zpracovaný lexikální materiál doplní řadu již existujících publikací polských, ukrajinských a slovenských dialektologů věnovaných okolním nářečím lemkovským, huculským, bojkivským a šarišským.
Český dialektologický výzkum ukrajinských nářečí bývalého Československa: historie, výsledky, perspektivy
Grantový projekt GA ČR 405/03/1112
Řešitel: prom. fil. Růžena Šišková
Projekt navázal na rozsáhlý terénní výzkum ukrajinských nářečí prováděný v 60. a 70. letech minulého století ve východní části tehdejší ČSSR. Ve Slovanském ústavu je uložen cenný dialektologický materiál, který byl jen částečně zpracován v monografiích O. Lešky a v publikaci Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja, na níž se autorsky podíleli O. Leška, M. Mušinka a R. Šišková. Cílem tohoto projektu bylo soustavně badatelsky zpracovat historii účasti českých ukrajinistů na dialektologickém výzkumu jihokarpatských nářečí východního Slovenska od meziválečného období po dnešek, načrtnout další perspektivy výzkumu, technicky uchovat, utřídit a odborné veřejnosti zpřístupnit unikátní materiál z fonotéky Slovanského ústavu, který svým obsahem vyzývá k dalším přirozeným konkretizacím nejen v oblasti lingvistiky, ale i etnologie, historie a sociologie (logickým pokračováním výzkumu jsou tudíž i oba právě realizované granty, jejichž řešitelkou je R. Šišková). Konkrétním výstupem se stala publikace Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967, jejíž součástí je 91 CD se zvukovými zápisy.
Velký chorvatsko-český slovník
Grantový doktorský projekt GA ČR 405/03/H048
Řešitel za FF UK: doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc.
Řešitel za SLÚ AV ČR: prom. fil. N. Savický, CSc.
Badatelský výzkum současného chorvatského jazyka v dynamickém aspektu je mimořádně aktuální vzhledem k rozsáhlým změnám, kterými tento jazyk prochází po vyčlenění z dříve oficiálně uznávaného jazyka srbochorvatského. V češtině dosud neexistuje slovník chorvatštiny jakožto samostatného národního a státního jazyka. Doktorandskému týmu se podařilo vytvořit rozsáhlou elektronickou databázi obsahující 120.000 hesel a 150.000 slovních spojení, která propojuje velké množství stávajících slovníků a nadále bude využívána jako pomůcka při zpracování chorvatsko-českých slovníků. Byl sestaven Pražský korpus chorvatského jazyka o rozsahu cca 120 milionů textových slov (tokens) a z něj vycházející frekvenční slovník jako základ hesláře Velkého chorvatsko-českého slovníku o rozsahu cca 80.000 hesel. K zajištění srovnatelnosti sestaveného korpusu chorvatštiny s Českým národním korpusem byl vytvořen tzv. srovnávací frekvenční seznam, který přispěje k dalšímu komparativnímu studiu češtiny a chorvatštiny. Shromážděný korpusový materiál se stane rovněž základem nově připravovaných učebnic chorvatštiny jak pro odborné filologické studium, tak i pro jazykové školy.
Slovinsko-český slovník
Řešitelé: PhDr. D. Blažek, Ph.D., Mgr. J. Špirudová
První velký slovinsko-český slovník, jehož význam i praktická potřeba jsou dány nejen vznikem samostatného slovinského státu, s nímž ČR rozvíjí mnohostranné vztahy, ale především skutečností, že slovinština, stejně jako ostatní slovanské jazyky, prochází dynamickým vývojem, který je třeba lexikograficky zachytit.
Ukrajinsko-český slovník nové doby
Řešitelé: prom. fil. N. Savický, CSc., Mgr. R. Šišková
Slovník je připravován ve spolupráci s kyjevským Jazykovědným ústavem NAV Ukrajiny. Zachycuje ty vrstvy slovní zásoby, které na přelomu 20. století doznaly největších změn, a doplňuje tak dvousvazkový Ukrajinsko-český slovník vydaný v letech 1994–1996.
Chorvatsko-český slovník
Řešitelé: Mgr. Karel Jirásek, Mgr. Marija Vlašić
Naléhavá nutnost vytvořit velký chorvatsko-český slovník vyplývá nejen z výzkumného záměru zachytit a popsat změny probíhající ve slovní zásobě chorvatštiny po té, co se stala samostatným národním a státním jazykem, ale i z praktických potřeb obou národů. Při tvorbě slovníku bude využito výsledků grantového doktorského projektu Velký chorvatsko-český slovník. Na jaře 2007 byla zpřístupněna internetová prezentace sestaveného korpusu chorvatštiny (http://kroatistika.cz/PKH/PKH.htm).
Chorvatsko – v rámci smlouvy mezi AV ČR a Chorvatskou akademií
věd a umění
• projekt „Chorvatsko-český slovník“
Rusko – Institut russkogo jazyka imeni V. V. Vinogradova RAN,
Moskva
• projekt „Srovnávací výzkum dynamiky slovní zásoby ruštiny a češtiny“
(2003–2005)
• projekt „Lexikologie a lexikografie ruského a českého jazyka v synchronním
aspektu: obecné problémy a konkrétní výzkumy“ (2006–2008)
Slovinsko – Filozofska fakulteta Univerze v Ljubljani
• projekt „Slovinsko-český slovník“
Ukrajina – Instytut movoznavstva im. O. O. Potebni ANU, Kyjev
• projekt „Ukrajinsko-český slovník nové doby“
• projekt „Česko-ukrajinský slovník“
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha
Ústav slavistických a východoslovanských studií FF UK, Praha
Někteří pracovníci přednášejí či vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze, především v Ústavu slavistických a východoslovanských studií.
Do projektu Paralelních korpusů při Ústavu českého národního korpusu FF UK jsou zapojeni D. Blažek ve funkci koordinátora pro slovinský jazyk, K. Jirásek (garant pro chorvatský jazyk) a M. Vlašić. K. Jirásek koordinuje veškeré práce na budování česko-chorvatského paralelního korpusu a sám provádí většinu složitějších technických úprav textů.
A. Kurimský – R. Šišková – N. Savický: Ukrajinsko-český
slovník.
1. díl (A-O) Academia, Praha 1994; 2. díl (П-Я) Academia, Praha 1996; 1377
s.
První velký slovník ukrajinského a českého jazyka obsahuje zhruba 75 000 hesel, kromě běžné slovní zásoby současné spisovné ukrajinštiny věnuje značnou pozornost také odborné terminologii a zahrnuje i jevy hovorové, expresivní a frazeologické, které byly po dlouhá léta chápány jako okrajové a do tištěných pramenů nebyly zařazovány. Autoři slovníku proto vycházeli z vlastní obsáhlé výběrové excerpce, velmi přínosná byla též spolupráce s kyjevským Jazykovědným ústavem O. O. Potebni, jehož kartotéku mohli při tvorbě slovníku využít.
O. Leška – R. Šišková – M. Mušinka: Vyprávění
z Podkarpatí. Ukrajinská nářečí východního Slovenska / Rozpovidi z Pidkarpattja.
Ukrajins’ki hovirky schidnoji Slovaččyny
Euroslavica, New York – Praha Kyjev 1998, XXII + 323 + xvi s. fotografické
přílohy
Kniha seznamuje čtenáře s nářečím sedmi ukrajinských vesnic východního Slovenska. Zachycuje žánrovou a tematickou rozmanitost nářeční mluvy, rozvrstvení podle věkových kategorií a podle jazykových schopností mluvčích, čímž překračuje tradiční hranice dialektologie a dotýká se i sociologie jazyka, jeho vývoje a změn, vyvolaných podmínkami, v nichž nositelé jazyka žijí. Tři studie z pera prof. O. Lešky podávají podrobný obraz zvukové stavby nářečí vesnic Ubla, Zvala a Nyžnja Jablinka. Publikované nářeční texty mají často vysokou hodnotu vypravěčskou, ba i literární, a jsou současně svéráznou všestrannou kronikou ukrajinského etnika daného území. Kniha je doplněna zobecňující statí akademika M. Mušinky Vid mamynoho moloka do hrobovoji došky.
O. Leška – N. Savický – R. Šišková: Mluvnice
současné ukrajinštiny.
SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2001, 255 s.
Rukopis Mluvnice vznikl v rámci grantového projektu GA ČR „Stručná mluvnice ukrajinštiny“ (reg. číslo A0077601), publikována byla díky podpoře grantu IAE0092003 GA AV ČR. Mluvnice je (po vydání Ukrajinsko-českého a česko-ukrajinského slovníku ) završením úsilí pražských ukrajinistů podat všestranný popis ukrajinského jazyka a jeho struktury na pozadí češtiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o první česky psanou ukrajinskou mluvnici, pojali ji autoři jako praktickou příručku, naplněnou bohatým současným materiálem, zároveň však dobře teoreticky fundovanou. Mluvnice je opatřena rejstříkem a vzhledem k četným odlišnostem v české a ukrajinské mluvnické tradici a terminologii je práce doplněna podrobným slovníčkem lingvistických termínů, jichž je v knize užito. Skutečnost, že uživatelem mluvnice je Čech, nalezla své vyjádření v diferenciaci akcentů při výkladu jednotlivých jazykových jevů a jejich funkcí.
H. Gladkova – I. Likomanova: Jazykovaja
situacija. Istoki i perspektivy.
Acta Universitatis Carolinae Philologica Monographia CXXXVIII. Karolinum,
Praha 2002, 453 s.
Na základě konkrétních poznatků o vývoji standardní (spisovné) bulharštiny ve srovnání s češtinou jsou sledovány jednotlivé faktory, které ovlivnily současný stav národního jazyka. S využitím postulátů Pražské lingvistické školy byl vybudován strukturní a funkční model komunikační a jazykové situace.
O. Leška: Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly
ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny.
K vydání připravila Z. Skoumalová. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica,
Praha 2003, XXXIV + 478 s.
Syntetické dílo zesnulého předního českého rusisty podává pohled na dějiny spisovné ruštiny z pozic strukturální teorie Pražské školy. Velmi podrobně sleduje změny ve fonetické, fonologické a morfologické soustavě. Detailně přihlíží k situaci v ruských dialektech i k vzájemnému vztahu mezi dialekty a spisovným jazykem. Na bohatém materiálu je dále dokumentováno stylistické rozvrstvení ruštiny a celková jazyková dynamika, opomenuty nezůstaly ani aspekty sociolingvistické.
M. Sádlíková a kol.: Velký česko-ruský
slovník.
Leda, Praha 2005, 1407 s.
Elektronická verze. Leda, Praha
2002.
V soutěži Slovník roku 2006 pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů se Velký česko-ruský slovník umístil na 2. místě v oboru Překladový slovník.
Za základ nového, aktualizovaného a značně rozšířeného vydání posloužil dvoudílný Česko-ruský slovník o rozsahu 62 000 slov, jehož hlavním redaktorem byl prof. L.V. Kopecký, který později s O. Leškou řídil práci v duchu své progresivní lexikografické teorie a metodiky. První vydání slovníku vyšlo v roce 1973, druhé pak v roce 1976. Společenské změny, které v nedávné minulosti proběhly v České republice i v Rusku, se zákonitě odrazily ve slovní zásobě obou jazyků. Heslář slovníku byl proto doplněn novými výrazy - především z oblasti ekonomiky (dealer, leasing aj.), techniky (mobilní telefon, notebook aj.), politických a společenských reálií (euroregion, disent, narkomafie aj.), ale i z oblasti hudby, sportu ap. Vedle spisovné slovní zásoby se uvádějí i výrazy hovorové a obecné češtiny s příslušnými ruskými ekvivalenty (feťák, absťák, ruplo mu v bedně aj.). Celkem bylo dodáno více než 7000 ( u elektronické verze 3000 ) nových slov a slovních spojení, která byla zčásti čerpána z excerpčního materiálu pořízeného v oddělení lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR. Inovován byl rovněž zeměpisný rejstřík a rejstřík zkratek.
N. Savický - R. Šišková - E. Šlaufová: Rusko-český
a česko-ruský slovník neologizmů.
Academia, Praha 1999; 2., podstatně doplněné a opravené vydání (autorský
kolektiv: I. Krejčířová - M. Sádlíková - N. P. Savický - R. Šišková - E.
Šlaufová), Academia, Praha 2004, 285 s.
Rukopis slovníku vznikl v rámci grantového projektu GA ČR „Popis nové slovní zásoby s využitím počítačové techniky“ (č. 405/94/0552). Navazuje na dlouholetou tradici rusko-české a česko-ruské lexikografie. Od dosavadní slovníkové produkce se však liší tím, že zachycuje pouze ty složky slovní zásoby, které reflektují převratné společenské změny, jimiž oblast střední a východní Evropy v posledních desetiletích prochází, a jsou buď zcela nové nebo dosud lexikograficky nezpracované. Vedle výrazů odborného až terminologického charakteru slovník obsahuje i značný počet výrazů expresivních či vulgárních, které do slovníků nebyly zařazovány z důvodů tabuizace. Při zpracování byly využity nejnovější dostupné tištěné i elektronické prameny a rozsáhlá vlastní excerpce, zejména z denního tisku.
R. Šišková – M. Mušinka – A. Mušinka: Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2005, 184 s. + doprovodné CD.
V šedesátých letech minulého století uskutečnili čeští ukrajinisté desítky terénních expedic do oblasti východního Slovenska, obývané ukrajinským rusínským etnikem. Systematicky – podle stanoveného souboru témat - nahrávali souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvykosloví a písně; navazovali tak na předválečnou práci Ivana Paňkevyče.
Tato publikace je výsledkem práce při záchraně zvukových záznamů: uvádí čtenáře do počátků a průběhu dialektologických prací ve zmíněné oblasti a shrnuje jejich dosavadní výsledky. Podrobný obsahový rejstřík s uvedením všech výskytů jednotlivých témat v souboru CD spolu se slovním rejstříkem je užitečnou pomůckou při orientaci ve zvukovém materiálu. Připojena je etnologická studie, která uživatele seznamuje s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska, přináší informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány, dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti.
Z celkového množství 527 témat a 542 písní byly vybrány nahrávky, představující typově nejdůležitější nářeční oblasti, obsahově i stylově zajímavá vyprávění a charakteristické zpěvy na doprovodný CD, umožňující posluchači vytvořit si představu o materiálu, který zvukový soubor nabízí.
Soubor 91 CD je uložen ve Slovanském ústavu AV ČR, jeho kopie také v Archivu Akademie věd ČR a v Muzeu ukrajinsko-rusínské kultury ve Svidníku.
R. Šišková – N. Savický: Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník. LEDA ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, Praha 2008, 1026 s.
Slovník zachycuje všeobecnou slovní zásobu současné češtiny a ukrajinštiny včetně hovorových a slangových výrazů, typických slovních spojení, nejčastější frazeologie a základní odborné terminologie. Autoři slovníku jsou členy pracovního kolektivu, který se v SLÚ soustavně zabývá výzkumem synchronní dynamiky slovanských jazyků, což jim umožnilo zachytit v rámci možností daných rozsahem slovníku vskutku aktuální stav ukrajinské i české slovní zásoby, včetně inovací souvisejících se společenskými změnami, které proběhly na přelomu 20. a 21. století v obou zemích. Pro ukrajinštinu pak jde zejména o proces emancipace od doposud dominantního vlivu ruštiny (na vlastním ukrajinském území) a proces interakce dvou forem spisovné ukrajinštiny, které vznikly ve dvacátém století – značně rusifikované ukrajinštiny „sovětské“ a té formy spisovné ukrajinštiny, která se vyvinula v ukrajinské diaspoře (exilu) na Západě.
