Učená společnost prof. Krejčímu
Učená společnost ČR udělila 21. února 2006 medaili za zásluhy o rozvoj vědy svému čestnému členu prof. Jaroslavu Krejčímu. Při této příležitosti pronesl prof. Krejčí přednášku Antropologické mutace a dějinné souvislosti, jíž oslovil všechny přítomné posluchače: od chemiků a fyziků, přes matematiky a lékaře až k historikům, teologům, filologům a sociologům.
Prof. Jaroslav Krejčí, rodák z jihomoravských Polešovic, vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. V 50. letech byl vězněn, a právě tato léta přinesla podstatnou proměnu jeho vědeckého zaměření. Ekonomickou problematiku vystřídalo sociologické studium, z něhož později vyplynuly významné zásahy do světové vědy. Od srpna 1968 žije prof. Krejčí v Anglii. Na Univerzitě v Lancasteru působil hlavně na katedrách evropských a náboženských studií. "Jeho práce věnované sociálním problémům dneška s hlubokými historickými vhledy, s nimiž se setkáváme od konce 60. let, jsou svým interdisciplinárním přístupem výzvou i současnému bádání, ba možno říci, že jejich aktualita stále stoupá," přednesl v laudatio prof. I. Hlaváček. Profesor Krejčí, který oslavil v únoru 2006 devadesátiny, je autorem dvacítky knižních monografií, desítky rozprav a analytických studií v řadě jazyků od češtiny, přes dominující angličtinu k francouzštině, němčině, holandštině a polštině.V Praze řídí středisko pro výzkum sociálně-kulturní plurality při Filozofickém ústavu AV ČR a je čestným předsedou Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky.
Antropologická mutace
Od průmyslové revoluce po revoluci elektronickou, prodloužení lidského života a výboje do kosmu prožíváme podle prof. Krejčího zcela nový typ sociálně antropologické mutace. S kladnými stránkami technizace života se zvyšuje potenciál ničivý, a to nejen pro člověka, ale i pro biosféru. Dřívější mutace (z epochy lovců a sběračů do epochy zemědělců a pastýřů, odtud do civilizované epochy rozvité metalurgie, městského života a písma) považuje prof. Krejčí za méně převratné.
Hlavního iniciátora vidí v civilizaci západní Evropy a Severní Ameriky, která kromě stále rozvíjené vědy a technizace života prosazuje antropocentrickou koncepci lidských práv a pluralitní politickou kulturu.
Globalizace těchto "modernit" se kromě prosté setrvačnosti střetává, jak zmiňuje prof. Krejčí, s kratocentrickou orientací Číny a teocentrickou koncepcí civilizace islámské. Zatímco Čína urychleně dohání "západ" po technické a ekonomické stránce, humanitní stránka této mutace je pomíjena. Komunistická strana je více garantem státní jednoty než prosazování nějaké ideologie.
Představitelé politického islámu kladou největší důraz na utužení náboženské orientace svého lidu a na podporu misijní činnosti. Nejpádnější odpovědí islámské civilizace na sekularizační výzvu "západu" je podle prof. Krejčího demografický přetlak. Podle odhadu OSN její podíl na obyvatelstvu světa stoupne od r. 2005 do r. 2050 ze 23 na téměř 30 %. Podíl Severní Ameriky se díky pokračující imigraci udrží zhruba na 5 % a podíl západní Evropy za podobných podmínek klesne ze 7,2 % na 5 %. Na rozdíl od tradičně katolicko-protestantského západu Evropy její (menší) podíl východu (tradičně pravoslavného) utrpí ještě větší regres.
V důsledku záměrné reprodukční politiky poklesne podle prof. Krejčího také podíl Číny (výrazně pod 20 %), zatímco dosud hlavní populační rezervoár Západu, Latinská Amerika, zůstane zhruba na svých osmi procentech. Největší populační růst se očekává – přes všechny pohromy válečné a zdravotní – u Subsaharské Afriky.
GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ
25.6.2008
Monitoring tisku obsahuje výběr článků z českých médií týkajících se aktuální situace ve financování vědy a výzkumu v ČR.
