PhDr. Jitka Malenínská 

Vzdělání:
Filozofická fakulta UK (1974-1979)

Dosažená praxe:
l990– odborná pracovnice onomastického odd.

Vydané publikace:
Knižní monografie

- Oronyma Českého středohoří, Severočeskou přírodou, Litoměřice, Příloha 1984/1, 73 s.

- Pomístní jména v Čechách, O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest, Academia, Praha 1995, 520 s. (Spolu s L. Olivovou, M. Knappovou, J. Matúšovou.)

- Slovník pomístních jmen v Čechách, Úvodní svazek, Academia, Praha 2000. 169 s. (Spolu s L. Olivovou-Nezbedovou)

- Slovník pomístních jmen v Čechách I. (A), pod vedením J. Matúšové zpracovali L. Olivová-Nezbedová, J. Malenínská, M. Harvalík, M. Mackovičová, Academia, Praha 2005

- Slovník pomístních jmen v Čechách II. (B-Bau), pod vedením J. Matúšové zpracovali J. Malenínská, M. Giger, M. Hamplová, P. Štěpán, M. Mackovičová, Praha 2006

- Slovník pomístních jmen v Čechách III. (Bav-Bíd), pod vedením J. Matúšové zpracovali: M. Giger,M. Hamplová, M. Mackovičová, J. Malenínská, Ž. Procházková, J. Steinerová, P. Štěpán, Praha 2007


Články odborné

- Bergnamen des Böhmischen Mittelgebirges, in: Germanistische Dissertationen in Kurzfassung, Jahrbuch für internationale Germanistik, Reihe B, Bd. 8, Freie Universität Berlin, Bern 1985, s. 17–24.

- Hydronymický kořen *brl- v pomístních jménech Čech. In: M. Majtán - P. Žigo (eds.), 13. slovenská onomastická konferencia, Modra-Piesok 2.-4. októbra 1997, Zborník materiálov, Bratislava 1998, s. 99-103.

- Příspěvek ke staročeské toponymické lexice, Onomastica Slavogermanica XXIII, Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Stuttgart/Leipzig 1998, s. 279-286.

- Německé oronymické apelativum Riegel v toponymii Čech, Nazewnictwo pogranicza Polski, Materiały z ogólnopolskiej konferencji naukowej Świnoujście, 22-24 maja 1997 r., pod red. A. Belchnerowskiej i J. Ignatowicz-Skowronskiej, Szczecin 1999, s. 147-152.


- Orographische Termini in der Toponymie Böhmens, Österreichische Namenforschung, Jg 27 (1999), s. 69–74.

- K lužickosrbským jazykovým vlivům a jihoslovanským paralelám v oronymii Českého středohoří, in: J. Krško – M. Majtán (eds.), Vlastné mená v jazyku a spoločnosti, 14. slovenská onomastická konferencia, Banská Bystrica 6.–8. júla 2000, Zborník referátov, Bratislava – Banská Bystrica 2000, s. 135–140.

- K česko-německým vztahům v oronymii Šumavy, Białystocki przegląd kresowy VIII, pod. red. J. F. Nosowicza, Białystok 2000, s. 61–65.

- Orografické termíny v toponymii Čech, Zapyski z onomastyky, Vypusk 3, Zbirnyk naukovych prac, Opera in onomastica, Fasc. 3, Odesa "Astroprynt" 1999 (2000), s. 45–49.

- K označení vyvýšených terénních útvarů – česká toponyma z kořene kъrn-, in: Toponimia i oronimia. Pod red. A. Cieślikowej i B. Czopek-Kopciuch, Vydawnictwo naukowe DWN, Kraków 2001, s. 285–289.

- Úvaha o zaniklých českých českých topolexémech *připek a *paka, Onomastica Slavogermanica XXII, PAN, Wydział filologiczny, Kraków 2002, s. 117–122.

- K proměně pomístních jmen v neoficiální komunikaci, in: P. Žigo – M. Majtán (eds.), Vlastné meno v komunikácii, 15. slovenská onomastická konferencia, Bratislava 6.–7. septembra 2002, Zborník referátov, Bratislava 2003, s. 177–181.

- K zaniklým orografickým termínům skrytým v zeměpisných jménech Čech, Moravy a Slezska (Řepy, Kosoř, Čeřinka, Říčany), Studiji z onomastyky ta etymolohiji, Kyjiv (2005).

- K metaforickým přenosům podle částí lidského těla – apelativu leb v toponymii, in: L. Olivová-Nezbedová – R. Šrámek – M. Harvalík (eds.), Onomastické práce, sv. 4, Sborník rozprav k sedmdesátým narozeninám univ. prof. PhDr. Ivana Lutterera, CSc., Praha 2000, s. 286-293.

- Úvahy o hydronymickém základu v místních jménech Mojné, Mojžíř, Radnice, Radouň, Žilina, in: P. Nejedlý – M. Vajdlová (eds.), Verba et historia, Igoru Němcovi k 80. narozeninám, Praha 2005, s. 203–207.

- Standardizované versus komunikační formy českých hydronym a oronym v neoficiální sféře, příspěvek na mezinárodní konferenci Spisovnost a nespisovnost - zdroje, proměny, perspektivy, Brno-Šlapanice 10.–12. února 2004, s. 319 - 323.

- K metaforickým přenosům v toponymii. (Opyš a apelativa souznačná.), Acta onomastica 38, 1997, s. 45-50. (Vyšlo 1998.)

- Apelativum čeřen a jeho deriváty v toponymii Čech, Acta onomastica 39, 1998 (vyšlo 1999), s. 22–26.

- Úvaha o apelativu "sekera" jako prostředku a výsledku mytební činnosti, Acta onomastica 40, 1999, s. 130–133.

- K úvahám o metaforických přenosech v toponymii – anatomické topolexémy *líce, *čelist, *kostrč, *řitka (?), Acta onomastica 41–42, 2001, s. 105–109.

- K problematice místních jmen Řepy, Říčany, Říčky, Acta onomastica 43, 2002, s. 39–42.

- Pomístní jména Čeřín, Čeřina, Čeřinka, Čeřovka a jejich možná etymologická východiska, Acta onomastica 44, 2003, s. 45–47.

- K 90. výročí založení Místopisné komise ČSAV (od r. 1982 Onomastické komise), Acta onomastica 45, 2004, s. 250–255

- Úvahy o jinoslovanských paralelách českých toponym Blinka, Kosoř, Kroučová, Krapice, Kuzov, Skapce, Stropnice, Acta onomastica 47, 2006, s. 344–348.

- Česko-německé jazykové kontakty v hydronymii severních Čech. (Na materiálu hydronymie povodí Ploučnice). In: Onimizacja i apelatywizacja. Red. naukova: Z. Abramowicz, E. Bogdanovicz, Bialystok 2006, s. 435–440.

- Po stopách oronym Závorník a Závory v Jizerských horách, Čeština doma a ve světě 1 a 2, 2007, s. 23–26.




Recenze, zprávy

- Nová monografie o německých příjmení Čechů, Naše řeč 82, 1999, s. 211-216.
- I. Lutterer - R. Šrámek, Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Havlíčkův Brod 1997, Acta onomastica 41-42, 2001, s. 238-242.


- K sedmdesátinám Emila Skály, Acta onomastica 39, 1998, s. 183–186. (Spolu s. J. Matúšovou.)

- D. Moldanová, Nová monografie o německých příjmeních Čechů, Naše řeč 82, 1999, s. 211–216.

- I. Lutterer – R. Šrámek: Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Havlíčkův Brod 1997, Acta onomastica 41-42, 2001, s. 238–242.

- M. Majtán – P. Žigo: Hydronymia povodia Ipľa, Bratislava 1999, Acta onomastica 41-42, 2001, s. 242–245.

- R. E. Fischer und S. Wauer: Beiträge zur Hydronymie Brandenburgs, Deutsch-Slavische Namenforschung, K. Hengst (ed.), Institut für Slavistik, Universität für Slavistik, Universität Leipzig 1999, Acta onomastica 43, 2002, s. 130–134.

- Z. Jiskra: Die Tepl mit Allen Gewässern in ihrem Stromgebiet, Trutnov 2001, Acta onomastica 43, 2002, s. 134–136.

- O. Ivanova: Obraten rečnik na toponimite vo oblasta po slivot na Bregalnica, Institut za makedonski jazik "Krste Misirkov", Skopje 2001, Acta onomastica 43, 2002, s. 164.

- O. P. Karpenko: Hidronimikon Centralnoho Polissja, Kyjiv 2003, Acta onomastica 44, 2003, s. 196–198.

- K. Hengst: Ortsnamen Südwestsachsens. Die Ortsnamen der Kreise Chemnitzer Lande und Stollberg. Akademie Verlag, Berlin 2003, Acta onomastica 45, 2004, s. 113–115.

- P. Štěpán, Označení barev a jejich užití v toponymii Čech, Praha 2004, Naše řeč 89, 2006, s. 209–211.

- A. Greule – W. Janka – M. Prinz (Hrsg.), Gewässernamen in Bayern und Österreich. Regensburg 2005, Acta onomastica 48, 2007, s. 214–217.

- S. Wauer, B randenburgisches Namenbuch, Die Ortsnamen des Kreises Beeskow-Storkow, Stuttgart 2005, Acta onomastica 48, 2007, s. 218–220.




Články popularizační

- Jizera je řekou bystrou, rychle tekoucí, Mladá fronta DNES 3. 1. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 2.

- Nové Strašecí má pohnutou minulost, Mladá fronta DNES 4. 3. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 2.

- Slovo rokyta označovalo vrbu, Mladá fronta DNES 11. 3. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Ondřejov proslavila hvězdárna, Mladá fronta DNES 25. 3. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Družec vychází ze slova druh, Mladá fronta DNES 15. 4. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Bedrč má původ ve svahu kopce, Mladá fronta DNES 29. 4. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Obec získala jméno po vymýcení porostů, Mladá fronta DNES 10. 6. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Vltava znamená divoká, prudká voda, Mladá fronta DNES 8. 7. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Unhošť stíhala mnohá příkoří, Mladá fronta DNES 15. 7. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Milešov pochází od jména Mileš, Mladá fronta DNES 22. 7. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Ers souvisí asi se slovem rez, Mladá fronta DNES 5. 8. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Doksy pochází z jazyka Venetů, Mladá fronta DNES 26. 8. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Názory na původ jména Zbečno se různí, Mladá fronta DNES 23. 9. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, s. 4.

- Slovo hora mělo ve staré češtině též význam les, Mladá fronta DNES 30. 9. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Lidé z Voděrad měli asi rádi vodu, Mladá fronta DNES 7. 10. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Kytín souvisí s přírodou, Mladá fronta DNES 16. 12. 1998, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Líšno je odvozeno od lísky, Mladá fronta DNES 17. 2. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Bezděz značilo Bezdědův majetek, Mladá fronta DNES 24. 2. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Tisy daly jméno dvaadvaceti vsím a samotám, Mladá fronta DNES 3. 3. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Jméno Třtice souvisí s rákosím, Mladá fronta DNES 10. 3. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Luh a blaně byly mokřinaté louky, Mladá fronta DNES 17. 3. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Slovo opyš označovalo výběžek hory, Mladá fronta DNES 31. 3. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Název Rožďalovice je od jména Rožďál, Mladá fronta DNES 21. 4. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 6.

- Jméno Brník značilo mokré místo, Mladá fronta DNES 28. 4. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 6.

- Jméno součásti Benešova patřilo lesu, Mladá fronta DNES 5. 5. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 6.

- Slovo rataj znamenalo oráč, Mladá fronta DNES 12. 5. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 4.

- Libice měly přes dvacet rybníků, Mladá fronta DNES 8. 12. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 11.

- Nepovedeným rybníkům se říkávalo Netušily, Mladá fronta DNES 29. 12. 1999, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 7.

- Smečno se jmenovalo také Muncifaj, Mladá fronta DNES 12.1. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 6.

- Ve jménech je právo konat trhy, Mladá fronta DNES 8.3. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 7.

- Místní jména skrývají i označení pramenů, Mladá fronta DNES 19.5. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 7.

- Slovem rohoz se označoval rákos, Mladá fronta DNES 12. 7. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 10.

- Staročeské slovo opoka znamenalo kámen, Mladá fronta DNES 20. 9. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 11.

- Klobouky asi označují vršky, Mladá fronta DNES 20.10. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 7.

- Slovo kbel skryté ve jménech a názvech, Mladá fronta DNES 16.11. 2000, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 10.

- Slovo čeřen značilo také hřeben hory, Mladá fronta DNES 13. 11. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 7.

- Ze slova valcha vycházejí desítky zeměpisných jmen, Mladá fronta DNES, 24. 2. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 5.

- České Středohoří a Milešovka, Večerník Praha 17. 3. 2001, Jazykové zákoutí s. 6.

- Místní jméno obce Obořiště souvisí se slovem zavírat, Mladá fronta DNES, 26. 3. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 5.

- O původu jména Brdy, Večerník Praha 28. 4. 2001, Jazykové zákoutí, s. 7.

- Pletený Újezd odváděl své vrchnosti plátno, Mladá fronta DNES 28. 5. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 11.

- Městečko Divišov založil kdysi Diviš, Mladá fronta DNES 28. 5. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 11.

- Největší rybník byl u Pátku, Mladá fronta DNES 1. 6. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 15.

- Slovo klíč značilo i pramen, Mladá fronta DNES 19. 6.2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. 11.

- Staročeské slovo kláda znamenalo i vzrostlý les, Mladá fronta DNES 30. 6. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. C/9.

- Šeberov se původně jmenoval Všeborov, Večerník Praha 14. 7. 2001, Jazykové zákoutí, s. 7.

- Slovo koloděj ve staré češtině znamenalo kolář, Večerník Praha 21. 7. 2001, Jazykové zákoutí, s. 7.

- Název vrchu Klepec je ze slova "srázný, svislý", Mladá fronta DNES 23. 7. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/3.

- Hranice na Kutnohorsku nesou název podle polohy, Mladá fronta DNES 8. 9. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/7.

- O jméně řeky Berounky, Večerník Praha 29. 9. 2001, Jazykové zákoutí, s. 7.

- Načeradec je znám již od 12. století, Mladá fronta DNES 29. 10. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/7.

- Staročeské slovo rokyta označovalo vrbu, Večerník Praha 3. 11. 2001, Styl a kultura, Jazykové zákoutí, s. 23

- Místní jméno obce informuje o zaměstnání někdejších obyvatel, Mladá fronta DNES 14. 11. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/8.

- Bůhzdař bylo prvotně jen jméno krčmy, Mladá fronta DNES 23. 11. 2001, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/4.

- Staročesky rataj znamenalo oráč, rolník, Večerník Praha 24. 11.2001. Styl a kultura, Jazykové zákoutí, s. 23.

- Obec Mohelnice dostala svoje jméno podle říčky Mohelky, Mladá fronta DNES 19. 1. 2002, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/7.

- Název obce je z osobního jména, Mladá fronta DNES 1. 2. 2002, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/5.

- Starobylá jména v názvech obcí, Mladá fronta DNES 25. 2. 2002, Příloha Střední Čechy DNES, Z historie regionu, s. D/6.

- Jméno řeky Vltavy je prastaré, Večerník Praha 28. 3. 2002, Pražské Slovo, Jazykové zákoutí., s. 23.

- Slovo bradlo označovalo skálu, Mladá fronta DNES 5.4. 2002, Vydání pro Mladou Boleslav, Nymburk, Z historie regionu, s. D/3.

- Zhoř i Žďár byly založeny na místě vypáleného lesa, Mladá fronta DNES 5. 4. 2002, Vydání pro Benešov, Beroun, Příbram, Z historie regionu, s. D/6.

- Původ Nuslí sahá až do 11. století, Večerník Praha 11. 4. 2002, Pražské Slovo, Jazykové zákoutí, s. 21.

- Jména podle domovních znamení, Mladá fronta DNES 17. 5. 2002, Vydání pro Kolín, Kutnou Horu, Z historie regionu, s. D/3.

- Název Rynholec má původ v osobním jménu, Mladá fronta DNES 14. 6. 2002, Vydání pro Kladno, Mělník, Rakovník, Z historie regionu, s. D/5.

- Jméno řeky Labe je germánského původu, doznalo obměn i v češtině, Mladá fronta DNES 21. 6. 2002, Vydání pro Kladno, Mělník, Rakovník, Z historie regionu, s. D/6.

- Maršál: staré označení pro hraniční stromy, Mladá fronta DNES 19. 7. 2002, Vydání pro Kladno, Mělník, Rakovník, Z historie regionu, s. D/3.

- Původ názvu Čeřenice je v hřebenu hory, Mladá fronta DNES 19. 7. 2002, Vydání pro Kolín, Kutnou Horu, Z historie regionu, s. D/4.

- Krč, Prosek a Břevnov jsou připomínkou někdejšího lesa, Večerník Praha 22. 7. 2002, Pražské Slovo, Jazykové zákoutí, s. 23.

- Mšenská ulice, Večerník Praha 29. 7. 2002, Pražské Slovo, Jazykové zákoutí, S. 23.

- Lešany byly původně vsí lidí žijících u lesů, Mladá fronta DNES 2. 8. 2002, Vydání pro Benešov, Beroun, Příbram, Z historie regionu, s. D/4.

- Ve jménech některých obcí se odráží zaměstnání obyvatel, Mladá fronta DNES 23. 8. 2002, Vydání pro Kolín, Kutnou Horu, Z historie regionu, s. D/5.

- Obce mají jména po psech, Mladá fronta DNES 20. 9. 2002, Vydání pro Benešov, Beroun, Příbram, Z historie regionu, s. D/3.

- Jméno Labe má germánský původ, Mladá fronta DNES, Vydání pro Mladou Boleslav, Nymburk, Z historie regionu, s. D/5.

- Místní jméno Žampach pochází němčiny, Mladá fronta DNES 3. 12. 2002, Vydání pro Benešov, Beroun, Příbram, Z historie regionu, s. D/3.

- Hlubočepy byly původně samostatnou vsí, Večerník Praha 14. 12. 2002, Pražské Slovo, s. 21.

- Jméno obce Chudolazy pochází od chudých polí, Mladá fronta DNES 31. 1. 2003, Vydání pro Kladno, Mělník, Rakovník, s. B/4.

- Kbely byly původně vsí, Večerník Praha 22. 2. 2003, Pražské Slovo, Zeptali jste se, s. 21.

- Slovo čeřen kdysi znamenalo také hřeben hory, Mladá fronta DNES 21. 2. 2003, Vydání pro Benešov, Beroun, Příbram, Zajímavost, s. D/3.

- Chebská ulice, Večerník Praha 29. 3. 2003, Pražské Slovo, Zeptali jste se, s. 21.

- Název Krňany zřejmě souvisí s položením obce mezi vrchy, Mladá fronta DNES 2. 5. 2003, Vydání pro Benešov, Kolín, Kutnou Horu, Zajímavost, s. D/4.

- Jak vzniklo místní jméno Řepy, Večerník Praha 28. 5. 2003, Pražské Slovo, Zeptali jste se, s. 23.

- Olšany – místo posledního odpočinku, Večerník Praha 3. 6. 2003, Pražské Slovo, Zeptali jste se, s. 23.

- Název obce Krňany označuje ves v blízkosti skal, Mladá fronta DNES 13. 6. 2003, Vydání pro Benešov, Kolín, Kutnou Horu, Zajímavost, s. C/3.

- Žampašská ulice, Večerník Praha 3. 7. 2003, Zeptali jste se, s. 21.

- Starobylé slovo rokyta, označení vrby, je už jen v nářečí, Mladá fronta DNES 8. 6. 2004, Vydání pro Mladou Boleslav, Nymburk, s. C/4.

Granty:
- Slovník pomístních jmen v Čechách II, 1997–1999, grant GA ČR, reg. č. 405/97/0748 – spolupracovník

- Slovník pomístních jmen v Čechách III, 2000–2002, grant GA ČR, reg. č. 405/00/0367 – spolupracovník

- Slovník pomístních jmen v Čechách IV, 2003–2005, grant GA ČR, reg. č. 405/03/0106 – spolupracovník

- Slovník pomístních jmen v Čechách V, 2006–2008, grant GA ČR, reg. č. 405/06/1238 – spolupracovník