Cílem této studie je prozkoumat politickou informovanost českých občanů, a to jak z hlediska její distribuce ve společnosti, dimenzionality a jejích zdrojů, tak z hlediska jejího vlivu na politické postoje a jejich konzistenci. Téma je z hlediska politické reprezentace důležité. Podle jedné z nejvlivnějších teorií politické reprezentace – modelu odpovědných politických stran – jsou občané efektivně reprezentováni v parlamentu a vládě, jestliže jsou schopni (1.) artikulovat své politické preference; (2.) rozlišovat mezi politickými stranami a jejich programy a (3.) vybírat si strany, jež jsou programově nejblíže tomu, co si přejí. Empirický výzkum od 50. let minulého století ukazuje, že občané jsou často nedostatečně informovaní a naznačuje, že politická reprezentace může být zkreslena ve prospěch občanů s vysokým vzděláním či příjmy. Přesnost takovéhoto popisu záleží na schopnosti určit validním a reliabilním způsobem informovanost občanů a zhodnotit důsledky nízké úrovně politických znalostí pro demokratický režim.
V této studii autoři využívají data z šetření „ISSP Role vlády 2006“, jenž ukazuje, že čeští občané vědí nejvíce o lokální a národní politice a jejích aktérech a nejméně o mezinárodní politice. Navíc je distribuce politických znalostí systematicky nerovnoměrná, což vede ke specifické formě politické nerovnosti. Na individuální úrovni určují míru politických znalostí mobilizační snahy, úroveň zdrojů a kognitivní schopnosti. Tyto rozdíly v politických znalostech způsobují také rozdíly v míře strukturovanosti politických postojů, kdy méně politicky informovaní občané mají nižší míru vazeb mezi postoji. Vzhledem k tomu, že politické programy stran jsou strukturované soubory politických postojů, tyto nerovnosti ohrožují proces politické reprezentace.
![](javascript:myopen("/img_detail.php?imgsrc=092713020309f378ba4ce16b194a0d4.jpg", "894", "1005", 0, "");)
