O Masarykově ústavu
Posláním Masarykova ústavu je
péče o myšlenkové a věcné dědictví vědce, politika, zakladatele novodobého
státu a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Ústav má příležitost
propojit tak české a československé dějiny v průběhu celého století. Masarykův
odkaz ústavu, který zakládal a jehož je MSÚ pokračovatelem, k pěstování
oborů, jimž on sám se věnoval a jež se protínají v problematice české otázky,
prodlužuje toto období až do současnosti. Vydání Masarykových spisů je
povinností jak kulturně historickou, tak povinností k naší současnosti,
jež si dosud neosvojila demokratickou teorii ve vztahu k vlastním dějinám
a ke své současnosti zejména. Masarykovy práce se zabývají dalšími problémy
moderní společnosti, jako sebevražedností, vztahu k náboženství, morálkou,
obsahem české otázky ap. Badatelská práce výzkumných pracovníků a práce
na Masarykově biografii je provázána s vydáváním spisů, systematicky budovanou
bibliografií, uspořádáním archivu a knihovny. Praxe demokratického systému
v masové společnosti, jeho problémy, jak je řešil Masaryk vzhledem k politickým stranám, parlamentarismu,
k občanovi ap. je stále inspirativní. Konfrontují představy o ideální demokracii
s „pomalou, trpělivou a těžkou prací“. Informují o omylech a chybách, malých
i velkých, které „dělali všichni“. Formulování problémů demokracie 20.
století v kontextu evropských a světových dějin je významnou součástí pokusu
o obnovu demokracie v posttotalitním období, kdy je zřejmé oslabení hodnot
demokratické politické kultury po desetiletích totalitarismu. Politická
kultura je základní podmínkou udržení a zachování demokracie. Budování
informačního systému ve všech jeho částech usnadní vypracování moderního
vědeckého životopisu T. G. Masaryka, který je nezbytnou součástí zpracování
českých a československých dějin v této etapě.
Historie
Ústav T. G. Masaryka byl založen Tomášem G. Masarykem 23.
7. 1932 jako nadace, jejímž úkolem bylo spravovat a doplňovat knihovnu
a archiv TGM, pokračovat v redigování a vydávání Masarykových spisů,
umožňovat externí studium vědeckých pracovníků a vydávat či přispívat
k vydávání výsledků jejich práce.
Jako věcný základ věnoval TGM nadaci svoji soukromou knihovnu
a archiv, soukromé muzeum a také cenné papíry (v celkové hodnotě cca
10 mil. Kč.) Tento základní fond měl být východiskem pro studium oblastí,
kterými se Masaryk zabýval. Prvním sídlem ústavu byl Pražský hrad, v
r. 1938 se přestěhoval do vlastní budovy v Bubenči. Za války byl deponován
v Klementinu, protože budovu ústavu zabralo gestapo. V rámci poválečné
obnovy dostal ústav dům zpátky, protože však prostory již nepostačovaly,
přestěhoval se r. 1948 do Kramářovy vily na Hradčanech a vzápětí do budovy
na Národní třídě 3.
V roce 1954 byl Masarykův ústav v rámci kampaně proti Masarykovi
zrušen. Rok 1968 přinesl pokus o obnovu činnosti. 4. ledna 1990 rozhodl
prezident Václav Havel, na základě návrhu výboru Masarykovy společnosti,
obnovit Ústav T. G. Masaryka. V roce 1995 vznikl vedle nadace Masarykův
ústav AV ČR, který převzal správu archivu a knihovnu a jako samostatné
pracoviště Akademie věd ČR dal širší prostor vědecké činnosti. Od roku 2006 je jako vědecký útvar součástí Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
V současné době sídlí MSÚ AV ČR Na Florenci 3 v Praze. [Poloha na plánu Prahy]