Jan Flusser
Jsem velmi rád, že se Vědecká rada AV ČR zabývá otázkou, jak podporovat špičkový výzkum. Pokud jde o zmíněné dva okruhy otázek, dovolím si své názory zformulovat následovně.
Jednou z hlavních překážek ve vědecké práci je nutnost zabývat se věcmi, které s vědeckou prací přímo nesouvisí. Některé z nich jsou nevyhnutelné (výuka, psaní oponentských posudků, členství v komisích apod.), jiné by šly podle mého názoru zredukovat. Sem patří zejména vše, co souvisí se získáváním finančních prostředků na výzkum a hospodaření s nimi. Mám na mysli psaní grantových návrhů, různých dílčích a závěrečných zpráv, pravidelné zdůvodňování čerpání peněz, žádosti o změnu v plánech atd. Domnívám se, že špičkové vědecké osobnosti jsou těmito povinnostmi "postiženy" více než ostatní. Tady vidím velký prostor pro zlepšení současného systému. Špičková osobnost nebo malý tým s mnoha publikacemi a stovkami citací přece nemusí každý rok znovu dokazovat svoji způsobilost k vědecké práci a obhajovat smysluplnost tématu, který řeší. Mnohdy navíc dochází k paradoxní situaci, kdy posuzovatelé těchto návrhů nedosahují odborných kvalit navrhovatele a nejsou ani schopni návrh kvalifikovaně posoudit. Domnívám se, že by bylo možné zavést systém přidělování finančních prostředků těmto osobnostem a týmům bez nutnosti předkládat konkrétní výzkumný projekt, jen na základě jejich dosavadních výsledků a postavení ve vědeckém světě. Tyto prostředky by měly být přidělovány alespoň na pět let, aby byla zajištěna stabilita a tým mohl pracovat s perspektivou. Tyto prostředky by neměly být přísně strukturované. Je velmi těžké přesně plánovat výdaje v jednotlivých kategoriích a vědecké osobnosti by měly mít možnost samy rozhodnout, jak s přidělenými prostředky naložit dle aktuální potřeby. V současném systému financování je velmi neefektivní, že není možné převádět finanční prostředky z roku na rok. Pokud budou vybrané týmy financovány např. na pět let, měla by se jim dát možnost převést nespotřebované peníze do následujícího roku a využít je tak v okamžiku, kdy to je účelné.Před přidělením podpory špičkovým vědcům je samozřejmě nutné takové vědce a týmy nejprve vytipovat. Nejsem v tomto bodě zastáncem striktních scientometrických kritérií. Taková kritéria totiž většinou pod maskou objektivity a matematických vzorců skrývají velmi subjektivní názor lidí, kteří stanovili parametry v těchto vzorcích a vědomě či nevědomě tak preferují určitý obor, způsob práce, typ výsledků apod. Navíc se domnívám, že pouze z počtu publikací a citací nelze přesně usoudit na postavení, které daný vědec ve světové komunitě zastává. Podle jakých kritérií tedy významné osobnosti vybírat? Myslím, že by se mohla použít některá z následujících hledisek.
- Kvalitní publikační činnost. Dotyčný by měl pravidelně publikovat ve špičkových časopisech svého oboru. Je těžké říci, jak častá by tato "pravidelnost" měla být, velmi záleží na oboru. V matematických vědách bych považoval za minimum průměrně jeden článek ročně po dobu nejméně deseti let.
- Významné ohlasy. Publikace by měly být významně citovány (nechci uvádět konkrétní číslo, protože to se může lišit podle oborů, ale v každém případě by mělo jít o stovky citací). Část citujících prací by měla na původní publikace skutečně navazovat, vycházet z nich a rozvíjet je, ne jen zmiňovat jejich existenci. Vědec by měl být zván k editování nebo spoluautorství průřezových monografií svého oboru, k plenárním přednáškám a tutorialům na velkých konferencích.
- Na základě jeho výsledků by měly ve světě vznikat Ph.D. disertace (myslím takové, kde on sám není školitelem). Toto je jeden z důkazů významnosti výsledků pro daný obor.
- Alespoň některé jeho výsledky by měly proniknout do monografií psaných jinými autory, používaných ve světě jako vysokoškolské učebnice, a měly by být v rámci univerzitních kurzů zmiňovány.
- Schopnost předávat poznatky. Dotyčný vědec by měl být schopen vychovávat své žáky a vytvářet "školu". Nejde ani tak o semestrální přednášky, ale především o doktorandy. Významná osobnost by měla mít za sebou úspěšnou výchovu alespoň tří doktorandů.
- Schopnost vést výzkumné projekty. Tento bod sice nesouvisí přímo s vědeckou činností v úzkém slova smyslu, ale jsem přesvědčen, že schopnost získat a úspěšně dokončit vědecké projekty k významným osobnostem patří. Mimo jiné je i zárukou (nebo by měla být), že dotyčný bude vědět, jak nakládat s penězi na výzkum.
Autor působí v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR
25.6.2008