Galerie 09/2006 - CO NOVÉHO S BIORYTMY aneb ŽENA VE VĚDĚ
Zkoumání biorytmů a poznatky o funkcích biologických hodin potvrzují odvěké povědomí člověka o jeho bytostném propojení s celým stvořením i s kosmem. Kresba na snímku je z rukopisu Liber Divinorum Operum Hildegardy z Bingenu (13. století), jejíž spisy obsahují dodnes platné poznatky nejen o teologii, ale i o lékařství, hudbě a přírodovědě.
REPROFOTO: Sylva Daníčková, Archiv autorky
V 60tých letech došel německý fyziolog Gustav Kramer na základě studia letu ptáků k závěru, že vděčí za své přesné řízení letu schopnosti orientace podle slunce a že se při tom řídí vnitřním mechanismem srovnatelným s hodinami. Tak se dostal pojem "biologických hodin" do vědeckého jazyka a brzy na to začal rozmach výzkumu, který dnes nazýváme vědou o biorytmech. Kresba zachycuje migrační let mořských vlaštovek.
REPROFOTO: R. R. WARD, Živé hodiny, Mladá fronta 1980
Světlo nastartovává biologické hodiny všech živých organismů a je významným činitelem růstu také u rostlin. Na snímku: Pěstování tulipánů v Holandsku, Lisse, kraj Amsterodam. Z výstavy Země krásná neznámá
FOTO: YAN ARTHUS-BERTRAND
Biorytmy, závislé na střídání noci a dne – pro zvídavé vědce prostor ke zkoumání – jsou pro většinu smrtelníků znamením života i tajemstvím. Skrytý řád pohybu a klidu řízený světlem musí naplňovat údivem každého, kdo je schopen všimnout si, jak dokonalý, jak věčný, jak dobrý se tu odehrává děj!
FOTO: Milan Klenor
Na snímku: Jan Preisler, Zelená krajina
FOTO: Petr Wittlich, ČESKÁ SECESE, ODEON 1982
25.6.2008
Monitoring tisku obsahuje výběr článků z českých médií týkajících se aktuální situace ve financování vědy a výzkumu v ČR.
