MAB

Program UNESCO "�lov�k a biosf�ra"
MAB - Man and the Biosphere

Vznik mezivl�dn�ho programu

Dub
Dub v P�lavsk� BR
Ve�ejnost i v�deck� sf�ra m�ly v druh� polovin� �edes�t�ch let ji� zv��enou citlivost na probl�my �ivotn�ho prost�ed�. P�i�inila se o to tak� novin��ka Rachel Carsonov�, kter� svoj� knihou Tich� jaro p�esv�d�ila americk� a pozd�ji evropsk� politiky, aby do sv�ch volebn�ch program� za�azovali environment�ln� �koly. Glob�ln� se zhor�uj�c� ekologick� situace a n�lezy zbytk� DDT ve vejc�ch arktick�ch pt�k� byly mobilizuj�c� pro ve�ejnost i administrativu.

Program �lov�k a biosf�ra vznikl na p�d� Organizace spojen�ch n�rod� pro v�chovu, v�du a kulturu (UNESCO) p�ed pouh�m �tvrtstolet�m. UNESCO, zast�e�en� univerz�ln� Organizac� spojen�ch n�rod� (OSN), se za�alo aktivn� zaj�mat o probl�my �ivotn�ho prost�ed� po��naje nevelkou Konferenc� o ochran� a racion�ln�m vyu��v�n� zdroj� biosf�ry, kter� se se�la v Pa��i v z��� 1968. P�es obt�e vznikl� n�siln�m obsazen�m vlastn� zem� ciz�mi vojsky se b�val� �eskoslovensko na uveden� konferenci ��astnilo deseti�lennou delegac�, jej� �lenov� n�sledn� zaji��ovali n�vaznost okupovan� krajiny na celou s�rii mezin�rodn�ch akc�, je� - mimo jin� �innosti - vedly ke vzniku sv�tov� s�t� biosf�rick�ch rezervac�. P�t biosf�rick�ch rezervac� na �zem� dne�n� �esk� republiky pak vznikalo v geografick�m kontextu cel�ho �eskoslovenska; vyhl�en� �est� biosf�rick� rezervace - BR B�l� Karpaty - ji� reflektovalo nov� st�tn� hranice ve st�edn� Evrop�.


NAHORU

Program UNESCO �lov�k a biosf�ra

V r. 1970 byl na gener�ln� konferenci UNESCO vyhl�en racion�ln� koncipovan� mezivl�dn� program ekologick� spolupr�ce v planet�rn�m m���tku. Dostal jm�no Man and Biosphere (�lov�k a biosf�ra) a jeho akronym MAB se pot� stal symbolem integrovan�ho p��stupu v ochran� p��rody a v p��i o kvalitu �ivotn�ho prost�ed�. V �vodn�m prohl�en� p��slu�n�ho dokumentu (UNESCO 1971) se uv�d�, �e MAB m� za c�l "rozvinout v r�mci p��rodn�ch a socioekonomick�ch v�d z�kladnu pro racion�ln� vyu��v�n� p��rodn�ch zdroj� biosf�ry a pro zlep�en� vztah� mezi �lov�kem a p��rodn�m prost�ed�m; p�edpov�dat d�sledky dne�n�ch aktivit na z�t�ej�� sv�t a t�m posilovat lidskou schopnost ��inn� hospoda�it s p��rodn�mi zdroji biosf�ry". P�ed �tvrtstolet�m �lo o zcela nov�torsk� akcent na spolupr�ci a v�zvu k odpov�dnosti za budoucnost Zem�. Pojem biosf�ra, a� koncipovan� Vernadsk�m ji� ve t�ic�t�ch letech, se kone�n� stal b�nou sou��st� slovn�ku p��rodov�dc�, sociolog� i politik�.

D�le�itou sv�tovou ud�lost� ve sf��e p��e o p��rodn� zdroje se stala Konference OSN o �ivotn�m prost�ed� (Stockholm, �erven 1972), v n� se ve velmi �irok�m oborov�m a politick�m kontextu projednaly pot�ebn� partnersk� vztahy v�ech zem�, bez ohledu na rozvoj a zem�pisnou polohu. Ekologick� problematika tak uzr�vala do po�adavku spolupr�ce v glob�ln�m m���tku.

Vyhl�en� mezivl�dn� program MAB/UNESCO byl citliv� organizov�n s ohledem na suverenitu partnersk�ch zem� a zejm�na s ohledem na demokratick� zastoupen� rozvinut�ch i rozvojov�ch zem�. St�ty, kter� se rozhodly ��astnit se tohoto programu, si vytvo�ily N�rodn� komit�ty MAB. K ��asti na tomto mezivl�dn�m programu se p�ihl�silo prost�ednictv�m sv�ho zastoupen� v UNESCO tak� b�val� �eskoslovensko. Po mezirezortn�m projedn�n� byla ��zen�m �sl. ��asti v MAB pov��ena �sl. akademie v�d, kter� jmenovala prvn� n�rodn� komit�t slo�en� z p�edn�ch �esk�ch a slovensk�ch odborn�k�.

V sou�asn� dob� je v programu MAB registrov�no 136 suver�nn�ch st�t�. Podle oblastn�ho �len�n� UNESCO je v MAB zastoupeno 12 st�t� z regionu Afrika, 11 z regionu Latinsk� Amerika a Karibsko, 25 z regionu Asie, 15 z regionu Arabsk� st�ty a 45 z regionu Evropa (region Evropa zahrnuje i Kanadu a USA). Posledn� jmenovan� st�t se s velkou aktivitou a finan�n�mi p��sp�vky ��astn� pr�ce v programu MAB i p�es skute�nost, �e po mnoho posledn�ch let nen� �lenem UNESCO (podobn� i Velk� Brit�nie).

Program MAB ��d� International Coordination Council (ICC - Mezin�rodn� koordina�n� rada), do n� je proporcion�ln� voleno 34 st�t�. V obdob� mezi zased�n�m ICC vede MAB �esti�lenn� byro. Organiza�n� oporou MAB je sekretari�t, pracuj�c� v Divizi ekologick�ch v�d UNESCO v Pa��i.

V prvn� f�zi byl program MAB rozd�len do 14 oborov�ch "projekt�" �ili hlavn�ch t�matick�ch okruh�, ustanoven�ch bu� podle p�evl�daj�c�ho biomu (nap�. tropick� les, temper�tn� lesy, aridn� z�na, horsk� ekosyst�my) nebo podle interakc� mezi �lov�kem a prost�ed�m (ochrana p��rody, vn�m�n� �ivotn�ho prost�ed�, vztah mezi p�em�nou �ivotn�ho prost�ed� a demografick�mi procesy atp.).

Ot�zky ochrany p��rody a p��e o �ivotn� prost�ed� "in situ" soust�e�oval hlavn� MAB projekt �.8 nazvan� Ochrana p��rodn�ch oblast� a genetick�ho materi�lu v nich obsa�en�ho. Postupn� se pr�v� kolem tohoto projektu soust�e�ovaly aktivn� pracovn� t�my, je� p�vodn� pracovaly odd�len� v r�mci jin�ch hlavn�ch projekt�. Svou atraktivnost a dost�ediv� p�soben� z�skal projekt �.8 vlivem n�r�stu glob�ln�ch environment�ln�ch probl�m� a zv��en�ho z�jmu o ekologii a biologii. V pr�myslov�ch st�tech se ot�zkou dne stala vy�erpatelnost a obnovitelnost p��rodn�ch zdroj�, rehabilitace po�kozen�ch ekosyst�m� a uchov�n� genetick� informace u p��rodn�ch i domestikovan�ch populac� rostlin a �ivo�ich�.

Vize programu MAB ovlivnila mnoh� n�rodn� programy rozvoje a v�deck� pr�ce. Nap�. b�val� �sl. akademie v�d tak� za�adila do struktury z�kladn�ho badatelsk�ho v�zkumu ekologicky orientovan� program nazvan� podle vzoru UNESCO �lov�k a biosf�ra. Vyhl�en� �koly tohoto programu navazovaly na d��v�j�� Mezin�rodn� biologick� program (IBP) a soust�e�ovaly hlavn� genetickou a ekologickou t�matiku. Vliv aktivity UNESCO se v�eobecn� projevoval i v d�razu na ot�zky �ivotn�ho prost�ed� a zdravotnictv�.

V l�n� projektu MAB �.8 vzniklo rozhodnut� zalo�it a sledovat v r�zn�ch oblastech Zem� vhodn� vybran� �zem�, kde bude mo�n� rozvinout �iroce koncipovanou spolupr�ci p�es hranice st�t�, bez ohledu na st�tn� ideologii nebo n�bo�enstv�. Vznikl tak "projekt" sv�tov� s�t� biosf�rick�ch rezervac�.

NAHORU

Zalo�en� s�t� biosf�rick�ch rezervac�

Krivoklatsko
Berounka v k�ivokl�tsk�ch hvozdech
V roce 1973 se ve �v�carsku konala zvl�tn� komise projektu MAB �.8, na ni� byli pozv�ni z�stupci Sv�tov� unie pro ochranu p��rody (IUCN) a Organizace pro v��ivu a zem�d�lstv� (FAO) - dvou nejsiln�j��ch partnersk�ch organizac� v oboru ekologie a biologick� diverzity. Komise projednala v�b�r vhodn�ch krit�ri� pro srovn�vac� �zem�, na nich� by se v budoucnu m�la soust�e�ovat aktivita odborn�ch t�m� programu MAB.

Panel formuloval sv� prvn� p�edstavy a z�sady mezin�rodn�ch vazeb a v n�vaznosti na to byla v kv�tnu 1974 svol�na pracovn� porada, kter� se sjednotila na ozna�en� biosf�rick� rezervace (d�le BR) a stanovila pro v�b�r t�chto pracovn�ch a studijn�ch �zem� tyto sm�rnice:

  • Jako BR se budou vyb�rat suchozemsk� nebo pob�e�n� oblasti, kde lze c�lev�dom� prov�d�t ochranu genofondu, v�deck� v�zkum sleduj�c� vyu��v�n� a zneu��v�n� p��rodn�ch zdroj�, v�m�nu informac� v mezin�rodn�m m���tku a v�chovu odborn�k� i ve�ejnosti pro c�le ochrany p��rody.
  • Sv�tov� s� BR bude rozprost�ena tak, aby zahrnovala v�echny z�kladn� biomy Zem� a postihovala r�znorodost jejich civiliza�n�ho zat�en�.(Toto krit�rium nevylu�ovalo mo�nost za�adit mezi BR siln� naru�en� �zem�, nikoli v�ak tot�ln� posti�en� oblasti, v nich� by nebyl srovn�vac� p��rodn� ekosyst�m.)
  • Ka�d� BR bude obsahovat: (1) reprezentativn� uk�zky hlavn�ho biomu, kter� je charakteristick� pro p��slu�nou oblast nebo zem�pisnou z�nu, (2) uk�zky v�jime�n�ch nebo ojedin�l�ch ekosyst�m� nebo rostlinn�ch �i �ivo�i�n�ch populac�, (3) uk�zky harmonick�ho vyu��v�n� p��rodn�ch zdroj� m�stn�m obyvatelstvem a (4) uk�zky degradovan� p��rody, vy�aduj�c� rehabilitaci. (Tyto sm�rnice vedly v r.1977 k doporu�en� �lenit BR na j�drovou, n�razn�kovou a p�echodovou z�nu.)
  • Ka�d� BR mus� b�t dostate�n� velk� k tomu, aby mohla zahrnovat nejen striktn� ochran��sk� aktivity, ale i aktivity sm��uj�c� k rehabilitaci naru�en�ch �sek� BR. (Toto krit�rium p�edj�malo pozd�ji uznanou pot�ebu "managementu" v chr�n�n�ch �zem�ch.)
  • Ka�d� BR mus� m�t adekv�tn� leg�ln� ochranu. (Tato sm�rnice byla pozd�ji konkretizov�na tak, �e vyhl�en� ka�d� BR mus� p�edch�zet n�rodn� leg�ln� ochrana.)
NAHORU

Rozvoj s�t� biosf�rick�ch rezervac�

Instituce biosf�rick�ch rezervac�, podporovan� presti�n�m UNESCO, na�la odezvu ve v�t�in� vysp�l�ch st�t� a v mnoha rozvojov�ch zem�ch. V r. 1978 bylo zaps�no 144 biosf�rick�ch rezervac�, v r. 1991 - 300 BR a v r.1996 ji� 337 biosf�rick�ch rezervac� v 85 zem�ch sv�ta.

Les
Lu�n� les
Postupn� rozvoj sv�tov� s�t� BR doprov�zela mimo��dn� iniciativa n�kolika diviz� UNESCO a aktivita n�rodn�ch komit�t� v jednotliv�ch zem�ch. Do pohybu se dala rozs�hl� �innost podporovan� konferencemi, semin��i, instrukt�emi a pracovn�mi poradami (ozna�ovan�mi v mezin�rodn� hant�rce briefing, task force, workshop) a stimulovan� mno�stv�m �asopiseck�ch i kni�n�ch publikac� Divize ekologick�ch v�d UNESCO. Nap��klad �asopis Nature Resources vytrvale informoval o modern�ch p��stupech v hodnocen� p��rodn�ch zdroj� v glob�ln�m i region�ln�m m���tku.

Vynikaj�c�m povzbuzen�m pro mezin�rodn� ekologickou spolupr�ci se stala konference Ekologie v praxi, uskute�n�n� p�i des�t�m v�ro�� MAB v Pa��i v r.1981. (Dvousvazkov� sborn�k v�sledk� t�to konference vydali v r.1984 F. di Castri, F.W.G.Baker a M.Hadley.) P�i t�to p��le�itosti byla vernis� stejnojmenn� v�stavy, kter� na vynikaj�c�ch barevn�ch panelech zn�zornila ekologick� souvislosti a probl�my ochrany p��rodn�ch zdroj� a �ivotn�ho prost�ed� v hlavn�ch pozemsk�ch biomech. Panely t�to v�stavy byly provedeny ve t�ech jazykov�ch mutac�ch, tak�e stejn� expozice se ukazovala na mnoha m�stech na sv�t�. (Byl po��zen i �esk� p�eklad legendy a v�stava instalov�na v r.1985 v �esk�ch Bud�jovic�ch.) Na podklad� t�to v�stavy byl po��zen soubor diapozitiv�, kter� na�el dal�� pou�it� p�i �kolen� a v�chov� student� v oboru ochrany �ivotn�ho prost�ed�.

B�hem re�ln�ho v�voje sv�tov� s�t� BR se d�le zp�es�ovala a dopl�ovala teorie t�to instituce. Nejv�t�� prom�na a posun nastaly v pojet� stupn� "p��rodnosti" a "nedotknutosti" BR. Proto�e s� vznikala v l�n� programu se jm�nem �lov�k a biosf�ra, organiz�to�i implicitn� p�edpokl�dali, �e na �zem� BR se budou sledovat v�znamn� interakce mezi p��rodou a civilizac�. Protokoly z v��e citovan� pracovn� porady z r.1974 jasn� mluv� o tom, �e v r�mci BR maj� b�t tak� �seky vhodn� ke studiu a praktick�mu �e�en� (managementu) konflikt�, je� vznikaj� mezi lidsk�mi z�sahy a p��rodn� divo�inou. BR m�ly b�t od za��tku sp�e dom�nou spojen�ho �sil� odborn�h� v oblasti p��rodn�ch i spole�ensk�ch v�d.

Za��tek budov�n� sv�tov� s�t� BR v�ak ovlivnily USA a SSSR, tehdy dv� nejsiln�j�� zem� v UNESCO. Jejich z�stupci v MAB si z programu MAB a s�t� BR vybrali sp�e mo�nost uv�st do mezin�rodn�ho kontextu sv� nepochybn� spektakul�rn� n�rodn� parky. Myln� se p�itom p�edpokl�dalo, �e prioritou s�t� BR je zaji��ovat ochranu zon�ln�ch biom� na velk�ch reprezentativn�ch ploch�ch dlouhodob� u�et�en�ch lidsk�ch z�sah�. Takov� plochy v�ak m�ly ve vysp�l�ch zem�ch ji� d�vno statut n�rodn�ch park� a tak do�lo k dublov�n� s instituc� BR. Naopak hust� zalidn�n�, dlouhodob� kultivovan� a pr�myslov� st�ty m�ly pot�e vyhled�vat na sv�m �zem� oblasti, kde byly zon�ln� biomy uchov�ny v dostate�n� rozsahu. Ve st�edn� Evrop� byla identita p��rodn�ch rezervac� celoplo�n� historicky naru�ena introdukc� cizorod�ch genetick�ch zdroj� a v posledn�ch desetilet�ch kysel�mi sr�kami a jin�m atmosf�rick�m zne�i�t�n�m. Ze stejn�ho d�vodu stagnoval nap�. z�jem N�mecka, jeho� krajina je posti�ena rozs�hl�m odlesn�n�m a p�em�nou les� na jehli�nat� monokultury. Chyb�la tak� ��ast St�edozemn�ch st�t� a Velk� Brit�nie, jej� krajiny jsou zm�n�ny celoplo�n�m vyk�cen�m les� a trvaj�c� pastvou ovc� i p�emno�enou jelen� zv���.

Otakarek fenyklovy
Otak�rek fenyklov�
O vyjasn�n� a sjednocov�n� konceptu BR se starala ICC, jej� byro a �etn� pracovn� komise. Je�t� u p��le�itosti Prvn�ho mezin�rodn�ho kongresu biosf�rick�ch rezervac�, kter� se konal r.1983 v Minsku, se n�kte�� deleg�ti nemohli sm��it s p�edstavou, �e do s�t� BR m��e b�t za�azena krajina zat�en� pr�myslovou t�bou �t�rkop�sk�, jak to ukazoval film o T�ebo�sku, kter� prom�tala �sl. delegace. Po tomto kongresu v�ak nastala zm�na a BR byly ve v�t�� m��e akceptov�ny jako studijn� a modelov� �zem�, v nich� doch�z� ke konfrontaci faktor� p��rodn�ch a civiliza�n�ch. Ke zm�n� postoje do�lo i ve Spojen�ch st�tech a b�v. Sov�tsk�m svazu, kde v osmdes�t�ch letech vznikly �etn� BR i mimo p��rodn� koncipovan� n�rodn� parky. K r.1991 narostl po�et BR v USA na po�et 47, v SSSR na po�et 17. Koncem osmdes�t�ch a za��tkem devades�t�ch let ji� existovalo 12 BR v N�mecku a 8 BR ve Francii, tedy v zem�ch, kter� s vyhla�ov�n�m BR v�haly.

Do mezin�rodn� s�t� BR se tedy jednotliv� st�ty a jednotliv� regiony UNESCO postupn� zapojovaly s r�znou rychlost�. Nejpozitivn�ji reagoval region Evropa (zejm�na a z�padn� a st�edn� ��st), do n�ho� je podle UNESCO za�len�na i Kanada a USA. Vysok� po�et zde vyhl�en�ch BR je ov�em zp�soben tak� zna�nou politickou fragmentac� Evropy v geografick�m pojet�. Afrika - 40, Latinsk� Amerika a Karibsko - 49, Asie a Pacifick� oblast - 46, Arabsk� st�ty - 13, Evropa, Severn� Amerika a Kanada - 182.

D�le se roz���ovala publika�n� aktivita, pojedn�vaj�c� o probl�mech �ivotn�ho prost�ed� a rozm�haj�c� se s� BR byla vyu��v�na pro podn�tn� v�chovn� a �kol�c� akce. V centru UNESCO v Pa��i za�ala vych�zet kni�nice Man and The Biosphere Series p�in�ej�c� v�znamn� monografie. O mezin�rodn� s�ti BR pravideln� referoval informa�n� bulletin InfoMAB, pozd�ji �asopis Biosphere Reserves. Z r�zn�ch zdroj� UNESCO (nap��klad v r�mci participa�n�ch program�) byly podporov�ny konference a publikace mnoha z��astn�n�ch zem�. Vznikly pod��zen� s�t� BR a jin�ch aktivit MAB, z nich� nejv�zna�n�j�� je EuroMAB, kter� vyd�v� informa�n� p��ru�ky a star� se o rozvoj monitorace biodiverzity. V rozt��t�n�m �sil� o �asov� sledov�n� zm�n v �ivotn�m prost�ed� pokro�il nejd�le Biosphere Reserves Integrated Monitoring (BRIM) vytv��en� v kontextu BRIM.

NAHORU

Konference OSN o �ivotn�m prost�ed� a rozvoji

UNESCO a jeho program MAB nez�staly osamoceny v �sil� o ekologick� v�zkum a racion�ln� hospoda�en� s p��rodn�mi zdroji. V�voj mezin�rodn�ch a mezivl�dn�ch akc� sm��oval k dal��mu prohlouben� �sil� v tomto sm�ru.

V n�vaznosti na konferenci ve Stockholmu byla svol�na Konference OSN o �ivotn�m prost�ed� a rozvoji (Rio de Janeiro, �erven 1992). Do p��pravy t�to konference byly zapojeny v�echny odborn� organizace syst�mu OSN: Vedle UNESCO tak� Program OSN pro rozvoj (UNDP), Organizace OSN pro �ivotn� prost�ed� (UNEP), Sv�tov� zdravotnick� organizace (WHO), Sv�tov� meteorologick� organizace (WMO) a jin�. Krom� toho byly z��astn�n� tak� autonomn� nevl�dn� organizace, nap��klad Organizace pro v��ivu a zem�d�lstv� (FAO) a Sv�tov� svaz ochrany p��rody (IUCN), Celosv�tov� fond pro p��rodu (WWF) a jin�.

lesni svah u Tyrova
Lesn� ekosyst�my NPR T��ov pat�� mezi
nejhodnotn�j�� ��sti BR K�ivokl�tsko
Konference OSN o �ivotn�m prost�ed� a rozvoji p�ijala z�va�n� dokumenty: (1) Deklaraci z Rio de Janeiro o �ivotn�m prost�ed�, (2) �mluvu o zm�n� klimatu, (3) �mluvu o ochran� biodiverzity a (4) Agendu 21. Z t�chto dokument� vyplynuly �koly pro jednotliv� slo�ky syst�mu OSN. Jmenovit� byla na UNESCO p�esunuta zna�n� ��st odpov�dnosti za dal�� zdokonalov�n� spolupr�ce v oblasti �ivotn�ho prost�ed� a za ochranu biodiverzity. Program MAB a zejm�na jeho s� biosf�rick�ch rezervac� byly v�cekr�t prohl�eny za optim�ln� n�stroj pro zdokonalov�n� mezin�rodn� spolupr�ce v t�chto sm�rech.

Jmenovan� deklarace zd�raz�uje ned�litelnost, vz�jemnou souvislost a glob�ln� spojen� �ivotn�ho prost�ed� s rozvojem lidsk� spole�nosti; zdrav� a produktivn� �ivot maj� b�t v souladu s p��rodou. Vyzdvihuje pr�vo na rozvoj, kter� mus� - pokud jde o stav �ivotn�ho prost�ed� - odpov�dat pot�eb�m sou�asn�ch i budouc�ch generac�. V z�jmu dosa�en� trvale udr�iteln�ho rozvoje doporu�uje, aby ochrana �ivotn�ho prost�ed� tvo�ila ned�lnou sou��st v�ech slo�ek rozvoje. Deklarace zd�raz�uje glob�ln� partnerstv� - spolupr�ci v�ech st�t�, kter� m� odstra�ovat rozd�ly v �ivotn� �rovni. Na n�rodn� �rovni doporu�uje �e�it ot�zky �ivotn�ho prost�ed� za spolu��asti v�ech zainteresovan�ch ob�an�, za v�eobecn�ho p��stupu k informac�m, t�kaj�c�m se �ivotn�ho prost�ed�. Zd�raz�uje v�znam ��inn� legislativy, kter� m� odr�et kontexty �ivotn�ho prost�ed� a rozvoje. St�ty maj� spolupracovat s c�lem vytvo�it stabiln� a otev�en� mezin�rodn� ��d, kter� povede k ekonomick�mu r�stu a trvale udr�iteln�mu rozvoji a kter� bude umo��ovat n�sledn� i s p�edstihem �e�it probl�my po�kozovan�ho �ivotn�ho prost�ed�. Deklarace doporu�uje v�estrannou podporu odborn�ho v�zkumu a ���en� v�decky podlo�en�ch informac� o ekologick�ch vazb�ch v biosf��e. .

Pro program MAB/UNESCO byla nejd�le�it�j�� �mluva o biodiverzit�, kterou n�sledn� ratifikovalo v�ce ne� 100 st�t� (po mal�m zav�h�n� tak� �esk� republika) a kter� vstoupila v platnost v prosinci 1993. V t�to konvenci se smluvn� strany zav�zaly k ochran� druhov�ho bohatstv� organism� (tzv. biologick� diverzity, biodiverzity) na Zemi, k trval�mu vyu��v�n� r�zn�ch slo�ek biodiverzity a ke spravedliv�mu pod�len� se na p��nosech plynouc�ch z vyu��v�n� genetick�ch zdroj�. V preambuli �mluvy se potvrzuje, �e ochrana biodiverzity je spole�n�m z�jmem lidstva, a konstatuje se v�eobecn� nedostatek informac� a poznatk�, t�kaj�c�ch se genetick� podstaty �ivota. Zd�raz�uje se nal�hav� pot�eba vytvo�en� v�deck�ch, technick�ch a institucion�ln�ch kapacit, kter� by umo��ovaly zav�d�t ��inn� opat�en� a p�edv�dat p���iny a ztr�ty biodiverzity. Smluvn� strany maj� zaji��ovat preventivn� opat�en� za ��elem ochrany p��rodn�ch zdroj� a tam, kde hroz� v�n� a nenapraviteln� �jma, nesm� odkl�dat ��inn� opat�en� s odkazem na nedostatek v�deck� jistoty. Z�kladn�m po�adavkem je ochrana ekosyst�m� a p��rodn�ch biotop� "in situ" a udr�en� a obnoven� �ivotaschopn�ch populac� druh� v jejich p�irozen�m prost�ed�. Ochrana genetick�ho fondu "ex situ", pokud mo�no v zemi p�vodn�ho v�skytu, se pova�uje tak� za ��douc�.

Kudlanka nabozna
Kudlanka n�bo�n�
(Mantis religiosa)
Po�adavek v�zkumu a pat�i�n�ho managementu biodiversity i ekosyst�m� "in situ" (�l�nek 8 v �mluv� o biodiversit�) byl z velk� ��sti v�sledkem aktivity expert� UNESCO, kte�� vych�zeli z dvacetilet�ch poznatk� programu MAB a zku�enost� n�rodn�ch komit�t� p�i rozvoji biosf�rick�ch rezervac�. Smluvn�m stran�m tato konvence doporu�uje vytvo�it syst�m chr�n�n�ch �zem� k ochran� biologick� rozmanitosti, regulaci biologick�ch zdroj� uvnit� i mimo chr�n�n� �zem�, rehabilitaci a obnovu degradovan�ch ekosyst�m� a podporu ohro�en�ch populac� pomoc� odborn� ��zen�ch metod i cestou tradi�n�ho setrval�ho obhospoda�ov�n�. V �l.12 a 18 jsou pops�ny z�vazky z hlediska v�deck� a technick� spolupr�ce, v �l.15 se uzn�v� suver�nn� pr�vo st�t� na jejich za genetick� zdroje a t�m se z�rove� stanov� vrcholn� odpov�dnost za populace rostouc�/�ij��c� v�hradn� na �zem� smluvn�ch st�t�, kter� konvenci o biodiverzit� podepsaly.

Agenda 21 je pak d�kladn�m spojen�m ekologick�ch a socio-ekonomick�ch z�jm� lidstva ve v�ech d�le�it�ch aspektech. Jej�m �st�edn�m pojmem a v�e prol�naj�c�m heslem je trvale udr�iteln� rozvoj. Programu MAB a biosf�rick�ch rezervac� se t�kaj� kapitoly o integraci �ivotn�ho prost�ed� a rozvoje pat�i�n�ho ��zen� (kap.8), o uchov�n� biologick� diverzity (kap.15), o zach�zen� s nestabiln�mi ekosyst�my v aridn�ch oblastech, poho��ch a sladk�ch vod�ch (kap.12, 13, 18) a o podpo�e trvale udr�iteln�ch postup� v zem�d�lstv� (kap.14). Atd.

V�echny dokumenty a �mluvy p�ijat� na konferenci v Rio de Janeiro jsou pr�b�n� sledov�ny rozs�hl�m organiza�n�m apar�tem, ��zen�m z �st�ed� OSN i z center jej�ch sestersk�ch organizac�. �eskoslovensko bylo v organizaci t�to konference dob�e zastoupeno odborn�ky jako J.Vavrou�ek, B.Moldan, M.Huba, S.Ml�och, kte�� se d�le n�sledn� pod�leli - i po rozd�len� st�tu - na dal��m propracov�n� sm�rnic a realizaci dohodnut�ch z�v�r� v m���tc�ch n�rodn�ch i mezin�rodn�ch.


NAHORU

Zalo�en� a v�voj biosf�rick�ch rezervac� v �esk� republice

�esk� biosf�rick� rezervace vznikaly v geografick�m a politick�m kontextu b�val�ho �eskoslovenska. Prvn� �sl. n�rodn� komit�t programu MAB/UNESCO sest�val z �esk�ch a slovensk�ch ekolog�, limnolog�, ochran��� a lesn�k�. Jmenoval pracovn� komise pro v�t�inu ze 14 projekt�, kter� program MAB p�vodn� zahrnoval. I pro exotick� projekty (tropick� lesy, aridn� �zem�) se na�li v �ad�ch �sl. odborn�k� specialist�, kte�� byli pozv�ni do �st�edn�ch panel�. N�rodn� pracovn� komise v�ak intenzivn� pracovaly jen v oborech temper�tn�ho lesa, lu�n�ch ekosyst�m�, p��rodn�ch rezervac�, hum�nn� percepce a ekologick� v�chovy.

Projekt MAB �.2 (lesy m�rn�ho p�sma) na�el v �eskoslovensku koordina�n� centrum, kter� bylo po desetilet� ��zeno t�mem lesn�k� z brn�nsk� lesnick� fakulty. Z�hy se uk�zalo, �e nejlep�� spolupr�ce byla tam, kde pracovaly zku�en� v�deck� a organiza�n� kolektivy vznikl� v dob� Mezin�rodn�ho biologick�ho programu (IBP). Mezivl�dn� program MAB se nesporn� stal d�dicem nejlep��ch tradic tohoto p�edch�dce, ��zen�ho v �edes�t�ch letech nevl�dn�mi mezin�rodn�mi organizacemi.

Sumavske smrky
Vertik�ln� atmosf�rick� sr�ky jsou
v nejvy���ch poloh�ch v�razn� zvy�ov�ny
o horizont�ln� sr�ky z n�zk� obla�nosti
Do tvorby sv�tov� s�t� BR se �sl. n�rodn� komit�t MAB zapojil v polovin� sedmdes�t�ch let. Nutno p�iznat ur�it� rozpaky a pot�e, kter� vyvst�valy s term�nem biosf�rick� rezervace. Z p��vlastku "biosf�rick�" bylo mo�no vyvozovat akcent na zon�ln� biomy Zem� (klimatick� klimaxy) nebo d�raz na mnostrann� komplexy p��rodn�ch, polop��rodn�ch i zkulturn�n�ch ekosyst�m�. Pro prvn� v�klad se samoz�ejm� hodily n�kter� ji� existuj�c� chr�n�n� krajinn� oblasti nebo n�rodn� parky (Krkono�e, Vysok� Tatry). �sl. n�rodn� komit�t MAB dal p�ednost druh�mu v�kladu a nominoval �zem�, kde vedle p��rodn�ch ekosyst�m� a p��klad� jejich �etrn�ho vyu��v�n� existovaly tak� necitliv� st�ety mezi civilizac� a p��rodou. D�raz byl polo�en na okolnost, zda vyvolen� oblast m� odborn� potenci�l pro ekologick� v�zkum a realizaci ochran��sk�ch opat�en� a zda m� odborn�ky, kte�� by mohli b�t akt�ry n�vazn�ch mezin�rodn�ch aktivit. Tato kalkulace vedla nakonec �esk� z�stupce v n�r. komit�tu k v�b�ru K�ivokl�tska a T�ebo�sk� p�nve; sloven�t� odborn�ci se po prvn�m v�b�ru Mal� Fatry nakonec p�iklonili k n�vrhu Slovensk�ho krasu.

Po schvalovac� procedu�e na n�rodn� hladin� a v �st�edn�ch org�nech MAB byly jmenovan� oblasti gener�ln�m �editelem UNESCO v r.1977 prohl�eny za biosf�rick� rezervace a tak zapojeny do sv�tov� s�t�. K v�b�ru prvn�ch dvou �esk�ch BR je nutno je�t� p�ipojit, �e v dob� jejich vyhl�en� za BR nebyly podle �esk�ho z�kona o ochran� p��rody schv�leny ani jako chr�n�n� krajinn� oblasti. �sl. n�rodn� komit�t MAB m�l pro sv�j v�b�r p�dn� d�vody: (1) K�ivokl�tsko p�edstavuje v�znamn� krajinn� syst�m se zachovan�mi sm�en�mi lesy po obvodu �lenit�ho ���n�ho �dol�, s pozitivn�mi i negativn�mi uk�zkami lesn�ho hospod��stv� a zem�d�lstv�; d�ky bl�zkosti pra�sk�ch v�deck�ch instituc� m�lo v�dy potenci�l pro rozvoj odborn�ch zahrani�n�ch kontakt�. (2) T�ebo�sk� p�nev p�edstavuje komplex p��rodn�ch, polop��rodn�ch a �lov�kem podm�n�n�ch ekosyst�m�, kter� byl vystaven zv��en�mu tlaku ambici�zn�ch odv�tv� n�rodn�ho hospod��stv� (ryb��stv�, zem�d�lstv�, t�ba �t�rkop�sk�); vzhledem k um�st�n� v�deck�ch �stav� akademie v T�eboni a v �esk�ch Bud�jovic�ch m�lo dlouhodob� vynikaj�c� napojen� na mezin�rodn� ekologick� instituce.

Teprve po dev�tilet�ch zku�enostech byla p�ipravena nominace BR P�lava (schv�len� v r.1986). Tento p��r�stek byl zd�vodn�n zvl�tn�m biogeografick�m postaven�m v�pencov�ch kopc� na okraji pannonsk� kotliny a existenc� mimo��dn� biodiverzity, kterou soustavn� sledovaly zejm�na v�deck� instituce dvou univerzit v Brn�. St�le je�t� v �eskoslovensk�m r�mci n�sledovalo vyhl�en� BR �umava a BR Po�ana v r.1990 a BR Krkono�e, BR Vysok� Tatry a BR V�chodn� Karpaty v r.1992. Za�azen� Krkono� a Vysok�ch Tater mezi BR nazna�uje zm�nu stanoviska �sl. n�rodn�ho komit�tu, kter� p�vodn� pova�oval instituci n�rodn�ho parku za dostate�n� kryt� ekologick� problematiky jmenovan�ch �zem�. Struktura sv�tov� s�t� BR v�ak uk�zala, �e tato dv� �zem� nemohou z�stat stranou, proto�e jejich biogeografick� v�znam ve st�edn� Evrop� je nedosti�n� a proto�e v jejich r�mci prob�haj� v�znamn� bilater�ln� projekty. �estou a zat�m posledn� nominac� - ji� v r�mci �esk� republiky - byla BR B�l� Karpaty, kter� se ocitla na st�tn� hranici a vyvstal u n� d�raz na p�eshrani�n� bilater�ln� projekty; tato oblast je nav�c typick�m p��kladem �zem�, na n�m� jsou vedle p��rodn�ch biom� tak� um�l� ekosyst�my (b�lokarpatsk� louky) s mimo��dnou biodiverzitou, kter� je pod kontrolou v�deck�ch pracovn�k�; nezanedbateln� jsou tak� etnografick� kvality t�to BR. Tabulka pod�v� p�ehled �esk�ch BR.

V�b�r oblast� k za�azen� do Sv�tov� s�t� BR na �zem� �esk� republiky byl velmi obt�nou z�le�itost�. Vzhledem k vysok� odpov�dnosti, kter� vypl�v� z n�sledn�ch zahrani�n�ch z�vazk�, byly n�rodn� komit�ty MAB od za��tku orientovan� na men�� po�et nominac�. (Pro srovn�n�: Bulharsko ji� v prvn�m obdob� p�ihl�silo 17 BR.) P�i mimo��dn� biogeografick� rozmanitosti (v r. 1996 Culek a kol. rozli�ili 90 bioregion�) a po�tu ji� vyhl�en�ch velkoplo�n�ch chr�n�n�ch �zem� (24 chr�n�n�ch krajinn�ch oblast�, 3 n�rodn� parky) bylo sporn�, kter�m oblastem je t�eba d�t p�ednost. S v�jimkou prvotn� nominace "vnitrozemsk�ho" K�ivokl�tska byla pozd�ji uva�ov�na jist� "mezin�rodn�" kvalifikace plynouc� z geografick� pozice na st�tn� hranici (T�ebo�sko, P�lava, �umava, Krkono�e, B�l� Karpaty); nepochybn� do t�to kategorie by pat�il i nov� vznikl� N�rodn� park Podyj�, jeho� bilater�lnost zat�m v�zne na nez�jmu rakousk� strany. V�znamnou roli p�i nominac�ch m�l stupe� odborn�ch znalost� o dan�m oblasti a jejich aplikace p�i obhospoda�ov�n�. Nemalou roli p�i rozhodov�n� m�lo spojen� spr�vy velkoplo�n� rezervace a jej�ch odborn�ch poradc� se zahrani�n�mi odborn�ky a mezin�rodn�mi organizacemi; tyto styky usnad�uj� skute�nou v�m�nu informac�, p�ed�v�n� zku�enost� a organizaci v�chovn�ch i v�deck�ch akc�, kter� vypl�vaj� ze za�azen� do sv�tov� s�t�.

Solenka
Solenka Valerandova
(Samolus valerandi)
Nov�torsk� pojem BR se od sv�ho vzniku setk�val s probl�mem legalizace t�to instituce, kter� nen� ve sv� podstat� v�hradn� ochran��sk� a nem� pouze geografick� a ekologick� parametry. Term�n rezervace se pov�t�in� vztahuje na ohrani�en� �zem�, jeho� re�im je ur�en p�ev�n� ochran��sk�mi z�konn�mi normami. V�echny �esk� BR jsou skute�n� geograficky vymezen� a maj� vnit�n� �zemn� zonaci; jsou v�ak tak� definov�ny jako kategorie hospod��sk�, v�deck�, v�chovn� atp. Jednotliv� z�ny by vy�adovaly odli�n� legislativn� status. Pro j�drovou z�nu v�t�inou dosta�uje n�rodn� ochran��sk� legislativa (p��rodn� rezervace, n�rodn� p��rodn� rezervace, prvn� z�na n�r. parku). N�razn�kov� a p�echodov� z�na jsou ji� legislativn�m probl�mem, proto�e se v nich k��� socio-ekonomick� faktory a vlastnick� pr�va. Zejm�na obecn� statut n�rodn�ho parku nemus� vyhovovat �kol�m kladen�m na p�echodov� z�ny BR.

V angli�tin� nem� term�n rezervace tak v�razn� ochran��skou n�pl�. �zem� j�m ozna�en� m��e b�t rezervou nebo b�t rezervov�no pro nejr�zn�j�� ��ely. Nap�. term�nem forest reserve jsou v anglofonn� Africe odli�eny st�tn� lesy. V za��tc�ch programu MAB byl v b�v. �eskoslovensku pou��v�n term�n biosf�rick� fond (srovnej p�dn� fond, lesn� fond), ale na nal�h�n� ochran��� z�stalo u otrock�ho p�ekladu, kter� m� v�hodu jasn�ho ekvivalentu p�i p�ekladech a mezin�rodn�ch kontaktech.

Opakovan� je kladena ot�zka, jak� vztah maj� BR ke kategorii n�rodn�ch park�, p��rodn�ch park� nebo chr�n�n�ch krajinn�ch oblast�. Obecn� lze ��ci, �e se BR �zemn� s n�kterou z t�chto kategori� v�dy ��ste�n� nebo �pln� p�ekr�vaj�. To ostatn� vypl�v� z r�mcov�ch stanov, kter� p�edpokl�daj� pokryt� BR n�rodn� legislativou. V �esk� republice je p�ekryv n�rodn�ch kategori� a kategorie BR r�zn�: BR K�ivokl�tsko, BR T�ebo�sk� p�nev, BR P�lava a BR B�l� Karpaty se �zemn� shoduj� s chr�n�nou krajinnou oblast�, vyhl�enou podle �esk�ch z�kon�. V oblasti �umavy je BR v hranic�ch t�m�� shodn� s chr�n�nou krajinnou oblast� (a�koli zde existuje n�rodn� park), kde�to v Krkono��ch je p�ekryv s kategori� n�rodn�ho parku �ln�.

�zemn� p�ekryv v�ak neznamen� v�znamovou shodu. Jak je v��e uvedeno, BR jsou na z�klad� schvalovac� procedury sou��st� Sv�tov� s�t� UNESCO a po��vaj� tak v�hody glob�ln� spolupr�ce a snadn�ho p��stupu k mnohosm�rn�m informa�n�m zdroj�m. Je pro n� usnadn�na v�m�na publikac� a pracovn� n�v�t�vy v jin�ch BR. V�jime�n� z takto z�sk�van�ch informac� a kontakt� mohou vyplynout tak� v�hody dota�n� a materi�lov�. Takov�m p��padem bylo zapojen� �esk�ch BR do grantov�ho syst�mu Global Environmental Facility (GEF), kter� prost�ednictv�m Sv�tov� banky pos�lil ve t�ech �esk�ch BR logistiku a aplikovan� v�zkum sm��uj�c� k ochran� biodiverzity.

�esk� n�rodn� komit�t MAB v�ak usiluje o to, aby poznatky a zku�enosti z BR se rychle p�en�ely na ostatn� velkoplo�n� chr�n�n� �zem� v �esk� republice. Za t�m ��elem po��d� spole�n� porady, vyd�v� publikace a organizuje pracovn� setk�n�, jak� se uskute�nila nap�. na konferenci o geo-bio-diverzit� �umavy v z��� 1995.

NAHORU

Text a obr�zky byly p�ejaty z knihy Biosf�rick� rezervace �esk� republiky, kterou pod redakc� prof. Jana Jen�ka vydal �esk� n�rodn� komit�t MAB.