Mocným navzdory

Mocným navzdory

Publikace Jaroslava Pažouta Mocným navzdory by mohla nést podtitul Zlatá šedesátá: mapuje totiž 60. léta minulého století, jež byla ve znamení pohybu a hledání alternativ k existujícímu stavu společnosti, jenž již nevyhovoval tehdejším představám. K nejvýznamnějším aktérům patřili studenti, kteří ­byli subjektem protestního hnutí, jež na počátku šedesátých let postupně zasáhlo celý svět, tehdejší Československo nevyjímaje. Kniha má podtitul: Studentské hnutí v šedesátých letech 20. století a na svoji pouť do světa se vydala z pražského Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Právě tam se 4. března 2009 setkali historikové, novináři i pamětníci na besedě s autorem Jaroslavem Pažoutem. Ten ve své knize paralelně sleduje vývoj západoevropského a československého studentského hnutí od jeho počátku přes kulminaci v roce 1968 až po jeho pozvolný rozpad.

Prezentace publikace Mocným navzdory se konala ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Prezentace publikace Mocným navzdory se konala ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Čtyřicet let po vyvrcholení vlny studentských protestů ji vydalo nakladatelství Prostor.
FOTO: Archiv ÚSD AV ČR

Na západ od našich hranic se historikové a politologové věnovali studiu tohoto fenoménu a jeho dopadu na společnost již od 70. let minulého století. V tehdejším Československu a v dalších socialistických státech to však nebylo myslitelné. Také proto je publikace Mocným navzdory jedinečným počinem, jak ji v besedě ocenili zejména pamětníci. Historik Jaroslav Pažout vnímá období 60. let komplexně, snaží se zachytit postoje a aktivity studentstva na pozadí celkového vývoje společnosti, ozřejmit čtenářům, z jakých kořenů vznikal protest studentů a jaké dopady měl na společnost. Vždyť například potlačení demonstrace studentů ze strahovských kolejí v Praze na konci října 1967 bylo jednou z bezprostředních příčin společenských změn známých jako Pražské jaro. Na obranu svobody a demokracie se studenti postavili během studentské stávky po okupaci Československa v srpnu 1968 a po smrti studenta Jana Palacha v lednu 1969. Jak zaznělo v diskusi od pamětníků: studenti v 60. letech se společenského dění nejen účastnili, ale také ho formovali a spoluvytvářeli.
Jaroslav Pažout se zabývá československými dějinami šedesátých až osmdesátých let 20. století, zejména studentským hnutím, jakož i opozicí a její perzekucí v období tzv. normalizace. V současnosti působí v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, na Technické univerzitě v Liberci a v Národním archivu. Spolupracuje též s knihovnou samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti na vydávání dokumentů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

ZUZANA BUKOVSKÁ,
Odbor mediální komunikace AV ČR

16.4.2009

Z monitoringu tisku

Na prvním českém ryze internetovém deníku Neviditelný pes sledujte polemiku v rubrice Věda na http://neviditelnypes.lidovky.cz.
-----
Blogeři se přou: Hrozí likvidace Akademie věd? Čtěte na www.aktualne.cz.

Téma

Akademie věd ČR v ohrožení

Monitoring tisku obsahuje výběr článků z českých médií týkajících se aktuální situace ve financování vědy a výzkumu v ČR.

více zde

MIMOŘÁDNÝ AKADEMICKÝ SNĚM

Stanoviska k financování vědy a výzkumu

Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2010 s výhledem na další dva roky předpokládá pro příští rok snížení institucionálních výdajů AV ČR o více než 20 % a do roku 2012 další pokles až o 50 % oproti roku 2009. Jak se k tomuto návrhu staví některé české instituce se můžete dočíst v následujících prohlášeních.

více zde