K opravě poškozených tkání nebo orgánů používá tkáňové inženýrství porézní polymerní matrice, ve kterých se zachycují buňky vytvářející novou tkáň. Póry musí být dostatečně veliké a navzájem propojené tak, aby do nich buňky mohly migrovat a dále se množit. Současně musí jejich povrch obsahovat molekulární struktury, se kterými buňky mohou specificky interagovat.
Jednou z takových struktur je síť fibrinových vláken, která vzniká koagulací krve v místě poranění cévy. Tam slouží k zastavení krvácení a později jako matrice pro buňky opravující poranění.
Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR využili makromolekuly a mechanismy uplatňující se při koagulaci krve k řízené přípravě umělých fibrinových sítí na polymerních matricích. Síť roste u povrchu díky katalytickému působení povrchově vázaného trombinu na okolní roztok fibrinogenu. S použitím specifických inhibitorů lze měnit strukturu a tloušťku sítě v nanometrové škále.
Vyvinutou technologií lze povlékat vnitřní povrch pórů, přičemž je zachován volný prostor pro migraci a množení buněk. Umožní se tím také i případné vrůstání krevních vlásečnic zajišťujících výživu nové tkáně po implantaci do organismu.
Příprava fibrinové sítě
Struktura sítě viditelná transmisním elektronovým mikroskopem
RSS