přejít na hlavní navigaci, přejít na obsah dokumentu

Čestné oborové medaile

   

V pražské vile Lanna byla 13. června 2006 předána čestná oborová medaile J. G. Mendela za celoživotní zásluhy v biologických vědách profesoru Pennsylvania State University Janu Kleinovi, českému rodákovi, který svou vědeckou činností výrazně ovlivnil světovou biologii a imunologii. Je autorem řady vynikajících monografií a světově uznávaných učebnic z oboru imunogenetiky a evoluční biologie. Mezi odborníky je Jan Klein často považován za pokračovatele J. G. Mendela. Během své kariéry Jan Klein postupně působil v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, na Stanford University, University of Michigan a University of Texas a v letech 1977–2004 byl ředitelem Max-Planck-Institut für Biologie, Tübingen. V 70. a 80. letech byl jedním z nejvýznamnějších světových imunogenetiků. Zabýval se především objasněním funkce tzv. histokompatibilitních genů a jejich produktů (transplantační antigeny) a později mechanismy vzniku druhů.
Medaile J. G. Mendela je již druhým oceněním Akademie věd ČR profesoru Janu Kleinovi. V roce 1994 převzal za zásluhy v biologických vědách medaili J. E. Purkyně.

srd

Medaile J. G. Mendela

Dne 23. června 2006 byla předána čestná oborová medaile J. G. Mendela profesorce Susan Gasser, světově uznávané odbornici na prostorovou organizaci buněčného jádra a strukturního uspořádání chromozomů (chromatinu) především. Susan Gasser během své kariéry působila ve Swiss Institute for Experimental Cancer Research v Lausanne, poté jako řádná profesorka na University of Geneva, od roku 2004 je ředitelkou Fridrich Miescher Institute for Biomedical Research a profesorkou University of Basel. Již řadu let také spolupracuje s českými vědci – konkrétně s Oddělením buněčné biologie Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavem buněčné biologie a patologie 1. LF UK. Dlouhodobý vědecký zájem profesorky Gasser se soustřeďuje na to, jak jsou procesy genové exprese a replikace DNA začleněny do architektury buněčného jádra. Mimořádných výsledků dosáhla při studiu telomér, krátkých opakujících se sekvencí, které chromozomy "uzavírají" a chrání je před poškozením. Její výsledky vedly k dnes obecně uznávané koncepci, že v buněčném jádře jsou kompartmenty, které podporují transkripci a jiné, které ji inaktivují.
Síla badatelky spočívá v tom, že dokáže propojovat biochemii, genetiku i molekulární buněčnou biologii. Výsledky bádání o funkční organizaci buněčného jádra jsou zásadní a budou mít bezpochyby význam pro zkoumání nádorových pochodů a procesů stárnutí.

koL

Medaile J. Dobrovského

Čestná oborová medaile J. Dobrovského byla 27. června 2006 udělena za celoživotní dílo přední české komenioložce Martě Bečkové.
Marta Bečková vystudovala polonistiku a bohemistiku na FF UK a svému celoživotnímu tématu – vztahu J. A. Komenského k Polsku – se věnovala již ve své diplomové práci. V letech 1969–1990 pracovala v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV, počátkem 90. let přešla do Filozofického ústavu AV ČR. Vedle pobytu Komenského v Polsku se zabývá náboženskými a myšlenkovými proudy raného novověku, zejména polskými sociniány. Doktorka Bečková je autorkou řady komeniologických bibliografií, monografie Jan Amos Komenský a Polsko (1983) i řady menších prací, má nemalé zásluhy na českém vydání Obecné porady o nápravě věcí lidských (1992), editorsky se podílela na edici Dílo J. A. Komenského a Vybraných spisech J. A. Komenského.
Od roku 1983 byla redaktorkou a od roku 1993 je šéfredaktorkou cizojazyčné revue pro dějiny myšlení a kultury raného novověku Acta Comeniana.

koL