|
|
Close Help | ||||||||||||||
veřejná výzkumná instituce
Výzkumem literatur se ve Slovanském ústavu až do roku 2003 zabývali pracovníci tří samostatných oddělení: odd. literárněvědného, zaměřeného především na literárněvědnou komparatistiku a metodologii, odd. bibliografie a dějin slavistiky, zpracovávajícího obsáhlou bibliografii slovanských literatur, a oddělení pro výzkum ruské a ukrajinské emigrace v ČSR. V současnosti tyto tři skupiny úzce spolupracují v rámci oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur, které zajišťuje základní výzkum heuristický, na nějž navazuje zpracování literárněhistorické a poté zobecňující literárněteoretické. Oddělení zajišťuje výzkum komparativní i genologický.
Dosavadní tematické vymezení je postupně inovováno integrací výzkumu neslovanských literatur a kultur ve srovnání s literaturami slovanskými a využitím širšího metodologického spektra. Novým tématem se postupně stává výzkum literárních vztahů na tzv. ose „Východ-Západ“, kam tematicky patří i výzkum ruské emigrantské literatury a vědy v českém prostředí. Rozšíření původní klasické literárněhistorické orientace o výzkum kulturní historie v kooperaci s blízkými obory je v souladu se současnými trendy našich i zahraničních slavistických pracovišť.
V roce 2004 byl ukončen grantový projekt GA AV ČR č. IAA9092201 Databáze a metodologický komentář k účasti západoslovanských literatur na formování českého literárního vývoje 1918-1989, který byl zahájen v roce 2002 a podíleli se na něm H. Ulbrechtová, S. Ulbrecht, A. Zelenková, M. Černý a M. Olšovský spolu se třemi externími spolupracovníky. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření databáze knižních a časopiseckých překladů ze západoslovanských literatur.
Řešitelský tým převedl pramennou základnu, zahrnující zčásti fondy Slovanského ústavu a zčásti představující výsledek nových rešerší, do podoby databáze, která reflektuje uměleckou i teoretickou recepci západoslovanských literatur u nás v určitých obdobích 20. století. Vedle stávajících katalogů Slovanského ústavu, u nichž jsme urychlili digitalizaci, jsme nově excerpovali periodika, která v katalozích ústavu zpracována nebyla. Ze starších fondů byly využity, doplněny a opraveny záznamy týkající se překladů z polské literatury v letech 1918-1960, pocházející z centrálních i regionálních periodik (celkem cca 200 periodik). Excerpce tak podrobně zachycuje výběr překladů i spektrum překladatelů. Ostatní složky byly zpracovány nově: nově byla provedena excerpce lužickosrbské tematiky zachycující vzhledem ke specifikům oboru i nejdůležitější sekundární literaturu (zaměřenou na osobnosti J. Páty a V. Zmeškala), do kompletní excerpce Česko-lužického věstníku, dovedené až do roku 2004, byly zahrnuty i české básnické texty reagující na lužickou literaturu. Nově byla také provedena excerpce polské literatury z Těšínska ze současných periodik. Slovenská literatura v českých periodikách byla zachycena ponejvíce na sekundární rovině v hlavních vědeckých časopisech z let 1900-1925. Dále pak byla nově excerpována periodika Světová literatura, Slovanský přehled, Literární noviny, Tvorba. Katalog časopisů obsahuje 5882 údajů a je dále průběžně doplňován. Další databázi tvoří knižní překlady a ve výjimečných případech také sekundární literatura (lužickosrbská problematika). Excerpce byla prováděna nově na základě existujících soupisů, slovníkových děl i vlastní rešeršní práce. Tento elektronický katalog zahrnuje 2487 údajů. Obě databáze jsou přístupny uživatelsky přes webovou stránku Slovanského ústavu.
Dalším výstupem bylo vydání sborníku Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.
Ruská poezie 20. století
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Jednou částí projektu je příprava samostatné monografie H. Ulbrechtové věnované ruské poezii druhé poloviny 20. století; druhou – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.
Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.
Západ a Východ – tradice a současnost. Proměny umění
interpretace, myšlenkové proudy, literární směry a žánry ve slovanských
a západních literaturách.
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Cílem výzkumného záměru je zahájení dlouhodobého a systematického studia paralel slovanských a neslovanských literatur, zkoumaných na nejrůznějších úrovních. Srovnávací studium evropských literatur je zaměřeno nejen na samotný literární proces z hlediska literárněhistorického, ale je také vedeno snahou o širší náhled v oblasti literární vědy a s ní spojeného teoretického esteticko-filozofického myšlení. K hlavním oblastem výzkumu patří srovnání morfologie jednotlivých děl zaměřené především na výzkum žánrů, hledání vývojových uzlů v evoluci duchovních věd slovanských i neslovanských, výzkum teoretického myšlení o literatuře, výzkum imagologický, proměny umění interpretace i recepce „západních“ impulsů na slovanské literatury a naopak. Samostatnou jednotku tvoří výzkum zaměřený na fenomén hranice a její „pohyblivost“ v kulturní topografii. S tím souvisí i výzkum ruské emigrace v českém prostředí, které plnilo roli mediátora.
Výzkumný záměr není založen pouze na studiu typologie a vlivu západních literatur na literatury slovanské, popř. pouze na jejich recepci. Jde o hledání paralel a analogií spočívajících především v reflexi literatury, nikoli v literatuře samotné. Jednotlivé studie by nemělo spojovat primárně konfrontační prostředí, nýbrž určité fenomény objevující se v jednotlivých dílech (např. způsob psaní ruské a francouzské moderní a postmoderní školy či estetika války u N. Gumiljova a E. Jüngera). Důraz je kladen na fenomén Ruska jakožto křižovatky duchovědného myšlení mezi „Východem“ a „Západem“.
Prvním výstupem bylo vydání speciálního svazku Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Dalším výstupem je rozsáhlá publikace Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ-Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty, která je připravována v koedici s drážďanským nakladatelstvím Neisse. Autoři jednotlivých příspěvků pracují ve výzkumných a univerzitních institucích České republiky i zahraničí (Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, Slovensko, Maďarsko a Anglie).
Prezentace na webu německého knižního trhu.
Slavica III
Vedoucí: Mag. Siegfried Ulbrecht, Dr.
Byl dokončen a jako 23. svazek Nové řady prací Slovanského ústavu vydán bibliografický přehled Slavica III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Pokračuje příprava závěrečného svazku Slavica III/2, obsahujícího překlady z východoslovanských literatur do češtiny v letech 1891–1918.
Průběžně je rozšiřována elektronická databáze bibliografických záznamů
fixujících reflexi slovanského světa v české literatuře a kultuře.
Důležitá je spolupráce s evropskými dokumentačními středisky a organizacemi (ABDOS, evropský slavistický portál ViFa Ost připravovaný v Mnichově, Literární archiv v Marbachu). kliknutím by se mělo najet nejprve na web organizace (http://www.abdos.de/), pak teprve odkaz na článek, který se pri kliknutí objeví nyní
Důležitá je spolupráce s evropskými dokumentačními středisky a organizacemi
(ABDOS
, evropský slavistický portál
ViFa Ost připravovaný v Mnichově, Literární archiv
v Marbachu).
Memoárové dědictví ruské emigrace v ČSR: Vzpomínky. Deníky.
Ústní svědectví
Vedoucí: Mgr. Ljubov Běloševská
V rámci projektu jsou vyhledávány, zpracovávány a anotovány archivní materiály a komentovány magnetofonové záznamy pořízené při besedách s emigranty barvitě dokumentující život a činnost ruské emigrace v ČSR, které budou publikovány v samostatném sborníku. Publikace bude opatřena anotovanými rejstříky jmen a institucí.
Dějiny Kondakovova ústavu
Řešitel: Mgr. Julie Jančárková
Autorský projekt J. Jančárkové si klade za cíl zpracování rozsáhlého materiálu o dějinách, osobnostech a významu Kondakovova ústavu a jeho spolupráci se Slovanským ústavem.
Život a dílo historika M. V. Šachmatova.
Vedoucí: Mgr. Julie Jančárková
Mezinárodní projekt, na němž participují domácí i zahraniční odborníci a instituce (ÚDU AV ČR, v. v. i.; doc. S. Gagen, CSc.; Humanitní univerzita v Jekatěrinburgu, Rusko).
V roce 2007 byl zahájen nový projekt s názvem Ruská věda,
literatura a kultura v prostředí meziválečného Československa (2007–2010)
Vedoucí: Mgr. L. Běloševská
Koncepční zaměření projektu předpokládá výzkum a zpracování látky ve třech
směrech:
a) bio-bibliografický výzkum, který akcentuje vytváření korpusu bibliografií
a životopisných údajů emigrantů,
b) příprava vzácných a málo přístupných prací ruských vědců a literátů
do tisku,
c) výzkum vědeckého a literárního díla v mezikulturním nadnárodním kontextu.
Ve výzkumu je kladen důraz na aspekty konvergence s domácím vědeckým prostředím. Jde v první řadě o takové osobnosti jako filology A. Béma, J. Ljackého, V. Franceva, R. Pletnjova aj., byzantology, kunsthistoriky a historiky N. Okuněva, P. Kalitinského, N. Běljajeva, D. Rasovského, M. Šachmatova aj., literáty V. Lebeděva, E. Čegrincevovou aj.
Skupina pro výzkum ruské emigrace je zapojena též do mezinárodních akademických projektů. Prvním z nich je projekt věnovaný životu a dílu A. Béma. Ústav světové literatury RAN v Moskvě získal tříletý grant na přípravu tří svazků sebraných spisů A. L. Béma, za Slovanský ústav práci vede a koordinuje Mgr. L. Běloševská.
Druhým mezinárodním projektem je příprava konference Kultura ruské emigrace a humanitní vědy v meziválečném Československu: směry profesionální spolupráce ve spolupráci s Ústavem slavjanovedenija RAN a Slovanskou knihovnou při NK ČR.
Třetím mezinárodním projektem je Korespondence Remizova s Zareckým, Bémem aj. rovněž ve spolupráci s RAN (Ústav ruské literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg).
Dlouhodobý autorský projekt L. Běloševské byl v březnu 2006 završen vydáním obsáhlé antologie s komentáři, která vyšla pod názvem „Skit“. Praha 1922–1940 Antologija. Biografii. Dokumenty. v nakladatelství „Russkij puť “ v Moskvě.
Výzkum ruské emigrace prováděný ve Slovanském ústavu je v mezinárodním měřítku hodnocen velmi pozitivně a především díky Mgr. L. Běloševské funguje Slovanský ústav jako centrum konzultací poskytovaných v ČR k problematice ruské emigrace.
Bulharsko
– Institut za literatura na BAN, Sofie
Projekt „Bulharsko a Čechy v XVIII. – XIX. století – kulturní tradice a jejich modernizace“ (2008–2010)
Vedoucí projektu: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.
Rusko
– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva
Projekt „Ruské vědecké, kulturní a politické instituce v meziválečném
Československu“ (2006-2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut mirovoj literatury RAN, Moskva
Projekt „A. L. Bém a ruská literární emigrace v Praze“ (2006—2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
– Institut russkoj literatury - Puškinskij dom, Sankt-Peterburg
Projekt: „Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace:
Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem, J. Ljackým (Praha)“
(2006—2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská
Slovensko
– Ústav svetovej literatúry SAV, Bratislava
Projekt „Ruská literatura v evropském kontextu“ (2007—2009)
Vedoucí projektu: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR, v.v.i.
Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i.
Jednotliví pracovníci podle svého zaměření přednášejí a vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze a MU v Brně.
Z. Sládek - L. Běloševská a kol. autorů: Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 3, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 344 s.
Česká literární věda - slavistika v období Pražského jara (1967–1969). Bibliografie. Připravila A. Vachoušková s kol. pracovníků. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 4, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 384 s.
Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). ( Méně známé aspekty ). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 6, Slovanský ústav AV ČR, Praha 1999, 352 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice I (1919–1929). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 8, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2000, 368 s.
Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice II (1930–1939). Pod redakcí L. Běloševské. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 10, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2001, 640 s.
Slavica v české řeči I. České překlady ze slovanských jazyků do roku 1860. Sestavil Josef Bečka s kolektivem. Druhé doplněné vydání připravili J. Bečka a K. Skwarska. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 12, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 159 s.
Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861-1890. K vydání připravil J. Bečka a kol. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 13, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 629 s.
Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918. Pod vedením Jiřího Bečky a Siegfrieda Ulbrechta - Zdena Koutenská a Jitka Taušová
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 23, Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Euroslavica, Praha 2008, 554 s.
ISBN 978-80-86420-28-8
ISBN 978-80-83494-79-2
Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Tato bibliografická monografie obsahuje 6766 záznamů překladů ze západoslovanských a jihoslovanských jazyků, a podává tak první ucelený obraz zájmu o tyto literatury a kultury v českém prostředí v uvedených letech.
Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918. Sborník studií. Autorský kolektiv: Jiří Bečka, Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír Wollman, Anna Zelenková. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 17, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2003, 196 s.
Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé. Tak například fakt časově různého výskytu určitých jevů v jednotlivých literaturách (často klasifikován jako opožděnost jedněch ve srovnání s druhými) byl v každé literatuře podmíněn jinými faktory. Ve výsledku tedy u mnoha jevů můžeme hovořit spíše o jevech analogických než bezpodmínečně jednostranně přejatých. V jednotlivých studiích je věnována největší pozornost vždy tomu jevu, který byl pro určité období nosným. Je pochopitelné, že se v průběhu století recepční zájem přesouval mezi poezií, prózou a dramatem.
Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.
Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).
„Skit“. Praga 1922–1940. Antologija. Biografiji. Dokumenty. Editorka, autorka úvodní studie L. Běloševská, životopisy a komentář – L. Běloševská a V. P. Nečajev. Nakladatelství Russkij puť, Moskva 2006, 768 s. ISBN 5-85887-208-5
Sborník čtenáři představuje jedno z nejznámějších literárních sdružení mladé ruské emigrace meziválečného období, jež působilo na území ČSR. Svým obsahem i rozsahem zcela ojedinělá práce poprvé všestranně hodnotí dlouhodobou činnost této početné literární skupiny (36 členů), vedené A. L. Bémem, literárním vědcem a pedagogem světového významu. Současně zasazuje tento výjimečný literární jev do kontextu dějin jak ruské porevoluční emigrace, tak i dějin první československé republiky, ale i evropských kulturních styků 20.-30. let minulého století. Materiál je zpracován na základě četných českých i zahraničních archivních zdrojů. Do sborníku je zařazena velká část dosud nepublikovaných textů. Součástí publikace je rozsáhlý obrazový a fotografický materiál. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem.
A. Zelenková: Slovenská prozódia a verzifikácia v rukopise Štefana Krčméryho (1935). Práce Slovanského ústavu, Nova řada, svazek 21, SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2006, 140 s., ISBN 80-86420-24-8
Rukopis rozsiahlej štúdie Štefana Krčméryho Možnosti československej prozódie z roku 1935, ktorý sa našiel v súkromnej pozostalosti českého literárneho historika Alberta Pražáka, zahŕňa autorove verzologické štúdie napísané najmä na začiatku 30. rokov a publikované väčšinou v Slovenských pohľadoch. Krčméry v nich obhajoval veršovú techniku štúrovskej poézie, ktorá vychádzala z romantickej estetiky a jej folklórneho základu. Vyšiel z teoretických názorov T. Milkina a polemizoval s Vlčkovou vedeckou školou, ktorá videla vrchol slovenského básnictva v sylabotónickom verši P. O. Hviezdoslava a odmietala uznať umelecké kvality štúrovskej poézie. Krčmérymu išlo zároveň o estetickú rehabilitáciu prozódie sylabického verša romantického obdobia.
V pripojenej štúdii Krčméry a teória verša v česko-slovenskom kontexte medzivojnového obdobia je analyzovaný autorov prínos k vymedzeniu slovenských prozodických systémov z rytmickej stránky. Zaoberá sa aj premenlivým vzťahom Š. Krčméryho a A. Pražáka, ktorý sa vyvíjal od kritickej polemiky až ku vzájomnému uznaniu a rešpektovaniu. S tým súvisí aj interpretácia Krčméryho postojov k českému kultúrnemu prostrediu (obhajoba doktorátu v roku 1930, vzťah k T. G. Masarykovi atď.). V Textových prílohách sú uverejnené doteraz nepublikované materiály (Krčméryho vlastný životopis, posudky k dizertačnému konaniu Š. Krčméryho a jeho korešpondencia s českými literátmi J. Vlčkom, V. Tillem a A. Pražákom).
Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií. K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá. Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2007 (Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 22), 274 s., ISBN 80-86420-25-6
Sborník vznikl v rámci meziústavní akademické dohody na téma „Ruská poezie 20. století“ mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006.
Obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.
V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie.
Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj.
Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.
Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.Václav Bok – Siegfried Ulbrecht (Hgg.).
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. Jg. 18 (2007), Nr. 1–2
ISSN 1210-9029
ISBN 789-80-86420-27-2
Tématem publikace je Slezsko jako hraniční území mezi německým, polským a českým kulturním prostorem, a proto se ideálně hodí do časopisecké řady periodika Germanoslavica. Jednotlivé studie mají zpravidla komparativní charakter (slovansko-germánské a německo-české vztahy) a zpracovávají literárněhistorické, literárněteoretické i lingvistické otázky. Obsahuje i témata kulturologická, historická a etnografická.
