Vědci se přou o peníze na vědu v Brně

Projekty CEITEC a CESLAB mezi sebou bojují o miliardy z Evropské unie. Oba je totiž získat nemohou.

Balík peněz z Evropské unie na brněnské vědecké projekty má do roku 2015 změnit Brno. K lepšímu. Už teď ale změnil vztahy mezi brněnskými vědci. K horšímu. Rektoři brněnských vysokých škol se totiž rozhádali s vedením Akademie věd.
První chtějí dostat evropské miliardy do Brna na svůj technologický institut CEITEC, druzí prosazují synchrotronovou laboratoř CESLAB. Projekty si vzájemně konkurují. Oba se totiž dostaly do finálního seznamu, ze kterého bude Unie vybírat, komu peníze přidělí. A oba jsou na penězích z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace zcela závislé. Podle expertů je téměř nemožné, aby miliardy získaly oba vědecké záměry.
Plný text článku je dostupný na adrese http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/ceslab_ceitec_vedci_20080414.html

V Brně vyroste Středoevropská synchrotronová laboratoř

Zdroj: Metropolitan, Březen 2008

Rámcovou smlouvu o spolupráci mezi Akademií věd ČR a městem Brnem podepsali letos 25. ledna předseda akademie Václav Pačes a primátor města Brna Roman Onderka, podle jehož slov jde o další krok města směrem ke spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. „Na jednání se řešila výstavba laboratoře v Brně včetně prezentace stupně proveditelnosti. Vítám tuto aktivitu, která potvrzuje připravenost města k realizaci projektů v oblasti vědy a výzkumu,“ dodal primátor.

Jde o výstavbu Středoevropské synchrotronové laboratoře (CESLAB), která patří k velkým projektům Akademie věd ČR v moravské metropoli. Záměrem je vybudovat zde unikátní technické zařízení na bázi moderního urychlovače elektronů třetí generace. Synchrotron poslouží výzkumným týmům z České republiky i ze střední a východní Evropy, kde obdobné zařízení zatím chybí. Projekt usiluje o podporu z operačního programu Evropské unie nazvaného Výzkum a vývoj pro inovace v rámci osy 1 – Rozvoj kapacit výzkumu a vývoje.

Elektronový synchrotron představuje intenzivní zdroj světla. Slouží k provádění náročných experimentů informujících o chování hmoty na molekulární a atomární úrovni. Zařízení zásadně zkvalitní výzkum ve vědách o živé přírodě (včetně výzkumu životního prostředí a medicíny) a v oblasti pokročilých technologií, jako jsou nanotechnologie, mikroelektronika, mikrostrojírenství, navrhování nových léčiv a další biotechnologie. Proto se projekt připravuje ve spolupráci jihomoravských ústavů Akademie věd ČR, tedy Biofyzikálního ústavu, Ústavu analytické chemie, Ústavu přístrojové techniky a Ústavu fyziky materiálů. CESLAB bude vybudována podle španělského synchrotronu ALBA na pozemcích o rozloze 17,6 ha na Černovické terase.

Stavbu synchrotronu ohrožuje pískovna

Zdroj: Brněnský deník, 7.3.2008

Brno - Brusel podporuje vznik špičkového výzkumného zařízení v Brně-Černovicích. Fungování urychlovače ale brání odstřely v sousední pískovně.

Všechno vypadá ideálně: připravený pozemek, zájem firem i vědců. A téměř sedm miliard korun, které už Brusel přislíbil do Brna poslat. Projekt stavby unikátního vědeckého zařízení na urychlování částic – synchrotronu – je přesto ohrožen. Vědci teď totiž zjistili, že stavbě brání nedaleká pískovna, kterou vlastní z velké části městská část Brno­Černovice.

Minimálně čtyřikrát za rok tam pyrotechnici odstřelují zeminu. Výbuchy rozechvívají zem a citlivý urychlovač částic by tak podle vědců nemohl fungovat. „Pokud by pískovna pracovala tak jako teď, museli bychom hledat jiný pozemek. Taková změna plánu přitom může celý projekt ohrozit,“ uvedla ředitelka Ústavu analytické chemie Akademie věd Ludmila Křivánková.

Město proto teď chce s černovickou radnicí jednat, aby těžbu písku omezila, nebo změnila technologii těžby. „Synchrotron se dvakrát do roka seřizuje, takže by se s tím dal sladit provoz pískovny. A to tak, že by se odstřelovalo v době plánovaných odstávek zařízení,“ popsal možnosti řešení náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Plný text článku je dostupný na adrese http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/stavbu-synchrotronu-ohrozuje-piskovna20080306.html

V únorovém čísle Akademického Bulletinu 2008 vyšly dva články o projektu CESLAB:

Doc. RNDr. Stanislav Kozubek, DrSc.: STŘEDOEVROPSKÁ SYNCHROTRONOVÁ LABORATOŘ -- CESLAB
RNDr. Petr Mikulík, Ph.D.: URYCHLOVAČ A EXPERIMENTÁLNÍ LINIE PRO CESLAB

V Brně může vyrůst unikátní vědecká svatyně

Citováno z Brněnského deníku 20.listopadu 2007

Synchrotron. Tajemný název jaderného zařízení, které mnohým nahání strach. Pro vědce ale excelentní laboratoř, která umí neuvěřitelné zázraky.

Zázračný urychlovač elektronů by měl vyrůst na Černovické terase v Brně do sedmi let. Využívala by jej celá střední Evropa pro výzkum v lékařství, lékárnictví, průmyslu nebo třeba mikrostrojírenství. „Ve východní Evropě synchrotrony chybí, poptávka po výzkumu v takových zařízeních je přitom veliká. Nejbližší synchrotron je v Terstu nebo v Německu, Brno má proto výhodnou polohu. Je to jedinečná příležitost pro Brno i českou vědu,“ vzkázal manažer pro vědu a výzkum Michal Šedivý z Akademie věd.

Podle něj by synchrotron přitáhl vědce i firmy z dosahu až tří set kilometrů. Užívat by jej mohla přes tisícovka lidí nejen z Česka, ale i  z Maďarska, Rakouska, ze Slovenska nebo jižního Polska. Jižní Morava by tak získala vědecké kapacity, prestiž i peníze. Dnes už synchrotrony využívá například počítačová firma IBM, vlastní synchrotron má automobilka Toyota.

Synchrotronová laboratoř v Brně bude stát pět a půl miliardy korun, které by zaplatila Evropská unie. Akademie věd teď čeká na její výzvu. Připravila veškeré podklady a věří, že synchrotron má obrovskou šanci v Brně vyrůst.

„Když vše půjde dobře a projekt prosadíme, synchrotron bude stát v roce 2014,“ řekl ředitel biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Stanislav Kozubek.

Urychlovač částic, který vytváří intenzivní světlo, pomáhá při výzkumu i v průmyslu, nanotechnologiích či biologii. Přestože je to jaderné zařízení, lidé se prý bát nemusejí. „Záření v synchrotronu prochází v uzavřených kanálech pokusných stanic, člověk se s ním do kontaktu nedostane. A do okolního prostředí záření přes zdivo a jiné bariéry neproniká. Při rozebírání zařízení nejsou jeho části radioaktivní. Například ve Španělsku se za synchrotronem staví rodinné domy,“ dodal Kozubek.

Stavbu synchrotronu vítá i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Jsme pro, aby tu bylo zařízení, které přitáhne vědecké kapacity. Chceme být městem, které podporuje vědu a výzkum,“ prohlásil Ander.

Synchrotron pomůže i v lékařství

Zázračný kruh, který umí téměř vše,  má podle Stanislava Kozubka z Akademie věd na jižní Moravě skvělou budoucnost. Synchrotron pomůže v lékařství i průmyslu.

Jak synchrotron funguje?
Je to vlastně velká kruhová zářivka. Skládá se z vakuové trubice, kudy běží elektrony téměř rychlostí světla. Jejich dráhu zakřivují silné magnety po obvodě trubice. A tam, kde se dráha elektronu zakřiví, vzniká silné světlo s velikou intenzitou. Toto světlo má unikátní vlastnosti, které  využívají vědci pro výzkumy a vývoj průmyslových technologií. Světlo funguje například jako velmi přesný rentgen nebo dokonalý mikroskop či scanner pro částice tak malých rozměrů, že si je nedokážeme ani představit.

Kde všude může synchrotron pomoci?
V širokém spektru oborů. Například v lékařství může mít skvělé výsledky. V Itálii vyšetřují pacientky, které prošly mamografem, ještě na synchrotronu. Ten je mnohem přesnější. Navíc dávka záření, kterou pacientka dostane, je menší než na mamografu.
Kromě tohoto může synchrotron sloužit při rozvoji nanotechnologií nebo k vývoji nových léčiv i stávajících léků. Využívá jej i automobilový průmysl pro vývoj hliníkových slitin a oceli nebo mikrostrojírenství. V lékařství už existují mikroventily, které regulují tok tekutin v těle. Zajímavé je také využití synchrotronu v humanitních vědách. Zařízení může podle nepatrného kusu tkáně zjistit její věk i původ. Vědci jej nyní využívají ke srovnání dvou druhů – homo sapiens a neandrtálce – a zjišťují, zda se mohli křížit.

Co je na synchrotronu tak unikátní?
Synchrotron  dokáže například zobrazit materiál mnohem detailněji než jakýkoli mikroskop. Navíc trojrozměrně, což je fantastické, protože žádná jiná technologie to neumožňuje. Využívat jej proto mohou univerzity pro akademické a výzkumné účely, vědci i průmyslové společnosti, automobilky  a počítačové společnosti.