Aktuální číslo je věnováno tématu historické paměti.
Úvodní studie představuje teorii historické (kolektivní) paměti francouzského sociologa a filozofa Maurice Halbwachsa. S ohledem na výše uvedenou otázku, jak se česká společnost staví k historii, následují dva nestejně početné bloky. První o vyrovnávání se s historií česko-německých vztahů je obsáhlejší.
Václav Houžvička ze Sociologického ústavu AV ČR ve své stati
„Odlišný pohled na dějiny zdrojem neporozumění?“ definuje základní znaky historické paměti ve vztahu k tzv. sudetoněmecké otázce. Další tři články se vztahují k výzkumu historické paměti a historické identity v česko-saském pohraničí.
Ondřej Roubal z Vysoké školy finanční a správní se věnuje ve své studii
„Biografický výzkum a historická paměť osidlování českého pohraničí“ motivaci příchodu novoosídlenců do pohraničí po poválečném odsunu Němců.
Ilona Scherm z Technické univerzity Chemnitz představuje mezinárodní projekt
„Border identities“ a poznatky, které tým, jehož byla členem, získal během výzkumu dvou pohraničních obcí.
Hana Kočandrlová z Technické univerzity Chemnitz seznamuje s prvními výsledky její rozsáhlé obsahové analýzy českého tisku se zaměřením na události česko-německých vztahů.
Druhý blok je neméně závažný, neboť se dotýká tématu aktuálního a dodnes bolestného - postojů české veřejnosti vůči komunistické minulosti. Základní trendy ve veřejném mínění představuje
Daniel Kunštát „Vzpomínky na minulost aneb sociologie paměti“. Doplňkem článku je krátká recenze publikace
„Vyrovnávání se s komunistickou minulostí ve státech střední Evropy“ analyzující, jak probíhá právní vyrovnávání se s komunistickou minulosti v kontextu transformující se společnosti.
