Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Místo konání: Italský kulturní institut v Praze, Vlašská 34

Konference se konala 24.-25.2. 2003 v Italském kulturním institutu v Praze.

Konference byla organizována pod záštitou Velvyslanectví Italské republiky v ČR, Italského kulturního institutu v Praze, Delegace Evropské komise v ČR ve spolupráci s Centrem evropských studií Vysoké školy ekonomické – Konrád Adenauer Stiftung, katedrou politologie VŠE, Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky. Vědeckým koordinátorem konference byl profesor Gigi Graziano z univerzity v Turíně.

Organizátoři si stanovili tři základní cíle. Prvním z nich bylo představit veřejnosti politická a vládní stanoviska k důsledkům rozšíření EU ze tří úhlů pohledu – italského, českého a nadnárodního „bruselského“. Druhým cílem bylo zabývat se konkrétními důsledky rozšíření EU pro českou společnost: co bude rozšíření znamenat pro podnikatelskou sféru a co pro odbory, jak ovlivní situaci na trhu práce a jak usměrní sociální politiku vlády, jaký vztah k němu mají politické strany a co pro ně bude znamenat. Třetím cílem pak bylo otevřít diskusi k otázce, jak stimulovat „novou příslušnost (k Evropě)“, aniž by tím utrpěl kulturní pluralismus, k tématu národní a evropské identity.

Konference byla organizována formou tří panelů a kulatého stolu.

První panel „Rozšíření EU a evropská forma vládnutí“ kombinoval italský pohled, prezentovaný Robertem de Mattei (poradce náměstka předsedy vlády Italské republiky) s českým pohledem, který prezentovali Jan Kohout (1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR) a Jan Zahradil (zástupce ČR v Evropském konventu). Pohled z Evropské komise prezentoval Wenceslas de Lobkowicz (vedoucí oddělení Generálního ředitelství pro rozšíření, Evropská komise). Důsledky rozšíření Evropské unie a jeho hlavní přínos a také „náklady“ s ním spojené pak přehledně zhodnotil Wim Kok, bývalý předseda vlády Nizozemského království a předseda skupiny expertů, zabývající se důsledky rozšíření EU. Panelu předsedal profesor Gigi Graziano (Universita v Turíně).

Ve druhém panelu „Regiony, odbory a podnikatelská sféra v rozšířené EU“ se o italské zkušenosti z regionalizace v evropské perspektivě podělil Vincenzo Cerulli Irelli z univerzity La Sapienza v Římě, který se zároveň v době svého působení v italském parlamentu podílel na italské regionální reformě. O regionální reformě v České republice hovořil Michal Illner (Sociologický ústav AV ČR), který poukázal na to, že regionalizace je dlouhodobý proces, v němž ne všechny kroky na sebe logicky navazují, a který se ve své druhé polovině navíc překrývá s obdobím plnění podmínek pro vstup do EU. Komentář k oběma referátům z pozice praktické politiky připravil Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje. Situací na trhu práce v důsledku rozšíření EU a postojem odborů k tomuto procesu a jeho důsledkům se zabýval ve svém referátu Pavel Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů a Vysoké školy ekonomické v Praze. Komentář připravil Václav Kužel z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který problematiku doplnil celkovým pohledem na řešení problematiky zaměstnanosti v EU a implementaci evropských směrnic v domácí politice zaměstnanosti. Škoda, že chyběl komplementární pohled na současnou situaci a očekávané změny ze strany zaměstnavatelů, ale zaměstnavatelské organizace neprojevily o účast a vystoupení zájem. Panelu předsedala PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc. (Sociologický ústav AV ČR).

Třetí panel „Politické strany a veřejné mínění“ byl otevřen referátem o restrukturalizaci italského stranického systému Gianfranco Pasquina z Univerzity v Boloni a Boloňského centra Univerzity Johna Hopkinse (referát za nepřítomného přednesl Luciano Bardi). Soustředil se na důvody kolapsu italského politického systému a důsledky členství v EU pro italský politický systém. Jiří Kunc (Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova) ve svém zasvěceném komentáři hledal paralely mezi českým a italským politickým systémem a jejich vývojem. Českými politickými stranami a jejich vývojem ve světle rozšíření EU se zabýval příspěvek Miroslava Mareše (Masarykova univerzita v Brně). Luciano Bardi (Univerzita v Pise) a Giorgia Delsoldato (European University Institute) se věnovali ve svém referátu transnacionální spolupráci politických stran a Evropskému parlamentu. Adam Černý (Hospodářské noviny) se ve svém vystoupení věnoval evropské integraci z pohledu českých sdělovacích prostředků a tomu, jakým způsobem a jak profesionálně se sdělovací prostředky s touto tematikou vyrovnávají. Zasvěcený komentář k této části přednesl Geoffrey Pridham (Univerzita v Bristolu), který se soustředil především na to, jak se změní evropské strany po vstupu nových členů. Panelu předsedala JUDr. Jana Reschová, CSc. (Právnická fakulta UK a VŠE v Praze).

Program konference završil kulatý stůl na téma „Národní a evropská identita“ . Kulatý stůl moderoval Alessandro Ruggera (italianista a překladatel) a jeho účastníky byli Václav Bělohradský (Univerzita v Terstu), Alfonso Berardinelli (literární kritik a esejista), Remo Bodei (Univerzita v Pize), Jiří Pelán, Univerzita Karlova v Praze a Jacques Rupnik (Národní nadace pro politické vědy). Téma, které přilákalo velkou pozornost účastníků konference, bylo pojednáno z historického, filosofického a politologického pohledu v celé jeho složitosti a komplexitě.

Konferenci uzavřel Jaroslav Jakš (VŠE v Praze) úvahou o rozšíření EU a evropské formě vládnutí. Podle profesora Jakše je rozšíření Evropské unie přínosné jak pro kandidátské země tak pro evropskou unii – vedle ekonomických, strategických a geo-politických důvodů je rovněž silným stimulem pro vnitřní proměnu evropského vládnutí – pro překonání demokratického deficitu.

Na závěr nezbývá než konstatovat, že se konferenci podařilo úspěšně propojit dva jinak oddělené světy – akademický svět společenských věd a svět praktické politiky. Vedle domácích i zahraničních představitelů akademické obce se konference těšila velkému zájmu studentů, médií, státní správy jak na centrální, tak na krajské úrovni a v neposlední řadě také zástupců zahraničních zastupitelských úřadů v České republice. Konferenci mimo jiné navštívili zástupci velvyslanectví Bulharska, Číny, Dánska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenska, Švýcarska.

Dalším přínosem konference bylo komplexní pojetí diskuse rozšíření Evropské unie – byly zhodnoceny pozitivní i negativní italské zkušenosti s rozšířením a obavy i očekávání české strany. Po ukončení oficiální části programu pokračovalo mnoho účastníků a hostů neoficiální diskusí. V neposlední řadě přispěla konference k navázání mnoha nových kontaktů mezi českými a zahraničními odborníky. Z konference bude vydán v následujících měsících sborník.