|
Close Help |
Biologické centrum AV ČR bylo vytvořeno usnesením XXVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR ze dne 15. 12. 2005. Tímto usnesením bylo s účinností od 1. 1. 2006 sloučeno pět českobudějovických vědeckých ústavů AV ČR se Společnou technicko-hospodářskou správou biologických pracovišť AV ČR, a současně došlo ke změně názvu na Biologické centrum AV ČR.
K 1. 1. 2007 se Biologické centrum AV ČR stalo veřejnou výzkumnou institucí.
Biologické centrum AV ČR má tyto organizační součásti:
Součástí aktivit vědeckých pracovníků Biologického centra je pedagogická činnost. Ústavy AV ČR stály při vzniku Jihočeské univerzity, významně se podílely na vytváření jejího profilu a nadále s ní úzce spolupracují ve vědě a výzkumu, výchově studentů i rozvoji společného areálu. Laboratoře Biologického centra zajišťují vědeckou výchovu téměř stovky doktorandů Přírodovědecké fakulty JU
Ústavy vytvářející Biologické centrum mají dobrou mezinárodní reputaci, jsou v povědomí odborné veřejnosti celého světa. Pro potřeby celosvětové vědecké komunity vycházejí časopisy European Journal of Entomology a Folia Parasitologica. Každoročně se v Českých Budějovicích rovněž pořádá několik mezinárodních vědeckých setkání se stovkami účastníků.
Výzkumný záměr: Studium regulace vývoje hmyzího organismu, dynamiky hmyzích populací a funkce hmyzu v ekosystémech
Ústav byl zřízen k 1.1.1962. Vznikl sloučením Entomologické laboratoře ČSAV, vytvořené k 1.1.1954, s oddělením patologie hmyzu, které bylo založeno v roce 1953 v bývalém Biologickém ústavu ČSAV. K 1.1. 2006 se stal organizační součástí Biologického centra AV ČR. Předmětem činnosti ENTÚ je základní i aplikovaný výzkum, ve kterém je hmyz buď hlavním předmětem zájmu (např. škůdci), nebo je výhodným modelovým objektem. Metodické přístupy sahají od molekulární a subbuněčné úrovně až po úroveň společenstev.
Řešené problémy se týkají zejména následujících oblastí:
Výsledky badatelského úsilí jsou využitelné v biologii, medicíně, zemědělství, lesnictví, při posuzování globálních změn klimatu a v ochraně přírody.
Ústav vydává mezinárodní vědecký časopis European Journal of Entomology.
Výzkumný záměr: Struktura, funkce a vývoj vodních ekosystémů
Ústav byl zřízen 1.4.1990. Původní hydrobiologické pracoviště vzniklo již v 50. létech a bylo od roku 1953 součástí Biologického ústavu ČSAV. Po jeho rozdělení bylo organizačně začleněno postupně do několika ústavů ČSAV s výjimkou krátkého období samostatné existence Hydrobiologické laboratoře ČSAV v létech 1967-1970. V roce 1981 bylo přemístěno do Českých Budějovic a v roce 1990 se stalo samostatným ústavem. K 1.1.2006 se ústav stal organizační součástí Biologického centra AV ČR.
Činnost ústavu vychází z dlouhodobého zaměření na studium biologických procesů v údolních nádržích. Hlavním cílem výzkumu je objasnění základních ekologických funkcí ekosystému údolních nádrží, které jsou důležité pro řízení kvality vody.
Nejvýznamnější studované problémy jsou:
Výzkumný záměr: Parazitismus a parazito-hostitelské vztahy na organismální, buněčné a molekulové úrovni
Ústav byl vytvořen k 1.1.1962 z oddělení parazitologie bývalého Biologického ústavu ČSAV a Protozoologické laboratoře ČSAV. V roce 1985 byl přemístěn z Prahy do Českých Budějovic. K 1.1.2006 se stal organizační součástí Biologického centra AV ČR.
Ústav rozvíjí činnost v oborech protozoologie, helmintologie a akaroentomologie, včetně studia některých původců nákaz přenášených členovci.
Jeho hlavním zaměřením jsou tyto okruhy otázek:
Získané poznatky přispívají k poznání adaptací k parazitismu i obranných mechanismů hostitelů a slouží k diagnostice a účinnější prevenci parazitárních nemocí.
Ústav vydává mezinárodní vědecký časopis Folia Parasitologica.
Výzkumný záměr: Výzkum struktury genetické informace rostlin a jejich patogenů na molekulární úrovni, indukce a analýza cílených změn genomu a plastomu a studium fotosyntetických procesů a projevů dědičnosti v interakci s prostředím a patogeny
Ústav byl zřízen k 1. 7. 1990 v souvislosti s rozdělením Ústavu experimentální botaniky ČSAV na dva samostatné celky se sídlem v Praze a v Českých Budějovicích. K 1.1.2006 se stal organizační součástí Biologického centra AV ČR.
Výzkumné aktivity ústavu sahají od rostlinné molekulární biologie k agroekologickým studiím. Jsou zaměřeny zejména na:
Ústav se podílí též na aplikovaném výzkumu v oblasti rostlinných biotechnologií (ve spolupráci s privátními plodinovými výzkumnými a šlechtitelskými ústavy).
Výzkumný záměr: Vztahy mezi strukturou a funkcí dekompozičního potravního řetězce v půdě
Ústav byl zřízen k 1. 1. 1986 z Laboratoře půdní biologie, která pracovala v rámci bývalého Ústavu krajinné ekologie ČSAV již od roku 1979. K 1.1.2006 se stal organizační součástí Biologického centra AV ČR.
Ústav provádí výzkum ve všech významných oborech půdní biologie a ekologie, od molekulární úrovně až po úroveň ekosystémů, a řeší základní otázky spojené s tvorbou, úrodností a regenerací půd. Současný výzkum je směrován do následujících oblastí:
Mnohé výstupy jsou nebo budou využitelné v zemědělství, lesnictví, rekultivační praxi a ochraně přírody.
Ústav spravuje sbírku mikroskopických hub a sbírku půdních řas a sinic. Sbírkové kultury jsou využívány nejen v základním výzkumu, ale také pro výuku na VŠ a v aplikovaném farmaceutickém a zemědělském výzkumu.
Původně Společná technicko-hospodářská správa biologických pracovišť v Českých Budějovicích byla zřízena 18.11.1990 jako samostatné pracoviště, které poskytuje servisní služby českobudějovickým vědeckým ústavům AV ČR. K 1.1.2006 se stala organizační součástí Biologického centra AV ČR.
Předmětem činnosti THS je agenda pracovně-právní, mzdová, účetní, styk s peněžními ústavy, správa, ochrana a údržba nemovitostí, investiční činnost, správa bytů a provozování neveřejných ubytovacích služeb, zajišťování energetického provozu a materiálně-technického zabezpečení, autoprovoz a autoopravárenská činnost, provoz společné biologické knihovny a společných přednáškových zařízení, závodní stravování a další činnosti související s provozem biologických pracovišť.
Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i. |