 |
Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. Praha |
 |
 |
|
Prof. Vladimír Bažant se narodil 27.5.1920 v Písku v rodině středoškolského profesora chemie. Po maturitě na gymnáziu v Písku přišel v roce 1938 do Prahy, kde začal studovat na chemicko-technologické fakultě ČVUT. Po uzavření vysokých škol Němci v roce 1939 pracoval nejprve jako lesní dělník a pak jako chemik v různých závodech Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Diplom inženýra chemie získal po znovuotevření vysokých škol po válce, a to v roce 1947 a doktorát technických věd obhájil v roce 1949. V tomtéž roce začal přednášet organickou technologii pro posluchače inženýrství chemie.
V roce 1951 ukončil pedagogickou činnost na vysoké škole a přešel do nově vzniklého Ústředního ústavu chemického (od roku 1952 přejmenovaného na Ústav organické chemie ČSAV) jako vedoucí organické technologie. Do ústavu s sebou přivedl řadu výzkumných pracovníků, do té doby financovaných chemickým průmyslem, s kterými pracoval již od roku 1950 na metodách výroby organokřemičitých polymerů - silikonů. Této problematice zůstal věrný po celý svůj život a se svými spolupracovníky vybudoval světově uznávanou silikonářskou školu. Jeho osobní příspěvky k této problematice se týkaly hlavně chemie, mechanismu a technologie tzv. přímé syntézy organohalogensilanů, jako základních monomerů pro silikony. Za práce v chemii silikonů obdržel se svou skupinou spolupracovníků v roce 1953 státní cenu a vědecké poznatky z oboru organokřemičité chemie byly základem jeho doktorské disertace, kterou obhájil v roce 1961. Na počátku sedmdesátých let pak inicioval a organizoval rozsáhlou dokumentační databázi organokřemičitých sloučenin, která měla značnou odezvu i v zahraničí. Jen v oboru silikonů byl spoluautorem více než padesáti původních prací a čtyř monografií.
Druhou oblastí odborné činnosti prof. Bažanta byla heterogenní katalýza. Jako jeden z prvních zahájil u nás počátkem padesátých let se svými spolupracovníky výzkum v tomto oboru. Jeho členství ve výboru mezinárodní organizace International Congress on Catalysis bylo uznáním výsledků, kterých tato výzkumná skupina dosáhla.
V roce 1960 byl prof. Bažant jmenován ředitelem Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV. Tomuto nově vzniklému pracovišti vtiskl osobitou koncepci, která předpokládala koexistenci chemiků a chemických inženýrů při řešení otázek základního výzkumu. Budoval ústav jako multidisciplinární pracoviště tematicky propojených skupin. Jeho kontakt s chemicko-inženýrskou problematikou a rozpoznání jejího významu pro moderní chemický průmysl a potřebnost výměny poznatků na mezinárodní úrovni vedly k tomu, že inicioval vstup Československa do Evropské federace chemického inženýrství. Stal se členem jejího výboru a získal v něm v krátké době významné postavení.
Prof. Bažant zastával během svého života celou řadu dalších odborných i řídících funkcí. Z nich nejvýznamnější bylo předsednictví vědeckého kolegia chemie a chemické techniky ČSAV, různé vedoucí funkce v orgánech státního plánu výzkumu, předsednictví Stálého výboru pro rozvoj výzkumné a vývojové základny a členství ve vědeckých radách ministerstev a výzkumných ústavů.
Nejvlastnějším zájmem prof. Bažanta však nesporně bylo řízení výzkumné a vědecké práce na nejrůznějších úrovních, kterému zasvětil větší část svého plodného života. Zde se také nejjasněji projevil jeho talent vytvářet z různorodé skupiny lidí dělný a pro daný úkol zapálený kolektiv, jeho schopnost řídit a odborně vést výzkumné práce a nacházet řešení pro spletité problémy, jeho velkorysost při stanovování cílů i jeho rozsáhlé jazykové znalosti.
Prof. Bažant zemřel náhle 3. července 1973. Všichni, kdo s ním spolupracovali, s vděčností vzpomínají na jeho lidskost, schopnost povzbudit, ochotu vyslechnout třeba i soukromé problémy a pomoci všude tam, kde to bylo možné.
Návrat na domovskou stránku
