abicko.avcr.cz  > Akademický bulletin  > 2006  > leden  > Věda a výzkum

Otevření Pierre Auger Observatory

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Pierre Auger Observatory (PAO) byla slavnostně otevřena ve dnech 9.–11. listopadu 2005. Observatoř pro výzkum kosmického záření o extrémních energiích se v argentinském Malargüe a okolí v provincii Mendoza začala stavět v roce 1999 a do chodu je postupně uváděna modulovým způsobem od ledna 2004. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů z plánovaného počtu 1600 a 18 světelných dalekohledů z připravovaných 24. Observatoř, která je pojmenována po francouzském vědci Pierre Augerovi, objeviteli tohoto záření, bude kompletní koncem roku 2006.

Slavnostního zasedání se zúčastnili představitelé 16 zemí, které se podílely na výstavbě observatoře. Českou republiku zastupovali Ing. Karel Jungwirth, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, dr. Jan Řídký, představitel ČR v mezinárodním řídicím výboru PAO, prof. Miroslav Hrabovský, vedoucí Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci, a velvyslanec ČR v Argentině Ing. František Padělek. Na zasedání promluvili současný vědecký mluvčí PAO prof. Alan Watson (Univerzita Leeds, Velká Británie) o historii výzkumu kosmického záření a počátcích koncepce PAO, vědecký manažer projektu PAO dr. Paul Mantsch (Univerzita Chicago) o hlavních etapách výstavby PAO v Argentině a první vědecký mluvčí PAO prof. Jim Cronin (Univerzita Chicago) o vědeckých výsledcích PAO dosažených od roku 2004 do léta 2005.

Poté studenti a doktorandi z účastnických států včetně dvou doktorandů z ČR pod vedením prof. Cronina a předsedkyně řídicího výboru PAO prof. Terezy Dova (Univerzita La Plata) na prostranství před řídicím centrem PAO v Malargüe odhalili skleněnou plastiku, na níž jsou vyleptána jména zúčastněných zemí.

Jelikož se observatoř rozkládá na ploše 3000 km2 v pampě, konaly se v pátek 11. listopadu 2005 exkurze do terénu. Účastníci navštívili jednak řídicí centrum pro sběr a zpracování dat z pozemních i atmosférických detektorů kosmického záření, jednak některé pozemní detektory i nejvzdálenější stanici se světelnými dalekohledy na návrší Los Morados, vzdálenou asi 80 km jízdy terénem pampy.

V sobotu 12. listopadu 2005 byla pro veřejnost v řídicím centru otevřena výstava s ukázkami přístrojů a metod zpracování měření této dnes již největší a technicky nejpokročilejší observatoře pro výzkum kosmického záření o extrémních energiích na světě.

Na celém projektu s rozpočtem přes 50 milionů dolarů se podílí přes 370 vědců z 60 institucí z 16 zemí. Čeští vědci z Centra částicové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, z olomoucké Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a FzÚ AV ČR a z Matematicko-fyzikální fakulty UK se podílejí zejména na výrobě segmentů zrcadel pro fluorescenční teleskopy (ve Společné laboratoři optiky se jich vyrobí přes 700, tedy celá polovina potřebného počtu), na geometrické i energetické rekonstrukci spršek a na kalibraci fluorescenčního detektoru.

JIŘÍ GRYGAR,
Fyzikální ústav AV ČR

25.6.2008

Z monitoringu tisku

Na prvním českém ryze internetovém deníku Neviditelný pes sledujte polemiku v rubrice Věda na http://neviditelnypes.lidovky.cz.
-----
Blogeři se přou: Hrozí likvidace Akademie věd? Čtěte na www.aktualne.cz.

Téma

Akademie věd ČR v ohrožení

Monitoring tisku obsahuje výběr článků z českých médií týkajících se aktuální situace ve financování vědy a výzkumu v ČR.

více zde

MIMOŘÁDNÝ AKADEMICKÝ SNĚM

Stanoviska k financování vědy a výzkumu

Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2010 s výhledem na další dva roky předpokládá pro příští rok snížení institucionálních výdajů AV ČR o více než 20 % a do roku 2012 další pokles až o 50 % oproti roku 2009. Jak se k tomuto návrhu staví některé české instituce se můžete dočíst v následujících prohlášeních.

více zde