abicko.avcr.cz  > Akademický bulletin  > 2006  > září  > Příloha

Jan Flusser

Jsem velmi rád, že se Vědecká rada AV ČR zabývá otázkou, jak podporovat špičkový výzkum. Pokud jde o zmíněné dva okruhy otázek, dovolím si své názory zformulovat následovně.

Jednou z hlavních překážek ve vědecké práci je nutnost zabývat se věcmi, které s vědeckou prací přímo nesouvisí. Některé z nich jsou nevyhnutelné (výuka, psaní oponentských posudků, členství v komisích apod.), jiné by šly podle mého názoru zredukovat. Sem patří zejména vše, co souvisí se získáváním finančních prostředků na výzkum a hospodaření s nimi. Mám na mysli psaní grantových návrhů, různých dílčích a závěrečných zpráv, pravidelné zdůvodňování čerpání peněz, žádosti o změnu v plánech atd. Domnívám se, že špičkové vědecké osobnosti jsou těmito povinnostmi "postiženy" více než ostatní. Tady vidím velký prostor pro zlepšení současného systému. Špičková osobnost nebo malý tým s mnoha publikacemi a stovkami citací přece nemusí každý rok znovu dokazovat svoji způsobilost k vědecké práci a obhajovat smysluplnost tématu, který řeší. Mnohdy navíc dochází k paradoxní situaci, kdy posuzovatelé těchto návrhů nedosahují odborných kvalit navrhovatele a nejsou ani schopni návrh kvalifikovaně posoudit. Domnívám se, že by bylo možné zavést systém přidělování finančních prostředků těmto osobnostem a týmům bez nutnosti předkládat konkrétní výzkumný projekt, jen na základě jejich dosavadních výsledků a postavení ve vědeckém světě. Tyto prostředky by měly být přidělovány alespoň na pět let, aby byla zajištěna stabilita a tým mohl pracovat s perspektivou. Tyto prostředky by neměly být přísně strukturované. Je velmi těžké přesně plánovat výdaje v jednotlivých kategoriích a vědecké osobnosti by měly mít možnost samy rozhodnout, jak s přidělenými prostředky naložit dle aktuální potřeby. V současném systému financování je velmi neefektivní, že není možné převádět finanční prostředky z roku na rok. Pokud budou vybrané týmy financovány např. na pět let, měla by se jim dát možnost převést nespotřebované peníze do následujícího roku a využít je tak v okamžiku, kdy to je účelné.

Před přidělením podpory špičkovým vědcům je samozřejmě nutné takové vědce a týmy nejprve vytipovat. Nejsem v tomto bodě zastáncem striktních scientometrických kritérií. Taková kritéria totiž většinou pod maskou objektivity a matematických vzorců skrývají velmi subjektivní názor lidí, kteří stanovili parametry v těchto vzorcích a vědomě či nevědomě tak preferují určitý obor, způsob práce, typ výsledků apod. Navíc se domnívám, že pouze z počtu publikací a citací nelze přesně usoudit na postavení, které daný vědec ve světové komunitě zastává. Podle jakých kritérií tedy významné osobnosti vybírat? Myslím, že by se mohla použít některá z následujících hledisek.

  1. Kvalitní publikační činnost. Dotyčný by měl pravidelně publikovat ve špičkových časopisech svého oboru. Je těžké říci, jak častá by tato "pravidelnost" měla být, velmi záleží na oboru. V matematických vědách bych považoval za minimum průměrně jeden článek ročně po dobu nejméně deseti let.
  2. Významné ohlasy. Publikace by měly být významně citovány (nechci uvádět konkrétní číslo, protože to se může lišit podle oborů, ale v každém případě by mělo jít o stovky citací). Část citujících prací by měla na původní publikace skutečně navazovat, vycházet z nich a rozvíjet je, ne jen zmiňovat jejich existenci. Vědec by měl být zván k editování nebo spoluautorství průřezových monografií svého oboru, k plenárním přednáškám a tutorialům na velkých konferencích.
  3. Na základě jeho výsledků by měly ve světě vznikat Ph.D. disertace (myslím takové, kde on sám není školitelem). Toto je jeden z důkazů významnosti výsledků pro daný obor.
  4. Alespoň některé jeho výsledky by měly proniknout do monografií psaných jinými autory, používaných ve světě jako vysokoškolské učebnice, a měly by být v rámci univerzitních kurzů zmiňovány.
  5. Schopnost předávat poznatky. Dotyčný vědec by měl být schopen vychovávat své žáky a vytvářet "školu". Nejde ani tak o semestrální přednášky, ale především o doktorandy. Významná osobnost by měla mít za sebou úspěšnou výchovu alespoň tří doktorandů.
  6. Schopnost vést výzkumné projekty. Tento bod sice nesouvisí přímo s vědeckou činností v úzkém slova smyslu, ale jsem přesvědčen, že schopnost získat a úspěšně dokončit vědecké projekty k významným osobnostem patří. Mimo jiné je i zárukou (nebo by měla být), že dotyčný bude vědět, jak nakládat s penězi na výzkum.
Myslím, že není nutné, aby byla splněna všechna tato kritéria. Deficit v jedné oblasti může být vyvážen oblastmi ostatními. Důležité bude, jak posuzovat, zda konkrétní vědec nějaká kritéria (ať už jakákoliv) splňuje. Opakuji, že věřím spíše na citlivé posouzení např. na půdě VR AV než na scientometrické ukazatele. Opravdu špičkových badatelů není v AV mnoho a jejich jména jsou většinou v odborných kruzích dobře známá.

Autor působí v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR

25.6.2008

Z monitoringu tisku

Na prvním českém ryze internetovém deníku Neviditelný pes sledujte polemiku v rubrice Věda na http://neviditelnypes.lidovky.cz.
-----
Blogeři se přou: Hrozí likvidace Akademie věd? Čtěte na www.aktualne.cz.

Téma

Akademie věd ČR v ohrožení

Monitoring tisku obsahuje výběr článků z českých médií týkajících se aktuální situace ve financování vědy a výzkumu v ČR.

více zde

MIMOŘÁDNÝ AKADEMICKÝ SNĚM

Stanoviska k financování vědy a výzkumu

Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2010 s výhledem na další dva roky předpokládá pro příští rok snížení institucionálních výdajů AV ČR o více než 20 % a do roku 2012 další pokles až o 50 % oproti roku 2009. Jak se k tomuto návrhu staví některé české instituce se můžete dočíst v následujících prohlášeních.

více zde